Lesní víla

20. 3. 2023 · 1 493 zhlédnutí Hluchavka

Blížil se večer. Sluneční paprsky zčervenaly a probíjely se skrze listoví. Jen tu a tam jiskřivý pásek, ve kterém vířil prach.
"Ochlazuje se," řekla.
Usmál se a neřekl nic. Ani to nemusela říkat, aby poznal, že je jí zima.
"Půjdeme ještě dlouho?" ptala se dál. Jsem unavená.
"Jenom kousek. Bude se ti tam líbit. Minutka nebo dvě."
Ušli posledních pár metrů. Pak se stromy rozestoupily a oni se ocitli na nevelké plošině. Dole pod nimi se otevíralo široké údolí, jehož středem protékal jiskřivý potok. Nikde na dohled ani jediný dům, ani jediný náznak civilizace.
"Páni," zašeptala.
"Líbí?"
"Zatraceně moc."
Strašně by si přál, aby se jí toho líbilo víc. "Tohle je moje tajné místo. Nikoho sem nevodí a nikdo to tu nezná. Jsi první."
Zasmála se. Ten smích miloval. Jiskřily jí při tom oči, mezi rty se objevily bílé zoubky. Bílé a malé jako perličky.
"Líbí se mi, že jsem tvoje první. Ale už je mi vážně zima. Převléknu se."
Všiml si, že tričko má zpocené, na zádech a v podpaždí. Zacukalo mu v kalhotách, ani nevěděl proč. Nepřišlo mu, že by tímhle směrem byl ujetý. Ale pokud se jednalo o ní, byl ujetý úplně ve všem. Stačilo, aby řekla cokoliv a už jenom melodie jejího hlasu v něm rozechvívala srde.
A nejenom srdce.
"Musím se převléknout. Nedívej se," zasmála, zatímco z batohu tahala čisté triko.
"Nebudu," zalhal.
"Ale vážně, nedívej se," zalhala ona.
Znovu mu zacukalo v kalhotech. Hrála si s ním? Mohl si něco dovolit? Anebo jejich vztah byl jenom přátelstvím a čímkovlliv, čím by přerušil hranici důvěry, by si uškodil?
Neměla podprsenku. To věděl.
Když si přetáhla zpocené tričko přes hlavu, jenom zatajil dech.
Byla nádherná.
"Nedívej se," zasmála se, když se jí tričko zaseklo na krku. Uvězněná v mokrých rukávech, nahá s pevně trčícími bradavkami.
Měla strašně nádherné bradavky a strašně nádherná prsa, došlo mu. Jako kdyby někdo vzal jeho sny a zhmotnil je přímo před ním.
"Nedívám se," zašeptal. "Chceš pomoct?"
"Prosím," zakňourala a do toho se smála.
Bylo to pozvání.
Když k ní přišel blíž, ucítil opojnou vůni jejího potu. Byla to zdravá vůně pohybu a energie. A pokud mu do teď zbýval poslední kousek zdravého rozumu, přišel o něj.
Nadechl se a zamotala se mu hlava slastí. Když ji chytil za ruce, aby jí pomohl z trička, dotkl se podpaždí. Krásně vlhké.
Lehce vzdychla.
Dával si velký pozor, aby se nedotkl ňader. Nechtěl nic uspěchat. Cítil, jak mu vzrušení z náhlého objevování pulsuje tělem a chtěl tuhle chvíli co nejvíc prodloužit.
Přesto se o ni otřel hrudí. Znovu tiše vzdychla. Jako kotě.
Pak už se konečně té mokré látky zbavili. A v ten samý okamžik, kdy přetáhli tričko přes hlavu ji políbil. V první chvíli ho dychtivostí kousla do rtu, cvakly zuby, než našli jeden druhého - jako kdyby náhle každá milisekunda, kdy se nelíbali, znamenala konec světa.
Přitiskl ji k sobě - horkou, chvějící se, voňavou.
"Musíme... tě... obléknout, ať... nenastydneš," zašeptal po pár vteřinách mezi polibky.
"Opovaž se."
"Jsi celá mokrá."
"To máš pravdu, celá."
Polkl a zachvěl se. Možná zimou, ale spíš vzrušením. Cítil, jak mu sálají tváře.
Opravdu celá? Rukou zajel k jejím bokům. Lehce prohnula nádherně tvarované bříško, aby mu uvolnila cestu do kalhot. Vklouzl dovnitř a hekl už docela hlasitě. I přes kalhoty cítil, jak je mokrá. Její milostné šťávy prosákly a ulpěly mu na prstech.
Když ruku vytáhl, chytla ji a olízla, zatímco se mu upřeně dívala do očí.
"Co s tím uděláš?" špitla a tím ho odzbrojila. Aniž by se dotkl péra, měl pocit, že se udělá. Jen pouhou silou myšlenky, jako nejpitomější puberťák. Takovou moc nad ním měla.
Rozepl knoflíček kalhot a odpověděl úsměvem.
"Rzzzzz." Zvuk zipu ho zase rozechvěl.
Takové pitomosti a jak to se mnou mává, pomyslel si. A pak přestal nad pitomostmi přemýšlet.
Líbal ji na rty, na tváře, na krk. Vzdychala a prohýbala se u v náručí. Polibek na ramena, olíznou klíční kosti. Jemně stisknout bradavku. Chutnala slaně a sladce zároveň. Olíznout bříško.
Pod koleny ucítil večerní vlhkost, ale bylo mu to jedno.
Políbit podbřišek.
Políbit lem modrých kalhotek.
Krajkových.
Krajka vždycky voněla jinak. Jako kdyby výrobci nadávkovali vzrušení do samotné látky. Stáhl jí kalhloty a klečel před ní, líbal ji na podbřišek přes krajkování a obdivoval její boky. Stále bez hnutí, prsty mu zajížděla do vlasů a tiskla ho k sobě.
Pomalinku, milimetr za milimetrem jí kalhotky sundaval. Každý kousek odhalené kůže políbil.
Políbil chloupky, které měla zastřižené do tenké čárky. A na prstech a na tváři znovu ucítil její horkost, sladkou a lepivou a opojně voníci.
Olízl ji.
A zamotala se mu hlava.
Zavzdychala, pevně ho k sobě přitiskla, prohnula se jako probuzená kočka.
Dovolila mu jen chvilku, aby si s ní hrál jazykem. Anebo možná celou věčnost, ztratil pojem o čase. Odtrhla ho a sklonila se k němu. Najednou oba klečeli na zemi, v hebké trávě a poslední sluneční paprsky ji hladily po nahém těle.
"Jsi nějak moc oblečený," zašeptala a už z něj rvala košili. Nechtěl se nechat - chtěl si užít, že je před ním nahá a bezbranná, ale nedovolila mu se bránit.
Prsty přejela přes kalhoty a zasmála se do polibku, když zasténal.
"Musíme ho osvobodit," kousla ho do ucha a najednou ho kalhoty přestaly tlačit.
Líbali se, díval se jí do očí a cítil, jak ho laská. Měla studené prsty a každý dotek tak cítil o tolik intenzivněji.
Snažil se znovu jazykem dostat k její mušličce. "Ani náhodou, ty už sis užil, teď já," zašeptala a přimáčkla ho k zemi. A stejně jako on, i ona s polibky zamířila níž.
Nebránil se. Když se ho poprvé dotkla vlasy, zachvěl se. Když ucítil její dech, zasténal. Když se ho dotkla
špičkou jazyka, vykřikl.
Když ho vzala do úst, už neměl sílu na cokoliv jiného, jen si užíval každou vteřinu, každý dotek. Hladil jí po vlastech, vzdechoval její vůni, vsakoval do sebe každý její nádech, každý úder srdce.
"Počkej," pokusil se ji po chvíli zastavit.
"Proč?" zeptala se, aniž by ho vyndala z pusy. Cítil dotek jejích zubů a to ho přivádělo k šílenství.
"Už budu."
"To je dobře," zasmál se a přes jeho protesty pokračovala.
"Počkej, ne tak rychle," šeptal.
Znovu se zasmála, aniž by ho pustila. "Tak snad zvládneš víc než jenom jednou."
Jazyk, rty, ruka, lechtání vlasů, horký dech, chuť její kundičky na jazyku.
Zasténal.
Poznala, že se to blíží a znovu se zasmála.
Strhl ji na poslední chvíli. Nechtěl jí stříkat do pusy, chtěl ji líbat. Ale nestihl to. Sperma jí ulpělo na rtech, na krku... smála se.
Polibek chutnal jeho vzrušením. I jejím. Chvěl se.
"Tohle jsi přehnala," zašeptal po chvíli. "Tohle ti vrátím."
A vrátil.
Té noci ještě několikrát.