Svatební hřích

Dnes je ten klíčový den, o kterém jsem chtěl prvotně vyprávět, a mimoto mě svedl z cesty k předešlému příběhu. Takže zpět, Monika v šatech, načesaná, upravená, navoněná, hebká, opálená, jehly, rtěnka, sex appealem nabitá, provokujicí, ovlivňující, hormony bouřící a možná o tom ani nevěděla. Klíče, auto a jedeme. Dost mě rozptyluje, když sedí vedle mě v šatičkách pod zadek a já se musím soustředit na řízení. Baví mě Moniku provokovat a rukou popotahuji lem šatů, jsem hvězdář a rád pozoruji, chci vidět okraj Milkyway, kalhotky co má na sobě. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, dost se trýzním. Monika to na mně pozná a trošku se mnou laškuje, nejdříve ať neblbnu, ať se věnuju dopravní situaci, už takhle jedeme pozdě a přitom má bitch úsměv a přimhouřené oči. Stahuje si šaty pod zadek a za chvíli si je povytahuje a čeká co já na to, no prostě zkoušela mou všímavost. Byl jsem z toho všeho vycukanej jako plotice. Jsme na místě, potkáváme známé, dáváme se do řeči. Všude kolem krásné dámy a gentlemani v oblecích, vyžehlené košile, naleštěné polobotky, teplo a přívětivá atmosféra. Něvěsta, ženich, ano ano , polibky, podpisy, rýže, formality a jdem na odlehčenou část dne. DJ, drinky, dobré jídlo a na parketu se rytmicky roztáčí sukně, zpívá a dovádí. Na nějakou chvíli jsem se zasekl v gentleman baru, řešili jsme cosi chlapského a samá top témata, čas ubíhal. Skoro už jsem chtěl jít za Monikou, když jsem si všiml, že je u stolu ve společnosti s jedním známým. Využil jsem situace a dal si ještě jeden drink a že jako za ní půjdu až za chvilku a vezmu jí do kola. Periferně jsem si všiml jakéhosi společenského přiblížení Moniky a Lukáše. Nevěnoval jsem tomu velkou pozornost, možná to bylo jen hlasitou hudbou a oni se jen špatně slyšeli, k tomu všemu alkohol a uvolněná atmosféra. Obyčejně to tak i bývá. Neřeším, přesto malinko znejistím a jemně nakukuju, jestli se to ještě někam posune. Tvl coo to má být. Teď už zírám a nestačím se divit. Lukáš má ruku na stehně mojí paničky. Ona sice jeho ruku decentně odstrkuje, ale její výraz a oči hovoří tak trochu jinak. Ještě počkám, říkám si, schválně dělám, že to nevidím a čekám. Lukáš zkouší limity a jede rukou k blízkosti lemu šatů a možná i za linii dotykové hranice. Zkouší to a vychází mu zatím vše. Vidím na Monice ostych, ale i chtíč. Líbí se jí to, mimochodem musím uznat, že je Lukáš sympaťák. Jenže tohle přehnal. Půjdu tam a bude rychlý proces. Monice zatemňuje vzrušení a možná i alkohol smysly, nevnímá, že bych je mohl vidět a Lukáš se věnuje jen hebké pokožce opálené nožky. Nevím co se to děje, nechápu se, jsem schyzofrenik? Mluví mi v hlavě Jekyll nebo Hyde? Stojím strnule, ale ne zas tak, aby to bylo poznat, jen vnitřní pocit. Pocit psance napíná tepny, srdce bubnuje, hormony se valí jako sněžná lavina. Líbí se mi, co se právě děje nebo jsem rozzuřenej a můj testosterone právě odhazuje rukavice? Mezitím moje bitch decentně přitakává a ostýchavě roztahuje nohy, ne vulgárně, decentě, aby se ruka dostala kamsi do hlubin a přesto to nebylo úplně jednoduché, viditelné. Game over, končím hru a startuju na cíl. Blížím se, čehož si naše dvojice všímá a zařazuje zpátečku. Lukášova orosená ruka sjíždí pryč z květinky. Ona je nesvá, neví co jsem viděl a já je nechám ještě chvilku v nejistotě. Beru jí za ruku a že jdeme tancovat. Těsně před parketem otáčím a říkám dominantně, pojď ven. Cítím jak se zachvěla, asi se jí podlomila kolena a možná si myslí, že jí chci profackovat. Ven jí doslova vytáhnu, je taková polotma, měsíc svítí jak milionová žárovka. Hvězdy a teplo tropické noci dokonají atmosféru. Ona čeká co se bude dít a já ještě mlčím. Začíná si uvědomovat, že to přepískla a zničeho se mi začala omlouvat. Přitiskl jsem jí dlaň na pusu a druhou rukou krk, polkla. Nechtěl jsem poslouchat výmluvy. Chvatem jsem se jí stočil za záda a přitiskl se k ní. Kousnul jsem jí do levého ucha. Sykla a stále nejistě čekala, kam se bude dění ubírat. Do ucha jsem jí zašeptal: “Takže tobě se zachtělo čubkačit ?! No jen počkej”. Hrozně mě to rajcovalo, ale to už jsem jí neřekl, abych nevyložil všechny karty na stůl. Rukou jsem jí plácl po zadečku až znovu vyhrkla. Dal jsem jí preventivně ještě dvě krásně mířené, až se její zadeček rozsvítil do červena. Vyhrnul jsem její šatičky, rukou jsem jí stále pevně držel za krk. Vím, že to má ráda hard. Monika na nic nečekala a stáhla si kalhotky lehce po zadeček. Rozepla mi kalhoty a už držela mýho naběhlýho ptáka v ruce. Zadeček špulila a tiskla ho ke mně. Cítil jsem, jak je vlhká, mokrá a zatraceně chtivá. Možná z Lukášovo předehry, možná z té předcházející nejistoty, to je mi teď ale jedno, protože rozjíždíme hotovou kavalérii. Monika se na mě nasunula, zadečkem do mě přiráží div mi neprorazí kapotu. Musíme si oba navzájem zacpávat pusy, abychom nepřerušili bujarý tanec na parketě opodál. Monika pomalinku přestává hýbat bokama a zadečkem. Krásně a potichu heká, píchám jí a stále pevně držím. Najednou ucukne, můj pták vyjede z mokré prcinky, chci si jí opět napíchnout, když v tom mě zaplaví proud nejvzácnějšího nektaru. Tohle dál nevydržím, semeno se mi valí tepnama. Otáčím si Moniku za stále ještě rozvibrovaný zadeček, klekla si pode mě, jazykem se blížila k mému žaludu, chtěla si mě vzít do pusinky, jenže moje napumpovaná hadice na nic nečekala a začla stříkat jako kdyby hasila Národní divadlo. Alespoň poslední kapku ochutnala. Pousmáli jsem se na sebe a šli zpět tancovat. Myslíte, že jsem se zachoval správně? Nebo jsem měl přizvat i Lukáše?