Pubertální domina

20. 9. 2022 · 3 436 zhlédnutí sub_milenec

Pubertální domina
Asi každý dospívající prožil nějaké to objevování toho, co má mezi nohama, po tom, co si celý předcházející život myslel, že na čurání a já nebyl výjimkou. Většinou se to odehrává jako "hra na doktora" ale já to měl trochu jinak. Na našem patře bydlela asi stejně stará sousedka s exotickým, slovensko-maďarským jménem a hodně se mi líbila, byla to taková moje tajná láska, co jsem nosil v srdci, ale nikdy jsem se jí se svými city nesvěřil. Chodili jsme spolu jak se říká ven a já byl vždycky rád v její blízkosti. Jednou, když jsme si hráli, najednou jí nebylo, tak jsem jí hledal a našel. Čupěla pod stromem a močila, a já jí nechtě vlezl do jejího intimního prostoru. Honem jsem se otočil a dělal jako by nic. Oblékala se a najednou z ní vypadlo: „chtěl bys vidět, co tam mám, že?“ Přikývl jsem a vydal ze sebe jen takové hmmm… Šli jsme do našeho domu, vedla mě do sklepa do sušárny, kde byly dvě hrazdy a mezi nimi natažený prádelní šňůry a stůl na ping-pong. Stáhnula si tepláky, kalhotky a říká „tak se dívej, ale nesahat! “. Trochu vyšpulila klín dopředu a projela si prsty mezi pysky. Ucítil jsem šimrání v rozkroku a čuměl jsem, nevím jak dlouho, když mě přerušila „a teď ty!, vylez si na ten stůl na pinec stáhni si gatě a lehni si!“ řekla. „Proč mám ležet?“ ptám se. „U tebe to bude na dýl a budeš mít pohodlí“ řekla. Ležel jsem, ztopořený penis mně trčel do stropu., ucítil jsem její ruku, stáhla mi předkožku hodně pod žalud, cuknul jsem sebou, nesnášel jsem to, dělala mi to doktorka na školní prohlídce. „Ani se nehni, budeš držet, rozumíš, ruce dej podél těla!“ Tenhle tón hlasu jsem od své kamarádky ještě neznal. Prohmatávala mi můj penis od kořene až po žalud, opakovala pohyby předkožkou, brala do dlaní varlata a to co jsem cítil, bylo pro mne zcela nové. „Už ti to stříká?“ zeptala se najednou. „Jak stříká, co má stříkat?“ nechápal jsem. (O druhé funkci penisu jsem ve 13ti netušil, v té době, až asi v 16ti mně matka podstrčila nenápadně na stůl „Knížku pro chlapce“ kde byly popsány základy sexuálního života, později jsem našel rodičům v peřiňáku fotografickou knihu „365 poloh pro každý den“ a nakonec „Knihu pro novomanžele a snoubence“ Ale to už jsem měl za sebou i praxi.) „No, prostě klukům to ztvrdne a potom jim z toho stříká, takový bílý, je to semeno,“ informovala mě. Najednou přišel takový pocit závrati, šimralo mě v něm a ze žaludu mi něco vystříklo…Byl jsem z toho naprosto hotovej. „No vidíš, tak už ti to stříká!“ pronesla spokojeně Andrea.
Celou akci nazvala „zlatý hřeb večera“, pod tímto „kódem“ o tom i vždy mluvila, když chtěla, abych přišel do sušárny. Když měla chuť, prostě u nás normálně zazvonila, zavolala si mě ke dveřím a řekla mi, že mám přijít dolů. Její matka byla domovní důvěrnice, proto právě ona měla od sušárny klíč.
Takových hřebů večera proběhlo nespočet a Andrea se stále zdokonalovala a byla rafinovanější, protože jsem se „moc hýbal“ začala mě k ping – pong stolu přivazovat ruce prádelní šňůrou za hlavou a také za kotníky tak, že jsem měl široce roztažené nohy, mučila mě zkaženými orgasmy, už poznala, kdy to na mě jde a přestala mě dráždit a stlačila mi penis mezi ukazovákem a palcem, dokud mě to nepřešlo, nebo ho pustila a nechala mě jen tak vytéct a smála se, jak mně cukal klín, jindy zase nepřestala s honěním i když jsem se vystříkal, když jsem se jí to snažil říct, že už jsem byl, ač to evidentně viděla, jen odsekla, že budu stříkat, kolikrát ona bude chtít a nepřestala mě honit. Došlo na šátek přes oči, jindy jsem zase na péru ucítil hrozné pálení a štípání. To ji napadlo donést si kopřivu a protahovala mi ji klínem. Nic to není, neboj, to vydržíš, je to zdravé říkala. Když jsem měl péro plné pupínků, chvíli si ho zálibně prohlížela a potom řekla „ošetřím ti to“ a vytáhla kapesník a namočila ho Alpou z lahvičky a začala mi ho s ním potírat…
Jednou, když jsem zase ležel na stole a měl zavázané oči, cítil jsem, že taky leze nahoru na za mnou, trochu jsem se bál, že to stůl nevydrží a zhučí s námi na zem, protože byl docela labilní konstrukce a kýval se, dál mě napadlo, že chce asi souložit, pomyslel jsem si, že nemám kondom a proběhla mi hlavou obava z jejího otěhotnění apod. Jak jsem byl naivní…Cítil jsem teplo a vůni jejího klína nad svým obličejem. „Otevři pusu, ale jazyk nechej tam kde je!“ slyšel jsem její hlas. Byl to úplně jiný hlas, než ten, který jsem znal od dívenky, se kterou jsem si hrával na pískovišti. Byl zlý, panovačný, šel z něj i trošku strach, váhal jsem….“Otevři tu hubu!“ Ozvalo se. Pomalu jsem otevřel pusu…když v tom mi do ní začala téct teplá a slaná a trochu nahořklá tekutina, Proboha, ona mi chčije do pusy, šokovalo mě to, než jsem stačil cokoliv, měl jsem plnou pusu, přetékalo to, teklo mi to po obličeji a krku, měl jsem mokré vlasy, protože jsem v tom i ležel. Přerušila chvíli proud moči a houkla na mě „chlastej to, nebo to tady budeš vytírat!“ a zmáčkla mi prsty žalud, jako pobídku. Začal jsem to polykat, dávkovala mně to pomaleji, ale proud byl snad nekonečný.
„Tak teď vytáhni jazyk a očisti mě!“ zněl zase ten sugestivní hlas…Poslechl jsem a Andrea se začala sama třít svým klínem o můj obličej, pusu a vyplazený jazyk, brzo jsem ochutnal i jiné šťávy, bylo to docela brutální, chvíli jsem myslel, že mě snad udusí, slyšel jsem její zrychlený dech, který přes hlasivky občas vydal tichý vzdech, cítil jsem, jak se chvěje, měla orgasmus. Slezla ze stolu, povolila mně provazy na rukou a nohou, abych se mohl vysvobodit a než jsem slezl dolů a sundal si pásku z očí, klaply dveře a byla pryč. Ještě před tím mi stačila říct, tentokrát už takovým tichým hlasem „ukliď to tady a klíč přines!“
Bál jsem se, vždycky s čím přijde příště, ale zároveň jsem při tom pomyšlení cítil, jak mi tvrdne péro v kalhotách. A přišlo.
Jindy, když jsem zase ležel na stole mi podstrčila pod zadek polštářek, co si přinesla z domů. „Abys měl trochu pohodlí“ prohodila. Penis mi trčel vzhůru, vnímal jsem, jak mi utahuje provazy kolem rukou a nohou, když se mě zeptala „Už jsi byl dneska na záchodě? Myslím na velké, kadit…?“ Co jsou to proboha za otázky, pomyslel jsem si, ale odpověděl jsem, že ano, ráno. S odpovědí se spokojila, zavázala mi oči a řekla „ničeho se neboj, četla jsem jednu lékařskou knížku, bude se ti to líbit“ Slyšel jsem nějaké šustění a její dotyk na mém péru byl zvláštní, jiný, jako by měla na ruce nasazený nějaký igelitový sáček. (byly to rukavice přikládané k barvě na vlasy). Trochu mi ho pohonila a šustilo to. Až najednou cítím něco studeného u vchodu do zadku, tedy přímo na tom otvoru, ze kterého doposud jen věci vycházely, jako by mě mazala nějakou mastí (byla to obyčejná Indulona) a potom tlak. Strkala mi prst v rukavici do zadku! „Andreo, to už přeháníš!“ protestoval jsem, ale ignorovala mě a nepřestala vůbec ve svém počínání, naopak jsem cítil, jak ještě přidala studenou mast, a že můj konečník roztahují už prsty nejméně dva. Znovu jsem protestoval, ale odpovědí mi bylo něco, co mi strčila do pusy, nějaký hadr nebo co, po napuštění slinami jsem toho měl plnou pusu. Byly to její kalhotky. Vzdal jsem protesty a vnímal jsem víc to, co se děje. Pomalu mi ho honila a dvěma prsty mě šukala do zadku…“tááák je hodnej kluk“ říkala vzrušeným, tichým hlasem Byl to zvláštní pocit, prsty byly už asi tři, ale zjistil jsem, že to vůbec není nepříjemné, ba naopak, byl jsem vzrušený. Andrea měnila polohu prstů, všelijak tam s nimi kvedlala, ale na jednom místě jsem ucítil slastný pocit, že ze mne vyšel úplně spontánně vzdech. „Vidíš, říkala jsem ti, že se ti to bude líbit“ .Zacukalo mi v něm a stříkal jsem tak silně, že mi semeno dopadlo někam až k bradavkám. „Ooooooo!“ vypadlo z ní, když tím byla taky evidentně překvapená. „To je prostata, stačí takhle dráždit a pak stříkáš, má to každej chlap v konečníku, četla jsem to v té knížce“ řekla moudře. Vyndala mi z pusy kalhotky a sundala mi pásku z očí, ale nerozvázala mě. Místo toho zase vylezla nahoru za mnou na stůl, chvíli jsem myslel, že budu muset zase pít chcanky, ale ne, naše pohledy se střetly, měla rozšířené zornice a z její tváře bylo možno vyčíst vzrušení. „Byl jsi hodný kluk, tak dnes zasloužíš odměnu“ prohlásila. Rozkročila se nade mnou a já viděl poprvé to, co mají ženské mezi nohama hodně zblízka a naživo. Chvíli mě nechala, abych se pokochal a potom mi dosedla na obličej, zavrtěla se, aby nastavila svou dírku na moji pusu. „Dělej sakra, lízej!“ uslyšel jsem známý direktivní tón hlasu a pleskla mě přes zvadlé péro rukou. Vystrčil jsem jazyk a pohyboval s ním, ale Andrea si stejně jela sama svoje blues a třela se o celý můj obličej a snažila se honit znovu mýho zvadlýho ptáka, kterej díky dráždění prostaty vystříkl všechno snad na týden dopředu a měl dovolenou, netrvalo to dlouho a začala sebou divoce škubat a obličej mi zalila dávka jejích šťáv. Než jsem se stačil vzpamatovat, seskočila se stolu povolila mi provazy a ještě než klaply dveře, slyšel jsem známý tichý a vyrovnaný hlas. „Ukliď to tady a klíč dones!“. Nechápal jsem to, jako by se potom styděla, co dělala a utekla před tím. Když jsem vracel klíč od sušárny, otevřela její máma, podávám jí klíč, ale ona jen zamumlala „co tam proboha pořád děláte?“ Na odpověď ani nečekala a zase zavřela. Nechtělo se mi věřit, že by byla tak naivní, aby si myslela, že se tam tehdy už skoro dospělí puberťáci jen tak hrají na schovávanou…Snad se někdy nepřijdeš podívat, pomyslel jsem si…
Léta běžely, byl jsem na střední, kamarádi u píva probírali, kdo ojel kterou holku a já byl v podstatě panic, akorát snad tisíckrát vystříkanej, napitej chcanek a ženských šťáv a s vyprstěným análem. „A co ty?“, ptali se mě často kluci, už jsi šukal? Neměl jsem co říct, obyčejně jsem mlčel a usmíval se, stejně by mně tohle nevěřili a nejspíš ani nepochopili.
První a druhý ročník průmyslovky jsem byl na internátu a jezdil jsem domů jen o víkendu, třetí a čtvrtý ročník jsem byl už na privátu a tak jsem jezdil domů ještě míň. Nebylo proč, naši se hádali, otec mě mlátil za každou poznámku v žákovské, řemenem, nebo i kabelem od vysavače, nebo zahradní hadicí (asi odtud mám ten sklon k výpraskům) a když se mě máma zastala, dostala taky, ale ona jen pár facek…Je pravda, že jsem byl sígr. Z nepřirozených autorit profesorů jsem si dělal legraci, zesměšňoval je a provokoval, tihle učitelé ze mě byli na mrtvici. Moje jméno se věčně probíralo na poradách učitelského sboru. Čím víc se mě ale snažili zlomit, tím větší byl můj vzdor a odpor. Ale byli i ti, co řvát a psát poznámky nepotřebovali, uměli něco naučit, ukázali mně, že něco umí, ty jsem respektoval sám od sebe, protože jejich autorita byla přirozená.
Když jsem se jednou vrátil domů, bylo to před maturitou, na svatej týden, zjistil jsem, že Andrea je pryč. Jejich byt byl zapečetěný, prý emigrovali do Kanady. (Škoda, nepodařilo se mi ji nikde dohledat, ani Facebook nic neříká, problém je, že ženská, když se vdá a má jiný jméno.) Dnes z ní musí být úchylačka par excellence.