Kamarádská pomoc

16. 4. 2012 · 14 754 zhlédnutí dsotm

Byl sychravej podvečer, když mi náhle zazvonil na stole mobil. "Ahááá ééé já jsem taková kráva...!" "Adélo jsi to ty, co se děje kde jsi?" "Béééé, našla jsem mu v telefonu zprávy bejvalce a to říkal, že mě nikdy neopustí, že jsem jediná, vzlyk. Sbalila jsem si tašku, stojím zrovna na ulici a ještě musí ak zkurveně chcát." "Mám pro tebe sjet?" "Jestli můžeš tak jo, prosimtě." Seběhl jsem dolů do haly, kde jsem nahmatal kabát a klíče od auta. Venku už slušně pršelo, když se moje Oktávie rozjela směrem do Kosmonos. Asi za 10 minut jsem dorazil k Jirky baráku. Adéla tam stála, vlasy měla smáčený a vedle ní na zemi ležela promáčená taška. Nebyl to hezkej pohled. Ani nevím od čeho byla víc mokrá jestli od slz nebo od podzimního deště. "Pojď nastup si, jinak nastydneš, hoď si ten bágl dozadu." "Johnne, já jsem taková kráva... já mu tak věřila, už jsme vybírali nábytek do obýváku a on mi zahne s tou krávou." "Chceš hodit domů?" "Ne, tam nemůžu, máma tam má dneska přítele a asi si to právě rozdávaj, nechci je rušit." "Dobře, jedem ke mě." Pustil jsem naplno topení a horký vzduch začal Adéle vysoušet promoklý vlasy, v tváři ji pořád zůstával smutek smíchanej s nasráním. "Chceš cígo?" "Jo, dík" Interiér začínal plnit modrej dým z cigarety. "Tak a jsme tu." Přeběhli jsme doznívající liják, našmátral jsem po tmě klíče v kabátu a vstoupil s Adélou dovnitř. "Nemáš ručník?" "Počkej mrknu se po něm, nechceš čaj?" "Jo to bych si dala a dej do něj pořádně rumu." "Chápeš to?" Napila se čaje s velkým panákem lihoviny. "Já čekala, že se budem brzo brát a on mi udělá tohle." Venku už přestávalo pršet, Adéla už pomalu dopíjela její driják a kabát už taky celkem oschnul."Poslyš nemá cenu se tím trápit, co kdyby jsme to šli někam spláchnout do baru a pobavit se? Nedaleko tady je fajn podnik, dneska je tam oldies párty." "Tak jdem, potřebuju se opít." Večer příjemně ubíhal whisky a vermutu přibývalo. "Poď Johnny, jdem si trsnout." Nemohl jsem se udržet, Adéla se uměla hýbat. Krásně se zavlnila v bocích a její zadeček se stal potěšením pro moje oči. Neodolal jsem. Přiblížil jsem se k ní a chytil jí za boky, začali jsme se vlvnit v rytmu hrající Abby. Adéla se pokusila něco říct, ale nerozumněl jsem jí ani slovo. Moje mimika vyjadřoval, že jsem neslyšel. Natáhla se ke mě, přitiskla se svýma nádhernýma prsama ke mě a začala mi žužlat ucho. Její rty pomalu začali artikulovat. "Chci tě, udělej mi to, jdeme nahoru k tobě." Odpověděl jsem jí dlouhým pronikavým pohledem a pak letmým kousavým polibkem. Chytil jsem jí za ruku a odtáhnul přes parket ven. "Nejdřív ale do sprchy!" Doklopýtali jsme k sobě so koupelny. Adála mi začala rozepínat pásek, já jí sundával body, ona mě tričko, já ji podprsenku až jsme nakonec stáli před sprchou celí nazí. "Nevadilo by ti stlumit to světlo? Mám ráda intimčo..." "Žádnej problém." Pustil jsem vodu a začal jí mydlit a ona mě. Objímali jsme se, hladili, líbali až jsem do ní po deseti minutách předehry vniknul. První číslo bylo po pátnacti minutách za náma. "Jdem do postele" Odpověděla mi dlouhým pronikavým pohledem a zkousnutím dolního rtu. Krásně jsme se pomilovali. Stihli jsme pár čísel a najednou byly 3 hodiny ráno. "Měli bychom jít na kutě, zejtra je taky den." "Můžu se s tebou pomazlit a usnout ve tvým objetí, Adélko." "Pojď ke mě, ráda se přitulím" Za 15 minut už jsem nevěděl o světě. Ranní slunce se opřelo do oken. "Dobré ráno, tak co ty dračice, už je ti líp?" V očích jí zazářila spokojenost. "Vidím že jo." "Poslyš mám tu akorát čaj. Co kdybysme zašli někam do kavárny na dobrou snídani.?" "Nejsem proti" Zanedlouho už stála rozjasněná Adélka před mým prahem a klíč v zámku za námi uzamkl nadvakrát můj byt.