Nahý komparz

Když jsem si před nedávnem procházel nabídky brigád, zaujala mě jedna nabídka komparzní agentury, která hledala do jednoho filmu ženy jako prostitutky do nějakého klubu a muže jako klienty, ženy jen v kalhotkách, muži zcela nazí, oba budou předstírat styk. Bylo to docela dobře placené a tak jsem téměř bez váhání odpověděl a poslal fotky. Nehledali žádného modela, to by mě mohli vybrat, říkal jsem si.
Už druhý den jsem měl zprávu, že mě berou. Docela jsem se těšil, holky měly být mladé a hubené, to bude legrace, spojím příjemné s užitečným, byť bez průniku, ale to přeci nevadí. A třeba potkám někoho známého, těšil jsem se.
Byl natáčecí den, já sedl do auta a vyrazil směr domluvená lokace. Bylo to docela příjemné, normálně s sebou tahám tašku plnou oblečení, aby si kostymérky a pan režisér vybrali, tady jsem dorazil jen se svačinou.
Šlo o nějakou kriminálku, měla to být jedna z úvodních scén, kdy do podniku vletí ozbrojení chlápci, kteří si chtějí vyřídit účty s majitelem, my tedy přerušíme akci a utečeme, prostě príma jednoduchá scéna navíc ode mě bez jediného mluveného slova.
Seděli jsme v koutě vyhrazeném pro komparz a pozorovali dění na place. Prohlížel jsem si holky, většina hubených, pěkných. V duchu jsem si vybírat, kterou bych chtěl, páni, to budou chlapi v práci závidět. Počáteční vzrušení postupně upadalo. Nikdy jsem nechápal, proč si zavolají komparz na nějakou hodinu, když se na natáčení dostane až po třech hodinách, ale tak hlavně že mě za to nic nedělání platí. Z lavičky bez opěradla jsem byl dobře rozlámaný, když se přiblížila má chvíle.
Spolu s dívkami jsme přišli na plac. Pan režisér si nás důkladně prohlížel, popároval nás a vybral nám lůžka, kde to budeme dělat. Byl jsem hned na kraji, nejblíž jedné z kamer. Takže nastala naše chvíle, všichni jsme se vlékli, holky zůstaly v miniaturních tangách tělové barvy, to asi aby ušetřila produkce na honorářích. Ona si lehla a ležela, já před ní stál se ztopořeným ptákem a cítil se lehce trapně. Nicméně věřím, že ani zbytku to kdo ví jak příjemné nebylo. Uběhlo více jak půl hodiny, než osvětlovači vychytali světlo, zvukaři naštelovali mikrofony, kameramani nastavili kamery a pan režisér postupně všem vysvětlil, jak si to představuje. Půl hodiny jsem erekci bez jakékoliv akce udržet nedokázal. „Připravit!“ zakřičel režisér. Moje dívka roztáhla nohy, já si ptáka položil na její kalhotky a začal předstírat přírazy. „Klapka, akce!“ zaznělo ateliérem a bylo slyšet jen mlaskání těl o sebe. Pár vteřin na to rachot, do prostoru vtrhli chlapi se zbraněmi, holky začali ječet a všichni jsme utekli. „Stop!“ zakřičel pan režisér a začal vše upravovat a předělávat. Nelíbili se mu světla ani rozmístění kamer, měl poznámky k hercům i k mojí slečně, kterou si vzal bokem. Bál jsem se, že o ni přijdu, ale strach nebyl na místě, vrátil mi ji bez kalhotek, protože jsme byli blízko kamery a při úprku i přes lehké zadýmení šlo vidět, že není nahá. Asi jí přidal. „Připravit!“ opět se rozlehlo ateliérem a celé jsme to zopakovali, jen tentokrát jsem holým pérem rejdil po její holé dírce. Pak ještě jednou. Pak počtvrté, stále bylo co zdokonalovat. Už jsem sex předstíral několik hodin a můj nástroj prostě není hloupý a pochopil, že je to jen jako, tak co by vstával. Po čtvrtém pokusu ke mně přišel pomocný režisér a tak jako tišeji, ale má dívka to zaslechla, že když utíkám, jsem čelem ke kameře a vypadá nerealisticky, když ho z ní vytáhnu zvadlého. „A co mám jako dělat?“ šeptnul jsem. „Si ho trochu postavte, ne?“ povídá pomocný režisér. „Jak? Tady?“ jsem rozpačitý. Naštěstí ostatní poslouchají režiséra a nás si nikdo nevšímá. „Běžte třeba na záchod,“ posílal mě. „Prosím vás,“ ozve se slečna. „To snad nebude nutné,“ dodá. Vezme mi ho do ruky a začne honit. Zaskočeně na ni koukám. Než cokoliv stihnu, vezme jej do pusy a svižně mi ho kouří. Je to jen chvíle, pak zase honí a už stojí. „A je to,“ řekne, usměje se na nás oba a opět si lehne. S pomocným režisérem si jen vyměníme zaskočené pohledy. Jak by chtěl být v mé kůži, pomyslel jsem si.
Scénu ještě třikrát zopakujeme, pan režisér je v podstatě spokojený a jen pro jistotu bez úprav sjíždíme záběry znovu. Musím říct, že platit mi za to denně, neprotestoval bych. Jako komparzista jsem byl nahý poprvé a bylo to fajn. Škoda, že se takové scény netočí častěji. A škoda, že dívka byla natolik profesionální, že po tom všem se jako by nic oblékla, řekla mi: „Čau“ a už jsem ji nikdy neviděl. Už se těším, co budou říkat v práci, až ten film uvidí.