Stop pane řediteli 😈 … (soutěžní)

15.8.2022 stonygirl

Stála zmalovaná jako ta největší kurva na silnici, kterou se většinou vracel domů z práce. Dneska si vzala v kanceláři volno, aby se na něj mohla připravit a překvapit ho. Ráda si hrála – a on nakonec taky.

Řekla mu, že jede za kamarádkou, když se ptal proč chce to volno zrovna v úterý a bylo vidět, jak je nafněnej, že bude ten den v kanclu sám.

Měla nasazenou tu dlouhou zrzavou kudrnatou paruku s ofinou, na sobě jen černej korzet, kalhotky a podvazky, boty na tak vysokým podpatku, že si sama brblala, proč tak blbne kvůli nějakýmu chlapovi.

Přes tenhle ohoz měla jen zapnutej dlouhej pletenej černej svetr, flitrovou pidi kabelku a černý sluneční brejle, aby mohla vůbec ven a nestyděla se za to, jak vypadá a aby mohla taky dojet autobusem tomu svýmu řediteli do cesty.

Měla v plánu ho stopnout a někde si s ním zase pěkně nečekaně z jeho strany zašoustat. Jinak, než běžně v kanclu, anebo na služebce. Měla chvíle, kdy potřebovala změnu a taky chtěla, aby byl překvapenej zrovna tenhle den on.

Zatím u ní zastavili už dva chlapi, co jí nabízeli peníze za sex a další jeden, co jí vysvětloval, že kurvy se srocujou nahoře u benzínky a myčky pro kamiony a ne tady na rovince mezi zastávkama autobusu, kde chodí slušný lidi.

Měla z toho srandu, ale taky byla ráda, že se jí zase povedlo pořádně „kurevsky“ oblíknout, zmalovat a vypadá fakt jako nějaká laciná štětka z E55.

Byla napnutá, jestli pojede tudy a včas, jako vždycky. Byl jako hodinky, měl svý rituály, svoje zvyky a za tu dobu, co mu dělala tu „sexetářku“ ho už docela dobře znala. A hlavně to, jakej je promiskuitní, jak se chytá na každou s frndou v okolí, jak se všema flirtuje a když to jde, jak si s nima i rád zašoustá. Tak proč ho nevyzkoušet, jestli zastaví i nějaký šlapce na silnici.

Tohle byl ten pravej šéf a vošoust pro ní, chlap, kterej dostane každou, co chce. Byl stejnej jako ona, taky měla slabost pro opačný pohlaví a žádnej pěknej chlap jí většinou neuniknul, pokud byl v okolí a měla na něj chuť.

Proto pro něj měla tu extrémní slabost. A nejspíš nejen proto. Měl v sobě něco, co jí částečně připomínalo někoho, kdo byl její minulost.

Tak, konečně v dálce zahlídla jeho auto. Máš štěstí říďo, že jedeš, jinak by mě tu nakonec sbalil jinej, projelo jí hlavou.

Tak a jdeme na to, řekla si, rozepnula svetr, stáhla ho napůl z ramen, nakročila si v těch botičkách, co byly jako chůdy do středu silnice. „Jen si trub blbečku a odjeď, kurvy jsou nahoře “ zakřičela na řidiče ve Škodovce, co před ní začal přibržďovat a koukat po ní.

Oběhla tu jeho oprejskanou starou káru a vlítla před auto ředitele. Taktak zabrzdil. Stoupla si mu rozkročená a polonahá drze před auto a začala mávat jako stopařka, vystrčila kozy, začala točit tou blejskající se kabelkou.

Nevěřícně zíral co vidí. Začaly jí cukat koutky - to je dobrý, on mě asi ještě nepoznal. A taky, že ne. Vylezl z auta, bylo mu šumák, že se za ním začínají štosovat další auta a dělá tam kolonu.

„No teda Ty jedna nádhero, to jako nevidíš, že jsem Tě mohl přejet? Co se tady motáš? Jsi nalitá, anebo blbá?“

„Ne, já tady stopuju, potřebuju se někam nutně dostat.“

„To jako nevíš, že rajdy táboří támhle nahoře? A kam vůbec odsud jedeš?“

Nevěřícně na něj koukala. Byl zase v obličeji červenej jako rajče, ostatně jako vždycky, když byl nasranej. Včetně těch jeho sexy oušek. Ale hlavně – on jí nepoznal, ani když na něj mluvila. No, tohle se jí fakt povedlo.

„Okamžitě nastup ke mně do auta a já Tě odvezu k těm ostatním ženskejm za prachy nahoru na pumpu. Tady Tě ještě někdo přejede, když se tu tak divně motáš.“

Přemáhala se, aby nevyprskla smíchy. Nastoupila k němu, šla na těch podpatkách fakt jak nalitá, občas se jí i zvrtla noha, takový blbý štafle si vzala.

Sedla si a zachumlala si napůl obličej do toho svetru, brejle dala ještě víc na oči, shrnula vlasy od paruky do obličeje a čekala, co bude dál.

„No, co tady jako děláte takhle vymóděná? Jste za prachy? Za kolik? Mohl jsem Vás přejet.“

Udělala přes svetr jen „Hmmm, já bych radši ojet.“

„Já snad špatně slyším. Cože? Mám Vás vysadit už tady?“

„Ne, ojet. Mám Vám ukázat píču pane řediteli?“

„Cože? Jak řediteli? Proč jste stopovala zrovna mě? Píču?“

Odhrnula si vlasy z obličeje, sundala brejle, koukla na něj „Protože mě evidentně nepoznáš podle toho, jak vypadám. Ale jednou jsi mi řekl, že mojí píču poznáš i ve tmě, tak proto píču!!! Mám Ti jí tady snad vystrčit?“

„Já se z tebe poseru Ty jedna kurvo, co to tu děláš? Na tohle jsi chtěla to volno?“ začal se smát a rovnou jí začal vášnivě mačkat a projíždět kozy, plácnul jí přes ně.

„Dělej, ukaž tu píču, ať jsem si jistej, že jsi to Ty“ vtipkoval …

„Nech si to a odvez mě prosím někam za roh a udělej mi to, potřebuju Tě. Strašně moc. Jakkoliv, nemusíš tak, jako vždycky, prostě mě ošukej jen v tom autě. Vanilkově třeba. Chceš mě?“

Asi jo, chtěl, když se rozjel tak rychle k tomu lesíku za zatáčkou. Tam jí vytáhnul z auta, opřel jí proti sobě o kapotu, vyrval jí kozy z korzetu, štípal jí do bradavek. Dostala pusu na rty, než jí do nich narval toho svýho krásnýho širokýho čůráka.

„Kuř ty kurvo a pořádně, když jsi si mě stopla.“ Jak ráda splnila jeho přání. Lízala ty jeho pevný koule, hrála si s nima, chvilkama jí dusil tím čůrákem, jak si jí pevně držel. „Pomalu Ty jedna čubko, jak jsem Tě to učil!“ … „Otoč se, dělej!“ …

Poslechla, tak jako vždycky. Takovou výsadu měl pokaždý jen ten jeden, kterýho chtěla víc, než ostatní. Byla jeho loutkou, se kterou si hraje. Jen a jen jeho. Dokud bude jediná. Pak už ne.

Jak jí měl opřenou o tu kapotu auta, tak jí střídavě divoce šoustal její kundu a anál, držel jí za kozy. Milovala to, nikdy nepočítala, kolikrát jí udělal. Soustředila se jen a jen na tu svojí lačnou kundu a jeho tvrdýho čůráka, na jeho ruce, na jeho oči. Byl v ten moment pro ní jen on, ten divokej krásnej chlap, nikdo jinej.

„Nechci se ještě udělat potvoro jedna, pojedeme teď do našeho hotelu, za tohle Tě musím potrestat“ řekl zároveň s tím svým zvláštním pohledem, natáhnul na ní oblečení, jak mu to šlo, nacpal jí na místo spolujezdce a vyrazil těch pár kilometrů do hotýlku na periferii – do toho s mučírnou v jednom pokoji. Jako na potvoru byl volnej a jí došlo, že tohle bude jízda, jakou s ním má nejradši. Jen ho tiše pozorovala a nechala se jím vést.

V tom pokoji stála mimo jiný opřená o lavici se zavázanýma očima, připoutanýma rukama a nohama a musela nahlas poděkovat za každý švihnutí bičem přes svojí prdel.

Dokola jí opakoval: „Budeš ještě sama stopovat na silnici, když nevíš, jestli tudy doopravdy pojedu?“ „Ne, pane řediteli“ „Nahlas a pořádně“ „Ne, můj pane řediteli!!!“ „Tak je to správně, víš, co se Ti mohlo stát?“ „Nic“ „Neodmlouvej, teď to myslím vážně, máš blbý nápady“ „Ano taťuldo řediteli“ „Neser mě a šoustej, taťulda Ti ještě ukáže“ …

A mělo to najednou ten správnej spád, co měli rádi oba - hráli si spolu tak, jak to jeden druhýmu viděl na očích. Projel jí znova jazykem, rukou i čůrákem tu její chtivou kundu a prdel. Dostala ještě naplácáno rukou. Byl její Pán a ona zase jeho Čubi.

Sám od sebe vždycky poznal, kdy jí může pořádně stisknout krk a pustit, kdy jí jsou který věci příjemný a kdy ne. Nikdy s ním ještě nepoužila stopku.

Tímhle dalším argumentem taky omlouvala tu svojí slabost pro něj, nejen proto, že jí jako svojí sekretářku tak dobře platil a podívala se s ním na těch služebkách na zajímavý místa a poznala spoustu zvláštních lidí okolo něj.

Když se tentokrát loučili a dala mu pusu na tvář jako vždycky, nešla rovnou domů, bylo jí tak krásně jako nikdy předtím. Byla zvláštně klidná, smířená s tím, jak to mezi nima je.

Lidi v metru, kterým jela jen tak dvakrát z konečný na konečnou museli z jejích začervenalých tváří a od její zvláštní vyčerpanosti cítit, že šoustala. Museli vidět, jak má slepený vlasy od jeho spermatu. Byl z ní kurevsky cejtit dobrej sex a ještě vypadala jak obrázek přímo od malíře, jak jí rozmazal make-up, to ani ty brejle neschovaj.

Když se mimoděk dotýkala svých prsou, cítila každý jeho kousnutí a dotek. Budou asi pěkně vybarvený, napadlo jí. Tohle taky milovala, jak si jí umí pěkně označit.

Hlavou jí taky projela ta věta, kterou mu řekla během jednoho z orgasmů a sama se jí teď lekla „Musíš mě asi zabít, abych Tě furt tak nechtěla“ … To zrovna není dobrý, to není ten odstup, co by měla mít. Zbrkle to z ní nějak vypadlo a nejde to vzít zpátky. Ale je to prostě už tak.

No, co už … Tenhle chlap jí prostě baví, je to takovej její dárek z jiný planety, mimozemšťan – a ona určitě na 100% svým způsobem dárek jeho, protože je taky dost jiná, umí přeci ten těsnopis a vaří výborný kafe …
….............
Největší dar, který můžeš někomu dát, je Tvůj čas.
Pokud totiž daruješ někomu svůj čas, daruješ mu kousek svého života, který už nikdy nedostaneš zpátky.

Komentáře uživatelů