Omyl, náhoda nebo osud - 11 díl

22. 2. 2023 · 1 090 zhlédnutí Netty1

Těsně před půl 1 se Daniel zvedne, usuší a jde plnit povinnosti majitele podniku. S Alexem zůstaneme ještě ve vířivce. Snaží se mne přemluvit ať ho odemknu, není zvyklý ani mu vězení není příjemné.
„Ne Alexi dokud bude Lusia v nemocnici, ty budeš pod zámkem ať tě tolik nelákám nebo ještě mohu i na tu dobu odejít." I díky jeho připomínce si vzpomenu, že Daniel si neodemkl obojek na krku i když měl klíče, ty leží na stolku. Proto se rozhodnu osušit obléknout schovat je a jít se podívat na terase na tu krásu, jenž šla vidět i z vířivky. Ač se to nezdá je chladno. Zrovna Daniel dokončuje svůj projev, všimne si mé postavy, zadívá se mi do očí a pozvedne svou sklenici mým směrem. Alex se už oblékl, vrátila se mu nevrlá nálada.
„Jedeš se mnou ke mě domů, k sobě nebo zůstáváš?" Volím druhou variantu s tím, že se vrátím po návratu Lusii. Až vychladne.

Nechci prozradit,že si ho tak chtěla pojistit. Před pár dny,když jsem ji byla navštívit,jsem s ní o tom měla pohovor.Hodně mne udivilo,kde na to vzala peníze i čas pořídit,když jsme byly pořád spolu.Přiznala se,že měla své a dvakrát byla v sexshopu, jednou zjistit cenu a co vše by měla vědět.Nenápadně přibližně změřila jeho velikost. Vždy tam šla,když jsem byla nemocná. Řidič si myslel,že nakupuje hadříky, proto zůstal v autě. Je hodně chytrá.Původně ho chtěla taky vytrestat i ukázat,jak se někdy cítí. I když věděla, že trest by byl těžký. Dohodli jsme se o osudu klíčku. Lusii zbýval ještě týden pokud bude vše v pořádku, ale i tak doma klidový režim a rehabilitace. Aby nebyla se školou ve skluzu učím se s ní.


Týden je pryč od party. Daniel se mi neozval, nehledal. Asi se mu obojek líbí na krku, nelze totiž bez klíčku sundat. Zámek je titěrný nejde přeštípnout, upilovat, taktéž obvod, kůže je navlečená na speciální drátek. Kroužek na připnutí vodítka je, ale decentní. Připomíná propracovaný prstýnek.


Dnes se mi nijak nechce do školy, jeden učitel se zkouší mne sbalit, když se mnou byla Lusia nic si nedovolil. Nenápadně při výkladu látky se staví za mou židli nebo při předávání křídy se dotkne prsty mé dlaně a lehce pohladí. Dnes máme s ním poslední hodinu. Do hodiny si přivezl z kabinetu pomůcky s pomocí spolužáka. Na konci požádal ať mu pomohu s úklidem pomůcek zpátky. I přes mé námitky, mi nic jiného nezbývá, jelikož spolužáci jsou pryč. Věci jsou na místě. Chci odejít. Z ničeho nic mne povalí břichem na stůl, ruky za záda. Ty chytne jednou rukou, druhou vyhrnuje šaty, přes kalhotky zkoumá , co mám mezi nohami. Pochopitelně řvu volám o pomoc. Asi s tím počítal do pusy mi narve kus hadru , který je olepený lepící páskou.
„Teď mi podržíš jako hodná děvka, tak jak tvému prachači. Jsi pěkný kus ženské, který potřebuje pořádně ojet. Dost času jsem čekal až s tebou nebude to neopeřené kuře, co hlídáš jako správná kvočna." Jeho ruka mi stahuje kalhotky, pár ran schytá můj zadek, začne si rozpínat pásek, stahovat kalhoty, trenky. Když malém do mne vstoupí, rozrazí se dveře v nich Daniel. Učitele popadne pod krkem, asi používá hodně silný stisk, velmi rychle fialoví. Až když po několikáté na něj hulákám ať ho pustí, povolí stisk. Učitel se svalí na zem, Daniel ho kopne a plivne na něj. Poté chytí mou ruku a jdeme k jeho autu. Kde velmi rychle vytočí číslo, které nám dal Alex v případě největší nouze. Jen, co to zvedne Daniel začne chrlit jednu větu za druhou.
„ Takhle se staráš o Lenku, jak jsi mi slíbil? Takže to hovado Tod ji ohnul přes stůl. Kdybych nepřišel, kdoví co by se stalo. Sám víš, že si chce brát, co patří mi nebo tobě."
„Danieli, zadrž! Lenka u mě není od nového roku, co mi nechala dost nepříjemnou památku i tak ji nenápadně hlídá ochranka. Tod v seznamu učitelů, kteří učí Lusiu vůbec nebyl, všichni byly proklepnutí. Hned tam pošlu Robina ať z něj dostane všechny informace. Už si tady v městě ani neškrtne máš mé slovo. Lenka byla ve svém bytě, dovez ji ke mě."
„Zapomeň bude u mě než se ti vrátí to tvé kůzle,které má potřebu ochraňovat. Pokud ji nepřesvědčím, aby zůstala se mnou."Poté tipne hovor.


Dojedeme do mého bytu posbírám své věci ač nerada. Snad jich mám dost.
„Proč jsi vůbec přišel do školy Daniely?" Ptám se ho jen, co se zklidním.
„Měl jsem důležité jednání, které nestíhám. Ale abych se ho účastnil potřebuji se zbavit tvého dárečku, který se mi mimochodem líbí i když otěže nerad předávám. Ty jsi výjimka, které nedokážu říct ne. Ale jsem rád, že jste s Alexem dorazili. Chtěl jsem si popovídat, hodně věcí se mi rozleželo v hlavě." Pokračoval by dál nebýt telefonu. Jen co vidí, kdo to je hned ho zvedne, mluví v cizím jazyce.
„Tak nakonec schůzku stihnu , velký boss sám nestíhá. Sundáš mi ho prosím?" přitom popotáhne šňůrku. Klíček mám v peněžence, v tisknu ho do jeho dlaně. Tím mne přitáhne, políbí.
„Po tomhle se mi stýskalo, tvé jemné rty, provokativní neústupnost,ale teď už musím. Nahoře si vezmi ložnici, kterou chceš na těch pár dní. Kdybys chtěla ven zavolej Robina bez něj nebo doprovodu ani ránu prosím. Tod je nebezpečný." Ještě pusa na tvář a odchází.


Už uplynuly dva dny, co bydlím s Danielem. Z jeho strany nedošlo k náznaku, že by chtěl řadit v posteli. Chová se ke mě jako ke kamarádce. Věčně je mimo jeho dům, ale večery tráví se mnou. Je zaskočený, když zjistí, že stále chodím do školy. Zaměstnanci Daniela ctí mé soukromí, tak mohu bez problémů jít relaxovat do vody úplně nahá. Otočená jsem zády ke dveřím v uších sluchátka s hudbou, tak nic nevnímám. Náhle cítím studený dotek rukou na mé šíji, ramenou. Pootočím hlavu, naštěstí je to Daniel. Nějakou dobou se baví masáží, kterou provádí čím dál níž až k intimním partiím, velmi ochotně mu usnadním přístup, vůbec mu nevadí mokrý rukáv košile. Nikam nespěchá, hraje si dokud neprožiji orgasmus. Aby mi dopřál uklidnění, se začne svlékat. Sedne si na okraj, chce vklouznout do vody za mnou, ale chytnu mu nohy které odtáhnu, hned jsou jeho kouličky v ústech, ruka stahuje předkožku. Asi od nového roku držel půst. Velmi rychle mám ústa plná jeho semenem lásky. Ač nerada polknu. Daniel mi pomůže ven. Popadne do náruče, odnese do svých komnat. Nejdříve spolu do sprchy, kde důkladně své těla umyjeme od chlóru. Pod vlivem doteků, opět chlapák dává o sobě vědět. Daniel mne zapře o stěnu, ve výšce své pánve. Naše spojení je dokonale, ví kdy zajet hluboko, či pomalu, rychle. Skoro skučím, když vyjede a nevrací se. Pustí mé nohy dolů otočí, lehce mne předkloní, prohmatá kůzlátka, zatáhne bradavky, znovu náplní mé lůno. Už není jemný, ale dost hrubě si bere, co potřebuje dokud se neudělá. Jazykem a sprchu vše ze mne vymyje. Vidí, že je lehce nateklá.

„Omlouvám se , tohle jsem neměl v plánu, ale probudila jsi mé vnitřní zvíře, kdy ztrácím trochu kontrolu."
„V pořád já si to užila plnými doušky." Oba usuší. Nechce mne pustit do pokoje, který jsem si vybrala. Schoulíme se nazí v jeho posteli. Ani nevím za jak dlouho se octnu v říši snů. Promítá se mi zpletice všech zážitků posledních dnů, ani si neuvědomím, že vykřiknu. Daniela vylekám.

Jaká jeho bude další reakce někdy příště.