Prolomení (soutěžní BDSM)

Tahle bude trochu delší. Je totiž o jednom z těch zážitků tak intenzivních, že jsem na místě nebyl schopen docenit celou jeho krásu. Situaci, která vystřelila emoční konfety všech barev a protikladů, a já zvládal vstřebat jen malý zlomek a je to škoda a mrzí mě to a říkám si, jak jsem měl vnímat víc a prožít si to víc a navždy si to vrýt do paměti. Tolikrát jsem se už vracel ke vzpomínce na tu chvíli a snažil se vykopávat další a další ozvěny toho, co se dělo, než je úplně zasype minulost. A byť blednoucí, mě ty mlhavé odrazy skutečnosti stále živí a přikládají pod kotel mého života. Takže si prosím udělejte chvilku, a pěkné počtení přeju.

Byl jsem asi rok po rozkladu velmi dlouhého vztahu, pořád mimo, s kobercovkou na duši a stíhaly mě manické záchvaty snahy nějak se pohnout dál. Shodou zvláštních okolností, o jejichž pravdivosti malá část mě stále není zcela přesvědčena, jsem byl, zcela jednoznačně bez vlastního přičinění, sbalen o deset let mladší čerstvou expatkou. Která byla/je absolutně nádherná. Přírodní, zářivá... už spolu zase nejsme, a ještě to trošku bolí, tak se tady nebudu moc zdržovat, ale tolik věcí bylo dobře. Ne všechno, možná ani ne většina, ale vytrhla mě z limba a znovu ukázala, že člověka může svět bavit.

Mimo jiné i na den svých narozenin. Byl to dárek ode mě pro ni, ale těžko říct, kdo si toho odnesl víc.

Přišla domů po dni v práci a já měl všechno připraveno: polibek na přivítanou, lehkou večeři a zavřené dveře do ložnice, o kterých jsem mlčel, když se zeptala. A škrabošku, kterou jsem ji nasadil, poté co dojedla a nechala mě zbavit ji šatů. Byla překrásná, mléčná kůže, plná ňadra, která překypovala z mých dlaní, kdykoliv jsem se s nimi mazlil, štíhlá tak akorát. Hodná uctívání.

Oslepená, smála se, bez náznaku nervozity, nadšená pro překvapení. Ještě nevěděla, že tohle překvapení nebude k smíchu. Naklonil jsem se k jejímu uchu a poradil ji: “Ššššš, odteď nemluv, pokud ti neřeknu!” Stisknul jsem ji paži, a se silou větší, než mi bylo příjemné, ji začal vléct ke dveřím ložnice. Trochu jsem ji neurvalostí překvapil. Nejprve škobrtla, pokračovala nejistě, ale nebránila se. Začala rychleji oddychovat a úsměv na tváři ztratila někde cestou.

Protáhl jsem ji dveřmi, opatrně, aby si neublížila, zároveň ale dost hrubě, abych krmil její fantasii. Bavili jsme se o tom už několikrát, ale až ten den jsem se odhodlal to zkusit. Často se mě ptala, jaké jsou moje sexuální sny a říkala mi své. Já ji něco řekl, ne všechno, za některé věci jsem se příliš styděl. Její často sklouzávali k dominanci a objektifikaci. Chtěla být svázaná, bezbranná, použitá. A mě vzrušovalo nejen jak perverzní její představy uměly být, ale i její důvěra ke mně, když se mi s nimi svěřovala. Zrychlovaly můj tep a bez výjimky mi dělaly těsno v kalhotech. Přesto jsem se ale neměl k jejich naplnění. Přišly mi tvrdé a neuctivé, v pravém protikladu vůči tomu, co jsem považoval za správné chování k partnerce. Věřil jsem, že když něco z toho, co povídá, udělám, bude mě za to nakonec nenávidět, že ji ublížím. A nějaká malá část mě kdesi hluboko se asi i bála, že se mi to zalíbí.

Ten den byl ale její a chtěl jsem splnit její přání, i když to znamenalo výlet daleko za hranice mé komfortní zóny. Dovlekl jsem ji doprostřed pokoje k dřevěné židli. Záměrně jsem s ní cloumnul silněji, než bych musel a ona se lehce praštila kolenem do sedáku, sykla, couvla a zůstala stát, třesoucí se očekáváním. Začal jsem kolem ní kroužit a snažil se být slyšet, nohy došlapující na zem, ruce třoucí se o sebe, hlasité dýchání, aby věděla, že si prohlížím její mladé bezbranné tělo ze všech stran. Z postele jsem vzal první hedvábné lano a postavil se za ni, tak blízko, aby cítila můj dech na rameni a šíji, dost daleko, abych se ji nedotknul a nedodal žádný pocit tepla a bezpečí. Tehdá bych se k tomu nepřiznal, ale začal jsem registrovat první náznaky satisfakce. Nemusel jsem dělat nic fyzického, jenom empatizovat a manipulovat. Hledat páky a spouštěče, kterými bych mohl zesílit cokoliv co cítí. Vyšroubovat její emoce za maxima běžného života. Vzrušení, samozřejmě, ale i nervozitu, očekávání, strach, nepohodlí, závislost a především: vlhko v jejím klíně.

Přiblížil jsem ústa k jejímu uchu, do široka je otevřel a z hloubi hrdla nechal rezonovat zvuk nádechu a výdechu, nádechu a výdechu. Viditelně se zatřásla a začala se trochu kroutit. Smyčka lana dopadla na její malý zadeček, dost silně, aby na něm zanechala červené písmeno C. Vyjekla. “Ticho! A stůj rovně!” okřikl jsem ji. Napružila se, a já se lekl, že jsem za hranou. Nevím proč. Už tolikrát jsem ji při sexu naplácal a často i mnohem silněji než ten den, ale v tomhle nebyla radost a užívání si, tohle chutnalo zkaženě, temně a chladně. Nechci to omílat, ale přijde mi důležité zdůraznit, jak se mi násilí příčí. Snažím se být milý, vždy příjemný a vytvářet kolem sebe bezpečí. Tady se ve mně bila snaha dát ji, po čem touží s bytostným přesvědčením. Samozřejmě, je to hra a máme bezpečnostní heslo, ale já bojoval s pochybnostmi. Měl jsem sto chutí se zeptat, jestli je v pořádku a nechce přestat. Můj rozum mě na plné obrátky přesvědčoval, že zjevně dál kooperuje a že to nemůžu pokazit hned na začátku. Nebuď srab, nebuď srab, nebuď srab... omílal jsem si v hlavě mantru.

Musel jsem ji, bez jakékoliv akce, stát za zády alespoň dvacet vteřin, než jsem se odhodlal pokračovat. Posadil jsem se na postel a jenom koukal, jak tam stojí jako přibitá, jak její běžně hladkou a pružnou kůži pokrývá husina, ramena se houpou nahoru a dolu v rytmu nádechů, a snažil se naladit na její cítění. Víc než trochu strachu, hromada vzrušení, očekávání a chlad.

Ztichnul jsem a čekal. Skoro přestal dýchat. Chtěl jsem budovat očekávání i obavy, nechat ji pochybovat, ztratit kontrolu. Byl jsem si jistý, že se zase začne ošívat, že to nevydrží strhne si škrabošku a podívá se, co dělám, ale jenom poslušně stála.

Vstal jsem, postel vrzla a ona se trochu cukla. Přistoupil jsem k ní. Hladkou smyčkou lana jsem začal stoupat po zadečku, mělkým kaňonem její páteře až k pravé lopatce a po paži zase dolu. „Posaď se.“ poprosil jsem ji. Začala se otáčet zády k sedáku, ale šeptem jsem ji opravil: „Obkročmo“. Dosedla na ručník rozložený na židli, “Tak je hodná!”, ke druhému, omotanému kolem horní opěrky, jsem lehce ale neústupně tlačil její krk, což ji prohnulo záda a posunulo přirození poza sedák do prostoru, přesně jak jsem potřeboval.

Nikdy jsem nechodil do skautu a shibari jsem studoval celý den předem, takže se mi povedlo přivázat její kotník k noze židle až na třetí pokus. Druhá noha šla lépe, ale nemůžu říci, že bych v tom nenacházel nějaké uspokojení. Klečel jsem před ní, pořád nevidící, skloněnou s prsy mířícími bradavkami k zemi. Byla rudá ve tváři a čpěla sexem. Zaškubalo mi v penisu a já se dal zase do práce. Pod kolenem, kolem opěrky, k zápěstí a zpět. Zdvojeným lanem. Bude to lepší zleva, nebo zprava? Provléci to tudy, zavázat zde? Techničnost mého snažení mě držela dál od sebezpytování toho, co dělám. Utáhnul jsem jednu, pak druhou a byl jsem na sebe vlastně i trochu pyšný, když jsem viděl, že se nemůže pohnout nahoru ani dozadu a že má ústa ve výši mého pasu, jak jsem plánoval. Ruce i kotníky měla pevně přivázané k zadním nohám židle a moji erekci to táhlo mezi její rty. Odolal jsem, z postele sebral přehoz, který byl přehnutý a na jedné straně skladu svázaný. Když jsem ho zvedl za uzel, vytvořil takové malé teepee, kterým jsem překryl její nahé tělo a odstínil ji od zbytku světa. Do tepla a měkka, za oponu, která se otevírala dole, a zepředu nabízela skulinku ke tváři a ňadrům.

Chtěl jsem ji dát trochu času a byl jsem zvědavý, co všechno mi v téhle pozici nabízí. Překvapilo mě, že se na podlaze pod ní zalesklo pár kapek. Nadzdvihnul jsem zezadu kápi a pohlédl na roztažené pysky mezi kterými se natahovala vlákna její vlhkosti. Zcela zjevně si to užívala. Ať to pro ni bylo cokoliv. Nemožnost se pohnout, ztráta kontroly, být k dispozici, vědomí, že jsou všechny tři dírky dobře přístupné a nabídnuté k mému potěšení? Nevím, ale vypadala lákavě a mě, jako epikurejce karnálních pochutin, přitahovalo to nejšťavnatější sousto. Na kolenou, bázlivý, blížil jsem se nosem k ní, nasál její vůni a vystrčil jazyk, aby mi na něj ukanula. Voněla potem a vzrušením a když se kapka dotkla chuťových pohárků, zalilo mě blaho. Neudržel jsem se a přisál se. Začala se trochu mrskat a já zaryl prsty do jejích boků, dlouhými tahy brázdil její štěrbinu ve snaze dostat každou kapičku. Žmoulal jsem mezi rty její pysky, cpal jazyk, jak hluboko dovnitř jen dosáhnu. K poštěváčku jsem se nedostal, nejsem kontorcionista, ale její zadeček byl vyzývavě vyšpulený a za nedlouho jsem ochutnával i jej. Jindy by mě mohla okřiknout, že to je moc, že dneska ne, ale v té chvíli byla bezmocná. Musela poslušně držet, stáhnout se a nechat mě dělat si s ní, co se mi zlíbí. I když je to dobývání se jazykem do jejího nitra. S trochou studu jsem zaplašil myšlenku, že na té bondáži něco bude.

Zašátral jsem v krabici s hračkami a vytáhl kočičí ocas a projel jí jeho ocelově studeným koncem mezi závojíčky pro trochu lubrikace. Plivnul jsem na její věnec a palcem vtlačil stékající slinu dovnitř. Nekladla odpor a ucítil jsem krásné teplo a těsno. Při prvním dotyku špičkou plugu se ale sevřela a musel jsem ji okřiknout: “Uvolni se!”. Začala povolovat. Měla anální hry ráda, stejně jako já. S lehkým tlakem, perverzním zájmem a masivním ztopořením jsem zasunoval kovové poupě dovnitř a byl dychtivý po tom momentu, kdy ho svěrač vtáhne dovnitř. Byla po ocásku hladová a v okamžiku byla jeho zarážka uvnitř. Udělala mi radost a chtěl jsem ji odměnit polibkem na hladký zadeček, ale zastavil jsem se včas, abych ji místo toho mohl plácnout. Rudá projekce ruky ozdobila každou půlku s hlasitým plesknutím. Hekla při každém dopadu. „To se ti líbí, co?“ podsouval jsem, zatímco jsem obdivoval a hladil začervenalá místa. Stydlivě mlčela ale zavrtěla se a já to bral jako souhlas.

Začal mě přemáhat vlastní chtíč a nasoukal jsem pod ní bedra, penis v ruce a žaludem trochu zarejdil po její kundičce. Na všech čtyřech, břichem vzhůru, vjel jsem do ní jako nůž do másla a začal přirážet. Viděl jsem z ní jenom nastavený zadeček, oba otvory připraveny mi sloužit a nořil jsem se do té fantazie hlouběji a hlouběji. Rytmicky jsem pumpoval boky a každý pohyb vzhůru odpaloval ohňostroje slasti. Nebýt toho, že byla moje pozice dost krkolomná, mohl bych se takhle snadno dostat až k orgasmu, ale naštěstí mě narůstající diskomfort donutil snahy vzdát. Moje tělo si ale zjevně potěšení neodbytně žádalo. Vytáhl jsem se z ní, přesunul se dopředu, k opěrce židle a její hlavě a vsunul tvrdý klacek lesklý jejími šťávami mezi dvě části opony. Rychle pochopila, co má dělat. Vlhko mě objalo a dřív, než jsem se nadál, byl jsem až po koule v jejím krku. Běžně se k tomu chvíli propracovává, ale ten den už byla zjevně připravená vzrušením. Překvapením jsem zavrávoral, ale za chvíli jsem držel její hlavu přes přehoz, užíval si zvrásnění jejího krku a nechával se sát. Předklonil jsem se, natlačil se břichem na její obličej, podařilo se mi dosáhnout až k její zadní dírce a chytit začátek ocasu. Nechal ho proklouznout mezi prsty až po konec, ten pevně chytil a začal za něj tahat. Začala polykat, což byla jedna z jejích specialit. Od kořene až po špičku péra po mě přejížděly vlny tlaku, jak se nejprve konec jazyka, pak kořen a pak hltan snaží přitlačit na druhou stranu a posunout mé „sousto“ hlouběji do krku. V kombinaci s taháním za ocas vražený v jejím zadečku, představou, jak se tam vrtí, lehce vyklouzává a zase vklouzává dovnitř, zvuky mlaskavého, zajíkavého polykání zpod látky v mých rukou, vzedmula se ve mně vlna extáze. Ne, ne, ne, NE! Boky okamžitě evakuovaly moje přirození ze sevření jejích rtů a nechaly ho trčet vzhůru, jako nějaký bizarní symbol plodnosti, hladové po další stimulaci. Cukalo se nahoru a dolu, poklepávalo na pokrývku v místech, kde musela mít tváře a já chtěl jen třít svou žlázu o ní a stříkat. Okřikoval jsem se a napínal všechny síly, abych dostal pod kontrolu tu patetickou děvku ve mně, která potřebuje ulevit. Byl jsem stěží ve třetině toho, co jsem si představoval při plánování večera a nemohl jsem, nechtěl jsem, riskovat, že svým vlastním ukojením ztratím o hru zájem.

Praštil jsem se hřbetem ruky přes kolík, jednou, dvakrát, třikrát a bolest mi trochu navrátila smysly. Obešel jsem ji, trčící falus se mi při chůzi skoro nehoupal, jak byl nalitý krví, vytáhl z krabice další dvě lana a masážér. Nebyl jsem si jistý, jestli to bude fungovat, ale ovázal jsem nejprve středem lana, několika smyčkama jeho statický konec a připevnil ho k židli tak, že visel zhruba v polovině výšky sedáku a masážní hlavicí se opíral o zem. Druhým lanem jsem udělal základní hrudní úvazek, moje nezkušenost a nervozita záslužně tlumila zuřící libido, konce lana svedl přes břicho do škvírky mezi jejím klínem a krajem židle, obtočil jimi krček vedoucí k masážní hlavici a začal utahovat tak, aby měla hlavici v kontaktu s vulvou nehledě na to, jak moc se prohýbá, aby mohla jen trochu měnit intenzitu přítlaku a šoupat se na židli dopředu a dozadu, což vedlo k brázdění hlavice mezi jejími závojíčky. Nechal jsem ho vypnutý a našel vibrační vajíčko. Vyndal jsem z ní ocásek, nechtěla ho pustit a trochu jsme se o něj tahali a když jsem zvítězil, její dírka na mě párkrát smutně mrkla, a tak jsem ji naslinil a naplnil nejprve vajíčkem a pak vrátil zpět zarážku ocásku. To nečekala, zatla se, když jsem dovnitř začal tlačit kovový plug, dvě věci v sobě, co vím ještě neměla, ale nakonec se poddala a prolomila malou bariéru strachu a poslušně polkla obojí. Zkontroloval jsem masážér, zakvedlal s ním dopředu a dozadu mezi smáčenými pysky, vyjel prsty po lanech, které ho držely přitlačené k hrudi a velkým prsům a stisknul jsem mezi oba páry palců a ukazováků bradavky. Neudržel jsem se je chvíli požmoulat, poslouchal líbezné sténání, trochu litoval, že nemám přísavky nebo kolíčky, kterými bych je pořádně potěšil, tahal za ně a snažil jsem jim alespoň ručně dát trochu péče a pak jsem náhle pozapínal všechny vibrace. Celá židle trochu poskočila a ozvalo se vyjeknutí. Všechno drželo na svém místě a já se chvíli kochal pohledem na její třesoucí se pysky, které přepadaly přes vrcholek masážní hlavice a div necákaly na všechny strany.

Sroloval jsem přehoz opět dolů, zakryl její bílé půlměsíce a začal obcházet židli kolem dokola. Byl jsem nadšený, že vše funguje a že teď nemá jinou možnost, než přijímat co dostává. Žádný odpočinek. “Je to příjemné?”, vyslýchal jsem. “Jak dlouho si myslíš, že to vydržíš, co? Minutu? Deset? Hodinu?” Hladil jsem ji rukou po schovaném temeni hlavy, zatímco jsem kolem pomalu kroužil a sledoval, jak se tetelí pod konstantním proudem stimulace, který neovládá ona. Který ovládám já. Posadil jsem se do křesla naproti ní a začal masturbovat. Zvolna, meditačně, ztracen v myšlenkách. Je možné, že mě začne prosit, abych ji odvázal? Abych něco vypnul? A kdyby to udělala, vyhověl bych? Nechal bych ji škemrat, zajíkat se nevyžádaným blahem. Rozplakala by se a skučela? Pozoroval jsem tu věc naproti sobě a nevěděl, jestli ona vidí mě. Nedivil bych se, kdyby ji škraboška při té vší manipulaci sklouzla a ona mě teď pozorovala skrze tmavou škvírku v kápi. Možná i vidí do mojí hlavy a pozoruje běsnící vnitřní konflikt, který nevyhrává ta “hodná” strana. Oddychovala, zjevně víc a víc nahlas, protože ještě před chvílí jsem nic neslyšel. Přehoz se vrtěl, židle trochu skřípala a bylo jasné, že se snaží dolovat víc a víc slasti ze dřeva, lan a hraček, které ji svírají. Ještě párkrát jsem přejel po péru nahoru a dolu, pak objel palcem žlázu a okraj žaludu, chtěl jsem na něj dostat svoje mužské pižmo, vstal, vsunul ruku do jejího úkrytu, nahmátnul bradu, palcem zarejdil pod nosem, po rtech a nakonec ho zasunul do pootevřených vzdychajících úst. „Líbí se ti to?“ Pokývala. „Chtěla bys víc?“ Chvilka nejistoty a pak pokývání. „A chceš vymrdat krk?“ Okamžité ano. „Hodná“ pochválil jsem a plácnul ji rukou po tváři, jak jen to pod přikrývkou bylo možné.

Původně jsem ji chtěl přidávat postupně a protáhnout hru na mnohem déle, ale nedokázal jsem si představit delší oddálení mého ukojení. Krví přepumpované péro mě až bolelo, ze špičky odkapávaly slzičky plazmatu a koule se nutně potřebovaly vyprázdnit. Musel jsem sáhnout pod přehoz, zavanulo zpod něj tropické horko a intenzivní vůně trýzněného těla, a zesílit obě hračky na maximum. Byl to skok, ozvalo se silné drnčení vibrací o židli, série vzdechů a přehoz se začal svíjet jako pytel úhořů. Úpěla, trhala sebou, ale ani jednou mě nepožádala, abych cokoliv zastavil. Dostávala, co chtěla, moje hračka. Její zvuky, její pohyby a vůně, to malé jezírko její kundí šťávy, které se pod ní vytvořilo, mě dováděly k nepříčetnosti. Během chvíle jsem byl zase před ní, čuráka vraženého do otvoru a temně fialový žalud, div nepraskající pod tlakem, hledal cestu zpět do jejich dychtivých úst. Vhltla mě a já začal přirážet.

Ten malý chlapec, jemuž vtloukli do hlavy, aby byl k lidem milý, zdvořilý, neponižoval a neubližoval se choulil v nejtemnějším koutě mého já, zatímco kolem se to syčivě hemžilo plazími myšlenkami o tepajícím mase, nadvládě a chtíči. Přes pokrývku jsem pevně svíral kulatý objekt a intenzivně k němu přirážel. Mohlo to být cokoliv, balón, polštář, meloun, lidská hlava, ale pro mě bylo důležité jen kolik slasti mi přináší do toho vrážet penis. Nebylo to živé, nebo se tak alespoň neprojevovalo, pod rukama nebyl cítit žádný odpor, jen to drželo, uvnitř horké, vlhké a slastné a nechávalo se to mnou hluboce prznit.

Chvílemi, vždycky když byly vlny sebestředného požitku v nejnižším bodě, jsem přemýšlel, jaké to pro ni, schovanou a poddajnou, je. Jaké to je, mít v tom okamžiku celou svou existenci, smysl života, smrštěný na pouhé naplnění cizích choutek. Proměněnou v masturbátor, bez chtění, něčím k použití a odhození. Běží ji pod kápí hlavou něco z toho? Bojí se? Užívá si to? Myslí vůbec, nebo jen vnímá intenzivní rozmrdávání svojeho krku, vibrace na kundičce a hluboko ve vnitřnostech? Šílený primálním vzrušením jsem pozoroval její obsesivní pohyby zadečkem dopředu a dozadu. Musela si dřít o masážér jedoucí na plné obrátky celou vulvu. Přejíždět po velké třesoucí se hlavicí poštěvákem, pysky, uretrou, poševní předsíní až po hráz. Tam a zpět, rychle, tvrdě, bez přemýšlení a špetky kontroly nad sebou. Všechny tři otvory používané, drásané tím, či oním, naplněné, vibrující, přirážené, dovnitř – ven, dopředu – dozadu... sténala co jí plná pusa dovolila, lapena ve smyčce vše vyplňující stimulace, a i já začal neartikulovaně chrčet. Pán a jeho hračka, svázaná, odevzdaná a neodvratně směřující k vrcholu.

Našel jsem špetku soudnosti a povytáhl se z hloubi jejího hrdla, moment před tím, než se mi zatmělo a sepnuly se biologické procesy, které do ní pumpovaly, dávku za dávkou, výstřik za výstřikem, husté teplé sperma. První stah musel být obzvláště silný, rozkašlala se, asi jsem cáknul dost hluboko, ale snažila se reflex kontrolovat a držet rty sevřené kolem pulzujícího kmene penisu, aby ven nepustila ani kapku. Stál jsem před jejím ukrytým tělem, propnutý do luku, napojený na její ústa a plnil ji nekonečným proudem své sekrece. Ten večer určitě chutnala temně. Jako kůže, kov a ponížení. A ona hltala.

Nevím, jestli se udělala se mnou, nevnímal jsem, a ještě pořád ve mě dozníval stav sobeckého sebeukájení, který empatii nedával prostor. Tělo mě brnělo, v mysli jen temno, prázdno, vyplněné slastným bzučením, šířícím se z intimních partií. V rukách jsem pořád držel její hlavu, už jsem ji netisknul, spíš na ni jen odpočíval a cítil, jak oddychuje. Můj penis začal ztrácet svou tvrdost, ale jeho špička stále ležela na jejím jazyku.

Do víru pocitů nadvlády, ukojenosti, fyzického blaha a tisíce dalších neidentifikovaných věcí, se náhle, jako ledová jarní povodeň, vlily všechny variace studu a strachu. Nevěděl jsem, kdo jsem. Nebyl jsem ochoten si připustit, že jsem to byl já, kdo právě použil jinou lidskou bytost, jako by to byla nafukovací panna. Že si něco takového žádala, se do mého vědomí v tu chvíli vůbec nedostávalo. Začal jsem se třást a zápasil se slzami. Několik momentů jsem byl paralyzován hlubokým zármutkem, nerozhodný, zda křičet, utéct, schovat se a jenom jsem tam stál. To milé, naivní, vnitřní já se pomalu vracelo z exilu a nevěřícně koukalo na tu spoušť v mé psyché. Odráželo trauma celé mé bytosti, když procházelo mezi cáry, teď už minulých, přesvědčení o sobě, morálce a lásce.

Se sevřeným hrdlem jsem donutil ruce trochu nadzvednout přehoz z její hlavy a nechat ho sklouznout po něžných zádech na zem do loužičky její rozkoše. Dřepnul jsem si k ní, chvějící se ruce na jejích tvářích a doufal, že je v pořádku. Sledovala mě, těkala mezi mýma očima, rty, hrudí, a ačkoliv nemůžu říct, že by koukala skrze mě, nebyl jsem si úplně jist, že kouká opravdu na mě. Zato jsem viděl, že lana, mající za úkol držet její ruce u kolen, jsou místo toho u kotníků na zemi, ale že i přesto křečovitě svírá hranu židle v prakticky stejné pozici, ve které byla přivázaná a že se pořád trochu kolébá dopředu, dozadu, dopředu, dozadu a tře svůj zbrocený rozchlípený klín o stále bzučící pomůcku. Jako automat na klíček, kterému se pomalu dotáčí pérko. Začal jsem ji líbat na líce, čelo, rty, cítil z jejího dechu svou vůni, hladil ji záda, ruce, vlasy a tisknul se k ní, jako by to po proběhlých událostech mělo být naposledy. Při tom hlazení jsem sjel po zubech její páteře až nad zadeček a chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že jemný třas, který tam cítím, není můj, ale vychází z jejích útrob, ve kterých se stále vrtí vajíčko. Nevím proč, trochu mě to vystrašilo a hned jsem se zeptal... teda zajíkl se, polknul, zkusil to ještě jednou a až napotřetí se zeptal: „Mám ho vyndat?“ Byla pořád daleko, pořád mě pozorovala, bez výrazu se jenom dál jemně houpala, až nakonec pokývala. Obešel jsem ji, ruku držel pořád na jejích zádech a mechanicky začal zahlazovat stopy toho co se dělo. Vypnout, vytáhnout ho, zvolna, otřít do kapesníku. Pak masážér, vypnout, odvázat, taky otřít, ještě novým kapesníkem. Jemně otřít genitálie. Začít rozvazovat nohy, sám sebou překvapen, že se mi prsty nepletou a umím rychle osvobodit pravou i levou. „Chceš se položit?“, ptám se? „Mhm“ hlesne a začne se stavět, nohy dřevěnější, než ty od židle. Chytil jsem ji a těch pár kroků k posteli ji podpíral, spíš pro svoje bezpečí než její. Položila se do pozice plodu a já za ni, přilepil se na její záda, rty přitisknul k rameni a přetáhl přes nás deku. Byl jsem vyčerpaný, psychicky otupělý a propadal se do nicoty.

Možná to bylo pět minut, možná hodina, nevím. Otevřel jsem oči a koukal do jejích. Usmála se, přímo se rozzářila, to na ni bylo nejkrásnější, a políbila mě. „Děkuju!“, špitla. Nechtěl jsem, ale musel jsem se zeptat: „Jsi v pořádku? Není ti nic?“ „Bylo to úžasné!“ hlesla, důrazně, a temnota, která mě halila se začala rozpouštět. Koukala na mě jako na malé dítě, které urazilo ucho hrnku a teď nevěří svým rodičům, že se nic strašného nestalo. S trochu soucitu a velkou dávkou pobavení. „Jsi skvělý a tolik orgasmů najednou už jsem dlouho neměla!“, ujišťovala a já ji to i trochu věřil. Rozhodně jsem se začal taky usmívat.

„A co se ti líbilo nejvíc?“ zeptal jsem se.