Fiktivní pravda

... Co bylo dál asi nemusím psát. Prostě si to hezky užili. Já jsem se u toho udělal a byl to pěkný den.
Začali jsme uvažovat o tom, že by jsme našli někoho, s kým by jsme se potkávali častěji a prožívali víc takových dnů. Dali jsme inzerát na ametérech a přišlo nám přes 100 odpovědí. Jana z toho byla zděšená, ale nakonec jsme promazali co se dalo a zůstali nám tři kluci. Podle mě by jsme se mohli sejít klidně všichni, ale moje láska není na výkony a prý by trpěla. Ona to vlastně ani moc nechce. Chci to já. A to je pravda. Já ale věřím, že to může být hezké a že si to užijeme.
Moje představa je, že se sejdeme v hospodě, budeme kecat a pokud budou vzájemné sympatie, Jana sedící vedle něho, svojí ruku dá během večera na jeho nástroj a bude ho hladit.  Já budu sedět naproti. U toho se budeme snažit komunikovat.
... Oba byli nervózní ale vzrušení. XY by nejraději zasunul, ale Jana je zlobivá a ráda chlapy napíná. Musím říct, že on byl napnutý na maximum. Není divu. Ale musel to vydržet. V průběhu večera navrhl jestli bychom to nechtěli zkusit někde venku.
„Jasně, mravenci a bodavý hmyz“, řekla na to Jana
„Jediný bodavý hmyz bude on“, na to já.
Políbili se krátce. Pak vášnivěji. Janě se líbání líbí. Pevně ho sevřela v náruči a líbala. Je specialistka v líbání a jeho styl jí zdá se vyhovoval. Rukou jí zajel mezi nohy. Rozkročila se. Byla vzrušená na maximum a mě se to líbilo. Sedla si na zem a stáhla kalhoty. On se do ní hned zasunul a hezky pěkně pomalu do ní zajížděl.