Lovec nebo kořist?

Je tomu zhruba 5 let, kdy jsem měl mít jednu z psychicky vyčerpávající směn, která vyžadovala v průběhu předvánočních nákupů hlídkovou činnost v jednom obchodním centru. S kolegou jsme se pomalu procházeli celým centrem, dívali se prodejen a samozřejmě jsme hodnotili prodavačky. V jednom z obchodů s kabelkami se nacházela prodavačka, která byla vážně extra třída. Blondýnka, středně dlouhé vlasy, vysoká cca 170 cm, elegantně oblečená v černých kalhotách a světlým svetříku na tělo, který jí úžasně obepínal postavu. Samozřejmě jsme po centru chodili stále dokola a tím pádem i okolo daného obchodu. Pokaždé, když jsme šli okolo, tak prodavačka se na nás dívala a usmála se. Úsměv jsem pokaždé opětoval. Po čase jsem si řekl, a dost. Šel jsem do Costa coffe koupit dvě kávy a s kávou a úsměv na rtu šel rovnou za ní. Neuvěřitelné bylo, že ani nebyla zaskočena. Ba naopak káva jí velmi potěšila a příjemný rozhovor probíhal v duchu, jako bychom se už znali. Při konverzaci se na mě dívala a usmívala takovým způsobem, že jiskry musely být vidět i před vchodem do samotného obchodu. Zhruba po hodině konverzace mi řekla, pojď se mnou. Vyšli jsme z obchodu, stáhla železnou roletu, dala na ceduli čas návratu a šli jsme do jejího vozidla, které měla zaparkované v zadní části obchodního centra. Usadili jsme se a já jí hned políbil. Po polibku řekla jen " tohle je šílený" rozepla mi kombinézu a hned ho měla celého v puse. Bylo to vážně šílený, po chvíli mi to udělala, protože na tom trvala. Musela se vrátit do obchodu a řekla, že se moc těší, až se opět uvidíme....
Po této akci jsem si v duchu říkal, kdo koho ulovil ☺️