Energetická kríza

Vitajte v ekologickom svete zvieranom energetickou krízou.
Svete ktorý je dosť uletený a je plodom spontánneho nápadu počas konverzácie so ženou ktorú mám moc rád @Januar29 a týmto jej chcem poďakovať za účasť pri spoločnej tvorbe tohto návodu ako príjemné a ekologicky prežiť túto zimu.


Drahá elektrina a plyn.
Všade výzvy na šetrenie.
S priateľkou sme sa rozhodli pripojiť sa a prispieť svojím dielom k tejto výzve.
Budeme žiť ekologicky!!!
Večer nebudeme svietiť a stiahneme teplotu v izbe na 19 stupňov.
Keď sme si to zhrnuli,vyšlo nám to tak,že potme a v chladnom byte nám ostáva len túliť sa jeden k druhému a milovať sa kedy to bude možné.
Ale nebude to obyčajné milovanie!
Musí byť ekologicke!
Naplno využiť recykláciu a obnovitelné zdroje.

Poslouchám ty jeho slova a zároveň se sjíždím očkem od hrudníku až po články prstů na nohách, skrývajících se v hutných pletených ponožkách od babičky.
Přes hrudník sice nevidím na bříško, ale to je stejně uvězněno v nekonečné metráži několika vrstev oblečení.
Na co jsem to vlastně přistoupila?
,,A jak to chces miláčik udělat?“
Udělá krok ke mně a já krok od něj.
Ne, ne, ne...mě nikdo nebude dobrovolně vysvlékat z mé tepelné mumifikace!
,,Si rozkošná. Mám strašnú chuť zaraziť prieskumnú sondu do tvojho geotermálneho vrtu a vyčerpať z neho všetku energiu, akumulovať ju a v rámci obnoviteľnosti zdroja ju reverzné naplniť po okraj.“
Pokládám hrnek s horkým čajem na stůl, neb začínám pochybovat nad jeho racionálním myšlením.
,,....moja sonda sa už teleskopicky vysúva....“
Vzrušuje ho můj svetr?
Vím, že nás vláda vyzývá k jeho nošení, ale eroticky se v něm vážně necítím. Mermomocí přemýšlím nad tím, jak se z tohoto ledového pekla vymanit.
,,Já si večer u telky pustím womanizér, ano?“
,,Kedže womanizer má batériu a šetríme, nasajem tvoj kliťačik do úst a budem kmitať jazykom tak rýchlo,že nahradím stupeň max na tom tvojom zázraku!“

Ó môj ty bože, zmeniť niektoré zvyky bude ťažké!
„Miláčik poď ku mne a ja ti ukážem ako dokážeme dokonale využiť energiu ktorú sme akumulovali v lete.“
Trochu bojazlivo ku mne pristupuje.
V očiach jej vidím väčší strach ako keď som ju išiel predstavovať našim.
Chytám ju okolo pasu a pevne k sebe priviniem.
„Neboj sa,bude nám teplúčko!“
Moje ruky sa snažia dostať pod vrstvy oblečenia.
Áno!
Cítim jej teplú pokožku.
„Máš studené ruce!!“
Protestuje a odťahuje sa od zdroja chladu.
Tým mi dáva priestor sa dostať vyššie pod sveter.
„Nech mi moje teplo!“
„Celé leto si ich vystavovala Slnku a tieto tvoje solárne panely jeho energiu uchovali.“
Divil by som sa ,že keby neuchovali.
Ich využiteľná záchytná plocha je naozaj bohato dimenzovaná.
„Ešte ale nahodím vyšší akumulačný mód!“
Chytam medzi prsty čudlík ktorý sa automaticky vysunul pri dotyku studenej ruky a jemnými pohybmi hľadám optimálnu hladinu na spustenie.

,,Obávám se, že moje solární panely nemají kapacitu na celé moje tělo. Potřebovala bych minimálně čtyři, ale s tím příroda jaksi nepočítala. Ty čudlíky neznamenají, že jsem vzrušená a připravená se akumulovat, ale upozorňují tě na to, že jestli mě ještě chvíli necháš odhalenou, roztříští se ti z přemrznutí v prstech!“
Jeho ústa se přibližují k mé hrudi a jeho teplé rty se přisávají na mou odhalenou bradavku.
Cítím štiplavou bolest, stejnou jako v dětství po návratu z bruslení.
Vzpomínám si, jak jsem si dávala promrzlé prsty do klína a modlila se k bohu, aby ta bolest už konečně přestala. Bez ohledu na to, že můj klín začal posléze hibernovat.
Zato dnes se pomalu začíná hlásit o slovo.
Mám ráda jeho péči. Milující pohledy. Oči, které mi říkají, že jsem pro něj vším, i když mám zmrzlý nos a kolem krku omotanou šálu.
Jeho šmátravé ruce po mém těle a vzrůstající lačnost jeho chtíče.
,,Možná bys přeci jenom měl zkontrolovat ten můj vrt. Jestli náhodou nemám zarostlé nátokové kanálky v perforaci trubky a není zapotřebí je nejdříve vyčistit.“

„Presne to mám v úmysle!“
Ruka mi vklzáva pod pohodlné domáce legíny.
Minisonda v podobe mojich prstov hľadá priesaky inštalácie.
„Tu nám to nejako preteká! Pred osadením hlavnej teleskopickej sondy do vrtu asi bude nutné odsať tekutiny.“
„Nekecej a rychle spravuj!“
„Potrebujem prístup aby som dosiahol všade kam potrebujem!“
S týmito slovami jej sťahujem nohavice a posadím ju na stôl.
Skloním sa k vrtu a inštalujem saciu pumpu s mechanickým zberačom tekutín.
Je tam teplo a hodne mokro,ale tento prístroj dokáže zázraky!
A naozaj!
Po chvíľke odsávanie sa prúd prenikajúcej vody zväčšil a mal som pocit,že dokonca samotný zdroj hľada nasávací otvor pumpy a nastavuje sa tak, aby bol odber tekutín čo najintenzívnejší.A kuchyňou sa nesú krásne vzdychy.
Zbožňujem ich!
„Už cítiš ten prílev prírodnej energie?“

,,Cítím, jak mi mrzne zadek!“
,,Zaujímavé, že tvoj potôčik stále tečie.“
,,Má svojí hlavu. Stát ve státě. Pokud do ní okamžitě nezasuneš tu tvou průzkumnou sondu, která ti právě trhá šev ve tvém skafandru, přísahám, že jí nadobro vymažu z atlasu světa!“
Tyčí se přede mnou ve své plné kráse a on moc dobře ví, jak jí miluju!
Klekám si před něj a olizuji její orosení z teplotního rozdílu. Otvírám svá ústa a obepínám jí svými lačnými rty. Zasouvám jí hlouběji a v pomalém tempu si jí vychutnávám jako to nejsladší lízátko na světě.
,,A ty si jí kde akumuloval?“
Zvedám se k němu a pevně jí svýrám ve své dlani. Dívám se mu do očí a slastně mu vzdychám do obličeje. Vím, že se mu tím podlomí kolena.
Použiji ještě jednu zbraň. Protáčím své oči a drze se na něj usmívám.

Z jeho dechu nasávám vůni svých šťáv.

Ten drzý úsmev a pohľad tých očí ma fascinuje a zároveň neskutočne vzrušuje.
V prieskumnej tyči sa prevádzkový tlak dostal do červených čísel a naakumulovaná energia spevňuje hustotu materiálu z ktorej je vyrobená.
Otáčam ju k sebe chrbtom,ohýbam ju cez stôl a usádzam tyč ako z ocele na vchod do geotermálneho vrtu z ktorého vyteká v hojnom množstve číra teplá tekutina.
Vklzáva dnu bez odporu a zapadá úplne presne.
Zapínam piestové čerpadlo poháňané prírodnou energiou.
Energiou ktorá vzniká len vo vzťahu muža so ženou a je nemerateľná.
Prieskumná tyč sa vynára a opäť ponára do hĺbok.
Pri vynorení so sebou nesie vlhkosť z vnútra vrtu.
Sme takí šťastní, že používame prírodné zdroje.
Obaja to dávame najavo vzrušenými výkrikmi a vzdychmi.
„Milačik je mi tepleji, ale když zvýšíš výkon tomu pístu..."
Prečo nie?Pridávam na maximum!
„Aaano, hořím! Nezapomeň recyklovat!!!"

Čo by som bol za ekológa, keby som nevyužil uzavretý okruh s recykláciou?

Naše těla tvoří jednu ohromnou továrnu, ve které se mění tělesné záření na chemickou energii, ukládající se v živé tkáni mého klína. Kontinuálně tak vzniká bohatý obnovitelný zdroj a já se začínám cítit jako biomasa.
Jeho cílené drcení čípku přechází v lisování rozmělněného materiálu a formou gejzíru vyvěrá z mého lůna takovou silou, že při tom vytlačuje jeho průzkumnou tyč.
,,A teplo je v čudu....asi nyní naštěpkuji tvojí průzkumnou tyč!”
Pracně vyrobená biomasa stéká po vnitřních stranách stehen.

Zachraňuji co se dá a olizuji vše, co na ní zůstalo.
Polykám jí a uvádím do stavu její maximální tvrdosti.
,,Použijem ju už na samotný vrt. V tebe sa ukrýva oveľa viac biomasy, miláčik.”
Posazuje mě do rohu kuchyňské linky a tvrdě ho zasouvá do nedočkavě pulsujícího vrtu, který ho v okamžiku obaluje zbytkem biomasy. Hladce proniká až k jeho výrobnímu zdroji.
Začíná nový proces výroby. Vášnivý, lačný a spalující hned v prvním okamžiku opětovného průniku.
Zbožnuji jeho píst, který začínám lisovat před příchodem další jaderné exploze...

Jadro!!
Počul som,že dokáže vyprodukovať obrovské množstvá tepla.
A teraz už viem a verím,že áno!
Naše telá sa aj napriek chladu po chvíľke pokrývajú kvapkami potu.

Tlak okolo pohybujúcej sa tyče stúpa a spúšťa reťazec reakcií medzi časticami. Všetká tá zhromaždená a biomasou podporená energia je veľkou rýchlosťou vystrelená dovnútra vrtu.
Recyklačný cyklus je uzavretý.

A my dvaja sme štastní,že šetríme,je nám teplo a s plnými dúškami si užívame prírodné obnoviteľné energie.

Skúste to aj vy!