Soutěžní Malé Velké ochlazení

Byl to ten jeden letní den, kdy v 7 ráno ukázal teploměr 28° a azurovou oblohu.
A já musím do práce, kde budu 12h běhat mezi pokojema pacientů, kteří bojkotuji jakýkoliv přístup kyslíku do místnosti. Tuto práci mám ráda, ale někdy je to dost náročný a to nejen fyzicky, ale psychicky. Pracuji se seniory a jako bonus na psychiatrické oddělení. No co, rychle stihnu sprchu a už běžím na autobus.

Dveře se otvírají a já si můžu spravit oko, protože tu máme na praxi budoucí lékaře. A najednou šok...

Očima bych si ho nevšimla, ale moje holka se hlásí o slovo. Jakože " Hej podívej se pořádně, támhle je Radim, ten, co si z Tebe udělal prvotřídní kurvičku"

Pohledem projdu zástup budoucích MUDr a fakt, že jo. Bože když si na ty naše rána, dny a i noci vzpomenu, tak se mi trepou kolena a pociťují vzrušení. Ihned se vydám jeho směrem.

"Ahoooj Radime, ráda tě vidím, co ty tady u nás? A jak se máš? " zasypu Radima fůru otázek.

"Ahoj Janičko, promiň ale teď ne" stojím jakko opatřená, proč mě takhle odbyl? Nic špatného jsme si neudělali. Je pravda, že jsme se asi 3 měsíce neviděli, ani nijak nekontaktoval, ale...

No co, hodím to za hlavu lidé nepočkají a já se tím nechci nyní trápit.

Cestou z práce mám hlavu plnou Radima, doma to není jiné a proto jdu do vany, nepustim si plnou vanu, přidám olejové pokušení a jako bonus 2dcl vína. Celou dobu stejně myslím na něj. Hlavně místo mytí si se sebou začínám hrát. Pěkně si ji několikrát proměnu, začnu dráždit poštěváček a vsouvám jeden, druhý a i třetí prst. Jsem tak opojena vzrušením, že jen co vylezu z vany a osušíme se, tak z šuplíku vytáhnu kámoše s přísavkou a aby nebyl zadeček ochuzen, jemně si na něj nasedám a za chvíli už se šukam jak smyslů zbavená, dokud nedojde k vyvrcholení.

Poté pak můžu jít spokojeně spát, ale ještě předtím se Radimovi připomenu a pošlu mu můj nástroj lásky, který zná.

Ráno kouknu na mobil, žádná reakce. Vzdávám to a zároveň to nechápu.
Jen, co vejdu do práce někdo mě chytne za loket a strhne mě za dveře od skladu.

"Tak ty si myslíš, že mi budeš posílat tu tvoji nadrženou kundu a bude to bez následků?"

Mlčím, oči mi hledí k zemi. Po chvíli promluví.
"Ty jsi mě včera odbyl, jako by jsi mě neznal. Chtěla jsem se...." dal už nic neřeknu. Radim mě jedním tahem strhne k zemi a ruce mi ukotví k topení. Na moment odejde, ale brzy je zpět.
"Myslím, že potřebuješ zchladit, jsi drzá" v tu chvíli mi vysype kostky ledu za tričko. Zasyčím a odpovědi mi je prudké zvednutí na nohy, předklon a kalhoty i s kalhotkami u kotníků. Beze slova mi vrazil péro až po kořen do pusy, až jsem se zakuckala a to mě stálo lehkou facku. Na nic nečekal roztáhl mi půlky a bez ostychu mi ho tam vrazil. V tom se mi podlomily nohy, chytil mě za rameno a začal prudce přirážet.

Trpěla jsem, mlčela jsem. Po pár přírazech mi vystřídal zadek, otřel do mě penis, hodil po mě nůžky a se slovy "Staniční se omluv jak chceš a už mi neposílej nic, co si sám nevyžádám"

Ten den se ve mě odehrávaly všechny možné emoce. Co se mu stalo? Kde je ten Radim, který byl sice dominantní, ale ne krutý. Z přemýšlení mě vytáhla zpráva od něj.

Bylo tam napsáno: "Některé věci se změnily, vím, že mě chceš, že po mě toužíš. Buď to bude takhle, jak chci já nebo tě neznám. Ty budeš moje děvka, kdykoliv já budu chtít. Pokud souhlasíš, tak nereaguj.

Nereagovala jsem. Doma jsem ještě přemýšlela, zda chci být jeho děvka. Ale zase, proč ne? Zadek mi ojel tak, že si na něj nesednu nějaký ten den. Ale, co když to vezmu kolem a dokola, vím, co můžu čekat a vlastně se mi to i líbí. Je to můj pán.