V kostele

„Zhřešila jsem, otče.“
„Skutečně? Pověz mi o tom, dcero.“
„Zdají se mi smilné sny. V nich ke mně sestupuje z nebes Ježíš a chce, abych mu plnila různá perverzní přání.“
„Ano? Čemu říkáš 'perverzní'?“
„Naposledy jsem musela líbat jeho přirození. Jindy jsem mu ho honila a někdy mi to dokonce dělal do zadečku. Já vím, že to asi není správné, ale mně se to asi líbí. Většinou se potom vzbudím a mezi nohama jsem celá vlhká. V tu chvíli to nejde vydržet a musím onanovat, i když vím, že to je sebehana, ale když ono je to tak krásné, dotýkat se vlhkých závojíčků a jezdit si prstíkem od poštěváčku až k zadečku, nemůžu si nikdy pomoct.“
„Tvé hříchy jsou vážné, dcero,“ odpověděl kněz, kterému začínalo být ve zpovědnici horko, pod sutanou se mu dělala boule a musel se hodně držet, aby sebeprznění nepropadnul sám před svou ovečkou. V sakristii si to potom rukou v klidu udělá, nebo... „Ale je také možné, že s tebou skrze tvé sny skutečně promlouvá náš pán, stejně jako k tobě promlouvá mými slovy během kázání. Jistě ti tím chce naznačit, že budeš-li hřešit, máš tak činit s myšlenkami na něj. Pokud tvé smilstvo předem posvětíme, nebudeš se z něj potom muset zpovídat. Odlož tedy šaty a vyjdi ze zpovědnice.“ V tuto denní dobu v kostele nikdo nebyl a dívka beze studu udělala to, k čemu ji farář vyzval. Pod starodávnou klenbou kostela tak dávala na odiv ladné křivky svého těla. Z toho, že v kostele byla zima, ale i ze vzrušení nad tím, co se děje se brzy na jejích velkých prsou vyrýsovaly tmavé bradavky a na krásných ští hlých nohách jí naskočila malinko husí kůže.
„Nyní vysvětíme tvou bránu lásky, aby žádný pyj, který do ní vstoupí, nezbavil ji počestnosti,“ řekl farář a nabral trochu svěcené vody do dlaně. Dívka pochopila a dala nohy trochu od sebe. Když se dotkl jejího jemně vyholeného klína, nezmohl se už ani na žádnou z formulek, které při svěcení obvykle říkal, jen lehce hnětl její stydké pysky, rozhrnoval je od sebe a občas se letmo dotkl poštěváčku. Když pod prsty cítil teplé vlhko, které určitě nebylo od svěcené vody, trochu hruběji zasunul ukazováček tak hluboko, jak to jen šlo.
„Je potřeba Tě vysvětit řádně i uvnitř, ale mé prsty jsou příliš krátké,“ říkal, když si druhou rukou vyhrnoval roucho a začal si honit svůj klacek. Katolička se trochu lekla, když viděla jeho rozměry, ale záhy si vzpomněla, že vše dělá pro dobrou věc a nechala se opět unášet rozkoší. Kněz namočil její ruce do svěcené vody a řekl jí, aby důkladně potřela jeho nástroj než on dosvětí její kundičku. Nemusel ji dvakrát pobízet, touha být navždy počestná jí vedla ruce. Pomalu se přesunuli až před oltář, kde farář dívku položil na červený koberec a roztáhl jí nohy, udělal žaludem v jejím rozkroku kříž a nasadil ho na vchod té božské broskvičky. Byla tak rozpálená, že nekladla žádný odpor a perverznímu flanďákovi došlo, že asi není první.
„Dcero, zdá se mi, že ses mi nevyznala ze všech svých hříchů,“ snažil se ještě tvářit, že to všechno dělá ve jménu božím, ale když místo odpovědi začala ta mrška přirážet jako o závod, zanechal svých pokusů. Bez zbytečné něhy jí začal mnout, lízat a pokusovat prsa, čímž jí přivedl na pokraj vyvrcholení. Hekala a vzdychala a mezi nohama jí tekla řeka. Když to na ni konečně přišlo, začala se zmítat ve slastných křečích, zaryla farářovi nehty do zad a vykřičela ze sebe všechny hříchy, které kdy spáchala. Její vzdechy se majestátně nesly kostelem jako zpěv andělského sboru.
Když se trochu uklidnila, lehnul si na zem pro změnu farář a posadil si ji nad sebe. Přirazila se na jeho pyj jako na kůl a začala přirážet nanovo. Po chvíli ale sesedla a vsunula si jeho kládu mezi kozy, rytmicky se jimi o něj otírala a zároveň jazykem dráždila špičku žaludu. Kazatel už taky pěkně hlasitě hekal a k jejímu sopránu se tak přidal jeho tenor. Vzal ji za hlavu a pinďoura jí nacpal do pusy.
„Musím Ti vysvětit všechny díry, ty kurvičko nadržená,“ sípal a přirážel jí do pusy. Když cítil, že už je jejími slinami dostatečně lubrikovaný, zvednul se, položil dívku na zem a hrubě na ni nalehnul zezadu, zasunul jí při tom čuráka mezi půlky a přes její protesty jí odpanil análek. Vyhrkly jí do očí slzy, ale držela statečně. Po chvíli bolest přešla a změnila se v rozkoš, jakou nezažila. Při jednotlivých přírazech se navíc třely její bradavky o koberec před oltářem, což ji za nedlouho přivedlo k druhému orgasmu.
I farář už měl na krajíčku, pár tvrdých přírazů a „svěcená voda“ se z něj valila jako láva z vulkánu. Dívka byla ze samé rozkoše takřka v bezvědomí, směs šťáv z ní odkapávala na podlahu kostela, setřela tu loužičku prstíkem a rajcovně si ho olízla. Farářův pyj ještě nezvadl úplně, vzala ho do ruky brzy se kostelem opět rozléhaly andělské zpěvy.