Šotouš v malém světe

Nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem se zmenšil.
Přišlo to nejdřív pomalu, pár cenťáků, pak ještě kousek. Pak ze mě spadly kalhoty, z prstu sklouznul prsten, jen o chvilku později jsem propadl tričkem. A pořád jsem se zmenšoval, všechno okolo mě rostlo, a já s tím nemohl nic dělat. Zapadl jsem do látky, která byla nesnesitelně těžká a jen s obtížemi se vyhrabal nahoru. Malý jako mraveneček. A úplně nahý. Pak se mi zamotala hlava, všechno zmizelo a přišla tma.
Probralo mě světlo. Den. S tím zmenšováním to byl divnej sen.
Až na to, že vůbec.
Ležel jsem nahý na zemi a všechno kolem bylo obrovské. Židle, skříně, lustr... a v té chvíli jsem si uvědomil, že z nějakého divného důvodu jsem v modelu kolejiště, který jsme měli ve sklepě. Zabíral celé tři místnosti, uprostřed stálo nevelké město, na kopečku hrad, pod kopečkem tunel, nějaký ten les, pár vesniček a hromada nádražíček. Jako kluk jsem strávil hodiny tím, že jsem přidělával další a další domečky a kousky krajiny, a ještě víc času jsem strávil ježděním s mašinkami sem a tam. A teď jsem byl přímo uprostřed toho modelu, takže plastové a papírové domečky kolem mě byly velké jako opravdické domy.
Jenže to bylo před pár lety, od té doby všechno vzal čas a dospělost.
"Co se to kurva děje?" zaklel jsem a nedokázal to pochopit. Opatrně jsem se vydal na obhlídku.
Na ulici jsem se rozhlédl, jestli něco nepojede - ale jak by mohlo, když plastová autíčka byla přilepená?
Do mírného kopečka jsem došel až k nádraží. Protáhl jsem se na nástupiště. Na jedné koleji stál vlak, jinak nic.
"Haló?" zavolal jsem, ale žádná odpověď. "Haló!"
"Tady jsem! Pomoc!" zaznělo někde za mnou. Rozeběhl jsem se zpátky.
Za rohem, na malebném náměstí s kašnou, jsem spatřil ji. Mojí dětskou lásku. Krčila se za stánkem s novinami, a schovávala všechno, co bych mohl vidět. V té chvíli mi došlo, že já jí ukazuju úplně všechno, co mám.
Hbitě jsem se zakryl a schoval se za kašnou.
"Co tu děláš?" zeptal se jí. Byla to nádherná zrzka, kolem nosu měla pár pih, jen tak akorát, aby to bylo hrozně sexy. Šedivý oči, a vždycky ráda nosila zelenou, jako na potvoru, protože ta barva jí tolik slušela a já po ní o to víc toužil. Ale nikdy jsem nenašel odvahu cokoliv říct, strávil jsem dny a noci masturbováním nad jejími fotkami a představami, co bychom spolu mohli dělat.
"A co tu děláš ty? Co se to děje?"
"Nemám nejmenší tušení. Prostě jsem se zmenšil a pak se ocitnul tady."
"To já taky, ale co to znamená?"
"Vím já?"
"A proč na sobě nic nemám? To je hrozně trapný."
"Já taky ne, nic si z toho nedělej."
V té chvíli se zachichotala. "To jsem viděla."
Trochu jsem se začervenal a představa, že na sobě nic nemá, mě vzrušila. A jako na potvoru jsem neměl to vzrušení jak skrýt. Tak jsem se dál schovával za kašnou a snažil se nepřemýšlet, jestli je vyholená nebo má chloupky a jestli ty chloupky jsou stejně zrzavé, jako její vlasy.
"Co budeme dělat?"
"Musíme se tu rozhlídnout a zjistit, kde se schováme. Třeba někde najdeme něco, co se dá použít."
"Jako co třeba?"
"Nějakou chaloupku, ve které se nám bude spolu dobře žít." Dokonce jsem tušil jakou. Kousek nad tratí, ve svahu jen kousek od zříceniny hradu, stála malá roubenka. U ní rybníček, krásná zahrádka, pár lehátek. Když jsem ji stavěl, dával jsem si na ní kdo ví proč hodně záležet. Schovaná mezi stromky ve mě vždycky probouzela podivné a sladkobolné volání po štěstí.
"Blbče."
"Zlato, vážně nevím. Ale projít bychom to tu měli, třeba najdeme nějakou stopu, proč se nám stalo to, co se nám stalo. Třeba pojede nějaký vlak."
"Vlak? No jasně, to je to tvoje kolejšitě, jak jsme si sem chodili jako děti hrát. Takže to je tvoje vina?"
"Prosímtě, přemýšlej. Kolik je to let, co jsme se stěhovali. Ten dům pak museli zdemolovat. I s tím kolejištěm. Nepamatuješ?"
Byla to pravda, byl to smutný den, oba jsme ho strávili pak v hospodě a zapíjeli ztrátu našeho dětství, která musela ustoupit moderní zástavbě.
"Tak co se to děje?"
"Nevím, ale zjistíme to. Vyrazíme."
"Takhle?"
Nojo, pořád nazí a já navíc pořád se stojícím penisem. A zase, jakmile jsem si to uvědomil, ztvrdnul ještě víc a já s tím nemohl nic dělat.
Jestlipak ji ta představa, že jsme nazí v téhle podivné verzi snu taky vzrušuje?
"Neboj, nebudu se koukat."
"Tak vylez první."
"To víš že jo, a budeš se koukat!"
"No jasně," zasmála se a byl to zvuk, díky kterému ze mě spadlo všechno napětí. A najednou jsem věděl, že se jí chci ukázat.
Vyšel jsem zpoza kašny, zastavil se napůl cesty mezí ní a jejím úkrytem. Ruce v bok a zářivý úsměv. "Tak co?" zeptal jsem se.
Červenala se a smála se.
"Teď vylez ty."
Opatrně vyšla ven, jednu ruku přes malá ňadra, druhou přes klín.
Mezi prsty jsem si všiml rezavých chloupků. Aniž bych chtěl, můj penis se zakomíhal.
Stočila pohled dolu a všiml jsem si, jak má nádherně červené tváře od vzrušení. Udělal jsem krok dopředu. Ona udělala krok dopředu.
A najednou jsme se dotýkali.
Co když právě to byl důvod tohohle divného kouzla nebo snu nebo co to bylo?
Naše pohledy se setkaly.
"Co chceš dělat?" zeptala se.
"Nevím, ale chci to dělat hrozně moc."
"To vidím," zasmála se. "Ale... je to divný."
"Tak ať."
Vzal jsem ji za ruku a pomalu ji odtáhl z ňader. Nebránila se a já najednou měl výhled na ty nejkrásnější prsa na světě.
Drželi jsme se za ruce a stáli jsme jen kousek od sebe, aniž bychom věděli, co má přijít. Ale pak jsem udělal krok dopředu. Když už, tak už. Stejně je to jen sen, tak ať si ho užiju pořádně.
Dotek jejího těla hřál. Chvěla se. Když jsem se jí dotýkal, měl jsem pocit, že pod prsty mi praskají jiskřičky statické elektřiny.
"Chceš to?" zeptal jsem se ještě. Místo odpovědi si sáhla mezi nohy a vteřinu na to mi ukázala úplně mokré prsty.
"Co myslíš?"
Olízl jsem je. A myslel jsem, že mě chce.
Polibek. Sladký, opojný, divoký, plný kousanců. Nehty zaryté na zádech. Pak jsem před ní padl na kolena a zabořil hlavu do jejího klína. Ustoupila a zády se opřela o stánek s párky v rohlíku. Ale i ty byly umělý a tvrdý, jako ten můj.
Její šťávy mi doslova kapaly na jazyk. Nenechala mě ale užívat si moc dlouho, najednou jsem se zase objímali a líbili a vědomí, že z mého jazyku slíbává svou vlastní chuť, se mi moc líbila. Drásala mi nehty záda a to mi působilo ještě mnohem větší slast.
Romantika najednou byla pryč a zůstala jen živočišná touha. Položil jsem ji na zem a roztáhl nohy od sebe. Chvíli jsem stál nad ní, s penisem na dotek, aby jen lehounce zavadil o její mušličku, a nechal jsem ji, ať škemrá, abych už něco dělal.
Když jsem do ní vniknul, byla horká, mokrá a hebká. Prohnula se jako kočka, znovu jsem ucítil její nehty na zádech. Další polibek do jejích vzdechů. Zavřené oči, zakloněná hlava. Sál jsem její krk jako nějaký upír.
"Na bříško, prosím," zašeptala po chvíli.
Po pár přírazech jsem ho vytáhnul, jen tak tak, abych to stihnul. První dávka semene doletěla až na její obličej, druhá na ňadra, třetí na přistála na pupíku. Celá zpocená spokojeně ležela na papírové imitaci dlažby, kolem falešné kulisy modelového kolejiště. Olízla si sperma z tváře a zasmála se.
"Tohle se mi líbilo."
Nezmohl jsem na nic, lehl jsem si vedle ní a pevně jí objal.
"Ale nestačilo mi to."
Prsty mi zaloudila k penisu, který mezitím změkl a přestože hlava chtěla víc, on už ne. Tak jsem jí hladil, líbal a dělal všechno pro to, aby byla spokojená.
Ale její vášeň na romantiku nebyla.
Najednou se zvedla a zasedla mi obličej. Její šťávy jsem měl zase po celém obličeji. Cítil jsem, jak mě šimrá na břichu vlasy, a pak mě začala kouřit. Během chvilky jsem byl zase k použití. Ale nechtělo se mi přestat lízat její kundičku, strašně moc jsem jí chtěl udělat jazykem.
Když začala zhluboka dýchat, věděl jsem, že se už jsem blízko. Chvěla se, lehce mě kousla a pak vykřikla a zůstala na mě chvíli bezvládně ležet, hlavu opřenou o stehna a mj penis přímo před očima. Ležela, hlasitě vzdychala a já ji pevně tisknul, aby její orgasmus nezmizel tak rychle.
Pak kolem projel vlak. Taky modelový. Ale nevěnovali jsme mu pozornost.
Lehla si vedle mě a jenom si lehce hrála s mým penisem, který zase stál v pozoru připraven na hrátky, až nabere sílu.
"Potřebuju čůrat," zašeptala. "Hned se vrátím."
Ale držel jsem ji dál. "Nikam nechoď," zašeptal jsem.
"Ale já musím."
"Nikam."
Držel jsem ji, ale jen lehce, kdyby se chtěla opravdu vytrhnout, tak by mohla.
"Ty čuně," zašeptala a objala mě jednou nohou. Najednou jsem cítil, jak na mě teče horká tekutina, stéká mi po bocích a přes penis a to mě vzrušilo takovým způsobem, že jsem skoro přestal vidět. Poznala to i ona a zatímco na mě dál chcala, tak mě kousla do ucha. "kam se mi chceš vystříkat tentokrát?"
"Na nohy," vypadlo ze mě.
Lehla si na zem a nastavila nožky. "Tak stříkej."
Klekl jsem si nad ní, celý mokrý od jejího čůrání, a věděl jsem, že se nemusím moc snažit, jak se mi tahle prasárna líbila. Stačilo jen párkrát pohonit a už jsem stříkal na její nádherné nárty a prstíky.
"A teď to slízni," přikázala mi. Ten rozkaz, který mi byl tak proti srsti a tak moc proti přirozenosti, mě překvapil, ale ne že by to bylo nepříjemné. "Přece nenecháš moje nádherný nohy tak poskvrněný. Slízni to."
Slíznul jsem to. Byl to fakt divnej pocit. V ten okamžik se ke mě naklonila a všechno to, co jsem já v puse mít nechtěla, ona mít chtěla.
A tak jsme na to vlítli ještě jednou, protože v tomhle divném světě jsme se mohli odvázat jako nikdy a nikde předtím. Bylo mi jasné, že tímhle to jen tak neskončí.
A pak zase kolem nás projel vlak...