V obchoďáku

Stojím před obchoďákem. Jsem nervózní jak prvnička. A těch lidí. Je tam narváno k prasknutí. Už jen zoufalá snaha zaparkovat mě měla varovat. Ale jednou jsem do toho šel, tak přeci necouvnu. Kór když to sám chci.

Co vlastně? Inu - vzájemné sympatie, povídání, seznamování a, však to znáte, slovo dalo slovo a najednou se měla jedna z fantazií zhmotnit. Prostě a jednoduše - šlo o hrátky v převlékací kabince ve velkém obchoďáku. Pro někoho možná rutina a klasika každopátečních velkonákupů, pro mě však novinka, okořeněná tím, že mělo jít vlastně o první setkání. Dle scénáře Sama v kabince s cizím mužem plnit jeho příkazy.

Nadechnu se, típnu cigáro, hmátnu po žvýkačkách. Čas se nachýlil. Jdu na to. Mísí se ve mě zvědavost, natěšení a nervozita s obavou, zda to vše klapne. Procházím vestibulem. Mám pocit, že na mě každý kouká. Samozřejmě že si mě nikdo ani nevšimne...ale znáte to. Jdu rovnou do oddělení textilu. Domluva byla v celou a to je za minutku. Jak probíhám kolem regálů s oblečením, beru si dvě trička a jedny kalhoty, abych nebudil pozornost a obtěžkán alibistickými důkazy vcházím do místnosti, v níž jsou kabinky. Domluva zněla - poslední malá kabinka před tou velkou rohovou. Stojím před ní a dušička ve mě je setsakramentsky prťavá. Nadechnu se, abych si dodal kuráže. Prsty přejedu po dveřích v mírném náznaku klepání, abych dal najevo že vstupuji. Uchopím za kliku. Pootevu dveře. Zkousnu ret. Harry jdu do baráku, proléne mi hlavou. A poslušný myšlence co mě v duchu rozesmála jdu. Jenže...překvapení...barák je prázdný...

Co je? Nerozumím tomu. Ještě během cesty jsme si vše potvrzovali, že to platí. Že by nakonec nervozita dostala druhou stranu? Beru do ruky telefon a najíždím na profil. Je zelená! Tak dobrý, já tu čekám jako pako v kabince, nikde nikdo, madam si lítá po serveru. Už se chystám napsat když vtom mi blikne vzkaz. Á, byla rychlejší. Zvědavý, jakou výmluvu si vymyslela, otevírám zprávu. Jsi tu? Čtu to raději dvakrát. No, já ano, ale tebe tu nevidím a to jsem koukal i pod židličku, odpovídám. My jsme tu taky, čtu dále. Tak teď nevím, co si myslet. Jak my? a kde taky? V jiném obchoďáku? V jakém městě? V téhle kabince která byla domluvená jsem prostě sám, tím jsem si jistý. Jak myslíš jsme tu taky?, píši.Jsme tu oba, měj oči i uši otevřené, čtu odpověď. A takový ten rajcovní smajlík s vyplazeným jazykem.Nějak nerozumím.. Stále jsem mimo hru. Píp. Další zpráva. Přišla fotka. Na ní ona, její partner a...stejný interiér, v němž jsem sám. Slyším chichot. Teď mi vše dochází.Jsou tu oba, vedle v kabince. Sedám si na židličku. Nevím jestli to má být vtip, vystřelili si ze mě? Mou pozornost upoutal pohyb. Podívám se na zem. Kalhotky. Její. Podsunuté pod stěnou mezi mou malou a jejich větší skrýší. Našpicuji uši. Zavírám oči, abych sluchové vjemy umocnil. Ano. Slyším je. Slyším to šustění, jak se hladí, slyším jejich rty, jak se dotýkají. Má představivost se rozjíždí.Začíná to být vzrušující. Sténají. Potichounku, aby se neprozradili, ale přeci jen tak, abych nebyl ochuzen. Atmosféra mezi našimi kabnkami je napjatá k prasknutí, plná erotického náboje. Stejně jako můj penis. Slyším je a mám chuť se sám sebe dotýkat. Zasténala trošku hlasitěji. Stěna kabinky, kterou máme společnou se mírně chvěje. Jistě je o ní opřená, vyšpulenou prdelkou ke svému muži, který ji protahuje svým tvrdým penism. Nejde to vydržet. Vnímám jejich blízkost, jejich zrychlené a přidušované dechy, vrnění, jsou tak blízko a přeci nedstožní. Vytahuji vzrušené péro a začnu se hladit. Je to vše tak intenzivní. Slyším, jak její vlhká kundička mlaská. Z toho zvuku bych zešílel.Má ruka kmitá po naběhlém penisu nahoru a dolů a hrozí, že pod tím návalem vzrušení budu dřív než oni.Zmírňuji tempo. Teď slyším jeho.Zrychlil se mu dech, ona slyšet není. Musí ho mít v puse. Učitě. Představuji si, jak jeho žilnatý pták vjíždí o jejích úst.Ten zvuk je nezaměnitelný. Syknul. Ou. Určitě už bude. Teď. Stříká. Opírám se o zeď a představuji si, jak ona lačně polyká jeho sperma. Moje ruka drtí penis. Cítím že i já brzy dospěji k vrcholu.

Odemkni se, slyším šepot. Snažím se jednou rukou skrýt vzrušení, zatímco druhou plním pokyn. Je to ona. Vidím její krásnou tvář, šibalské oči, provokativní úsměv. Jko hádě se protájne mezi dvemi a rychle za sebou zamkne. Neschovávej se, zašeptá a pokleká k mým nohám. Vidím ještě jeho sperma na její bradě. Bere mou ruku do své a odtahuje ji od mé chlouby. Okamžitě se napřímí vstříc jejímu obličeji.Nechává po svých ramenou spadnout kabátek, odhalují se její ňadra, která jsem tak často obdivoval. Přešla jen v něm. Její ruce chytnou mé boky. Špičkou jazyka se dotkne penisu. Ztopoření je maximální. Lehce obkrouží. Pohledem najde můj. Vidí na mě, jak jsem úplně mimo. Usměje se. Pootevře rty a nasaje mě. Celého. Jsem maximálně vzrušený. Její rty pevně obepnou můj nalitý penis a její rychlé tahy mě donutí sténat. Umocněn tím, co jsem zažil před chvílí, nevydržím dlouho. Skoro vykřiknu, když cítím, jak mé vzrušení dosáhlo vrcholu. Stříkám a horké sperma tryská do jejích úst. Snaží se jej zachytit všechno. Hřbetem ruky si otírá bradu a slízává to, co zbylo z nás obou. Snažím se to rozdýchat. Opřen o stěnu, s přivřenýma očima. Jen se postaví, mrkne na mě anakloní se blíž. Večer buď tam, kde máš být, zašeptá...

Ani nevím, jak jsem se z obchoďáku vymotal. Neviděl jsem už ten den ani jednoho. Večer jsem zapnul PC. Tak proto to říkala, usmál jsem se. Nová galerie. Stihli si své hrátky v kabince i fotit. Ten večer jsem se udělal podruhé. Konečně jsem mohl to, co jsem slyšel, i vidět. A doufám, že brzy i ve skutečnosti....