Kandaulistův sen III

„Olinko?“ pousmál se šibalsky Milan.

„Ano?“ reagovala jsem pobaveně.

„Pojď si zase zazlobit,“ pokračoval a já skoro viděla, jak mu rostou čertovské
růžky z té jeho záliby v kandaulismu.

„Ale pořádně,“ pohrozila jsem mu se smíchem.

„Půjdeš do toho s drzostí a klidem?“ ujišťoval se Milan a čekal dychtivě
kladnou odpověď.

„Už ano. Začalo mě to bavit a teď, když vím, že nebudu napadána pro nevěru a společně si potom užijeme, tak jen čekám na tvoje další nápady,“ ujistila jsem ho.

„Jsi stejný uchyláček jako já a za to ti děkuji,“ pohladil mě manžel a zhluboka se nadechl.

„Nenapínej a řekni mi můj úkol,“ prosila jsem ho už natěšeně, protože jsem věděla na 100%, že si to opět užiju.

„Pojedeme k tátovi,“ vyhrkl ze sebe Milan.

„Co tam? Snad ne.......,“ užasla jsem v představě, která naznačovala sex s tchánem. Ale už jen ten pocit mi promáčel kalhotky.

„Bude se ti to líbit. A víš proč? Protože to chceš,“ řekl sebevědomě Milan a pro jistotu mi promáčkl prsa.

„Mně třeba ano, ale jak víš, že mě tvůj táta nevyžene z domu jako děvku?“
zaprotestovala jsem.

„Loni, jak jsme tam byli na těch pár dní, jsem ho viděl u něčeho, co mne sice překvapilo, ale zároveň strašně vzrušilo a potěšilo. Nevím, jestli si na to budeš pamatovat, ale tehdy sis pověsila prádlo a odjela na nákup. No a on si myslel, že jsme odjeli oba. Nachytal jsem ho, jak svírá v dlani tvoje kalhotky a hladí tvoji podprsenku. Když si mě všiml, kamufloval to otázkami jaká že je to velikost a ať se nezlobím, ale že takový se málokdy vidí a dost se o tebe zajímal. Promluvili jsme si jako chlap s chlapem. Ptal se na naše manželství a okrajově jsme probrali i postel,“ vysvětlil mi Míla a čekal na moji reakci.

„Trošku jsi mi vyrazil dech. Tak dědeček prasáček se zajímal? Tak to ho nesmíme zklamat. Vyjedeme hned?“ popoháněla jsem
Milana.

„Ty jsi úžasná, jedeme,“ popohnal mě do ložnice
nachystat se a sám utíkal přistavit auto.

Musím se trošku ukázat, aby se tatíček chytil. Moc jsem se zahalovat nechtěla,
aby neměl moc práce. Vybrala jsem si průhledné prádlo a těsné šatky s hlubokým a volným výstřihem. Přiběhla jsem k autu celá nedočkavá, otevřela dveře a než
jsem nastoupila, sehnula jsem se, abych Milanovi připomněla, jestli má všechny potřebné doklady, které věčně zapomínal. V této poloze mi byly výstřihem zřetelně vidět moje kozy, které se pohybem těla rozhoupaly.

„Bože nastup a honem nebo zešílím netrpělivostí. Všechno mám. Nastup,“
tvrdil Milan s pohledem zabodnutým do mých bimbajících cecků. Vyjel směrem k tchánovi a cestou se ujišťoval, jestli nevznikne z mojí strany nějaká změna, že bych si to třeba rozmyslela. K tomu dával rady co dělat a jak vycouvat, kdyby náhodou byly nějaké
silné námitky ze strany jeho otce.

Měl to vymyšlený. Tátovi nabulíkujeme, že jede okolo kvůli práci a že mne tam nechá na skok, protože bych se v autě, čekáním na něj, sama nudila. Tím vysvětlí důvod návštěvy a odloží mě tam na hodinku, po které zase přijede a zaveze mne domů, kde mu o všem budu vykládat.

„Jen hodinku? Tak to bude fofr akce, co?“ poposedla jsem zamyšleně na sedačce a zajela si rukou mezi nohy, abych si navodila náladu na zajímavý zážitek.

„Nezlob, kurvičko moje. Za jízdy neprovokuj. Však se dočkáš. Ten čas jsem schválně stlačil na co nejmíň, abys neměla čas na roupy a šla hned tvrdě na věc. Jako pravá děvka. Jsi přece moje děvka nebo ne?“ sípal vzrušeně Milan a na kalhotách se mu začala dělat boule. Ještě trošku jsem si pohladila chomáček chlupů a aspoň na vteřinu si zajela prstem na poštěváka, který už ťukal na kalhotky. Pak jsem raději ruku vytáhla, abychom se nevybourali, protože Milan sledoval moje hrátky místo aby se věnoval řízení.

Zabrzdili jsme u domu, zazvonili a tchán otevřel v trenkách a tílku. Zrovna sexy pohled to nebyl, ale když jsem sjela pohledem k těm jeho trenclím a představila si, co tam asi skrývá, tak mi kundička jen skučela.

„Co vy tady, rodino?“ zazpíval radostí, že nás zase vidí.

„Odložím si u tebe na chvíli Olinku, táto. Je to jen na skok, ale mám tady poblíž něco pracovního. Nechci, aby seděla otráveně v autě a čekala až si vyřídím to svoje. Však ti může dělat na chvíli společnost a já tak za hodinku přijedu,“ vysvětlil Milan a úslužně mi otevřel dvířka. Tchán byl evidentně potěšen. A protože podle Milanových řečí
jsem se mu jako snacha zamlouvala, tak by si zasloužil poznat mě i jako milenku, no ne?

„Tak pojď Olinko, dáme si spoju kávu a vypijeme si ji na zahradě. Milan ať si jede kam chce. Však my si vystačíme, že?“ řekl rádoby vtipně tchán a už si mě,
žertovně majetnicky odváděl.

„Pa miláčku. Za hodinku jsem tady,“ poslal mi pusu Milan a odjel.

Vstoupili jsme do domu a mířili přímo do kuchyně.

„Uvařím kafe a zajdeme na zahradu pod altán, jo?“ navrhl tchán.

„Já bych raději zůstala tady, venku je až moc vedro,“ prosebně jsem poznamenala a sledovala ho jak si počíná u plotny. Pozorovala jsem jeho prsty a říkala si v duchu, jaká je to škoda, že jsem ho tehdy nepřistihla já. Ne, že bych v něčem pokračovala, ale alespoň vidět moje kalhotky v jeho dlani nebo pozorovat jak na visící podprsence hledá moje pomyslné bradavky, by mi asi udělalo dobře. Ale kdo ví jak bych tehdy reagovala. Teď jsem seděla, nohu přes nohu a zapálila si cigaretu. Kouř jsem v ústech převalovala, nebo ho nechala samovolně vklouznout z úst do nosu a tchán mě po očku sledoval. Začala jsem si větrat výstřih na důkaz, že je mi opravdu vedro a jak jsem látku nadzvedávala, moje zvony se rozhoupaly sem a tam. Kolíbala jsem si i nohou, takže moje tělo se už vlnilo komplet celé. Tatík přede mne postavil kávu a přisedl si na židli. Já dál předstírala, jaké je mi vedro, moje prsiska o sebe lehce plácala a tchánovi se orosilo čelo. Zabzučela mi SMSka, ve které Milan psal: „Stojim u lesa v aute a cekam az ubehne hodina, abych pro tebe mohl prijet. Tesim se na tvoje vypraveni a doufam, ze ti uz masiruje cecky.
Libá M.“

Bylo to jako impuls k dalšímu kroku a v rychlosti jsem vymýšlela, co udělat,
aby se chytil.

„Ti nedají pokoj ani doma, co?“ usmál se tchán a nevěděl kam s očima, protože jsem si stále větrala výstřih.

„Au! Pane bože já jsem nemehlo, já vám to tu všechno polila “ zahořekovala jsem nad rozlitým kafem a dívala se na fleky na ubrusu i na mých šatech. Kůže mne pálila, ale nešlo to jinak. Účel světí prostředky a tak jsem obětovala šaty,
protože mi to přišlo jako dobrá záminka k vysvlečení.

„Proboha nespálila jsi se? Ubrus a šaty vem čert, ale abys neměla poraněnou kůži. To by tak scházelo,“ nahlížel do mého výstřihu tchán.

„Snad ne. Pálí mě to, ale víc je toho na šatech než na kůži,“ sykla jsem malinko opravdovou i když přehrávanou bolestí.

„Hned to sundej. Jdu ti najít něco ve skříni. Však domů jedeš autem a tam se to schová,“ nabídl se tchán a odběhl do pokoje.

„Sakra, jsem to ale hlavička,“ zaradovala jsem se a v rychlosti se snažila zaprat kávové skvrny pod proudem vody u kuchyňské linky. Jenže mým nedočkavým praním byly šaty mokré skoro celé, takže se mi těžko svlékaly, což se mi v tu chvíli vlastně hodilo.

„Prosím vás, pane Růžička, můžete mi jít pomoct?“ zavolala jsem na tchána,
protože jsem měla šaty na půl žerdi a nešly přes ramena a hlavu.

Přiběhl skoro hned a když uviděl jak stojím uprostřed kuchyně skoro nahá, jen v průsvitných kalhotkách, průhledné podprsence, s rukama nad hlavou a uvězněná do
šatů, ihned ke mně přiskočil. Ale místo,
aby mi pomohl, začal mi masírovat kozy a okusovat bradavky přes podprsenku.

„Ale no tak, co to děláte pane Růžička?“ na oko jsem sice protestovala, ale zároveň se kroutila vzrušením a těšila se na pokračování.

„Nezlob se, já musím,“ vykoktal ze sebe tchán a dál mi jemně ohryzával cecky a rukou stahoval kalhotky.

„Ale no tak, to přece nejde,“ dělala jsem dál fóry, ale vzdychala jsem vzrušením a nabízela mu svého bobra provokativně dál.

„Nejde přestat, chci tě,“ funěl mi do cecků a hrabal mi v bobříkovi.

„Tak mi alespoň pomozte z těch šatů,“ zašveholila jsem s potěšením, že to šlo překvapivě snadno. Když mě vysvobodil, oplácela jsem mu stejným. Moje ruce mu pomohly z trenek, tílko letělo přes kuchyň a pak jsem si sedla na kuchyňský stůl. Roztáhla jsem nohy a nabídla mu chlupatici k lízání.
Jen zabořil obličej do mého houští a spustila jsem vzdychání, které dělalo stejně dobře jemu jako mě.

„Jen si vzdychej, Olinko. Vzdychej a drž, kotě moje,“ nabuzeně prosil tatík.

„Tohle se nesmí nikdo dozvědět, pane Růžička,“ zakláněla jsem slastí hlavu dozadu a užívala si jeho šikovný jazyk.

„Nedozví, kotě, nedozví, nesmí, slibuju. Bude to naše tajemství. Bože ty jsi tak krásná a mladá. Udělám ti to, chceš?“ zeptal se tchán i když už nasazoval svůj žalud nedočkavě k mojí mokré a prolízané pizdě.

„Chci tě do zadku,“ vyhrkla jsem.

Rychle jsem se mu vysmekla, abych se otočila a opřela o stůl. Vyvalila jsem na něho svoje bílé půlky a podepřela se dlaněmi o stůl, aby se moje dudy měly možnost rozhoupat.

„Ty jsi můj sen, Olinko. Uděláme ti to do zadečku, když to tolik chceš, ano?
Pojď koťátko, podrž svýmu kamarádovi. Buď hodná na starého pána,“ škemral a olizoval se tchán a jeho ohon zajel jak po másle rovnou do mojí kundy. Začal přirážet a já ho chvíli nechala, protože mi to dělalo moc dobře. Na anál jsem se netěšila, ale byl to můj, svým způsobem trest za to všechno Milanovi,
kterému jsem zadnici protahovat ještě nedovolila. Anál ráda nemám, ale chystám se mu přijít na chuť.

„Jsi v kundě, chci tě do zadku,“ házela jsem bokama v rytmu jeho přírazů. Tatík mi zvedl jednu nohu na stůl, opřel ji a chvíli sledoval moji kundu i prdel zblízka. Když se napřímil, vzal svoji hadici do dlaně a zajezdil mi žaludem od postěváku k zadku sem a tam a tam a sem, aby se mu ocas pěkně smáčel mojí šťávou a zajel kam má bez problémů. Nasadil mokrou jahodu na moji zadní dírku a nehty jedné ruky mi přejížděl po půlce. Po těle mi přeběhl mráz a já se těšila až se do mě zabodne.

„Jdeme na věc, Olinko,“ zaťukal na vrátka mojí zadnice a zajel na první prudší
pokus. Zavřela jsem oči mírnou bolestí, protože mi to příjemné opravdu dvakrát nabylo, ale vzdychala jsem, aby se tatík cítil jako king.

„Máš chtivou prdelku, že, koťátko moje? Chceš mít plno v prdelince, že? Chceš
mě tam cítit celýho, že ano? Ještě kozičky, nesmíme zapomenout na kozičky,“
povzbuzoval sám sebe tatík a chytal mi dudy do dlaní a silou mi je tahal pod paže, aby je měl blíž.

„Vystříkáš mi dírečku? Chceš mě? Ukaž jak moc mě chceš,“ provokovala jsem ho udýchanými otázkami.

„Chci a vystříkám. Takhle moc tě chci,“
zabodl se mi do prdele až na doraz a za kozy zatáhl, že to vážně docela zabolelo. Začínal byl neurvalý a jel si jen po svým. Moje prdel dostávala zabrat a já, i přes ten ne zrovna příjemný pocit, jsem ho tlačila do výstřiku svým hekáním, roztahováním noh a sprostým povzbuzováním.

„Víš to, že ses děvka, viď? Dělá ti to dobře, co? To se hnedka pozná, ty
šmetino,“ dusil se tchán chtíčem. Zrychloval přírazy a dával mému zadku pořádně
zabrat.

„Je těsná moje prcinka? Líbí se ti moje úzká dírečka?“ provokovala jsem ho dál mezi hlasitými vzdechy.

„Coury maj prdel a tu teda máš, ty štětko. Žádná dírečka, kurvo“ začal nabírat na obrátkách tchán a bušil, až mu v čuráku začalo cukat.

„Stříkej do mě, nevytahuj ho, dělej!“ skučela jsem najednou blahem a honila si u toho poštěváka.

„Stříííkáááám,“ vzepjal se v křeči tchán a celou dávku mi napral do zadnice.
Kozy drtil v dlaních a tiskl se na mne tak silně, že mi do prdele málem natlačil i koule, co mi do teď pleskaly o půlky.

Vytáhl mokrého lofasa a roztáhl mi půlky od sebe.

„Už to teče ven,“ zaradoval se spokojeně s pleskal mi po zadku až se celý
třepal.

V tu chvíli zazvonil mobil a já ho,
ještě nahá a roztažená po stole, zvedla.

„Jo, tak už jedeš miláčku? Dobře budu čekat před domem ať se nezdržujeme,“
domluvila jsem s nedočkavým Milanem a obrátila se na tchána.

„Máte tu nějaký tričko nebo něco? Teď
musíme fofrovat, protože už je u školy, takže máme málo času,“ popoháněla jsem zírajícího tchána.

„Proboha, jen aby se nic nedozvěděl“ a odběhl tryskem do pokoje, odkud donesl tričko a jakési kraťasy.

„Nebojte, já už se z toho nějak vylžu,“ slíbila jsem mu a tchán se uslintaně
díval, jak si přes kozy soukám tričko, které mi
bylo těsné. Posbírala jsem svoje věci i šaty a vyběhla před dům.
Naskočila jsem do auta a tchán nám jen zamával od branky.

„Tak jak? Povídej! Mluv, dělej! Holka, já trpěl. Tolik jsem se chtěl připlížit alespoň pod okno nebo za dveře a poslouchat. Jaký to bylo?“ sondoval Milan a já
začala provokovat.

„Mám vycákanej zadek,“ vypálila jsem na něj.

„Ty couro!“ zakřičel Milan, „zadek? A
mně jsi to ještě nedovolila, ty mrcho,“ nadával.

„Šukal mi prdelku, mačkal cecky, nadával mi do kurev, tepal mi koulema o prdel a bože, jak krásně lízal!“ zaskučela jsem slastí jen abych Milana co nejvíc vytočila.

Během mého líčení jsme dojeli k domu a auto prudce zabrzdilo. Milan v je rychlosti zamkl a nedočkavě mě táhl za ruku do baráku, jak umanuté dítě. Ve výtahu chrčel, že chce šukat, že mu musím všechno podrobně ukázat a nedočkavostí se úplně potil. V bytě jsem utekla na chvilku do koupelny, abych ze sebe smyla tatíkovo semeno a hned jsem hupsla k Milanovi do postele. Hladově se na mne vrhl a plenil mi kozy nejen rukama, ale i jazykem. Olizoval bradavky a žužlal je mezi zuby, až jsem dostala šílenou chuť na pravý orgasmus v teple domova. Moje vzrušení bylo tak veliké, že jsem se chovala jako opravdu placená coura.

„Ukaž jak bys ho hulila,“ lehl na záda Milan a já mu poválela obličej po pytlíku a mazlila se s jeho tvrdým čurákem o svoji tvář.

„Takhle bych mu přetáhla kůžičku a olízla žalud,“ předvedla jsem na jeho ocasu s představou, že to dělám jeho otci.

„A dál, ty šlapko? Co dál?“ chrčel Milan.

„Takhle by jste mi zajel do pusinky, pane Růžička,“ zahrála jsem si i s otcovým jménem, aby si to mohl představit úplně jak v reálu. Rozjela jsem kuřbu do které Milan vykřikoval všechno možné o šlapkách, courách, děvkách, mrdnách,
otcích a já ho poslušně kouřila až ke kořeni, až byly jeho koule celé mokré od mých slin.

„Dělej, zavolej mu a já tě budu lízat,“ podal mi manžel telefon a já si našla jeho fotra v seznamu.

„O čem s ním mám mluvit?“ zeptala jsem se v rychlosti, když mi Milan už
prstoval kundu a já sípala slastí.

„Zavolej mu, že ho chceš ujistit, že se nikdo nic nedoví a dělej, že si to děláš. Udělej ho po telefonu. Chci u toho být aspoň takhle. Já tu nejsem, zase jsem někam odjel. Vyrajcuj ho, dělej!“ naléhal Milan a zabořil obličej zase do mých chlupů. Začal lízat, až se mi z toho klepaly ruce, protože jsem byla vzrušená,
jak nadržená stoletá panna.

„Haló? To jsem já, Olinka,. Copak děláte?“ zavzdychala jsem do mobilu a tchán jen překvapeně koktal, co se děje, jestli jsem v pořádku atd.

„V pořádku nejsem. Vy jste mě neudělal,“ zafňukala jsem nespokojeně do sluchátka.

Zvedla jsem hlavu směrem ke svojí lízané pizdě a viděla Milana, jak mi naznačuje, abych dala hlasitý odposlech. Zmáčkla jsem příslušný čudlík a mobil položila vedle sebe.

„To mě mrzí, kočičko. Napravíme to, ano? Jak jen to půjde, tak udělám tvojí
prcince dobře, chceš?“ funěl tatík.

„Chci, chci, ale hned,“ dráždila jsem si kozy a cítila Milanův jazyk jak kmitá
po mém tuhém poštěváku.

„A to mi voláš potají, nebo jsi sama doma, micinko?“ vyptával se tatík a já
vysvětlila, že Milan zase někde lítá. A
já, chudinka nedodělaná, teď nemůžu myslet na nic jiného než na jeho ocas, který mi před chvílí jezdil v zadnici.

„Strč si tam prstíky, Olinko,“ radil mi tatík a Milan to hned provedl, podle jeho přání. Choval se náramně potichu, aby neprozradil, že je u toho s námi.

„Já bych tě tak lízal, ty šukno sprostá,“ přitvrdil tchán a bylo zřejmé i na tu dálku, že už si ho drandí taky.

„Vyhoň se,“ povzbudila jsem ho mezi vzdycháním.

„Honím jak zběsilej, šlapko,“ šeptal chrčivě tchán.

„Lížu tě, cítíš to, ty děvko?“ ptal se mezi přetahováním kůžičky.

Milan lízal poslušně, jako by to bral jako povel.

„Cítím, už asi budu,“ začala jsem se kroutit na posteli.

„Já taky.........“ vydechl zhluboka tatík a Milan, aby to stihl, v rychlosti mě zalehl a zajel mi klackem přímo do díry. Udělal tři tempa a vystříkl v naprostém tichu a jen s pokřiveným obličejem, přestože při tom obvykle nahlas řičí jako hřebec. Přibližně v téže chvíli zaskučel tchán do telefonu upozornění, že už to z něj lítá. Já, při pomyšlení, že mě prcá manžel a jeho fotr se u toho honí, málem omdlela v orgasmu, jaký jsem nezažila nikdy předtím a ani nikdy potom.

„Ty jsi samice, kurnik. Ten Milan ani neví co má doma,“ pochválil mě tchán a rozloučil se s nabídkou dalšího setkání.

„Ještě uvidíme,“ slíbila jsem neurčitě a položila telefon.

„Tak co na to říkáš? Jaká je Olinka? Co si zaslouží tvoje Olinka? Hm?“ řekla jsem manželovi s nosem pyšně nahoru.

„Jsi můj poklad a taky nejúžasnější manželka na světě. Obleč se a pojď.
Zajedeme si na večeři a něco Olince vybereme pro dobrou náladu,“ mrkl na mne Milan a ten večer se postaral, abych se cítila jako královna.