IT servis - soutěžní

29. 9. 2022 · 3 502 zhlédnutí WHIPka

„Zase to nefunguje!“ nadávám na program, který stále hlásí chybu. Volám kolegyni, jestli je na tom stejně a obě se shodujeme, že budeme v práci asi spát, než to IT oddělení opraví a nahodí. Scházíme se v kuchyňce dát si aspoň kávu, když už musíme čekat. Cestou míjíme nástěnku. „Podívej, kluci mají novou posilu!“ ukazuje mi fotku s popisem, že do firmy přibyl nový kolega ajťák. Další nováček, kterého, než zaučí, tak to bude trvat… pokud neprchne záhy, jako ti před ním. Pomyslím si.

Den se přehoupnul k večeru a stále nic. „Holky už to by to mohlo jít, ale raději ještě někoho pošlu přímo za Vámi“, konečně přichází echo od šéfa IT.

No, hurá.

Sotva položím sluchátko, stojí vedle mě chlap z fotky a spustí: „Co jste tu s tím dělala?" Nečeká na odpověď a začne se vrtat v PC. Po chvíli se s nadávkami vydá nahoru po schodech do serverovny.

Prohlížím si ho, když stoupá nahoru. Tmavé vlasy, vypracované tělo a pronikavý pohled hnědých očí. Kdyby se netvářil tak nepřístupně, tak by byl i hezký.

Odevzdaně si sedám zpátky na židli. Páteční program se ztrácí v nenávratnu, volný večer strávím očividně v práci.

"Prosím tě, vezmi svůj noťas a skoč nahoru za Davidem, potřebuje tě tam, kolegyni už jsem to zprovoznil na dálku", volá šéf IT z auta, že už míří k domovu a bere ji s sebou. Uvařím další konvici s kávou, kdoví, jak dlouho to ještě potrvá.

"Dáte si?" kofeinu neodolá a dokonce vykouzlí i úsměv na rtech.

Serverovna je zařízena jedním stolem se židlí, momentálně obsazenou Davidem. Usadím se vedle něj na stole. Nechápavě se podívá na odhalené nohy vykukující zpoza šatů. Přehodím je přes sebe: " Neměl byste se věnovat opravě?"
Polkne.
Začne se opět soustředit na práci. Prohlížím si jeho výraz. Mhouří oči a občas se dotkne rovného delšího nosu nebo sáhne do upraveného strniště. Líbí se mi jeho prsty, štíhlé a dlouhé. Husté vlasy mu neposlušně padají do očí. Je něčím velmi přitažlivý.

Jen zajet do pramenů, sevřít je a cítit jejich hebkost a pevnost. Přivonět k nim. Přitáhnout si jeho hlavu blíž. Ochutnat pootevřené rty. Rozevřít stehna od sebe a odhalit vlhnoucí klín. Přitisknout ústa na klitoris a nechat jazyk putovat v každém zákoutí a roztírat šťávy vyvěrající napovrch.

Z dálky slyším odkašlání. Neochotně se vracím zpět.

Má ruka svírá lem šatů a odhaluje mokré krajky. Pololežím na stole. Tváře mi hoří. Střetneme se pohledem.

Stáhne mě blíže k sobě. Nosem nasaje vůni vlhké kundičky. Odsune na stranu krajky a zaboří prsty dovnitř. Mne poštěváček. Skloní hlavu a líbá na rtech, šíji.

Náhle se odtrhne. Rozepne pásek u kalhot, nechá je sklouznout k zemi. Na konci penisu se lesknou kapičky touhy. Skloním se k němu a slíznu je.

Prudce mě otočí. Chytí ruce za zády a zatlačí zpátky na stůl. Studená deska chladí horké čelo. Prudce do mě zajede. "Jste neskutečná", syčí mi do ucha a v pravidelném tempu šuká. Jak píst. Vnímá můj přicházející orgasmus. Nechá ho rozvinout. Svírám jeho péro v orgasmických křečích. Vytahuje ho ven a skrápí hladkou kůži polokoulí zadnice.

Zaklepne noťas.

"V případě potřeby jsem Vám kdykoli k službám. Mám na starosti Váš úsek."