Otrocká oddanost

Celou noc zmrd nespal. Stále si v hlavě převaloval,
zda má na to, aby uspokojil svoji Paní. Bohyni, kterou mu osud dopřál. Krásnou a velkou Paní, po které vždycky toužil. Být ponižován ženou, která je sice příjemná, ale i zlá zároveň. Ženou, která ke svému uspokojení potřebuje trestat nulu jako je on.

Čím rychleji se blížilo poledne a čas jejich schůzky, tím víc se v něm mísil strach, tréma a vzrušení. Stále dokola kontroloval svoje tělo, sám sebe pozoroval v zrcadle, pobíhal po bytě a v duchu prosil svůj ocas, aby to zvládnul a neudělal mu ostudu. Jeho pocity ho dostávaly do zoufalých stavů, kde se snoubil obrovský chtíč a ještě větší strach.

Před dvanáctou hodinou nastala pro něj nepopsatelná muka, protože vyrazil z domu. Mráz v zádech ho popoháněl dopředu ke jeho vládkyni, polotuhý čurák mu nevědomky zrychloval krok a jeho mozek mu zpomaloval celý chtíč. I když spěchal jak chtěl, tak na pohled jeho postavička vypadala při chůzi komicky. Dva prudké
kroky vystřídal jeden zbržděný a i když vyhýbal lidem na chodníku, přeci jen do nich rameny neohrabaně narážel. Před domem, kde jej očekávala jeho Vládkyně,
zřetelně zpomalil, aby sebral síly a najednou jako by se zastavil čas. Kolena se mu rozklepala, v puse vyschlo, zpotil se a nevěděl, jestli se má dotknout zvonku nebo utéct.

Okna bytu byly dokořán a neslyšel nic než zvláštní hrobové ticho. Špičkami prstů pohladil zvonek a zatnul zuby. Ten dotek chladného kovu ho vyprovokoval ke kroku, kterého potom v žádném případě nelitoval. Zazvonil. Zazvonil a čekal.
Během chvíle vstoupil do domu za bzučení domovního zvonku u dveří. Ve výtahu mu srdce bušilo a po zádech cítil stékat kapky potu. Když se výtah zastavil,
nezbývalo nic jiného, než se zhluboka nadechnout, ještě víc shrbit hřbet a vejít na chodbu, kde byly troje dveře. Ale jen jedny z nich ho vítaly dokořán.
Jeho vrozená oddanost vybrala správně a vstoupil.

Dveře způsobně zavřel a rozhlédl se po předsíni. Ucítil kouř a vůni těžkého parfému. Bylo hrobové ticho, které rušilo šustění jeho oblečení a praskot suchého zipu na teniskách. Svoje věci si odložil a úhledně složil do komínku do koutu na zem za dveře, aby se jeho Paní nezlobila. Poklekl na všechny čtyři,
sklopil hlavu a oddaně se začal plazit po tvrdé dlažbě, která při každém dotyku jeho kolenům dávala tvrdě a studeně najevo, že cesta k jeho Paní není jen tak jednoduchá. Nechal se vést svým instinktem a touhou ji spatřit, takže hned napoprvé trefil ty správné dveře v bytě. Přelezl práh a dovolil si na okamžik zvednout svoji hnusnou hlavu, aby spatřil
Bohyni.

Seděla v křesle proti dveřím, černé, husté vlasy jí splývaly k bokům, na sobě
měla kožený korzet, v jehož dekoltu se tlačila dvě obrovská prsa, koženou sukni, vysoké kozačky nad kolena s jehlovým podpatkem a rukavičky nad loket.
Seděla jako Panovnice v trůnu. V jedné ruce zapálený doutník, v druhé ruce bič
a nožku přes nožku. Seděla klidná a pozorovala to smetí, které se před ní
hrbilo. S vážným a zvláštně klidným výrazem v tváři. Její tvář byla velmi krásná. Veliké oči s dlouhými řasami vynikly v černém make-upu ještě víc a rty se leskly rudou rtěnkou tak, že mu to až zasvítilo do očí. Jeho touha byla tak velká až skoro přestal dýchat. Seděla klidně. I stisk bičíku nebyl nijak zvlášť
pevný. Ale něco viselo ve vzduchu.

S naprostým klidem a tichem si potáhla kouř z doutníku. Sledoval, jak rty obemkly silný doutník, tváře se zúžily a oheň na konci smotaného tabáku zasvítil. Chvíli si kouř převalovala v puse až
ho nechala úzkou škvírkou přejít ze rtů do nosu. Zvedla ruku s bičíkem a mlčky poručila gumě na podlaze, aby se připlazil až k ní.

„Bože, děkuji ti,“ pomyslel si Tomáš a rozpohyboval svoje nahé tělo po směru na určené místo. Připlazil se, poklekl u jejího trůnu a sklopil hlavu. Ucítil vůni kořeněného parfému a jeho ocas se začal probouzet do nevšední tvrdosti. Jeho
Paní se sklonila k jeho hlavě a bičíkem pod bradou vytáhla jeho pohled k svému obličeji. Uviděl ji zblízka a srdce mu tlouklo na poplach. Když se její oči zabodly do jeho zornic, začal se víc a víc vpíjet do podlahy. Svoji Bohyni měl pár centimetrů od svých rtů. Tolik ji chtěl políbit a vzdát hold. Tolik ji chtěl vyznat svoje city a uctít její božské
macaté tělo. Měl aspoň vteřinu na to, aby zblízka zahlédl její kozy, ale svůj pohled nemohl odpoutat od jejich očí. Nedovolil si a ani nechtěl. Byl to pocit jako by padal do černé díry a nemělo to konce. Dopřála mu kochat se jejím make-upem, dopřála mu vánek svými
řasami, který ho pohladil když mrkla a dopřála mu ten rajský klid.

„Vyplázni jazyk,“ řekla když ho pevně chytila
ručkou za bradu. Udělal to. Jeho jazyk vypadl chtivě ze rtů a čekal její
políbení. Nedočkal se. Jeho Bohyně si na něj odklepla dlouhý popel z doutníku a opřela se do křesla.

„Sežer to, šmejde,“ pobaveně štěkla.

„Ano Paní,“ zahuhlal otrok a poslušně spolkl popel.

„Líbej mi nohy,“ rozkázala rozmarně a špičkou kozaček mu zaťukala na tvář.

„Ano, má Paní,“ oddaně hlesl Tomáš. Chytil její nožku do rukou, aby ji mohl pořádně začít líbat, olizovat a hladit.

„Co jsi?“ zeptala se přísně.

„Vaše všechno má Paní. Vaše kurva, čubka, nula, hajzl, hadr.....“ funěl Tomáš
do kůže jejích bot a za každým slovem zamrskal jazykem na důkaz své radosti.

„Pojeď pomalinku nahoru,“ rozkázala Vládkyně a uvelebila se pohodlně do křesla.
Nohy srovnala vedle sebe a sledovala jeho jazyk a obličej, jak se mazlí s kůží.
Postupoval výš a výš až byl u lemu její kožené sukně. Tiskl se na její tělo tak dychtivě, až mu musela špičkou boty přísně zaťukat na koule, aby si uvědomil,
že není jeho hračka. Nechtěl se uklidnit a tiskl se dál, tak chytila svůj bičík pevně a mu vysázela čtyři rány přes záda.

„Co si to dovoluješ, ty hajzle?“ vykřikla přísně.

„Omlouvám se Paní, nezlobte se, prosím, omlouvám se,“ začal koktat a uvědomoval si, že přestřelil.Jeho ocas mu stál a praskal ve švech.

„Narovnej se,“ křikla po něm a když splnil, co měl, uviděla jeho trčícího
čuráka.

„Ták, tak ono mu to stojí,“ rozzlobila se a natáhla ruku k jeho ocasu. Chytila jej pevně do dlaně a stiskla. Ta bolest mu zkřivila obličej až bolestí
zakvílel.

„Paní odpusťte mi to, moc Vás prosím,“ křičel bolestí, ale to už mu jeho Bohyně
drtila koule stiskem druhé ruky.

„Tak ty si chceš dovolovat? Chceš si užívat? Od čeho tu jsi, hm? Od čeho, ty zmrde?“ a tiskla mu jeho nástroj takovou silou, že mu i slza vytekla.

„Od vašeho potěšení, má Paní, jen vašeho, omlouvám se,“ kvílel už s opravdovým pláčem Tomáš. Ta bolest mu ocas úplně spálila. A přitom mu dál stál a trčel,
protože si jeho Paní nebrala servítky. Dostal, co si zasloužil. Takhle se nechat unést!

„Upozorňuju tě, že stačí malinká chyba a zažiješ peklo!“ připomněla mu přísně a
škubnutím jeho ocas pustila.

„Líbej mě dál,“ rozkázala bez jakékoliv něhy.

Klečel na kolenou a jeho polibky byly díky bolesti v rozkroku líné a míň odvážné.

„Líbej jsem řekla ty hajzle,“ vykřikla a zasadila mu další rány bičem. Pokorně
začal její kozačky ukázkově líbat a lízat. Konečně byla spokojená. Chytila ho za ucho a táhla ho k místu v které ani nedoufal. K místu, které ani netušil, že dneska pozná. Její nohy se roztáhly a on spatřil něco, co rozhodně nečekal.
Pod sukní se mačkala umělá náhrada pánského ocasu.

„Uspokoj ho. Ale hned, ty čubko!“ vykřikla a odhalila celou jeho krásu. Byl velký, černý a žilnatý. Tomáš s obavami olízl velký žalud. V tu chvíli mu na prdel přistály další rány bičem od jeho
Bohyně. Pochopil, že nesmí polevit. Napíchl svoji hubu na kus umělotiny a sál.
Sál, olizoval, kouřil hluboko do krku až se dusil a slintal. Jeho Paní
sledovala tuto podívanou s velkým zájmem a přirážela proti jeho hubě jako by mu ji šukala. Povolila si zip u korzetu a on jen zahlédl dvě obrovská vemena,
která se v taktu jeho kouření bimbala nad jeho obličejem.

Jeho Paní si to užívala a on ji nechtěl zklamat. Chtěl, aby viděla to po čem touží a měla skvělý zážitek. Rukou si dovolil chytit uměláka a pohyboval dlaní jako by ho honil. K tomu na něj napichoval držku a sledoval Bohyni, která se zmítala vzrušením. Kdyby nevěděl, že kouří kus umělotiny, snad by věřil tomu, že se Paní chystá
stříknout semeno přímo do jeho tlamy. Tak se ji to líbilo. Tohle divadlo ukončila až facka, kterou obdržel za dobře odvedený výkon.

„Děkuji, má Paní. Děkuji mnohokrát,“ oddaně poděkoval zmrd.

Jeho Bohyně se zvedla a kráčela před ním do vedlejší místnosti. Popleskala si na stehno, aby zmrd pochopil, že se má plazit vedle její nohy jako psisko.
Přemístili se vedle do ložnice, kde rozkročila nohy, stoupla k dřevěné lavici a opřela se o ní jednou nohou.

„Vyskoč si, hajzle. A prdelí ke mě“ rozkázala s posměškem.

Tomáše polil pot. Přišlo to, čeho se obával. Kouřit mu problém nedělalo, ale nechat se šukat do análu se bál. Jenže se mu připomněla bolest, když mu jeho vyvolená drtila dlaněmi ptáka, takže raději poslušně vyskočil a vyšpulil.
Strachy se mu leskla záda, jak se potil. Bylo mu jasné, že ho to bude bolet.
Ale zároveň mu bylo jasné, že jeho Bohyně bude maximálně spokojená. To jej donutilo ještě víc se prohnout v pase a nastavit zadní díru k ojetí. Husí kůže mu naskočila hned poté, co ucítil mrštný
jazyk na své díře.

Ten tam kmital a mrskal sebou, jak se snažil zavrtat se do análu a občas mu sklouzl i na koule. Vystavoval a špulil jak nejvíc uměl a kdejaká pravá kurva by mu mohla závidět. Nohy široce od sebe a v půlkách zaťaté drápy svojí paní,
protože rukavičky už byly dole. Lízala ho a plácala, až ji samotnou ruka bolela. Jeho půlky byly rudé a pálily jak čert.

„Děkuji má Paní, och Bože děkuji,“ vrněl blahem a dokonce si začal přát mít její rudé nehty zaryté až v kůži. Když mu anál prolízala, stoupla za něho a přišla ona chvíle. Jednu ruku ucítil na levé půlce a u anální díry ucítil studenou hlavičku gumového žaluda. Nejdřív jen malý tlak, pak silnější, potom ho pevně chytila i pravá ruka přísné Bohyně a dál už jen cítil, jak mu umělý
lofas zkoumá každý centimetr v zadní díře. Zajížděl hlouběji a hlouběji, pomalinku a on si užíval pocit,
že ta, kterou miluje, mu bez pardonu ucpává prdel pro svoje potěšení. Tlak se zastavil a pár vteřin se nic nedělo. Nastalo zase ticho a on koukl přes rameno na svoji Paní.

Ta byla zasunuta umělákem až na doraz, držela ho pevně za boky a sledovala jeho tvář, ve které četla všechny možné pocity. To ji rajcovalo. Jeho zarudlá držka ji burcovala k tomu, aby zesílila svoji vládu. Pohlédl ji do očí, ale pohled mu ihned sklouzl na její obrovská vemena, která se před ním ukazovala a zabodávala se mu tmavými a tvrdými bradavkami do jeho pohledu.

„Popros, kurvo. Popros a sleduj dál,“ štěkla na něj.

„Madam, prosím, omrdejte mě,“ zaškemral rozklepným hlasem.

Začalo peklo. Jeho Paní se změnil výraz v obličeji a spustila šukačku v jeho análu. Sledoval, jak ji černé vlasy poletují kolem těla a jak se ji v rytmu divoké šoustačky houpou kozy. Křičel blahem i bolestí, ale držel, protože Paní se chtěla uspokojit. Vzrušovalo ji to natolik, že ho jebala jako pravý chlap. Rozmrdávala mu prdel a svirala v dlani jeho čuráka. Občas štípla prsty do tvrdých koulích, aby se potěšila ještě
bolestivějším pohledem v jeho tváři. Šoustala ho divoce a bez pardónu, jako by se opravdu chtěla vystříkat. Zrychlovala dech a nevnímala nic než to, že konečně se zapíchla do jeho zadnice. Když svůj umělý lofas vytáhla, přešla mu k hlavě a nechala si ho ještě pokouřit.

Tomáš hulil jako smyslů zbavený. Chtěl vidět svoji Paní šťastnou a tak se dávil, slintal, pochutnával si na tom, co mu před tím způsobilo peklo v díře.
Zrovna si pochutnával na žaludu, když se Paní rozhodla si ho odepnout. Podržel ho zuby, Madam povolila postroj a zasunula mu uměláka hluboko do krku. Přezky
řemene mu sepnula vzadu za hlavou a on zůstal nahý klečet na lavici s ucpanou hubou a dávivým pocitem v krku.

Madam se odstrojila nejen z připínání, ale začala si svlékat i sukni. Sledoval to s takovou dávkou vzrušení, jakou už moc dlouho nezažil. Zůstala před ním stát pouze v rozepnutém korzetu, který
držel už jen na kousku zipu a v kozačkách. Měla nádherné kypré tělo. Její síla nespočívala jen v zacházení se zmrdem, ale i v její postavě. Masité pysky vykukovaly zpod korzetu, jehož vyztužený lem se pod tíhou jejích koz zarýval do oblých boků. Začala se před ním ukájet.

Jednu nohu hodila na lavici, stoupla podrážkou kozaček na jeho ruku a přišlápla. Hladila a masírovala si cecky, dráždila bradavky,
které už stály od začátku jejich setkání. Ale až teď je pořádně viděl. Velké
dvorce s tuhými bradavkami, které vyloženě prosily o ocumlání a olízání.
Přiklonila je k němu. Měl je přímo před sebou. Nabídla mu je k olíznutí a on nemohl. Hubu měl ucpanou umělákem a sebemenší pohyb mu způsoboval pocit na zvracení. Žalud v krku mu dráždil čípek.

Pocit, být takhle ucpán pro svoji královnu byl skvostný, ale teď zrovna si přál volnost. Dotknout se jejích bradavek třeba jen jedním prstem. Jazyk měl uzamknutý v hubě, na jedné ruce cítil váhu své vládkyně a druhou rukou se neodvážil. Přál si být pro jistotu ještě víc spoután. Bál se sám sebe, že něco pokazí. Její skvostné bradavky ucítil přímo na kůži svého obličeje. Zabodávaly se mu do očí, do tváře, válela mu svoje skvostná vemena po obličeji a on jen funěl a mumláním, kterému nebylo rozumět, prosil o uvolnění jazyka.

Pokaždé, když svoje prsiska natlačila na jeho obličej se mu navalilo díky tomu zavazejícímu žaludu v krku. Dýchat stíhal jen tak tak nosem. Prosil pohledem, ale Paní odmítala. Naopak se napřímila a ukázala svůj další skvost. Dala mu k nahlédnutí svoji kundu. Hladce oholená,
velké pysky. Prostě nádherná. Žádná samá kost, ale krásně oblá, měkká a od pohledu nadržená. Na poštěváčku se zaleskl zlatý kroužek a to byl ten poslední
popud v jeho chtíči. Už funěl z posledních sil, zrudl jako spařené prase a z ocasu mu ukapávalo na dřevěnou lavici. Koule bolely, jak potřebovaly, aby se z nich vypumpovalo všechno natlakované
semeno. Skoro až cítil pohyb každé té,
pouhým okem neviditelné spermie. Jako by v nich cítil každé mrsknutí
jejich ocásku. Zíral na její kundu a mísily se v něm všechny pocity. Chtíč,
strach, obavy, nadrženost, prosba, oddanost, slzy, ticho i křik...

„Chceš ji, hajzle?“ štěkla madam a podebrala si prstem ozdobený poštěvák, aby zřetelně viděl, co ma na dosah a stačí jen tak málo.

„Co mumláš? Neslyším tě, ty zmrde, pořádně a nahlas, kurvo,“ bavila se nad tím jak se Tomáš zmohl opět jen na dávení žaludem a neurčité pazvuky. Jen viděla jak horlivě kývá hlavou navzdory tomu, že ho žalud dávil.

„Asi nechceš. Budu se muset udělat sama, ale pamatuj, že tě to bude bolet.
Každé odmítnutí tě zabolí,“ vyhrožovala mu při už pravidelném honění svého poštěváku.

„Sleduj děvko, sleduj to. Pořádně se dívej, abys viděl, co tvé Paní dělá
dobře,“ upozorňovala ho s už zvrácenou hlavou, protože drážděná kunda se chystala k výbuchu, přímo před jeho očima. Byl to pocit k zešílení. Pár centimetrů před ním se jeho vyvolená musí
udělat sama, zatím co on není schopný jí ani olíznout. A tak moc by chtěl!
Dokázat jí, že je sice nula, ale snaží se. Tak rád by jí zajel jazykem do kundy a vylízal všechnu šťávu, která z ní skoro stříká. Takhle se před ním udělala bez něj. Sice s plnou parádou, ale radostný
pocit z orgasmu se v tu ránu změnil ve zlost. Vyskočila za ním na lavici, stoupla nad něj, takže ji viděl zřetelně zespodu a skoro tím pohledem umíral.

„Takže ty nejsi schopný své Paní posloužit? Ty nejsi schopný lízat a uspokojit moji kundu? Aháááá, ne, že nejsi schopný, ale ty vlastně nechceš!!!!“ křičela už naplno a její obličej byl plný zloby.

„Co říkáš? Neumíš odpovídat celou větou? Nerozumím ti, zmrde!!!! Slyšíš? Jak chceš...“ rozzuřila se královna a chytila jej za hlavu, aby si ji natlačila mezi svoje velká a silná stehna. Natlačila si ji na kundu a žalud v krku mu dal co proto, aby se nesesunul k zemi vyčerpáním. Jeho čurák praskal a snad nikdy v
životě takhle tvrdý nebyl. A za to ho potřeboval aspoň pohladit. Strašně si přál dotyk svojí Madam na ocasu. Ta měla ale jinou zábavu.

Do jeho tváře, kterou si nacpala ke kundě, spustila svoje chcanky. Tekly mu po obličeji, od čela až kam její proud dotekl. V očích to zaštípalo, v nose ho to topilo, v krku zavazel žalud, v puse sucho od gumové hračky, bradu lesklou od těch nejúžasnějších chcanek, čurák praskal a nemohl nic. Nic než se jen plně oddat. Vnímat proud na svém těle a místa, kde to lechtalo, kde to zastudělo, kde to zavonělo, kde to hřálo...

„Ty jsi obyčejný perverzní prase.
Normální hovado, který se koupe ve chcankách,“ slyšel Tomáš kdesi nad sebou mezi tím když poslouchal jak ta žlutá tekutina teče z jejích krásných pysků. Třepala se v druhém orgasmu a stisk jejich rukou nepolevoval a naopak sílil.

Hned po tom, co se skvostně udělala, sestoupila opět na podlahu a odepnula mu postroj z připínáku. Vytáhla prudce umělého lofasa z jeho držky, až se rozkašlal. S libostí pozorovala jeho trápení a nechala ho na minutu odpočinout a nabrat dech.

Stoupla proti němu a připínáka mu na ksicht nastrojila znovu, ale tentokrát měl gumu mezi zuby, kde mu trčel umělý
šulin.

„Slez,“ křikla. Tomáš seskočil a poklekl u jejích nohou. Její skvostná zadnice se usadila na lavici před ním, Madam si lehla a roztáhla nohy.

„Dej mi ruce pod podrážky, zmrde,“ přikázala a on poslechl. Zatížila mu ruce svými stopami a on klečel u její kundy a opět nic nemohl.

„Bože, taková muka. Vždyť já ji ještě ani nepolíbil, nepohladil, neotřel se o ni pořádně. Ten čurák mi stojí a tolik by chtěl se zastrčit do této skvostné
pičky,“ smutnil v duchu oddaný zmrd a čekal na další příkaz.

„Šukej mě, děvko,“ řekla klidným hlasem Paní a roztáhla před ním svoji mrdnici.
Viděl ji konečně zřetelně a zblízka. Nabídl se mu pohled pro Bohy. Její pysky a zduřelý poštěvák, její díra, která se leskla a voněla až k němu pod
čumák.....Bez váhání zasunul, pomocí svého ksichtu, umělou náhražku ztopořeného péra do sladké díry a rozpohyboval obličej do rytmu. Zasouval, vytahoval a sledoval z bezprostřední blízkosti, jak uvnitř jejího lůna mizí ten plastový
kus. Pička se roztahovala a leskla od šťávy. Kunda začala měnit barvu, jak se krásně prokrvila a začala mu rudnout před očima.

„Šukej mě, ty hajzle, šukej,“ hekala už nahlas jeho krásná Panička a za pár vteřin se udělala. Její tělo se roztřepalo a Tomáš byl na pokraji kolapsu. V
uších mu hučelo jako by se právě vystříkal.

Ve vteřině Madam seděla, spokojeně si hladila bříško. Kroutila se v bocích a i když svůj orgasmus zažila naplno, tak jí to celé vzrušilo o to víc. Byla nedodělaná a chtěla víc. Konečně začala Tomáše odstrojovat a zbavovat přezek a
řemenů z připínáka. Ale dělala to tak divoce, že přezky spíš trhala. Několikrát ho škrábla do tváře, ale to jí nevadilo. Naopak. Vztekle odhodila umělotinu do kouta a vlepila zmrdovi dvě pořádné facky.

„Tak ty jsi nechtěl a odmítal své Vládkyni posloužit, děvko?“ zadívala se na něho pohledem jako by ho chtěla přikovat k zemi.

„Ne, Paní, omlouvám se, ale nešlo to, promiňte. Přece jste mi.....“ snažil se zmrd obhájit, ale dostal akorát další dvě facky místo pochopení. Sice ho tvář
pálila, ale zároveň to pro něj bylo jako pohlazení.

„Děkuji, Paní,“ poděkoval oddaně.

„Poslouchej, co ti teď řeknu. Poslouchej to. Vnímej každé mé slovo, protože pokud teď uděláš něco špatně, končíme hru a vyhodím tě. Bez možnosti se někdy ještě vrátit. Teď se chci udělat. A od toho tě tu mám. Od toho jsi se narodil.
Takže žádné výmysly, žádné výmluvy a pusť se do práce,“ slevila svůj stisk
Madam a položila se na lavici.

Stačila vteřina, aby ucítila jeho nadržený jazyk mezi pysky. Jen zavzdychala nad tou rychlostí. Tomáš zabořil svůj ksicht do pohostinně nastavené, úchvatné
kundy. Kroužil okolo poštěváku, podlizoval ho jazykem, zajížděl hluboko do její
mrdnice, vylizoval šťávu a připravoval ji na šoust. Jeho Bohyně jen vzdychala a vyrážela proti jazyku pičkou. Byla nadržená a chtěla od něj ten nejlepší výkon.

„Prsty! Zapoj prsty!“ křikla když se skoro sbírala vlna jejího orgasmu. Na okamžik opustil její kundu jazykem a poprvé se dotkl toho úžasného masa svými prsty. Měl je ve vteřině lesklé od šťávy a konečně pořádně slyšel jak její
mocná kunda mlaská.

„Mrdej, mrdej mě prstama“ zakláněla hlavu Bohyně a on na prstech ucítil, že se sbírá k pořádnému orgasmu. Její dlouhé vlasy visely z lavice a zametaly podlahu okolo. Oči se do něj zapíchly a znovu ho z toho pohledu zamrazilo. Tohle už
opravdu nevydržel. Čvachtal v její studnici už celou dlaní a viděl jak se jí
napíná bříško. Bylo zřejmé a že se chystá spustit vlnu bouřlivého orgasmu. Ruku z jejího lůna vyškubl, postavil se před ní jako hřebec a s pohledem pořád zabodnutým do těch přísných očí, na ni opatrně nalehal.

Byli jako dva magnety. On, jakoby sebevědomým tlakem na ni naléhával a ona, jakoby s pokorou, se před ním pomalu pokládala na záda. Jako by se role otočily. Pomalu, jakoby váhavě, se na ni rozvalil a začal hňácat ty obrovské
polokoule, které měl nyní na dosah. Konečně měl v rukách její vemena a konečně
je mohl polaskat jazykem. Spustil koncert svými zoubky i rty na jejích bradavkách. Jazykem je ochutnal celé, od krku až po bříško. Dvorce ztuhly,
bradavky taky a Bohyně slastí jen hekala. Nechal se fackovat, nechal si škrábat po zádech a půlkách. Musel se zdržet u jejích cecků, protože jinak by vybouchl ještě před tím, než by dopřál svému čurákovi, aby poznal Bohyni zevnitř.

Nalehnul, zabodl se opět pohledem do jejích očí a nasadil kapající žalud na kraj dychtivě nastavené kundy. Jen po paměti projel závojíčky, zaťukal na piercing a zarazil do pičky, prudce a bez ohlášení. Pohled Bohyně se změnil v přísnost samu.

„Udělej mi to, hajzle. Pamatuj, že jak nebudu spokojená, tak mě už nikdy neuvidíš. Nikdy! Mrdej mě!“ syčela na něj mezi zuby. Podsunul ji ruku za krk,
zvedl ji hlavu a přiblížil si její krásný obličej co nejvíc k sobě. Koukal jí
pořád do očí a rozjel svoji ukázkovou jízdu. Šukal pomalu, rychle, kroužil boky, zapichoval se do ní a pořád ji tiskl
přibližoval k sobě co nejvíc. Aby viděl její výraz, aby cítil jak ho
šimrají její vlasy, aby cítil její dech. Prostě aby ji měl a nikdy neztratil.

„Málo mrdáš, zmrde, málo! Slyšíš? Slez ze mě, okamžitě!“ chytila se boků lavice jeho Paní a chtěla to ukončit. Ale on ji chytil ještě silněji, až ji to samotnou za krkem zabolelo. Pak spustil šoustačku v bláznivém rytmu, kterou sám od sebe nečekal. Strach, že o ní příjde byl velký a tak ze sebe vydal víc než
maximum. Napichoval ji, dloubal do ní, jezdil a byl jak puštěný ze řetězu. S
nevýslovnou rozkoší vnímal, jak mu její rozhoupané kozy skáčou nadrženě po hrudníku. K prasknutí zduřelý ocas tepal v sladkém zajetí kundy a podle výrazu obličeje bylo jasné, že ještě chvilku a jeho Bohyně se udělá.

Zaťala zuby, přecedila mezi nimi něco o zmrdovi a z očí ji šlehaly plameny, které voněly po právě probíhajícím orgasmu.
Tomáš to nevydržel a přisál se k jejím rtům, aby je zlíbal. Při tom vytáhl svoje kopí, aby mohlo vybouchnout na její bříško. Jazykem jí nenasytně rejdil v puse tak, jak si od začátku přál. Jeho Paní se pomaličku ladila do poklidu,
oddechovala, uklidňovala sama sebe a užívala si poslušnosti svého otroka. Ten právě snaživě čistil jazykem její bříško od vystříkaného semene.

Když očistu dokončil, nechal zmoženou velitelku odpočívat. Iniciativně odskočil do vedlejší místnosti, postavil na kávu a přinesl své Bohyni její oblíbený doutník. Ta si mezitím užívala slastné
chvíle doznívání a tak mlčky strpěla, že ji sázel polibky po celém těle. Líbal a lízal její kůži a v duchu doufal, že je opravdu spokojená. Bylo opět naprosté
ticho. Přál si slyšet zase její hlas. Chtěl vědět, zda v přetěžké zkoušce uspěl. Poklekl k její hlavě, sklonil se, zadíval se do podlahy a v duchu toužil slyšet to, z čeho mu srdce bušilo na poplach.

„Zvedni oči,“ řekla tiše Madam a zvedla mu obličej za bradu. Tomáš poslechl,
zvedl hlavu a znovu ho propíchl pohled jejích čokoládových očí.

„Jsi moje šlapka a nikomu tě nedám. Opakuj to,“ řekla líbezně.

V tu chvíli se cítil, jako nejšťastnější člověk na světě.