Sv. Valentin – soutěžní povídka

Jitka ležela ve vaně plné horké vody. Užívala si klid volného odpoledne a s holítkem v ruce se chystala na večer. Mezi ní a manželem se v poslední době stalo mnohé. Dokonce už se odstěhovala do domu po rodičích a požádala o rozvod, ale teď to vypadalo na druhý začátek. Návrat, pořád se měli rádi, dokonce se začali na sebe znovu těšit. Tak se Jitka rozhodla k malému překvapení. Ještě měla klíče od jejich starého, nebo spíše společného bytu, kde nyní žil jen Jirka, ale ona zde chystala večer. Těšila se, že na šestou dorazí domu a bude jí čekat, tak jak se domluvili na půl sedmou. Bude si věšet bundu v předsíni a spěchat, protože si bude myslet, že za chvilku dorazí i ona. Jitka jeho už skoro bývalá manželka a v současné době úplně nová milenka. Jenže ona vyjde nahá z obýváku v ruce bude držet dvě skleničky jeho milovaného červeného, které už bude odpočaté z karafy na stolku. Podá mu jednu z těch skleniček a řekne:
Ahoj lásko.
Holítko jezdilo po Jitčině nahém těle a ona se prsty druhé ruky znovu a znovu ujišťovala o hebkosti každého kousíčku jejího vzrušeného těla. Chvěla se při představě večera a neskutečně se těšila. Když vylezla z vany a natírala se celá hydratačním mlékem. Jen letmý dotek bradavky a už sykla v těšivém vzrušení. Bezmyšlenkovitě dala jednu nohu na okraj vany a prsty jemně obkroužila klitoris. Chvilku byli její prsty pomocníkem touhy, ale když opadla první vlna rozkoše a trochu se uvolnila, řekla si s šibalským úsměvem na rtu, že to nechá na večer.
Vzpomněla si taky, že něž se naložila do vany přišla jí zpráva. Tak zašmátrala v oblečení a v dlani se jí rozsvítil displej mobilu. Zpráva byla od Jirky. Její oči hltali text v upoutávce horní části displeje.: Promiň, dnes to nepůjde tak jak jsme se dohodli…
Jak když by jí polil kýbl beznaděje, položila mobil a ani zprávu neotevřela. Opřela se oběma rukama o skříňku a se slzami na krajíčku si uvědomila, že už takhle jednou stála. Na začátku konce jejich manželství. Jen z tím rozdílem, že tehdy byla oblečená a opírala se o kapotu auta. A taky pak potkala Klárku. Teď byla sama, strašně sama. Náhle, v úplně cizím bytě a jen tupě zírala před sebe.
Vchodové dveře bytu se s cvaknutím otevřeli a pak těsně na to hlučně zabouchly. Šramot z předsíně se přesunul do obýváku. Rána do příborníku, posunuté křeslo narazilol na obývací stěnu. Přezka opasku cinkla o sklo konferenčního stolku. A pak už jen rytmické vrzavé zvuky gauče a hekavé vzdechy. Když Jitka uslyšela přes dveře, mladý ženský hlas jak v návalech vzrušení pobízí.: „ Ano, ano, chci , pojď. Ano, na bříško. Stříkej, chci to.“
Neudržela se a vztekle otevřela dveře se s výkřikem. :
„Jirko ty jsi takový prase!“

Po chodbě se k dveřím bytu hrnuli kroky dvojice. Mladá žena rozrušeně odemykala dveře a pak se pár rychle ponořil do předsíně. Kterou se v polibcích a vášnivém objímání prohnali celou silou svých devatenácti let. Když oba dva mladí milenci dopadli na gauč stáhl jí on rifle až ke kotníkům a sám si překotně rozepínal kalhoty. Ona si zatím prsty posunula kalhotky na stranu a s ohromným vzrušením člověka, který svou lásku neviděl nekonečně dlouho, přijala jeho tělo za své. Cítila jak jeho tvrdé mužství páchá ten nejkrásnější hřích v její svatyni a s prosebnými vzdechy šla toužebně naproti jejich společnému vykoupení. Jejich polibky neztráceli na lásky plné něze ani se zrychlujícími se přírazy. Když už oba cítili, že jeho vzrušení se nezastavitelně blíží k vrcholu vyhrnula si ona tričko až k podprsence a své holé bříško nabízela se slovy, vzdechy, výkřiky.:
„Ano, ano, chci, pojď. Ano, na bříško. Stříkej, chci to.“
On zadýchán a jako v snách, vytáhl z její pochvy svůj penis, který již nedokázal zastavit příval semene řinoucího se ven. Pevně penis sevřel ve své dlani a odhalené bříško své milované pokropil přívalem semene. Zrovna v okamžiku kdy za sebou uslyšel.
„Jirko ty jsi takový prase!“
Rychle se ještě pulzující penis snažil narvat spět do poklopce, zatímco jeho partnerka v hříchu posunula kalhotky na správné místo. Tričkem a mikinou překryla postříkané bříško. Posadila se a on stál vedle ní. Když by neměla rifle u kotníků, nikdo by nepoznal co ještě před chviličkou oba dělali. Tváří v tvář vichřici, která se jim náhle zjevila za zády se on zmohl jen na tiché obhajující hlesnutí.:
„Já nejsem Jirka.“
Jitka se v náhlém ustrnutí upřeně zadívala na neznámého mladíka a v logice té chvíle si v hlavě nedokázala rozehrát nic jiného než, ano toto není Jirka.
„Ahoj mami. Co ty tady?“
Prořízla náhlé ticho dívka sedící na gauči.
„No, co, co, tak snad sem ještě můžu přijít? Proč ty tu sedíš před matkou s kalhotama u kotníků?“
Snažila se Jitka prosadit si rodičovskou autoritu, ale v očích dcery spatřila marnost svého konání. Ta se stydlivě a trochu soucitně přitulila k noze svého milého stojícího těsně vedle ní a tiše mamce odpověděla.:
„Mami, jsi nahá.“
Pak se chvilinku odmlčela a dodala.
„A kolem pasu máš červenou mašli.“
Jitka se zamyslela, rozvázala ozdobu původně připravenou pro manžela a jako by to bylo to nejhorší co mladá dvojice v tu chvíli mohla spatřit, schovala ji za zády.
„Ale táta ti psal, né? Byla jsem u toho. Že je všechno trochu jinak, a že jsem přijela, že se sejdeme všichni v restauraci, a že vám představím Tomáše.“
„Dobrý den.“
Vymáčkl ze sebe Tomáš. Matka roku se pomalu začala orientovat v situaci. Vědoma si toho, že již nemá co ztratit podala Tomášovi ruku se slovy.
„Já jsem Jitka, prosím tykej mi. Jsem ráda, že tě konečně poznávám.“
Pak si prázdnou dlaní zakryla obličej a v vzápětí se začala smát.
„Teď mě prosím omluvte, musím se před společnou večeří ještě trochu upravit.“
Pronesla k milencům, kteří již napětí situace též měnili v smích a s velkou mašlí v ruce důstojným krokem odešla spět do koupelny. Když se za ní zavřeli dveře otočil se Tomáš na svou milou, která si natahovala kalhoty.
„Táta bude doufám oblečený?“
„Taky v to doufám.“
Smála se a dovysvětlovala.
„Táta je usedlý seriosní pán.“
„Tak aspoň vím po kom jsi ty.“
Zamilovaně konstatoval Tomáš a pak dodal.
„A po kom jsi tak krásná.“
Načež od své lásky dostal pusu s drobnou vyhrůžkou, při které si vzala jeho dlaň do obou rukou přiložila si ji na levé ňadro a pronesla.
„A celá jen tvoje.“
Jitka si zatím v koupelně rozsvítila mobil a otevřela zprávu. Bylo v ní: Promiň, dnes to nepůjde tak jak jsme se dohodli. Přijela Anežka a chce nám představit Tomáše. Sejdeme se rovnou v restauraci. A za tím emotikon se srdíčkem a pusou.
„Jitko, krávo.“
Říkala si v koupelně sama pro sebe, když se oblékala. Ještě se na chvilku zarazila a kolem pasu si znovu uvázala širokou mašli. Pak k ní připnula podvazky co vypadaly jako úzké červené stužky zakončené dole klipsnou ve tvaru srdíčka. Vyrulovala dlouhé punčochy až k zapínání a natáhla si bílé krajkové kalhotky s velikým červeným srdíčkem v místech klína. Chvilku se koukala do zrcadla s pubertálním úsměvem a pak vše schovala pod decentním kostýmkem.

Večeře proběhla v duchu rodinné pohody. Až nečekaně klidně a když se rozcházeli naznačila Anežka rodičům, že bude spát u Tomáše. Otec to nepochopil a tak začal vysvětlovat.:
„Nemusíte. Byt bude stejně prázdný. Já vezu mamku domu, slíbil jsem jí to. A ráno hned brzo vyrážím na Moravu.“
Anežka se usmála a se sklopenou hlavou a pohledem do desky stolu k otci pronesla.
„Já myslím, že mamku dnes nikam vozit nemusíš. Spíš by jsi si měl rozbalit nějaký dárek.“
„Teď ti nerozumím, ale my jsme tak s mamkou dohodnutý. Proto jsem taky celý večer na suchu, abych mohl řídit.“
Rozloučili se a když si Jitka sedala do auta k Jirkovi krátká sukně kostýmku se jí trochu víc vyhrnula. Jirka něco zahlédl, ale zareagoval, až když vyjeli z města směrem k chalupě, domu po Jitčiných rodičích, kde teď bydlela.
„Jak to myslela s tím dárkem?“
„Nevím, moc jsem neposlouchala. Šla jsem už k šatně.“
Zalhala Jitka a popotáhla si sukni za spodní okraji.
„Asi by byla ráda, abychom byli zase spolu.“
Nadhodil Jirka, když už se po úzké cestě blížili k stavení na samotě.
„Asi ano, ale mě ten život o samotě začal vyhovovat a tobě myslím taky prospěl.“
„Myslíš?“
Zeptal se trochu zklamaně Jirka a zastavil před domem.
„To nemyslím, to vidím. Zas je z tebe chlap, kterého si můžu vážit. Dáš si kafe, než pojedeš domu?“
„A jo to bych mohl.“
Kývl na nabídku Jirka. Sedl si do křesla a v krásně vyhřátém domě pozoroval oknem zasněženou zahradu, za měsíčné noci.
„Je tady krásně.“
Vypadlo z něj zatím co Jitka v kuchyni vařila kávu. Pak přinesla dva šálky a zeptala se.
„Co jsi říkal.“
On se na ní otočil a ještě než se podíval zopakoval svou větu.
„Že je tu krásně.“
A pak se zasekl. Před ním stála Jitka v každé ruce za podšálek držela jednu kávu a potutelně se usmívala. Jeho pohled se nejprve instinktivně zaměřil na kávu, ale okamžitě s tím mu došlo, že Jitka od pasu výš na sobě nemá vůbec nic. Pohled mu z nahých krásných prsou sjel níž. K podvazkovému pasu ve tvaru mašle na veliký dárek, sedícím těsně nad nádherně oblými Jitčinými boky. Jirka se natáhl pro hrníčky a položil je na konferenční stolek. Jitka počkala až je položí a pak si před ním stáhla kalhotky se srdíčkem. Podala mu je. Byla už jen v červených podvazcích a bílých punčochách z tenké příze. To bylo přesně to co Jirka opravdu rád vídal. Vzal si od Jitky kalhotky a mimoděk si k nim přivoněl.
„Tak tohle myslela ta naše dceruška milovaná tím rozbalováním dárku.“
Usmál se Jirka, i když těžko v tajeném dechu skrýval vzrušení. Pak mu něco došlo.
„Ona tě v tom viděla?“
„No řekněme, že došlo k jistému omylu, během kterého si mohla domyslet mé plány na večer.“
Byla opatrná v odpovědi Jitka.
„Asi jsem trochu infantilně romantická, co ?“
Zastyděla a znejistěla Jitka.
Ale Jirka pořád ještě sedící v křesle jí v bocích pevně stiskl rukama a políbil dokonale vyholený klín. Pak vstal sáhl do kapsy a vyndal jemný zlatý řetízek s poměrně velkým přívěskem ve tvaru vypouklého srdíčka. Jitka si prsty ponořila do vlasů a nadzvedla si je tak, aby jí mohl řetízek zapnout. Když se srdíčko zhouplo mezi jejími prsy políbili se. Prsty hladil Jitčino tělo pomalu kousek po kousku až se dostal k zadečku, který vzal pevně do dlaní. Líbal jí a doufal, že se mu všechno jen nezdá. Cítil jak ho Jitka svléká a když byl nahý pevně mu v dlani sevřela jeho vzrušený penis. Cítila jak je tvrdý a jak hlasitost Jirkova dechu náhle zesílila. Otočila se a ohnula přes opěradlo křesla. Jirka si za ni stoupl a začal žaludem rozevírat Jitčiny stydké pysky. Pomalinku vtlačil celý žalud do pochvy a užíval si teplo vzrušení a tlak na okraji Jitčiny svatyně. Pak znovu zatlačil jen o pár milimetru, a zase čekal, než jeho penis zvlhčí sekret v pochvě. Držel ji za boky a znovu malinko zatlačil. Nesmírně si užíval jak pomalu vniká do Jitky a když ucítil, že hlouběji to nepůjde. Začal pomalu přirážet. Zrychloval frekvenci. A když po pár minutách vykřikl štěstím. Měla Jitka pochvu plnou semene.
„Ty už jsi dlouho nerozbaloval dárečky co ?“
Usmála se na něj Jitka a dala mu pusu.
„Od Vánoc. Naposledy s tebou na půlnoční.“
Přiznal Jirka a dodal.
„Ale takhle rychle… chtěl jsem si tě víc užít.“
Jitka k němu znovu přistoupila a objala ho. Políbila toho trochu posmutnělého chlapa, jehož semeno z ní pomalu vytékalo a tiše mu šeptla do ucha.
„Bydlet spolu nebudeme, ale užít si mě můžeš zase, kdy budeš chtít. Přitiskli se k sobě. Dlouze se políbili a srdíčko zavěšené na řetízku kolem Jitčina krku se jim oběma obtisklo na kůži.