Nejlepší kamarádka - část první

S mojí kamarádkou Karolínkou jsme se poprve seznámili na univerzitě během přednášky. Štíhlá blondýnka s kulatým obličejem, a ještě kulatějším malým zadečkem si okamžitě v záplavě mužů získala moji pozornost. Ze začátku jsem se ji pokoušel celkem aktivně získat, ale nikdy z toho nic nebylo. Nakonec začala o rok později chodit s jedním z mých přátel, což jsem nesl dost nelibě, a kompletně jsem na ni zanevřel.
O pár let později mě to ale přešlo, a mezi námi se rozvilo přátelství, které už má teď přes 10 let historie. Stále chodí s tím samým člověkem a je úplně nedostupná, pro kohokoliv jiného.
To samozřejmě neznamená, že se moje představivost nemůže postarat o to, abych si nepředstavil to krásné tělo ve svojí náruči. Koneckonců, za ta léta jsem viděl všelicos, včetně společné návštěvy wellnesu, kde jsem dostal příležitost si její nahé tělo vypálit do paměti, a nikdy ho nezapomenout.

Shodou okolností se vídáme docela často, a 3 roky zpátky jsem dokonce začal pracovat pro stejnou společnost a z nás se stali kolegové. Párkrát jsem měl příležitost s ní tančit na plesech a firemních akcích a občas jsem měl pocit, že se ke mě tiskne až moc opravdově - nikdy z toho ale nic nebylo.

Na poslední akci to ale dopadlo trochu jinak. Začalo to tím, že jsme spolu skončili na jednom pokoji. To by ještě nebylo až tak zvláštní, nebyli jsme jediný "mixed" pokoj, a nikdo proti tomu nic nenamítal. A konečně, znali jsme se opravdu dlouho, tak co.
První den probíhal úplně normálně, trochu se večer popíjelo, ale oba jsme byli utahaní, a tak jsme šli spát celkem brzo. Na druhý den nás čekal celý den teambuildingových aktivit, který byl ale zakončený večerním open barem. Celý večer jsem se opravdu bavil, a oba jsme samostatně (každý ve svém týmu) náležitě využívali bar, který byl opravdu dobře zásobený výběrem rumů, whisky a vším dalším, po čem kdo zatoužil. Já jsem radši zůstával u rumu, ale i tak jsem se poměrně rychle dostával do té správné nálady. V průběhu večera jsem se po očku díval i na Karolínku, a i na ní byla ztráta zábran jasně patrná. Na sobě měla delší černou splývavou sukni a top, přes který byly semtam patrné špičky jejích bradavek. Vypadala nádherně. A očividně jsem nebyl sám, kdo to ten večer oceňoval, v převážně mužském kolektivu jsem viděl hned několik lidí, kterým se pohled zaseknul na trochu delší dobu, než je společensky přípustné. Ale jako už veterán těchto akcí úspěšně odolávala každému pokusu o sbližování, které se s přibývajícím časem a objemem alkoholu stupňovaly. Jako správný kamarád jsem bedlivě dával pozor a tak mi neunikly letmé doteky, přejetí po zádech, a ani těsné objetí během obzvlášť vyzývavé hudby. Představoval jsem si, že to jsou moje ruce klouzající po jejích zádech, jak je horká a voní a jaký efekt na ni asi má všechno to flirtování.
Moje mysl v zápalu představ úplně přestala vnímat okolí a nejspíš jsem sebou znatelně trhnul, když jsem z pravé strany uslyšel "Co tak sám?" Úplně mi uniklo, že opustila svoje stanoviště na parketu, a namísto toho s rozpustilým výrazem sledovala moje rozpaky. Lehce si olízla rty a mě se okamžitě v hlavě promítla představa, jak se na ni přisaji a zabořím jazyk mezi ně, a rukou si ji přitáhnu, aby mi neutekla.
Ale nic z toho jse mneudělal a jen jsem se usmál, a dělal jsem jakoby nic. "Ale to víš, jen se tak rozhlížím, občas ten pohled stojí za to.." Ta mrška ví úplně přesně o čem mluvím, a ještě víc mě provokuje "A to ti stačí, jenom se dívat?" "Ne, chtěl bych tě přitisknout ke zdi a vychutnat si každý záhyb tvojeho těla" je první co mě napadne, ale nahlas nic takového neřeknu. Jsem prece slušňák. "Klidně se přidám na parket," je ta oficiální odpověď, která se ode mě očekává.
Příštích několik dlouhých minut jsem byl střídavě štěstím bez sebe, a zároveň jsem litoval, že jsem se neschoval někde u baru. Štěstím bez sebe proto, protože se mi při obzvlášť intimním tanci zabodávaly do hrudníku její vystouplé bradavky a naše stehna se o sebe třely způsobem, za jaký by se nemuselo stydět masážní studio, a lítost pramenila z toho, že jsem měl stál větší a větší problém se ovládat, a věděl jsem, že se budu muset odpoutat pryč. Chtěl jsem ji tak moc, jako nic jiného a během chvilky to musela vědět podle boule na mojích kalhotech i ona, nešlo to necítit. Když skladba skončila, odpoutal jsem se s tím, že se potřebuji něčeho napít. Nechala mě jít a ani se mě nepokusila zadržet. Jediné štěstí bylo mírné přítmí, které mi poskytovalo jakous takous ochranu před pohledy ostatních - bez toho by nepochybně několik lidí zjistilo, na co zrovna myslím.
U baru jsem si objednal mojito, a abych se pro změnu trochu schladil, vyšel jsem ven před hotel a užíval jsem si chladný večerní vzduch a mírný vánek, který pomalu ochlazoval mé tělo, ještě celé rozpálené z předchozích aktivit.
Sedl jsem si na nízkou zídku a zatímco jsem usrkával teď už roztopeným papírovým brčkem chladivou tekutinu, rozhlížel jsem se okolo. Vypadalo to, že většina osazenstva byla zalezlá v hotelu, jen několik nenapravitelných kuřáků si na střídačku užívalo "čerstvý" vzduch. Skrz veliká okna bylo vidět dovnitř, ale nepodařilo se mi zahlédnout svoji oblíbenkyni. Přemítal jsem, jestli se vrátit zpátky, ale nakonec jsem se rozhodl se osvěžit na hotelový pokoj. Náš pokoj byl na třetím patře, a protože jsem měl už trochu upito, vyběhl jsem si namísto výtahu schody. Přiložil jsem kartičku a...zjistil jsem, že jsem nebyl jediný se stejným nápadem. Stála přede mnou ona, s krásným úsměvem, který nelze popsat jinak než "rozpustilý". "Myslel sis že mi utečeš?" nadhodila, zatímco se na mě upřeně dívala.