Otrokem vlastního švagra (GAY)

6. 4. 2023 · 5 110 zhlédnutí DSzavislost

Pořád vlastně nemohu pochopit, jak se mi mohl život tak vymknout z rukou.
Přesně tyto myšlenky mi běží hlavou, zatímco mi přítel mé sestry a můj budoucí švagr šeptá do ucha oplzlosti a jeho mohutný ocas projíždí mými útrobami. Vycházím mu vstříc a hekám jako nadšená děvka, zatímco mi po tváři stéká slza. Vím, že má hlasité projevy rád. A já ho v žádném případě nechci zklamat a rozzlobit. Umí být dost přísný, když není po jeho. Poslušně držím a hlavou mi probíhají vzpomínky na to, jak to vlastně všechno začalo.....

Moje sestra je moc pěkná ženská a vždy to o sobě věděla. Točilo se kolem ní pořád hodně chlapů a ona toho vrchovatě využívala. Mám jí nadevšechno rád, ale už několikrát jsem jí sdělil můj názor, že to "střídá jak ponožky". Vždy se jen zasmála a prohlásila, že si život musí člověk užívat, dokud je mladý. A já jsem to vždy nechal být. Ostatně mé dobře míněné rady byly dost pokrytecké, když jsem sám střídal chlapy jako ty pověstné ponožky. Nikdo jiný kromě mé sestry o tom neměl ani ponětí. Ale ona to moc dobře věděla a často si mě dobírala se slovy "ty máš nejvíc co mluvit. Si stejná děvka jako já!". Na to nešlo nic říct a tak jsme se jen společně naší závislosti na sexu zasmáli a šli jsme dál.
Poslední dobou to ale vypadalo, že ségra přichází k rozumu. Už přes 3 měsíce chodila s jedním klukem.
Když jsem ho viděl poprvé, představila mi ho jako "přítele Petra". Nasucho jsem polkl a podal mu nesměle ruku. Petr je pořádný kus chlapa. Skoro dva metry na výšku, samý sval, upravené černá bradka a pořádná boule v rozkroku. Já vím, je divné si něčeho takového všímat na příteli vlastní sestry, ale já si nemůžu pomoct. Mám to prostě v sobě a nejde proti tomu bojovat.
Sestra se jen začala smát a povídá "brácha, jenom aby ti nevypadly oči. Tenhle je můj, tak si nech zajít chuť!".
Petr se zmateně otáčel chvilku na mě a chvilku na ní. A ve mě by se v té chvíli krve nedořezal.
Sestra se zasmála i jeho zmateného výrazu a vzápětí dodala vysvětlení. "To víš, brácha mi vždycky okukoval chlapy a záviděl mi je. Je na nich závislý stejně jako já. A neboj, brácha, Petr je fajn kluk, ten tě neprozradí".
Petr mi jenom znovu potřásl rukou a prohlásil "Aha, chápu. V pohodě." a zářivě se usmál. Tenkrát jsem ještě neměl ani tušení, co to znamená. A co všechno bude následovat. Tenkrát...
Sestra se Petra držela dál a podle mého skromného dohadu to dotáhla na rekord v délce vztahu. Vídali jsme se dost často a chodili společně za zábavou i na pivo. Několikrát jsem si všiml, jak mě Petr sjíždí očima. Při vhodných příležitostech se o mě ledabyle otíral a pak se smál mým rozpakům. Neskutečně mě to vždy vydráždilo a pak jsem se často přistihl při myšlenkách, které by se za vhodné opravdu označit nedaly. Nikdy mě ale ani na vteřinu nenapadlo, že bych s těmi myšlenkami něco udělal. Byli s mou sestrou šťastní a já byl šťastný za ně. Bral jsem to jen jako nevinnou hru a petrovu zábavu na můj účet.
Zvrat přišel, když jsme ve třech společně v hospodě slavili sestřiny narozeniny.
Pivo teklo proudem a ani na panáky se nezapomínalo. Zábava se rozjížděla a na přetřes přišla mnohá témata včetně sexu. V tomto směru neměla sestra nikdy velké zábrany a rozplývala se přede mnou nad Petrovou výdrží a výkonností. Nadmíru kladně hodnotila i jeho velikost. "Akorá teda anál fakt ne, to bych nedala. To bys nedal ani ty, brácha. A to ho máš trénovanější než já", zasmála se.
Petr se bez rozpaků přidal do zajímavé konverzace a přisadil si: "Z toho cos mi o bráchovi říkala by to určitě zvládnul". a řechtal se jako blázen.
Já jsem byl už sice také trochu opitý, ale ne natolik, abych se hanbou nepropadal.
"Prosimtě, cos mu to nakecala?", obořil jsem se na sestru.
"No coby. Že si na chlapi ví moc dobře. A že máš anál líp trénovanej než já, je jasný. Já to zkoušela párkrát a moc mě to nebere. A s takovým obrem jako má Petr bych do toho nešla ani za nic."
Znechuceně jsem mávl rukou a důstojně se odporoučel na toaletu. Vylovil jsem můj malý penis a vykonával potřebu. Během pár vteřin se ke mě připojil Petr. Bylo to vlastně poprvé, co jsme spolu takhle stáli na záchodě a já jsem se ze všech sil bránil sjet pohledem do těch míst. Boj jsem ale prohrál.
Sestra vůbec nepřeháněla. Byl to výstavní kousek a já jsem mohl jen tiše závidět. Petrovi, že mu příroda tak nadělila a sestře, že si s takovým ocasem může pohrát.
Petr se díval přímo na mě a usmíval se. "Tak co myslíš, zvládnul bys ho?", zeptal se.
Začervenal jsem se jako ředktvička a strkal mého trpaslíka do kalhot. "Si blbej, nech toho. Ale jinak fakt parádní kousek, závidím.", zamluvil jsem trapnou situaci a šel si sednout do lokálu k sestře.
Ta to s pitím dost přepálila a zhruba za hodinu se zvedala s tím, že jde domů. Petr jí chtěl doprovodit, ale jenom mávla rukou, že to má kousek a ať se bavíme dál.
Seděli jsme s Petrem tedy sami, popíjeli pivo a bavili se o normálních věcech. Dali jsme si i kulečník. Vždy když jsem se ohýbal s tágem v ruce a připravoval se na strk, stál Petr těsně za mnou a často se tlačil na mě. Popravdě jsem proti tomu neprotestoval a dělal jsem jako že se nic neděje. Mohl za to bezpochyby alkohol. Namlouval jsem si, že je to jen takové nevinné škádlení a o nic nejde.
Po hře jsme si sedli k pivu a Petr mě vyzval, ať si přisednu k němu, že mi chce ukázat nějaké fotky z dovolené, na které byli se sestrou.
Procházel fotky z pláží a výletů a já je se zájmem sledoval. Přejel prstem po obrazovce mobilu a najednou jsem místo na fotografie dovolenkového zátiší koukal na fotku obřího čuráka. A další, a další. Různé úhly, různé detaily, ale jedno společné. Výstavní ocas sebevědomého samce, který seděl vedle mě a jen se usmíval. Já nasucho polykal a nemohl jsem odtrhnout oči od obrazovky mobilu. Nezmohl jsem se na jediné slovo protestu.
Cítil jsem, jak Petr svou volnou rukou vzal tu mojí a silou si jí pod stolem tlačil do svého rozkroku. Ucítil jsem pod ní bouli na jeho kalhotách a zaprotestoval jsem: "Petře, neblbni. Tohle už zachází moc daleko.".
Petrovi se z obličeje vytratil úsměv, naklonil se ke mě a do ucha mi zapšetal "nedělej scény, ty nadržená čubko."
Seděl jsem jako opařený a neměl jsem odpověď. něco takového bych si nepředstavoval ani v nejdivočejších snech. Petr využil situace a mou ruku si přitiskl pevně na svůj rozkrok. Začal s ní pohybovat a já pod dlaní cítil, jak se tam převaluje ten obří ocas, na který jsem zíral v telefonu. Nikdo z ostatních hostů neměl ani ponětí co se vedle nich právě odehrává a nebyl tedy přímým svědkem mého ponížení. Petr se opět naklonil ke mě a prohlásil: "Teď vyndám tu mojí ruku. Ať tě ani nenapadne udělat to samý, kurvo. Pěkně pod stolem pracuj". A s tím udělal přesně to, co řekl.
Ruku jsem měl tedy teoreticky volnou a nic nebránilo tomu, abych s ní ucuknul, sbalil se a šel domů. Opravdu jen teoreticky. Prakticky jsem viděl Petrův přísný výraz a bylo mi jasné, že v tuhle chvíli vyžaduje absolutní poslušnost. Bál jsem se domyslet, co by se stalo, kdybych jí neprojevil. Nenašel jsem odvahu to zkoušet.
Mnul jsem Petrův ocas přes látku jeho kalhot a fascinovaně sledoval další fotografie jeho penisu. Před očima jsem měl mžitky a neviděl jsem cestu ven.
Najednou se Petr začal zvedat, otočil se na mě a prohlásil: "jdeme na záchod". Neznělo to jako návrh ani dotaz. Byl to jasně pronesený příkaz a já se neodvážil vzdorovat.
Petr mě na záchodě zatáhl do uzavřené kabinky, natlačil se tam za mnou a zamkl za námi.
"Sednout, čubko", pronesl pánovitě a ukázal na zařízení. Se strachem v očích jsem poslechl a dosedl. On stál nademnou a bez řečí začal z kalhot lovil to, co jsem poslední minuty sledoval na displeji telefonu a cítil pod rukou. Fotky nelhaly. Ten ocas, který na mě vyskočil jako na péru, byl neuvěřitelný kus. Vévodil mu mohutný a lesklý žalud. Musel hodně slinit během toho jak si mě Petr vychutnával a ponižoval mě u stolu. Bylo vidět, že mu to ovládání druhého dělá moc dobře, protože ten čurák byl tvrdý jako beton a stejně jako jeho majitel se dožadoval svého. Petr mě chytil za vlasy a tlačil si mou hlavu na ten velký nástroj. Pevně jsem semkl rty a vzdoroval jsem. Odpovědí byla silná facka, která přistála na mé tváři a petrův výhružný výraz. Zřejmě se rozhodl, že teď už ho nic a nikdo nezastaví. Viděl jsem mu to na očích a se strachem jsem otevřel ústa. Mezi ně okamžit zajel bijec teď už zase spokojeného alfa samce. Silou mi pumpoval hlavou a většina jeho nástroje mizela v mém krku. po chvíli stisk uvolnil a nahradil ho strohý rozkaz "kuř, čubko".
Naprosto vykolejený jsem automaticky pohyboval hlavou a nechápal realitu.
Petr mezitím zajel rukou do kapsy svých kalhot, vytáhl mobil a k mému zděšení začal natáčet. Chtěl jsem hlavu odtáhnout, ale volnou rukou mě za ní opět uchopil a silou si jí tlačil na ocas. Foťák na mobilu dál odváděl svou práci a Petr byl jako smyslů zbavený.
Konečně mě pustil a já jsem lapal po dechu. Po tváři mi tekly slzy. Těžko určit, zda to bylo studem a pokořením, nebo kvůli těm brutálním zásunům. Co ale bylo doteď zlým snem, se mělo změnit v noční můru. Zatímco jsem seděl na míse a popadal dech, vytáhl totiž Petr z kapsy kalhot kondom a začal si ho nasazovat.
"Tak se přesvědčíme, jestli ho dáš, zmrde. Stáhni kalhoty a otoč se!", přikázal mi.
"Petře, prosím. Nech toho. Na všechno zapomeneme, nic se nestalo.", chytal jsem se stébla a zkoušel vyjednávat. Na jeho pohledu jsem ale viděl, že je to naprosto zbytečné.
"Buď nastavíš díru, nebo letí video do světa. je to na tobě."
Byl jsem tak zpitomnělý z toho, co se děje, že jsem už nedokázal najít žádná slova. Vstal jsem, stáhl kalhoty a otočil se k mému tyranovi zády. Na ruku jsem si ještě nanesl pořádnou porci slin a projel s ní můj anál. Bylo mi jasné, že tato ubohá náhrada lubrikantu není adekvátní. Ale lepší než nic. Otočil jsem se na Petra se zděšeným výrazem a s pocitem mírné úlevy sledoval, že i on si pořádně plivl na dlaň a jezdil jí po svém obřím péru, které nezadržitelně směřovalo k mé dírce. Otočil jsem hlavu na stěnu, zavřel oči a snažil se co nejvíce uvolnit v této bezvýchodné situaci. Cítil jsem, jak mi ten mohutný žalud tlačí na vchod do útrob a pomalu roztahuje mou díru. Petr si dával překvapivě na čas. Jakoby se z něho najednou stal ohleduplný milenec. To, co říkal, by mě v jiné situaci asi pořádně rozpálilo...."To je ono, kurvičko. Pěkně se uvolni. Roztáhni tu díru. Bude se ti to líbit. Takovýho čuráka si v sobě ještě neměl. Udělám ti to tak, že nebudeš moct ani chodit."
Během proslovu se dostával stále dál a dál do mě a já vnímal pulzující bolest. Už jsem otvíral pusu, abych začal nekontrolovaně křičet. Na to byl můj prznitel připravený. Určitě dobře věděl, že se mrdání takovým ocasem do nepřipravené díry ubohého otroka bez křiku neobejde. Zabránil mu velmi jednoduše. Jeho ruka mi přistála na ústech a jeho ocas pronikl až po koule do mé díry. Podlamovaly se mi kolena a zatmívalo se mi před očima, když ve mě začal jezdit. Zpočátku přijatelnou rychlostí jak si musel dávat pozor, aby udržel dlaň na mé hubě. Po chvíli ho to ale zjevně přestalo bavit, protože mi přikázal: "Potřebuju si tě pořádně chytnou, zmrde. Sundam tu ruku. Ani nemukneš, jinak zažiješ peklo.". Ruku z mé pusy opravdu sundal. Ale to jen proto, aby mě s ní hned uchopil za druhý bok a měl mě tak pěkně k dispozici. Držel jsem jako ovce a sykal potlačovanou bolestí, jak mě přítel mé sestry tvrdě šukal a přirážel až po koule do mého nitra. Po chvíli se bolest začala mísit s tak dobře známým pocitem slasti a já jsem cítil, že mi začíná tvrdnout můj ocas. Neskutečně jsem se za sebe styděl a přál si, aby to co nejdřív skončilo.
To se mi splnilo, protože Petr najednou přirazil až po kořen a já i přes stěnu kondomu cítil, jak mu ten obří ocas v mých útrobách pulzuje zatímco vypouští dávky spermatu. Ten samec mě chytl kolem krku, takže jsem místo v předklonu stál před ním. Byl na mě přitisknutý a jeho stále cukající ocas vězel hluboko v mém análu.
"Tak vidíš, kurvičko, že jsi to zvládla. Tvoje ségra je taky pořádná děvka, ale takhle krásně úzkou kundu nemá. Jdu domů, ty zaplať." S poslední větou vyjel z mé díry, plácl mě po zadku, sundal si kondom a hodil ho do záchodu. Pak si natáhl kalhoty a vyšel z kabinky.
Já si jako ve snu také natáhl kalhoty, spláchl jsem ten prezervativ, na který jsem se nemohl ani podívat a vypotácel se do lokálu. Tam probíhala nerušená zábava. Nikdo netušil, co se právě stalo. A já jsem to nehodlal nikomu prozrazovat. Před očima jsem měl ten Petrův úsměv a mobil v jeho ruce, který mě zabírá při hulení jeho velkého čuráka.
Placení v hospodě a cestu domů mám jako v mlhách.
Druhý den jsem se probudil s příšernou kocovinou. Ani ne tak s tou po alkoholu, jako s tou morální. pamatoval jsem si všechno. Byl bych ale radši, kdyby ne.
Bylo to hodně těžké, ale věděl jsem, že nemůžu schovat hlavu do písku. Musel jsem petrovi zavolat a vyříkat si to s ním. Vzal jsem telefon a zavolal mu.
"Petře, musíme si promluvit o tom včerejšku", pronesl jsem s knedlíkem v krku.
Zněl naprosto uvolněně: "Jasný, přijď k nám, Jana šla ven".
Oblékl jsem se a vyrazil na asi nejtěžší setkání v životě. Petr mi otevřel s úsměvem na tváři. Jako by se včera nic nestalo. Koukal jsem na něj a absolutně nechápal. Že by si nic nepamatoval? Mel taky upito, to je pravda.
Sedli jsme si spolu v obýváku a já nevěděl jak začít. Petr začal místo mě..."Tak co tě trápí, šváro?", zasmál se.
"Petře, pamatuješ si co se včera stalo?"
"No jasně, pamatuju.", odpověděl mi.
"Vždyť to bylo strašný. Jsi přítel mojí vlastní ségry. To mi k tomu nemáš co říct?", soukal jsem ze sebe s obtížemi.
"Jasně, že mám", usmál se Petr, "byla to fajn mrdačka. Koukal jsem hned po probuzení na to fajn video a ztvrdnul mi z toho čurák."
Spadla mi brada. Takový průběh rozhovoru jsem nečekal. On se vůbec nevykrucoval, neobhajoval a ani to nezkoušel zamluvit. On na to byl snad pyšný?
"Petře, tohle se nemělo stát. Moje sestra tě má ráda. Vždycky si působil jako fajn chlap. Hele, já jí nechci zlomit srdce a tohle se nesmí dozvědět. Ale musíš se s ní rozejít a zmizet nám ze života."
Petr seděl naproti mě a jeho výraz se mi vůbec nelíbil. Nebyl to úsměv, spíše úšklebek. A působil hodně zle. Pohodlně se rozvalil na gauči a to, co pronesl, si budu pomatovat do konce života, který momentálně nemám vůbec ve své moci.
"Připravil sis to pěkně a oceňuju tvojí odvahu. A teď dobře poslouchej ty mě, kurvo. Tvojí ségru mám rád a rozhodně se nechystám se s ní rozcházet. To ale neznamená, že se mi nehodí nějaká další kurvička, kterou můžu mrdat, když nemá Jana náladu nebo má zrovna krámy. Buď rád, že je to v rodině. Když nebudeš dělat kraviny, nemusí se vůbec nic dozvědět. Já jí to teda rozhodně vyprávět nehodlám. Kdyby tě ale nějaká kravina přecejenom napadla, tak si uvědom, že mám to tvoje video. Že si mužská děvka závislá na čurákách víš teď jenom ty, tvoje sestra a já. Tak to může bez problémů zůstat. Jediný, co musíš udělat, je mít rozum. A díru vždycky připravenou, když budu chtít. Jasně, když to ségře řekneš, rozejde se se mnou. To já nechci, ale nějak bych se s tím vyrovnal. Otázka je, jestli se ty vyrovnáš s tím, až to video začne kolovat."
Srdce mi bušilo jako splašené a měl jsem pocit, že mi vyskočí z hrudi. Nedokázal jsem si vůbec představit reakce mého okolí, kdyby to video a mé tajemství vyšlo na světlo. Byl jsem v pasti, ze které nebyla cesta ven. Nekontrolovaně jsem se roztřásl.
Petr projevil první známku jakéhokoli znepokojení. Jeho ruka přistála na mém rameni a on mě s obavami sledoval.
"Notak, neklepej se. Nic strašnýho se ti přece nemusí stát, když budeš rozumnej. Bude to naše tajemství. Nikomu nic vykládat nebudu, když mě nedonutíš. Stačí, když budeš rozumná děvka a ségra ani nikdo jinej se nic nedozví. Tak co říkáš, máme dohodu?"
Zhluboka jsem se nadechl, zabořil pohled do podlahy a tichým hlasem pronesl "Ano, Pane".
"No vidíš, že to jde, kurvo", zasmál se Petr a viditelně se mu ulevilo. určitě si uvědomoval, že tento rozhovor mohl dopadnout jakkoliv, ikdyž měl většinu trumfů v rukávu on.
"Tak ukaž pánovi, jak budeš sloužit a klekni", pronesl a z tepláků s úsměvem lovil svého obřího čuráka.

A tak jsem se stal nedobrovolným otrokem přítele mé sestry. Využíval mě jako orální i anální děvku kdykoli měl chuť. A měl jí dost často. Sestře jsem nemohl několik týdnů ani na oči. Až když mi začala pravidelně volat, bylo mi jasné, že se jí vyhýbat nemohu. Pojala by podezření a nakonec by se mohla i něčeho dopátrat. A právě tomu jsem se snažil vyhnout tím, že jsem přistoupil na roli otroka mého věčně nadrženého pána.
Jednoho dne mě probudil zvonek u dvěří. Rozespalý jsem vyšel ven a tam se mi do náruče vrhla má sestra. Zářila štěstím a ukazovala mi snubní prsten. Se slzami v očích mi popisovala, jak jí Petr požádal o ruku a jak ona bez rozmýšlení souhlasila. Snažil jsem se usmívat a gratuloval jí. V nitru jsem ale cítil obrovský balvan.
ANi ne deset minut poté, co sestra odešla, mi zvonil telefon. Byl to Petr.
"Nazdar, šváro, tak už za tebou Jana byla?", slyšel jsem jeho rozesmátý hlas.
"Ano, byla. Pogratuloval jsem jí. Znamená to, že moje služba končí?", zeptal jsem se s nadějí v hlase.
"Tak na to zapomeň, kurvo", veselí v petrově hlasu bylo jasné. "Zítra jde Jana do práce, tak koukej naklusat. oslavíme to pořádnou mrdačkou". A s tím zavěsil.
Položil jsem telefon na stůl a rozbrečel se.


Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Budu rád za každou zpětnou, ať už ve formě lajku, nebo ještě lépe komentáře.
Mrdu zdar.