Rozkaz Pane...

Nevím jestli si poštěváček dráždím minuty nebo hodiny, ale přijde mi to jako celá věčnost. Sedím nahá v rohu na zemi, nohy široce od sebe, kundu zmáčenou vzrušením. Nic nevidím přes masku nasazenou na očích. Obojek pevně utažený, mezi prsy cítím řetěz, který byl zprvu velmi chladný, ovšem nyní už má tělesnou teplotu a vím že vede k topení, kde je uzamčen. Zády se opírám o stěny a slyším jen svůj zrychlený dech, tlukot srdce a v hlavě rezonující rozkaz který vyřkl Pán než odešel nebo snad jen utichl..."Dělej se! Ale nesmíš se udělat! Rozumíš čubko!?"...na to jsem jen vykoktala "Ano Pane, rozumím." a hned si to začala poslušně dělat. Pokaždé když jsem cítila, že se blížím k vrcholu zvolnila jsem tempo. Ze začátku to bylo celkem snadné, ovšem nyní mám pocit že i prst položený na mém velmi vzrušeném poštěváčku mi způsobí silný orgasmus bez jediného pohybu. Mám ale strach přestat úplně. Stále si nejsem jistá jestli Pán odešel úplně, nebo jen sedí v křesle úplně potichu a sleduje mě. Obě varianty mě velmi vzrušují i děsí zároveň. Poštěváček už mám opravdu velmi podrážděný a již před několika minutami to začalo být lehce nepříjemné. Nepřestávam i když mi začnou téct lehce slzy. Nyní jsem vděčná za masku do které se mé slzy vsakují a doufám že díky tomu to nejde na první pohled vidět.

Už to chci skoro vzdát a přestat, když v tom zaslechnu kroky které ke mě míří z druhé strany místnosti. Zbystřím a začnu potichoučku kňučet. Vím, že Pán už stojí přede mnou. Cítím jeho úžasnou vůni a když se na to zaměřím, tak slyším jeho dech. Mé kňučení se zesílí, je to směsice radosti z jedno přítomnosti, zoufalství a naděje. V tom mi přistane zprava facka následovaná hned druhou zleva a místnosti zahřmí Pánův hlas " DRŽ HUBU, ČUBKO!!!" Vzpamatuju se a rychle řeknu že se moc omlouvám. Plesk plesk ples...přistane mi další příval facek. "Omlouváš se za co čubko? Omlouváš se, za to že jsi neschopná čubka?" plesk plesk "Neomluvitelné!" Na chvíli přestanu s drážděním poštěváčku, popotáhnu, snažím se nerozbrečet úplně a podívám se směrem kde stojí a spíš než řeknu tak zakňučím "Omlouvám se, za mé ubohé kňučení můj Pane. Odpusťte Pane." Sklopím hlavu a pokračuju v dráždění poštěváčku. "Popros o to čubko!" přikáže. "Prosím, prosím." Slyším jak se ďábelský zasměje. "Prosím prosím co? Prosím flusnete mi do ksichtu? Jak si přeješ!" sotva to dořekne, flustne mi na obličej. Jednou, podruhé a napotřetí rozevřu pusu, vypláznu jazyk a Pán mi flusne přímo do ní. Zavrním blahem a poslušně poděkuji. Slyším jak poodchazí a řinčení řetězu. Zatáhne za něj, až to se mnou škubne "Bože pojď ke mně, ty děvko hladová!" Jsem celá ztuhlá ze sezení v jedné pozici. Přesunu se na čtyři a jdu za řetězem. Když přestanu cítit tah, zastavím se, pozadím se na paty a ruce spojím za zády. Najednou mi strhne z očí masku.

Několikrát zamrkám abych si zvykla na světlo a zaostřím. Pán sedí přede mnou na posteli, řetěz vedoucí od mého obojku pevně sbírá v ruce a upřeně se na mě dívá. Rychle sklopím pohled na zem, kam patřím. Dlouhé vteřiny je ticho. Stále na sobě cítím Pánův pohled, začínám se červenat a ošívat, i když se snažím ujede mi zakňučení. "Lízej mi nárt a drž hubu!" skloním se a začnu olizovat. Dávám si záležet, aby byl Pán spokojený. "A teď mi ojeď nohu!" Ihned poslechnu a začnu se třít o nastavenou nohu. Kundu mám úplně promočenou a horkou vzrušením. Bolí mě každé otření, ale nepřestávam! "Moc prosím můj Pane, směla bych se udělat o Vaší nohu? Prosím, prosím můj Pane." Slyším jak se nadechuje k odpovědi, ovšem co říká, už nevím jelikož v tu chvíli i přes veškerou snahu mě pohltí mohutný orgasmus, až mám bílo před očima. Když se vzpamatuji a odvážim se podívat Pánovým směrem, vidím jeho přísný výraz a v očích ďábelské jiskřičky a vím, že teď teprve začne pravé utrpení......