Zpožděný Ježíšek (od Aleny)

18. 4. 2023 · 1 766 zhlédnutí B1lancer

Vánoce. Máme tradici, že po oficiálním nadělování, přichází poté, co děti odejdou spát, nadělování naše soukromé, intimní, tajné. Pak si dárečky společně hned testujeme, zkoušíme. Je to lepší, než se přecpat salátem a hekat na gauči.
Letos jsem mu nic nepřinesla, vidím v jeho očích lehké zklamání, tak to napravuji: „dočkej času..."
On zase nezklamal, takže máme o štědrém večeru, nebo spíš noci, o zábavu postaráno.
Druhý den jdeme na slavnostní oběd k babičce. Po obědě však přichází překvapení, děti zde zůstávají. Vidím překvapený pohled mého miláčka, asi už mu to v hlavě začíná šrotovat. Ale nic netuší.
Nejdřív jedeme zpět domů, už po cestě vyzvídá, ale jsem neoblomná. Doma mu nařídím, ať jde do ložnice a obleče si to, co tam na něho čeká. Za chvíli přichází oblečen do mého oblíbeného outfitu: tmavě modré společenské kalhoty, které mu obepínají jeho tvrdý zadek a košile se vzorem malinké kostky. Vypadá jako James Bond. Ví, že se mi takhle moc líbí. Usměje se na mě a taky mě sjede pohledem od hlavy až patě. Já si zatím natáhla černé přiléhavé šaty s velkým výstřihem na zádech. Také je má rád, můžeme mě kdykoliv, i ve společnosti, hladit po nahé kůži a není to nápadné.
Udělá dva kroky a je u mě, už mi pokládá ruce na holá záda a sjíždí níž. Zjišťuje, že pod šaty nemám žádné prádlo a zvedá překvapeně jedno obočí. „zůstáváme doma a uděláme si hezký večer?" ptá se zvědavě.
„Ne, miláčku, jdeme do společnosti, nebo spíš jedeme, pojď, ať to stihneme."
Sedáme do auta, budu tě navigovat, říkám mu, jeď na Brno.
Po cestě toho moc nenamluvíme, já mlčím schválně, jednak abych se neprořekla a něco neprozradila a jednak abych mu dala prostor na rozvíjení myšlenek.
Úplný pokoj mu ale nedám, moc mu to sluší, samotný pohled na něj, mě vzrušuje. A tak mu pokládám ruku na stehno a začínám mu ho hladit, přejíždím od kolene až k tříslům a vidím, jak reaguje, vtahuje a vyfukuje hlasitě vzduch z plic a začne se usmívat. Provoz o svátečním odpoledni je minimální a tak mu rukou zajíždím až do rozkroku a lehce zmáčknu jeho chloubou. Už teď je polotvrdý, asi se mu v hlavě honí všelijaké myšlenky. Začnu se také usmívat, přesně tohle potřebujeme pro náš dnešní program.
Zanedlouho se blížíme k Brnu a já ho začnu navigovat do neznámých míst. Soustředí se na řízení a mé pokyny, které okamžitě plní. Hmmm, to taky není pocit k zahození...
Parkujeme před vilou obklopenou vysokým plotem, v okrajové části města.
„Nejdeme na večeři?" ptá se trochu zmaten, asi počítal s návštěvou centra města.
"Ne ne, ale do společnosti jdeme. Krásné vánoce, miláčku, tohle je můj dárek."
Podle jeho výrazu mu to už zapaluje. Jakmile vstoupíme dovnitř a vcházíme do rozsáhlé haly, je mu to jasné. U stolečků popíjí různé drinky několik párů, některé se mezi sebou baví, někteří se vzájemně, zatím jen tak jako nenápadně, hladí.
Vítají nás majitelé. Stačí se představit a všechno vědí, jsme domluveni, vědí, že je to naše poprvé. Vybízí nás, ať si dáme něco na baru a pak neváháme projít a poznat celý dům.
A tak si objednáváme víno a jdeme do útrob. Střetáváme se, zatím jen pohledem, s několika páry, usmějeme se, pokývneme hlavou na znamení pozdravu. Až dojdeme k velké prosklené stěně, ze které je vidět na terasu s vířivkou. V té sedí čtyři osoby, dva páry, zcela nahé, upíjí se svých drinků a povídají si. Evidentně se dobře baví, smějí se a po chvilce se začnou líbat. Dámy si sedají obkročmo na pány a nezůstává jen u polibků. Oba dva stojíme u stěny jak přikovaní a beze slov se díváme. Najednou se dámy odtáhnou, sednou si těsně k sobě a začnou se líbat navzájem. Jejich protějšky nezůstávají nečinní, hladí je po zádech, líbají na krku, berou do ruky jejich prsa, hrají si s nimi, líbají je a my se dál díváme a jen si představujeme, co se asi odehrává pod vodou, kam už nedohlédneme.
Aniž bychom si cokoliv museli říkat, začneme se vzájemně hladit. Ucítím ruku nejen na svých holých zádech, ale i na zadečku a v okamžiku i pod sukní, kde už nic nebrání tomu, aby mě polaskal prsty na mé roztoužené kundičce. Okamžitě se k němu otáčím, přitisknu se celým tělem na jeho a v rozkroku cítím, že jeho pták je naběhlý jak zadek pořádně zlobivé holky o velikonocích. Aniž bychom přemýšleli, kde jsme, co se děje okolo, zda se na nás taky někdo dívá, necháváme plynout naší touhu.
Stačí mi pár naučených chvatů a jsem v jeho kalhotách a vytahuji totálně tvrdý klacek, který chci mít v puse. Klekám si a začnu ho divoce kouřit. Libí se mu to, bere do ruky moje vlasy, omotá si je kolem ruky, aby mě měl pěkně na uzdě, a začne diktovat tempo a hloubku mého šukání pusou. Jsem totálně mokrá, cítím, horko a záškuby v mé kundě. Chtěla bych použít nějaký romantičtější výraz jako mušlička nebo broskvička, ale to by neodpovídalo realitě. Cítila jsem se jak totálně nadržená koza, co chce jen to jediné, cítit mezi nohama kus klacku, který ji nabodne a zprzní jak největší couru. A přesně to jsem dostala.
Ví, co chci, ví, co mám ráda. Vytahuje mě k sobě nahoru, jedním tahem svléká přes hlavu šaty a pokládá na nejbližší křeslo. Bere do ruky svoje kladivo a začne do mě bušit, nejdřív mi naloží zvenku a já pod každým nárazem jeho penisu na můj poštěváček teču jak horská bystřina. Mezitím vezme do ruky moje kozy a pořádně zmáčkne, zatahá za bradavky a pak je vezme do pusy a saje, kouše a líbá. Na mě už je to tak akorát. Vstávám z křesla, měníme si pozice, on usedá a já na něj. Jsem tak vzrušená, už mu víc péče nedopřeju. Napichuju se na jeho bodák a slastí propínám hlavu dozadu. Mám ho všude, cítím další vlnu vzrušení. Na nic nečekám a začínám rajtovat, jako kdybych závodila o titul mistryně světa v rodeu. On mě nechává, ať si užívám svoji jízdu, ví, že nebude škodný. Když mě k tomu chytá znova za prsa a začne dráždit bradavky, cítím neuvěřitelnou touhu a ještě zrychlím. To platí i na něho, zavírá oči a oddává se své rozkoši. Orgasmus přichází společně. Bez jakýchkoliv myšlenek na to, kde jsme, hlasitě vzdychám a oddávám se té vlně.
Ještě nějakou chvíli zůstáváme v sobě, líbáme se a já pomalu otevírám oči. Podívám se kolem sebe. Páry z vířivky a nejen ony, nás sledují a usmívají se. Vstáváme a jdeme jim v ústrety, večer zdaleka nekončí.