Vězeň I

12. 9. 2012 · 7 920 zhlédnutí

Půjčený byt na měsíc.Konečně soukromí pro sebe a tu mojí mrchu.Připravím mejdan století.Od známé jsem půjčila klec,kterou dříve používali pro psa a hezky jsem jí umístila v ložnici.Večer skoukla na obří obrazovce krásný videjka.Kolegyňky dominy a jejich práce s otrůčky.Supr.V ložnici se krásně rozzářily barvy filmu.Hlavně černá a červená.A nádherné ozvučení ,které procházelo místností.Rány bičem.Důtky v akci. Řemen,který konal svoje dílo na zadcích těch hajzlíků.Řev,který se ozýval z úst trestaných nevěrných parchantů spoutaných v okovech a řemenech s kuklou na hlavě. Jejich ocasy dostávaly zabrat.Někteří si vysloužili podvázaný ocas i koule provazy.Někteří rány řemenem, dokud koule nezrudly a oni se neváleli po zemi .Ponížení a v bolestech. Jiným byly koule obětovány do svěráku mezi dvě železa,které jejich Paní utahovala velkými šrouby.Skučeli bolestí a modlili se,aby už vše skončilo. Tresty za nevěru a neuposlechnutí byly silné.Ten můj si o to koleduje už dlouho.Jak já ho momentálně nenávidím. Vytáčí mě jeho neposlušnost a neplnění příkazů. A ty kurvičky,které vídám v jeho přítomnosti...On patří jen mě. Budu muset zakročit,aby si to uvědomil. Při sledování filmíků jsem vše řádně promyslela.Všechno ve mě vřelo,ale nechci,aby mě ovládal vztek.Jen mu chci dát lekci.
Posílám sms,,Přijď večer,pobavíme se.Mám půjčený byt." Dopsala jsem adresu,nakoupila pití a prášky na spaní. V noci přijel rovnou z práce. Otevřela jsem a jeho úkolem bylo, vždy mě přivítat líbáním. Ráda se s ním líbám.Miluju jeho rty a doteky.Odvádím ho do ložnice... Postavím doprostřed místnosti... Zapnu muziku...Naleju nám pití a tancujeme pomalu pár ploužáčků. Nechám se líbat na krk..masírovat prsa jemně jeho prstíky a hladit po vlasech. Sundavám mu triko a pohrávám si s jeho krásným hrudníkem.Prsty přejíždím každý jeho kousíček.Zapojím jazýček a jeho špičičkou se letmo dotýkám kuliček,které se staví na jeho bradavkách.Mé ruce hladí jeho nádhernou prdelku a stehna.,, Svlékni se!" poručím a čekám. Sundal vše od pasu dolů a stál uprostřed místnosti,vzrušený a v očekávání co Paní udělá. Dojdu pro ovladač televize a pustím na obří obrazovku videjko. Paní,která se vyřádí na zadku svého spoutaného otroka.Je svázaný,nohy za hlavou,přivázané spolu s rukama za skobu na zdi na silných řemenech. Domina vezme olejíček a promazává díru svojí nevěrný děvky.Násilím vrazí své prsty do jeho análku a hned i celou svou ruku. Pokojem se rozléhá řev z úst otroka,který bolest dal jasně najevo.Pak vzala obrovské dildo, černé jak noc a zabořila ho téměř celé do díry toho uřvanýho neposlušnýho hajzla. Visel tam spoutanej na zdi a tvrdé přírazy obrovského ptáka do jeho análku, mu daly jasně najevo,že se provinil.Paní byla neúprosná.Jeho díra byla rudá a vytahaná a ten klacek vyjížděl ven a znova se nabodával. Můj brouček stál uprostřed místnosti a se zaujetím pozoroval toho chudáka,ale zároveň by byl rád na jeho místě. Ani mě moc v tom šeru světel nevnímal. Chodila jsem mu za zády s bičem v ruce a čekala na příležitost.Začal honit ptáka.Přišla moje chvíle. Udeřila jsem do zad.,,Na kolena!" Poklekl. Další rána.,,Dívej se na obrazovku!" Poslušně pozoroval film.Nalila jsem další pití,ale tentokrát už s práškem a dala mu jej vypít.Trvalo to ještě chvíli než se začal motat. Otevřela jsem dvířka klece.,,Jdi dovnitř! " poručila jsem. Byl už hodně omámený.V polospánku vešel do klece po čtyřech,lehl a okamžitě usnul. Neprobudila ho ani televize a řev,který se z ní ozýval. Připoutala jsem jeho nohy a ruce do rohů klece.Na hlavu nasadila kuklu bez očí. Do rohu za ním umístila starý hadr na potřebu a šla jsem spát. Ráno,když jsem vstávala,tak ještě spal. Ale celý pokoj snímala kamera. A né jedna,ale dvě.Jedna zdálky na klec a druhá přímo u klece proti němu. Vše se natáčí na záznam. Moje láska však nic netuší. Odešla jsem do práce a jeho nechala být. Už jen dnešek,pak bude víkend. Přišla jsem večer a byla zvědavá na jeho reakci. Vstoupila jsem do ložnice. Byl už vzhůru.Vstal na čtyři a zpozorněl. Zapnula jsem CD na plno a šla si dát sprchu a něco malýho k jídlu. Stála jsem pak potichu mezi dveřmi,pozorovala ho a čekala na jeho reakce.Snažil se hýbat.Pohybovat nohama i rukama,aby nezdřevěněl.,,Mám žízeň!" volal. Cože? Napadlo mě.Jak to mluví? Dojde mu,že má poprosit a mluvit celou větou? Uvidíme. Cinkala jsem v kuchyni lžící o talíř. Napouštěla vodu z kohoutku,tak aby slyšel.Otevírala lednici.,,Paní prosím,mám žízeň." opakoval několikrát. Dala jsem do misky vodu a vsunula jí do klece. Rukou jsem zatlačila jeho ústa k misce.,,Pí" povídám.Začal jazykem hltat vodu. Uprostřed pití jsem vzala misku a odnesla ji. Otevřela jsem dvířka, nasadila mu obojek a vodítko ,rozvázala pouta a vyvedla ho ven z klece.,, Chceš se projít? Půjdem na procházku?" ,,Ano Paní." odpoví. Nahý s obojkem a vodítkem kráčel po mém boku přes pokoj až do chodby. Otevřela jsem dveře bytu. Neviděl sice na cestu,ale vrznutí dveří poznal a zpozorněl.Zastavil se. Má jít na chodbu? Nebo snad dokonce ven? Bál se.Určitě přemýšlel,co když ho někdo uvidí. Ozvalo se švihnutí. Poskočil.Švihla jsem ho vodítkem po zadku,abych ho pobídla.,,Tak jdeme!" zakřičela jsem na něj. Věděla jsem,že v tuhle dobu tam jen stěží bude soused,jediný na patře,ale on to nevěděl.,,Tak hni se!" Udělal krok dopředu a na prahu se zastavil. Švihala jsem vodítkem dál po jeho těle.Nakonec jsem popadla jeho obojek a vytáhla ho násilím na chodbu.Byla dost velká,studená a zvenku sem i trochu táhlo.,,Tak k noze a jdeme." Nic jiného už mu nezbývalo.Chodila jsem s ním dokola,pak pět schodů dolu a pět zpátky nahoru. Neviděl a tak se musel orientovat jen podle mne. Začal se třást zimou. Přinesla jsem malý kobereček a položila ho ke dveřím.,,Lehni na koberec!" rozkázala jsem a přivázala vodítko k topení.,,Čekej dokud se nevrátím!" Zašla jsem do bytu a nechala ho ležet na chodbě.Za dveřmi bylo ticho,ani nedutal. Občas bylo slyšet dolní dveře,jak si s nimi vítr pohrával. Ležel na chodbě do půlnoci.Uslyšela jsem škrábání na dveře. Půjdu už stejně spát,tak pustím to zvíře domu. Otevřu dveře. Rozvážu vodítko.,,Tak pojď domu,už jsi se provětral?" ...,,Ano Paní, děkuju." ...