Lyžaři

“Myslel jsem, že to tu znáš... “procedil mezi zuby,
když už jsme konečně uviděli střechu naší chalupy. To bude náročný večer, pomyslela jsem si. “Promiň, normálně se to tam fakt dá na běžkách sjet.” Nemohla jsem přece tušit, že tam zrovna letos nafouká tolik sněhu a že se závěr naši příjemné projížďky promění v noční můru. Noční doslova, protože ve 4 odpoledne je v prosinci už pěkná tma o zimě ani nemluvím. Cestou do chalupy už jsme nepromluvili. Hned jak jsme vešli dovnitř poslala jsem ho do sprchy. Snad tam rozmrzne, říkala jsem si, zatímco jsem zatápěla v krbu a zahřívala se prvními horkými plameny. Chata byla ledová, ale věděla jsem, že za půl hodinky nám už bude krásně teplo. Otevřela jsem červené víno, jehož pokojová teplota byla dost daleko od toho, aby mi bylo příjemné ho pít. Čaj se slivovici bude asi pro začátek lepší volba. Á náš naštvanej lyžař jde ze sprchy. Už nevypadá vůbec naštvaně, prohlíží si mě, jak sedím u krbu s hrnkem horkého čaje. “Máš na lince čaj na zahřátí a něco k jídlu, já si skočím taky do sprchy.” S úžasem na mě hledí “kdy jsi to všechno stihla, vykouzlit tenhle příjemnej večer?” Aha, tak asi rozmrzl a zřejmě si i vzpomněl , proč jsme sem původně jeli. Mám chuť hrát ještě chvilku uraženou, nemusel být takovej bručoun, mě byla přece taky pěkná zima. “Tak já jdu do té sprchy”. “Nenechej mě dlouho čekat”. No to víš že jo, nechám tě čekat tak dlouho, jak jen mi to horká voda dovolí. V jednom okamžiku téct přestane. Bože ta teplá voda na tom prochlazeném těle, to je slast. Lepší pocit snad ani neexistuje. No to se uvidí, směju se své myšlence. Při pomyšlení na nadrženého lyžaře u krbu mi projede tělem vlna vzrušení. Ale vychutnávám si ještě tu příjemnou teplou vodu dopadat na prsa a ve chvíli kdy začne chladnout vypínám ji a jdu ven. Mažu se svým oblíbeným prohřívacím olejem, ten mi dnes večer udělá obzvlášť dobře. Balím se do ručníků a jdu zpátky ke krbu. Lyžař vypadá už docela spokojeně, odkládá hrnek. “Pojď ke mě, jsi krásná.” “Je mi strašná zima, zahřej mě” chci si vedle něj jen tak lehnout a pozorovat oheň. Tak na to asi nebude čas, bleskne ni hlavou v příští vteřině, když ucítím sevření jeho paží. Jeho pohled říká jednoznačně “chci tě hned teď”. Zavirám oči a užívám si jeho vášnivé polibky. Poměrně rychle přechází na krk a přes prsa sjíždí pořád níž. Cítím jak oheň sálá na mé tělo a rozpaluje mě, stejně jako nedočkavý lyžař, který se vrhá do mého klína a způsobuje mi jednu vlnu vzrušení za druhou. Bere si mě jazykem rázně a sebevědomě, jakoby mi chtěl oplatit všechno to příkoří tam venku na sjezdovce. Nemám vůbec v úmyslu se bránit, “ano, ano” skoro křičím, pro případ, že by to snad přeslechl. Orgasmus se blíží v několika vlnách, vždy už mám pocit že vybuchnu, když zas ta vlna odejde, aby vzápětí přišla další a silnější a ta poslední je naprosto neuvěřitelná, mám pocit, že zešílím, křičím na celé kolo, ještěže jsme tady široko daleko sami.
Nenechá mě ani vyslechnout a zasouvá mi tvrdého ptáka hluboko do pusy. Sedám si na pohovku a začínám se mu náležitě věnovat, zatímco on stojí zády k ohni a cítím, jak mu horko rozpaluje kůži zezadu. Nenechává aktivitu na mě, zdá se, že mu oheň dal nějakou novou sílu. Drží mě za hlavu a pomáhá mi přirážet a zajíždět dovnitř hluboko do krku. Cítím, jak jsem strašně vzrušená, jeho živočišná touha mrdat mě mě dostává.
“Počkej, to stačí” vytáhne mi toho krásného ptáka z pusy a posadí se vedle mě na pohovku. Vstávám, abych se na něj napíchla. “Otoč se zezadu” poručí si a já jen přikývnu. Sedí rozkročený na pohovce a já nasedám na jeho ptáka. Drží me pevně za boky a určuje tempo. “Šoustej mě ty děvko” křičí na mě a já ho ochotně poslouchám. Narážím se na toho tvrdého ptáka a zase vysedám. Musím se chytit stolku přede mnou, abych udržela rovnováhu při jeho tvrdých přírazech. Kozy mi skáčou a jsou úplně horké od sálajícího ohně. “Pojď na zem”, překvapí mě, že přeruší tuhle jízdu ve chvíli kdy mi to připadá jako neskutečná slast. Klekám si na zem, na kožešinu před krbem, která dost kouše, ale nemám na výběr, v tu chvíli už do mě vráží svůj klacek zezadu a mrdá mě neskutečně tvrdě. “Takhle se ti to líbí ty děvko? Takhle tvrdě chceš mrdat?” Jeho slova mě dráždí, ale přes tu slast je skoro nevnímám. Musím se snížit na lokty, abych udržela rovnováhu. Po chvíli mu v něm začíná škubat a cítím jak mi stříká svou dávku do kundičky. Odpadám na kožešinu a je mi úplně jedno, že kouše. Snažím se popadnout dech. “Tak snad se nám už ohřála voda ve sprše, že bychom tam vlezli spolu a mohli v tom šoustání pokračovat?” Zdá se, že jsem jeho síly dost podcenila...