Brána pekel 2

Tesa a Gibson

***Tessa***

Člověk by nevěřil, jak může být těžké zašukat si na lodi plné chlapů. Sehnat někoho kdo mi ho tam strčí je snadné. Stačí se projít z přídi na záď a mám desítky návrhů. Ale najít místo kde by se to dalo dělat tak, aby nás u toho nikdo neviděl a nerušil, to už je složitější úkol. Ve společných prostorách a přeplněných uličkách je to téměř nemožné. Kapitán celou svou posádku varoval, že nechce vidět na své palubě ani společných prostorách žádný sex. Rozmnožování si prý máme nechat až na pevninu a vojáci pečlivě dohlíží na to aby to tak bylo. Včera jsem to vyřešila tím, že jsem si to rozdala přímo s hlídkujícím vojákem. Musel mi držet ústa aby tlumil mé nářky slasti, během toho co jsme si užívali v jednom ze záchranných člunů překrytým plátěnou plachtou. Celkem slibný začátek, pokazil rychlý konec nadrženého vojáka. Připadám si už trochu zoufale a nemohu se dočkat pevniny, kde si zašukám dle libosti a nebudu tím nikoho pohoršovat.

Dnes jsem dostala chuť na jednoho urostlého chlapa, který se o mě otřel, když jsme se míjeli v úzkém průchodu v podpalubí. Ta boule na jeho kalhotách, kterou se mi otřel o břicho mě velice zaujala. Trochu jsem se informovala, prý se jmenuje Gibson a je to dřevorubec. Odhaduji, že bude o něco starší než já, ale nebude mu víc jak 40. Na rozdíl od jiných mužů kteří měli tu čest být tak blízko mým vnadám, mi Gibson neučinil žádný návrh a tak jsem tomu musela trochu pomoci.
Prostě jsem si počkala, až se půjde vymočit z paluby. Poté stačilo klopýtnout a upadnout mu do náruče zrovna když šel okolo. To pevné sevření v jeho pažích a hrubý charismatický hlas mi vzrušením postavil bradavky.

„Pozor slečno na kluzkou palubu. Byla by vás škoda.“ Prohlásí a opatrně mě postaví zpět na nohy.
„Děkuji... i když... byla to vlastně vaše vina.“ Odpovím drze.
„Opravdu?“ Ptá se Gibson s podivem.
„Když vidím tak hezkého chlapa, nemůžu věnovat pozornost podlaze.“ Vyřknu dost na přímo.
Gibson se v reakci na mou lichotku usměje a učiní mi návrh.
„Co takhle se trochu lépe poznat někde v soukromí?“ Navrhne Gibson.
„Na téhle lodi existuje soukromí?“ Ptám se nevěřícně.
„Ano. Když mě budete následovat, dokáži vám to.“

Musím podotknout, že na obyčejného dřevorubce má Gibson celkem slušné chování a mluvu. Ty vypracované paže a postava jsou důkazem tvrdé práce ale jinak na mě působí velice kultivovaným dojmem. Po pravdě, právě já se musím dost přetvařovat a volit lepší slova než jsem zvyklá. Má nechvalná minulost je důvodem, proč jsem na této lodi. Dříve jsem byla členkou pouličního gangu který řádil v ulicích velkoměsta.
Pod příslibem sexu, lákala jsem muže s nadutými měšci do temných nočních uliček kde je moji komplicové okrádali. Strážci zákona postupně dopadli většinu členů a já vyvázla jen díky nepřesné podobizně na zatykači. Ve skutečnosti jsem byla mnohem hezčí. Právě má atraktivita a nevinný vzhled štíhlé dívky s plavými dlouhými vlasy a většími vnadami, mi dala mnoho možností jak okrást nadržené důvěřivce.
Při mém posledním pokusu okrást staršího muže, jsem si zvolila způsob který jsem okoukala od svých přátel a to byla chyba. Dala jsem mu příliš velkou ránu dřevěným obuškem přes hlavu a když jsem mu pak šacovala kapsy, zjistila jsem, že je dočista tuhej. Musela jsem se zdejchnout, zmizet co nejdál. Když jsem v přístavu spatřila tu obrovskou loď a doslechla se kam pluje, byla to jasná volba.

Cesta na daleké ostrovy, do malého ráje, kde mě nikdo nezná a mohu začít nový život se jeví jako skvělý nápad jak se vyhnout oprátce.
Stačilo jen ukrást lepší šaty a umýt si obličej v řece, abych budila o dost lepší dojem než normálně. Když jsem v přístavu stála před úředníky, jenž mi klady otázku - „Co umíte?“ Má odpověď je trochu zaskočila.
„Sex a rodit děti.“ Odpovím ale ohledně dětí lžu za ty dlouhá léta sexu jsem jak živ neotěhotněla.
„Co prosím?“ Otázal se úředník jenž doufal, že se jen přeslechl.
„Děti... myslím tím založit rodinu... a tak... “ Upravila jsem svou odpověď tak aby byla přijatelnější.
„Dobrá.... s tím že založíte rodinu se tak nějak počítá ale mě zajímá povolání...něco čím přispějete k rozvoji. Umíte nějaké řemeslo?“ Ptal se dál úředník.
„Ano... jsem švadlena... “ Zalhala jsem, jelikož od mládí jsem nedělala nic jiného než sex a trestnou činnost.
Po dlouhém nedůvěřivém zírání prošedivělého úředníka, mě nakonec napsal na seznam a tak se ze mě stala kolonistka.

***Gibson***

Moc často se mi nestává aby mi do náruče padla taková hezká holka. Její hříšné oči napovídají, že to není žádné neviňátko, i když se tak tváří.
Ty povelné knoflíčky na šatech odhalující ňadra víc než je obvyklé také nejsou náhoda. Nemám však nic proti tomu nechat se tou kráskou svádět. Zdejší přísná pravidla tady z toho dělá takovým na drženým samičkám hotové peklo a to samé samozřejmě platí o mužích. Jen že já mám výhodu vlastní kajuty, což ona neví a v mém zájmu je aby ani nevěděla že je má. Obyčejní dřevorubci nemají vlastní kajuty a tak si vymyslím menší lež.
„Jeden chlapík svou kajutu propůjčuje lidem jako jsme my.“ Sdělím té dívce když scházíme po schodech do uličky před dveře kajut.
„Co myslíte tím lidem jako my?“ Ptá se a šibalsky se usmívá.
„Myslím tím lidé co si chtějí užít trochu zábavy.“
„Tak že mám očekávat malý karetní salonek?“ Zavtipkuje sexy dívka.
„V tom případě vás asi zklamu. Hrát si umím pouze s ženským tělem.“ Odpovím a všimnu si jak se dívka při mé odpovědi zachvěje vzrušením.

Poté vložím malý železný klíč do klíčové dírky, otčím s ním, ozve se cvaknutí a otevřu dveře své kajuty.
„Často míváte klíče od cizích kajut, využívaných k hrátkám s ženským tělem?“ Ptá se zvědavě má společnice když vchází a rozhlíží se okolo.
„Často...majitel je můj dobrý přítel.“ Prohlásím a zamknu za námi dveře.
„Váš přítel musí mít dobrodružný život.“ Prohlásí při pohledu na opasek se zbraní přehozený před židli vedle postele. O něco dál vidí v otevřené truhle kyrys a helmici. Zbraň a zbroj budí dojem vyšší kvality než ta, kterou nosí vojáci naší výpravy, nepředpokládám však, že by ta dívka poznala rozdíl.

Neznám její jméno a ani se na něj neptám. Člověk jako já se nemůže vázat a tak oceňuji, že ani ona se neptá na to mé.
Uchopím jí za boky a přitisknu k sobě. Pár vášnivých polibků a vzrušených výdechů.
„Pohraj si se mnou prosím.“ Zašeptá vzrušeně a nechá si vyhrnout šaty, které jí přetáhnu přes hlavu a vysoukám z nich její překrásně tvarované tělo. Do úst si nabírám její velká pevná ňadra, které si přidržuji v dlaních. Mají slanou chuť, zde na lodi se lidé myjí tak, že se vytáhnou z moře kýble mořské vody a polévají se přímo na palubě. Některé ženy se stydí a nemyjí se vůbec, tato dívka ale mezi ně nepatří, její pokožka chutná jako moře. V rychlosti jsem ze sebe svlékl své ošacení a začal divoký sex.

Bylo to zvláštní. Náš tvrdý živočišný sex plný prudkých přírazů, pleskání nahých těl a touhy dosáhnout co nejrychleji orgasmu, přešel v něžné milování plné neustálých polibků a citlivého pomalého tempa. Nepamatuji, že bych někdy zažil krásnější a smyslnější sex. Ona leží na zádech a stehny tiskne mé boky, během mých jemných přírazů. Své tělo mám položené na jejím a nepřestáváme se líbat. Ona svým drobným nosem vypouští překrásné nářky a pažemi mě objímá okolo mých ramenou. Mám pocit jako bychom byly jedno tělo spletené v euforické slasti. Ona se ke mě přitiskne její tělo ztuhne a prudce se nadechne. Sledovat její výraz při orgasmu je natolik vzrušující, že se udělám též. Oba se k sobě tiskneme a prožíváme slastné vyvrcholení. Ona mě pevně svírá nohama a já stříkám do její broskvičky a opakuji jak je nádherná. Když je po všem, lehnu na bok a obejmu dívku, která se ještě vzpamatovává ze svého orgasmu a celá se chvěje.

„Tahle postel nemá chybu. Neležela jsem v posteli, co jsme vypluli.“ Zní první věta po našem milování z úst té krásky a spokojeně se zavrtí na hrubé matraci. Čekal jsem spíše chválu nebo drobné shrnutí našeho aktu ale zdá se, že pro ní to nebyl tak výjimečný zážitek jako pro mne.
„Myslíš, že bych se tu mohla dnes vyspat?“ Ptá se a je na ní vidět jak nerada by se vzdala toho pohodlí.
„Já o tom nerozhoduji. Víš přeci, že to tu není moje.“
„Já si myslím, že to tu tvoje je. Nejsem hloupá. Kdo opravdu jsi?“ Podřepe si kráska hlavu a se zájmem čeká na mou odpověď.
„Pracuji pro guvernéra... jsem něco... jako jeho strážce. Ale budu rád, když si to necháš pro sebe.“
„Na co guvernér potřebuje tajnou stráž? Říká se, že za celou plavbu nevyšel ze své kajuty.“ Vznese dívka zvědavě dotaz.
„Není mu dobře. Trpí mořskou nemocí. Víš... já pro něj dělám různé práce, které se pro vojsko nehodí.“
„To zní zajímavě. Tak že špinavou práci? Budeš zabíjet tamní divochy??“ Ptá se dívka s čím dál větším zájmem.
„Budu dělat, co se mi poručí.“
„Tak že jsi žoldák.... a je vás tu víc?“
„Ano... je nás tu víc. Ale prosím nech si to pro sebe. Jestli si pustíš tu krásnou pusinku na špacír, mohlo by se ti něco stát.“
„Víš že mě docela vzrušuje, když mi vyhrožuješ?“ Prohodí dívka s úsměvem, překulí se na mě a začne mě líbat.