Probuzení.

Ráno mě probudil tvůj horký dech na mém krku, a hrozná kocovina. Voněl jsi sprchovým gelem a zubní pastou. Konečky tvých dlouhých, mokrých vlasů mě lechtali ve tváři. Ale ta hlava jako střep. Snažím se otevřít oči, vážně jo. “Přinesu ti brufen a kolu, ty moje alkoholko..” . Vysmíváš se mi. Kdybys věděl co se mnou dělá tvůj hlas.
Společně s nimi mi podáváš ručník, a odcházíš na balkon. Gentleman.
Sprcha mi asi udělá dobře, to máš pravdu. Soukám se do koupelny, a hned za dveřmi ze sebe všechno sundavám. Pouštím na sebe první kapky studené vody. Bradavky na to okamžitě reagují. Pouštím si vodu na vlasy a ta mi odtud stéká na zadeček. Užívám si každou kapku, která se mě dotkne. Přistihnu se, že si hraju s myšlenkou udělat se ve tvojí sprše, zatím co ty stojíš někde venku. Pomalu směřuji proud vody na prsa, bříško a nakonec mezi nohy. Pustím proud vody na maximum a pomalu sprchou kroužím po kundičce. Brzy se mi začne prohlubovat dech, stavím se na špičky a zrychluji kroužení sprchou. Teplo mi projde celým tělem a je mi najednou strašně krásně. Kroutím hlavou sama nad sebou. Rychle prohlédnu všechny lahvičky co máš ve sprše, ne že by jich bylo moc, a najdu něco co alespoň vzdáleně připomíná šampón.
Po sprše se balím jen do ručníku a jdu za tebou na balkon. Venku je dnes krásně a navíc sobota. Z balkónu je výhled na řeku a zámek. Opírám se, jen v ručníku, o zábradlí, pomalinku zvednu jednu nohu a opřu ji o tvoje stehno. Pohladíš mě po lýtku, vnitřní straně stehna a přejedeš po kundičce. Kousnu se do rtu, ale to už stojíš těsně u mě a líbáš mě. Tvoje prsty si hledají cestu, a já jim jdu naproti. Vzdychám ti do pusy. Teď jsem na řadě já! Přidáš další prst a já se můžu zbláznit. “Chci tě, chci tě strašně moc”.. uchechtneš se, přestaneš úplně hýbat prsty, a i když se ještě snažím na ně přirazit, vytáhneš je ven. Dáš mi ochutnat, chytíš mě za vlasy: “dojdu nám pro kafe”. Než stihnu protestovat, jsi pryč.
No nic, rozčešu si vlasy, a oblíknu si tvoje tričko. Jsem ráda, že je sobota a nikam nemusím. Měla jsem tenhle víkend být doma, ale nechtělo se mi trávit víkend ve vlaku. Jsi zpátky téměř okamžitě. Podáváš mi kelímek s kávou, z kavárny v přízemí. Voní skvěle. “Snídaně je základ dne, princezno.” Nevím proč mi tak říkáš, a už vůbec ne, proč se mi to tak líbí. Chytáš mě za pas a tlačíš k jídelnímu stolu. Vysadíš mě na něj, zatlačíš do ramen abych si lehla, a nohy mi roztahuješ daleko od sebe. Stydím se, ale vlastně se mi to hrozně líbí. Jazykem mě pomalinku ochutnáváš. Přejíždíš přes pysky, kroužíš kolem poštěváčku, a nakonec strčíš jazyk dovnitř. Tohle neznám ale je to… úžasný. Děláš to tak pořád dokola, na poštěváčku zpomaluješ až mě to přivádí k šílenství. Jazykem už jsi zase uvnitř, a několika prsty mi hladíš střídavě pysky a poštěváček. Začínám cítit tlak v podbřišku… ještě chvilku, prosím. Tuhnou mi nohy, nadzvedám pánev a užívám si to uvolnění. Ještě jednou mě políbíš dole, a pak už si mě bereš na klín a hladíš mi záda.
“Máš na víkend plány? Co kdybych tě hodil na kolej, pro něco na sebe a zůstala bys tu se mnou?“
V hlavě mám zmatek. Moc bych chtěla, ale … ale jo. Zůstanu tu s TEBOU.