Valkýra -odchod

Poblíž Valhally žila mladá Valkýra se svými rodiči.
Ti na ní byli právem pyšní, vynikala svou krásou, dovedností s lukem.
Zářící dívka s dlouhými blond vlasy, padající v loknách do půli zad, pevnými ňadry , dlouhými nohy zakrývajíc svou krásu dlouhým rouchem.
Ladný krok jako laň...

Jednoho horkého dne, se vydala k vodopádu,aby se zde umyla.
Přešla louku s hvozdy, vydala se podél potoka, až došla houštinou téměř k vodopádu.
V jeho blízkosti zřela bojovníka jak omývá své tělo.
Popojde víc k houštině,aby byla chráněna.
Zastavila se, prohlíží si jeho svalnaté tělo.
Přes záda se táhne krvavý šrám, jizva se již zacelila, ale ne zcela.
Vidí jak rukou přejíždí přes pevný zadeček...
Jeho ruce putují po tříslech ke klínu, porostlém tmavými chloupky...
Valkýra přivřenými oči, ostražitě sleduje každý jeho pohyb.

Muž bere do ruky svůj nástroj a přetáhne předkožku.
Párkrát znovu přetáhne až se objeví hlavička žaluda..
Dívce se v klíně rozlévá horkost...
Jednou rukou si vyhrnuje suknici a druhou rukou vjede do klína ...
Přejíždí si přes pahorek..., rozevírá pysky, znachovělé zavojíčky a dvěma prsty pronikne do skulinky.
Pevně tiskne rty, aby svým hlasem nevyrušila muže...
Prsty přejede přes nalitý klitoris a promne jej...
Jeskyňka v tu chvíli roní kapičky nektaru, třpytící se na okvětních lístcích kundičky.
Přes rty se vydere slabý vzdech.
Dívčina strne, přitiskne se více k houštině, sledujíce muže u vody.Ten zrovna dokončuje očistu svého těla.
Natáhne si tuniku, kožené kalhoty a odchází.
Valkýra se opatrně a tiše jako myška pohybuje houštím až k prýštící se vodě.
Své roucho odloží stranou, jde k vodopádu.
Postaví se pod něj, myje své tělo, vlasy nastavuje dopadajícím kapkám vody. Mezi prsty promne hrdě tyčící se bradavky , jako štíty skal.
Sevře svá ňadra do dlaní...., polaská je...
Prsty přejíždí přes mokré okvětní plátky, prstem si kmitá po nalitém hrášku...
Tělem jí projíždí známý slastný mžik, ničící její klín.
Stěny kundičky se stahují, tělem jí projíždí záchvěvy orgasmu.

Nabírá vody do rukou, umývá a chladí si svou prahnoucí kundičku...
Oddává se koupeli, nespěchá a pobrukuje si.
Poté co je hotova, sedá si na balvan a vystaví své tělo slunečním paprskům.
Paprsky slunce se ztrácí v jejich loknách a dodávají vlasům zlatavý lesk.
Během krátké chvíle jí slunce usuší.
Obléká své roucho a odchází s červánky v zádech.
V půli cesty cítí neklid, srdce se jí sevře...
Rychle kráčí směrem k domovu, už jen kousek...
Vřítí se do dvířek a pláče žalem.

Na zemiv krvi leží matka s otcem mrtvi.
Skloní se k nim, políbí je...
Polibkem na rozloučenou, po tvái
jí kanou horké slzy.
Valkýra pohřbí své rodiče.
Vezme luk a toulec s šípy.
Naposledy se podívá směrem, kde byl její domov.
Přechází přes louku s hvozdy, vydává se na jihozápad.
Chvíli drží krok s potokem, rychle se však stmívá.
Přechází přes vysokou stráň, na jejím konci jsou vidět skály a začínající les.

Valkýra klopýtá, nohy jí těžknou dlouhou chůzí.
Nad lesem se vyhoupl velký měsíc, který jí svítí na cestu lesem.
To Odinovo oko bdí nad její cestou.
Jde lesem, tiše našlapuje, prodírá se houštinou...
Náhle klopítne o kořen, padá do měkkého mechu.
Rozpláče se, její nitro je zlomené..., dá volný průchod slzám.
Unavená pláčem a dlouhou cestou usíná stočená do klubíčka u kmene stromu.


Ráno jí probouzí zlatavé paprsky slunce laskající její tváře.
Posadí se..., rozhlèdne se, dech se jí tají nad tou krásou...
Je na mýtince poblíž velké skály, kde východ slunce ozařuje celí prostor zlatými prstenci.
Nemůže se na tu krásu vynadívat, někde blízko je slyšet šum vody.
Vydá se prozkoumat okolí..
V lese je dostatek malin, lesních jahůdek vábící svou červení k vložení do úst.
Kousek opodál je plno ostružiní, které se pyšní plody.
Zelené ostružiny čekají na polaskání teplých slunečních paprsků.
Šum vody sílí....
Za chvíli spatří Valkýra řeku.

Ranní slunce se leskne na hladině, ze které vyskakují ryby...
Se šplouchnutím zajedou zpět pod hladinu.
Dívka se vydává zpět, prozkoumat skálu.
Při příchodu blíže, vidí vchod dovnitř.
Zjistí, že si zde může udělat svůj příbytek..
Neváhá a dává se do práce, už chybí vyhloubit jen jámu na ohniště.
Když má hotovo, rozhodne se jít na dřevo.
Bere luk a šípy, tu si natrhá maliny, tu jahůdky nebo borůvky.
Náhle se zastavuje a naslouchá...