Paroháč | Parohy na přání

Když jsme si s Lucií objednali pobyt v hotelu "parohy od cudné", nebyla z toho zpočátku zrovna nadšená. Považovala to za příliš vyzývavé a vulgární. Nicméně jsem ji uklidnil, že je to jen legrace a že se můžeme bavit i bez toho, abychom se skutečně stali parohy.

Přestože jsem to zpočátku bral jako zábavu, postupně jsem si uvědomil, že bych si skutečně přál vidět svou manželku s jiným mužem. Ne proto, že bych ji nevěřil nebo ji nechtěl, ale protože mě lákala myšlenka na takovéto nové zážitky a vzrušení.

Nicméně jsem si byl vědom toho, že Lucie by takovéto nápady pravděpodobně nechápala a že bych musel najít jiný způsob, jak ji k tomu přesvědčit. Proto jsem se rozhodl zahrnout do našeho dobrodružství i její mladší sestru Karolínu, která byla podobně jako já otevřená novým zážitkům a dobrodružstvím.

Snažil jsem se to před Lucií co nejvíc skrývat, ale nakonec jsem jí to musel říct. Byl to pro ni šok a výčitky svědomí, ale nakonec se ke mně přidala a souhlasila.
Na pobyt jsme nakonec opravdu jeli, na recepci jsem potkal pana Petra, netuše kdo to je….
Když jsme potkali Petra, nevěděl jsem, kdo to je, ale okamžitě jsem si v duchu říkal, že od něj bych parohy ustál. Byl totiž velmi vysoký a na první pohled působil velmi sebevědomě. Lucie byla samozřejmě zaujatá jeho vzhledem, ale já si neuvědomil, že by se něco mezi nimi mohlo stát. Byl jsem prostě rád, že jsme našli takový luxusní hotel, kde si můžeme užít romantický víkend v klidu a pohodlí. A ani Lucie nevěděla, co ji čeká a jak moc se všechno změní.
Po příjezdu do hotelu jsem si oddechl, že se Lucie líbí pokoj a celkově celý hotel. Už jsem se těšil na odpočinek a romantiku, kterou jsme si přiobjednali. Nicméně, v mysli se mi pomalu, ale jistě, začaly objevovat i určité pochybnosti. Byl jsem trochu nervózní ohledně toho, jak se budu cítit, když uvidím Lucii v objetí s jiným mužem. Přece jenom, bylo to pro mě něco úplně nového a natolik intimního. Cítil jsem jakousi lehkou nejistotu a pocit studu, který se mi snažil vlézt pod kůži.
Po snídani jsme se chystali na oběd, kdy se poprvé na scéně ukázala "asistentka paroháče". Představila Lucii paní Petra a já jsem nemohl být u toho. Musel jsem jít k hotelové lékařce, která měla provést vyšetření, zda jsem vhodný pro roli paroháče. Byl jsem trochu nervózní a zároveň zvědavý na to, co mě čeká. Stejně tak i Lucie byla trochu nervózní, když se dozvěděla, že se setká s Petrem bez mé přítomnosti.
Když jsem dorazil k lékařce, pod dohledem asistentky paroháče, cítil jsem se velmi trapně. Musel jsem se svléknout a nechat se vyšetřit, což bylo pro mě velmi nekomfortní. Lékařka měla velmi důkladný přístup a ptala se mě na detaily našeho manželství, včetně toho, zda už moje žena měla milence. Její jízlivá poznámka mě zahanbila a pocítil jsem se velmi trapně i vzrušeně.

Následně jsem se musel nechat změřit a prohlédnout své přirození, jak v klidu, tak při erekci, což mi způsobilo ještě větší trapné pocity.
Když jsem se vrátil na pokoj, byl jsem celý nervózní a netrpělivě jsem čekal na Lucii. Po chvíli se konečně vrátila, ale byla trochu zaskočená a nervózní. Hned jsem si všiml, že něco není v pořádku, tak jsem se jí zeptal, jak to bylo na obědě s tím mužem. Lucie mi řekla, že se s ním měla dobře, ale že se cítila trochu nejistě, protože jsem tam nebyl s ní.

Musel jsem potlačit své vlastní nervozitu, když jsem se jí vyptával na to, co se stalo a jak se cítila. Zároveň jsem byl i já nervózní, protože jsem si uvědomil, že se nám situace s panem Petrem vymyká z rukou. Snažil jsem se být opatrný, ale zároveň jsem chtěl vědět všechno, co se stalo, abych se ujistil, že není něco špatně.

Lucie mi nakonec řekla všechno, co se stalo, a já jsem se snažil být klidný a podporující. Věděl jsem, že musím být trpělivý a chápající, ale zároveň jsem se trochu obával, co se ještě může stát v dalších dnech našeho pobytu.
Když jsme dorazili ke dveřím pana Petra, zastavil jsem se a zhluboka se nadechl. Lucie stála vedle mě a zdála se být nervózní. Podíval jsem se na ni a snažil se jí vyslat signál, že všechno bude v pořádku. Avšak ani já sám nevěděl, co mě čeká a co se stane dál.

Když jsem zaklepal na dveře, otevřel je pan Petr a pozval nás dovnitř. Vstoupili jsme do krásného pokoje, který byl zařízen velmi vkusně a moderně. Pan Petr nám nabídl křesla a následně mi podal klíče od mého pokoje a řekl, že tam můžu zůstat, dokud Lucie nebude chtít odejít.

Pak se obrátil k Lucii a řekl, že má pro ni plán na dnešní večer. Lucie se na mě podívala s výrazem, který jsem nebyl schopen rozluštit, ale zdálo se, že se snaží zachovat klid. Pan Petr nám nabídl něco k pití a sedl si vedle Lucie na gauč. Já zůstal stát a pozoroval je.

Lucie a pan Petr začali hovořit o něčem, co mi přišlo jako banalita. Snažil jsem se být pozorný, ale mé myšlenky byly plné obav a nejistoty. Hleděl jsem na Lucii a snažil se odhadnout, co si myslí a jak se cítí. Byla na tom stejně jako já? Cítila se zmatená a ztracená v nové situaci, stejně jako já?

Nakonec jsem se rozhodl odejít a nechat Lucii s panem Petrem samotnou. Když jsem se zvedl z křesla, podíval jsem se na ni a chtěl jí něco říct, ale slova se mi zadrhla v krku. Lucie se na mě usmála a já věděl, že musím odejít.

Když jsem vyšel z pokoje, cítil jsem se ztracený a osamělý. Snažil jsem se potlačit své pocity a nevytvořit si názor předčasně. Byl jsem přece jenom nováček v této situaci a musel jsem se naučit, jak se v ní orientovat.

Šel jsem se projít a když jsem se vracel na pokoj potkal jsem i svou ženu, která odešla od Petra a mířila k nám na pokoj.
Když jsme dorazili na náš pokoj, Lucie se na mě podívala s úlevou. Byla jsem rád, že jsem ji dokázal uklidnit a že jsme spolu tuto návštěvu zvládli.
Přesně po 20 minutách od návratu od pana Petra zaklepe asistentka na dveře našeho pokoje. S úsměvem nás vítá a pak s vážnou tváří mi sděluje, že pan Petr se rozhodl strávit noc s mou ženou již dnes. Zaskočeně a překvapeně hledím na asistentku, nevěřím svým uším. Lucie také ztuhne, je evidentně zmatená a neví, jak se má zachovat.

Asistentka se na mě podívá s očekáváním, že budu souhlasit a podat jí ruku, abych ji vedl zpět k panu Petrovi. Ale já jenom stojím tam, jako opařený, nevím, co si o tom mám myslet. Lucie vypadá, že se jí to nelíbí, ale zároveň je z toho zmatená.

Po chvilce ticha se asistentka nakloní ke mně a tiše mi řekne: "Pokud budete souhlasit, můžete si být jistý, že pan Petr se bude s vaší ženou velmi dobře zacházet."

To, co řekla, mě vyděsilo i vzrušilo zároveň. Ale vím, že to musím udělat pro Lucii, musím pro ni udělat cokoli, aby byla šťastná. Tak nakonec přikývnu, vezmu Lucii za ruku a vydáme se znovu k dveřím pokoje pana Petra.
Jakmile Lucie vstoupila do pokoje pana Petra a dveře se za ní zavřely, asistentka se na mě podívala s určitou dávkou posměchu v očích a řekla: "Doufám, že víte, co to znamená být paroháčem a budete se k této situaci umět postavit." Byl jsem trochu zaskočen její nečekanou řečí, ale zároveň jsem si uvědomil, že jsem se do této situace sám dostal a teď už musím být připraven na všechno.
Mé myšlenky jsou přerušeny zvukem, který vychází z pokoje. Slyším nesrozumitelná slova, která jsou doprovázena slastnými zvuky. Při tom mi napadá, že bych měl být uvnitř a užívat si to s Lucií. Ale zároveň si uvědomuji, že musím být trpělivý a počkat na svůj čas.
Asistenka vchází do mých myšlenek a opět svým komisním hlasem mi sděluje, co od mě očekává. Moje ruce se třesou a pocit studu se mi rozlévá celým tělem. Zároveň však cítím vzrušení, které se snažím potlačit. Požádá mě, abych se svlékl do naha a oblékl si jen ten nezahalující obleček pro pacienty. Snažím se tvářit klidně, ale je to pro mě neskutečně těžké. Cítím, jak se na mě dívají ostatní pohledy na hotelové hodbě a nevím, co si o mně myslí. Mám pocit, že jsem zcela odkrytý a zranitelný a že se ke mně všichni chovají jako k nějakému troubovi. Můj pud sebezáchovy mi říká, abych okamžitě utekl, ale zároveň vím, že se musím kontrolovat a splnit, co se ode mě očekává.
Je mi trapně, jak stojím téměř nahý před asistentkou a ostatními návštěvníky, kteří okolo mě procházejí. Cítím, jak mi na tváři stoupá červeň a snažím se zakrýt své nahé tělo. Přestože se snažím být statečný, je to pro mě velmi těžké a cítím se ostudně. Snažím se nevšímat si pohledů ostatních, ale je to nemožné. Přemýšlím, jak jsem se do této situace dostal a co bude dál. Vnímám i vzrušení, které se pomalu začíná dostávat do mého těla. I když se cítím trapně a ostudně, pocit vzrušení je stále silnější.
Sedím v tom oblečku před pokojem a uvědomuji si, do jaké situace jsem se dostal. Stávám se paroháčem a cítím, jak rostou mé parohy. Mám smíšené pocity studu, nervozity a vzrušení z toho, co se děje a co se bude dít dál. Vidím, jak ostatní hosté chodí kolem mě a neodvážím se na ně ani pohlédnout, protože cítím, že mi musí být vidět ostuda na obličeji. V té chvíli si uvědomuji, že už není cesty zpět a musím se s tím smířit.
Asistentka mě vedla přes další místnosti, dokud jsme nedošli do místnosti označené jako "bar novic". Uvnitř bylo několik sedadel a stolů, ale bylo zde prázdné. Asistentka mě vedla k jednomu ze sedadel a řekla mi, abych si sedl. Zmocnila se dalšího křesla vedle mě a začala mi vysvětlovat, co všechno mě jako novopečeného paroháče čeká.

Zatímco mi vysvětlovala podrobnosti, uvědomil jsem si, že sedím veřejně v této místnosti jako novopečený paroháč, a v mém nitru začaly růst parohy. Cítil jsem se neskutečně ostudně a trapně, ale zároveň mě to i vzrušovalo. Přemýšlel jsem o tom, co všechno mě bude čekat a jak to celé dopadne.

Asistentka mi nabídla nápoj, ale já odmítl. Nemohl jsem se soustředit na nic jiného než na tu situaci, v níž jsem se ocitl. Snažil jsem se zůstat klidný, ale bylo to těžké. Věděl jsem, že teď už není cesty zpět a musím se s tím vypořádat.

Vzápětí jsem si uvědomil, že v místnosti se objevila další osoba. Byl to muž, který byl podobně jako já oblečen v tom oblečku pro pacienty a vypadalo to, že se také stává novým parohem. Když mě spatřil, pokýval hlavou a usmál se na mě. Byl jsem rád, že nejsem sám, alespoň někdo v této situaci je se mnou.

Asistentka nám dále vysvětlovala pravidla a procedury a já se snažil naslouchat a soustředit se na to, co říká. Bylo mi jasné, že se bude jednat o dlouhý a náročný proces, ale musel jsem se s tím smířit. Byl jsem novým parohačem a musel jsem se naučit přijímat svou novou roli a vypořádat se s tím, co přichází.
Sedím tam v křesle jako novopečený paroháč a přemýšlím nad tím, co se právě děje na obrazovce. Postupně se zobrazuje postel, na které sedí Lucie a Petr. Petr začíná pomalu postupovat k Lucii, zatímco ona pomalu svléká. Cítím se poníženě, když vidím Lucii v takové situaci a zároveň mě to neskutečně vzrušuje. Petr je jasně dominantní a já se cítím jako úplný podřadný vůči němu. V tu chvíli si uvědomuji, že jsem se stal součástí něčeho, co přesahuje moje vlastní sebevědomí a touhu, ale zároveň mě to neskutečně vzrušuje. Celá tato situace mi připadá jako sen, ale zároveň si uvědomuji, že se z toho už nikdy nebudu moci dostat.
Ocitám se v naprostém šoku při pohledu na to, co se odehrává na obrazovce přede mnou. Lucie se pomalu svléká, zatímco pan Petr si ji pečlivě prohlíží a zjevně si užívá každého okamžiku. Lucie je nejistá a viditelně se stydí, zatímco pan Petr je plný vzrušení a touhy.

Jakmile se Lucie dostane z posledního kusu oblečení, pan Petr ji chytí za ramena a začne ji líbat na krku. Lucie zavře oči a zhluboka se nadechne. Pan Petr postupuje pomalu, pečlivě zkoumá každý kousek Luciina těla a nevynechává ani jediné místo.

Nakonec se pan Petr dostane k Luciiným prsům, které okamžitě začne líbat a kousat. Lucie vzdychá rozkoší a mění svou nejistotu na poddajnost a touhu. Pan Petr ji pak položí na postel a začne ji intenzivně pomilovat.

Je mi z toho zle a zároveň mě to vzrušuje. Cítím se tak poníženě a trapně, když vidím, jak se Lucie a pan Petr dávají dohromady, zatímco já jen sedím na gauči a pozoruji je. Přesto je tu něco, co mě drží na místě a nedovoluje mi odejít.

Osazenstvo baru kolem mě zatleská, a já se cítím ještě ostudněji. Zatímco se Lucie a pan Petr dostávají k vrcholu, jedna z přítomných žen přistoupí ke mně a naváže mi pentličku čerstvého paroháče na můj vzrušený malý penis.

Je to pro mě poslední kapka a vím, že už to takhle dál nejde. Musím najít způsob, jak se vypořádat s tímto pocitem ponížení a ostudy.
Jsem paroháčem a stydím se za své touhy i jsem hrdý paroháč. Toužím vidět svou manželku, jak se oddává sexu s jiným mužem, ale zároveň cítím pocity viny a ostudy. Přesto neodolám a sleduji, jak pan Petr líbá Lucii a jejich vášnivý sexuální akt se blíží ke konci.

V mé mysli se míchají protichůdné pocity, zatímco se Petr stále více a více snaží uspokojit Lucii. Vidím, jak se jejich těla pohybují a cítím, jak se ve mně budí vzrušení. Vím, že bych neměl, ale nedokážu se ovládnout.

Najednou Petr přestane líbat Lucii a začne se jí věnovat svými doteky a pohyby. Vidím, jak se Lucie pod jeho náporem třese a cítím, jak se v mé hlavě míchají pocity touhy a závisti.

Když Petr vyvrcholí, osazenstvo baru zatleská a já si uvědomím, že všichni vědí, co se právě stalo. Při pohledu na Lucii a Petra spolu cítím stud, ale zároveň se cítím vzrušeným a toužím po dalších podobných zážitcích.
Po vyvrcholení si Petr rychle oblékne župan a odvede Lucii do koupelny. Já zůstanu sedět v baru s pentličkou čerstvého paroháče stále uvězněný v mém nekonečném ponížení. Zároveň se mi ale naskytne pohled na obrazovku, kde vidím, jak se Petr a Lucie sprchují společně a jejich nahota je zcela odkrytá.

Vzrušení mě opět zalije, ale zároveň se cítím stydět, že všichni mohou vidět, jak se koupou spolu moje krásná a nevěrná žena a její milenec. Přesto je to neuvěřitelně vzrušující pohled, jak se hladí a líbají, jak se voda leskne na jejich tělech. Je to snad ještě vzrušující než samotný akt soulože.

Sedím tam stále v oblečku pro pacienty, se svými parohy rostoucími do neuvěřitelných rozměrů. Cítím se zahanbeně, poníženě a přesto neskutečně vzrušeně. Všechno tohle se odehrává veřejně, před očima všech hostů baru. Ale já už jsem ztracený při pohledu na mé nevěrné manželku a jejího milence.
Seděl jsem tam s pentličkou čerstvého paroháče na svém malém penisu a pozoroval, jak se pan Petr vrátil se sprchovanou Lucií. Byla to krásná žena, která měla jiskřivé oči a pohled plný touhy. Pan Petr si ji k sobě přitáhl a začal ji vášnivě líbat. Z jejich polibků bylo patrné, že oba jsou plní vášně a touhy.

Najednou jsem cítil, jak se mi rozbouřilo srdce a jak se mi začínají třást ruce. Když jsem viděl, jak Petr svou krásnou nevěrnou manželku vášnivě líbá, vzrušení se mi nedalo už zastavit. Byl jsem plný pocitů studu, ponížení a zároveň touhy. Byl to takový zvláštní mix emocí, který jsem nikdy předtím nezažil.

Najednou pan Petr přestal Lucii líbat a začal se soustředit na její intimní partie. Snažil se ji co nejvíce uspokojit a já byl svědkem toho, jak mu to skutečně vychází. Lucie začala sténat a já cítil, jak mi roste a pulzuje malý penis pod pentličkou.

Najednou se Lucie prohnula a začala se třást v orgasmu. Pan Petr jí umělecky vykouzlil jeden z nejkrásnějších orgasmů, jaký jsem kdy viděl. Byl to nádherný pohled, ale zároveň jsem se styděl, že jsem to vůbec viděl. Bylo to tak intenzivní, že jsem si nebyl jistý, co dál. Měl jsem smíšené pocity studu, vzrušení a zároveň pocit, že jsem přišel o svou krásnou manželku.

Celá situace se mi zdála jako sen, ale byla to realita. Byl jsem paroháčem, který ztratil svou nevěrnou manželku. A přestože to bylo bolestné, zároveň to bylo tak vzrušující.
Opravdu jsem nevěděl, jak na to reagovat. Byl jsem na jednu stranu vzrušený, na druhou stranu plný studu a nevěřícnosti. Vzpomínal jsem na to, co jsem viděl na obrazovce, jak se Lucie a Petr milovali a jak jí Petr způsobil ten krásný orgasmus. Bylo to něco, co jsem nikdy nezažil a přesto mě to tak silně vzrušovalo.
Když jsem viděl Lucii v baru poprvé po tom, co jsem ji sledoval na obrazovce se Petrem, cítil jsem se trochu ztraceně. Byl jsem zmatený a nevěděl jsem, jak na ni reagovat. Přišla ke mně a nasadila mi velké dřevěné parohy na hlavu, ale zároveň mě pohladila a poděkovala mi, že jsem tak skvělý a tolerantní manžel.

Byl jsem z toho zmatený, ale zároveň mi to dodávalo pocit uspokojení, že jsem pro ni takovým manželem. Pozoroval jsem ji, jak se chovala, a věděl jsem, že s Petrem měla víc, než jen nevinný polibek, ale dokonalý sex. Viděl jsem to na ní a věděl jsem, že to nebyla jen moje představa.

Ale i přesto jsem se rozhodl zůstat tolerantním a laskavým manželem, který ji nikdy neodsoudí za to, že se stala nevěrnou. Byl jsem si vědom toho, že ji to stalo, a že se to může stát každému. Chtěl jsem být pro ni oporou a podporou, je cudná a poprvé nevěrná. Snažil jsem se to ale skrýt, ale byl jsem hrdý paroháč!