Slaměný vdovec

14. 7. 2012 · 14 362 zhlédnutí CBTecko

Začátkem prázdin odjíždí moje žena jako zdravotní dozor na jeden skautský tábor do Jižních Čech. Tradičně se tak na týden stávám slaměným vdovcem a všichni víme, jaké myšlenky mají chlapy, kteří zůstanou sami doma.

Hned druhý den, co jsem byl „sám“ jsem vyrazil na koupačku k nedalekému jezeru, kolem nějž se rozkládá v lesích pěkná turistická a chatařská oblast. Auto jsem nechal u cesty a k jezeru šel pěšky. Převléknul jsem se, zaplaval si, počkal, až oschnu a chvilku jsem si vychutnával sluneční paprsky. Už jsem se začínal nudit, zvedl jsem se a odcházel, došel jsem k autu, nasedl, a než jsem našel klíčky, pozoroval jsem pěknou mladou ženu v letních šatičkách, jak od autobusové zastávky vleče poměrně velký kufr. Nebyl jsem si jistý, jestli nebude brát nabídnutí pomoci jako obtěžování, a tak jsem nevyvíjel jakoukoliv aktivitu jejím směrem, nicméně když procházela kolem mě a naše pohledy se setkaly, zeptala se na cestu k jedné chatě. Vystoupil jsem a začal jí popisovat cestu, ale po chvíli jsem si všimnul, že mě patrně příliš neposlouchá a jen se mi dívá do očí. Zastavil jsem se a po několika vteřinách ticha jsem se zeptal, chcete svést? Ano, odpověděla též po chvilce odmlčení. Pomohl jsem jí dát kufr do auta a pokynul, ať nastoupí. Nastoupil jsem též a ještě než jme vyjeli, natáhla ke mně ruku a představila se „Romana“ . . . „Patrik“, pousmáli jsme se a vyjeli. Cesta to nebyla nijak světoborně dlouhá, na místě jsme byli asi tak za 10 minut, chata byla na kraji lesa asi 20 metrů od prudkého kamenitého břehu, prudce se svažujícího do hloubky. Vyložil jsem kufr a odnesl ho dovnitř. Rozhlédnul jsem se a čekal, až za mnou vejde dovnitř. Po chvilce čekání jsem vyšel ven a s úžasem pozoroval, jak ze svého opáleného těla shazuje šatečky, pod kterýma nic nemá a s naprostou samozřejmostí si to zamířila k vodě. Položila se do ní, udělala několik temp tam a zpět a zavolala, že voda je opravdu fajn, jestli nechci za ní. Byl by trapas odmítnout, svléknul jsem se a šel za ní . . . ale ještě než jsem vstoupil do vody tak se mi při pohledu na ní postavil. Pousmála se, stáhla mě za sebou do vody a řekla, že v tomto stavu mě určitě domů nepustí a chytla mě za něj oběma rukama. Měl jsem chvilku mžitky před očima, ale hned pustila a plavala dál od břehu a já plaval za ní. Po dobu plavání jsme si jinak docela dobře popovídali a já úplně zapomněl na trapnost předešlé situace, která se opět opakovala, když jsme vylézali na břeh. Prostě jsem si nemohl pomoci. Šla přede mnou a sbírala naše věci a schumlala je do jedné koule. Šel jsem za ní, protože nahý přece jet domů nemůžu ,ale když jsem vstoupil do chatičky, věci byly neznámo kde a mladá paní dávala na stůl skleničky a hledala láhev vína. Protestoval jsem, že pojedu, a že pít nemůžu, ale ona že jednu přece jen snesu. Tak jsem otevřel láhev, nalili jsme si a chvilku seděli proti sobě a dívali se jeden druhému do očí. Trochu se napila, pak vstala i se skleničkou popošla ke mně a sedla si na hranu stolu a zbytek vína vylila na svá prsa, ze kterých stékala do jejího hladce vyholeného klína. Vzal jsem jí kolem boků a olíznul víno z jejího bříška a pak podbřišku. Opřela se o lokty, zaklonila hlavu, přitáhla kolena k prsům a chvíli se nechala olizovat roztouženou kundičku od vína. Vstal jsem ze židle, už se to nedalo vydržet a pomaloučku jsem ho zasunul hluboko do jejího nitra. Zadržela dech a pak několikrát prudce vydechla, uvolněně si lehla na záda a já obejmul její nohy a pomaloučku něžně přirážel. Měla zavřené oči a pravidelně, jakoby nevzrušeně dýchala. Odstrčil jsem její nohy od sebe a ulně ho vtáhnul ven. Všimnul jsem si, že má od vína a teď také i od úplně něčeho jiného zcela mokrou i druhou dírku. Bylo to krásné a nechtěl jsem nic riskovat, nevěděl jsem, jak bude reagovat, ale chuť zkusit tu druhou byla tak velká . . . . nasadil jsem a přitlačil. Bylo vidět, jak sevřela pěsti, prohnula se v zádech, její tělo se začalo chvět a z úst zaznělo první zasténání. Začal jsem přirážet o to víc. Náhle se mi vytrhla a v očích plná chtíče mě chytla za koule a doslova vyvlekla po schodech nahoru do ložnice, kde jsme ještě asi hodinu dováděli. Co slíbila, to splnila. Se vztyčeným pérem jsem neodcházel. Trochu jsem se přiobléknul, a odjel domu sbalit věci, abych mohl s ní zde prožít krásný týden dovolené, o které se mi ani nesnilo.