Úspěšný meeting aneb silák nebo svalovec

Jitka je ten druh kolegyně, ke které máte přirozenou úctu a respekt. Jsme kolegové už 11 let, začínali jsme spolu na firmě jako benjamínci a teď jsme oba na manažerských pozicích, vlastně mě ani nikdy nenapadlo na ní pomyslet v nějakém hříšnějším kontextu. Jíťa je trošku typ Julie Roberts, širokej milej úsměv, vysoká, komunikativní, sportovkyně, pořád někde leze po horách a jezdí po turnajích v plážovém volejbalu, má božské tělo, které vyniká v letních měsících ve vkusných sexy šatech, které do práce ráda nosí. Na marketingových akcích se kolem Jitky vytvoří vždycky roj chlapů a ona je dokáže bavit a přitom si udržet svou nedostupnost a nadhled, myslím, že získala spoustu klientů tím, jak je tajemná a nedobytná, přitom profesionální, přirozená a milá. Jo, taky se na ní rád na poradě nebo při kafíčku podívám, ale tím, že znám jejího manžela x let, ona mou ženu, spoustu jsme toho zažili na firemních akcích, tak prostě člověka nenapadne přemýšlet jiným směrem. O to víc jsem hotovej z toho, co jsme teď prožili…

Tenhle celodenní meeting s klientem byl fakt náročnej. Zamluvili jsme na večer působivou luxusní restauraci v centru Prahy, večeře byla úžasná a nakonec prolomila ledy ke spolupráci, kterou se nám v kancelářích při prezentacích nedařilo dotáhnout, velký podíl na tom měla opět Jitka a její bezprostřednost a přímočarost. Víno jsem tentokrát vybral famózní, taky se mi při placení protočily panenky, kolik lahví se vypilo a firemní karta trošku zaplakala. Večeře se protáhla až k jedenácté hodině, ale plácli jsme si a domluvili sepsání kontraktu příští týden. Když jsme si podali ruce a rozloučili se se třemi zástupci klienta, podívali jsme se s Jitkou na sebe a v tom pohledu bylo všechno, oběma nám spadl kámen ze srdce. „Tohle chce panáka!“ vypadlo z Jíti, „ale nejdřív to musím rozchodit“. Prošli jsme se přes Karlův most a na Malé Straně zapadli do prvního pubu. Dali jsme si na baru tequillu, ale nebylo tam slyšet vlastního slova, tak jsme šli o podnik dál. Tam jsme to spláchli dvanáctiletou irskou whisky a takhle pokračovali ještě do čtyř barů. V posledním byla sladká tečka, luxusní portské víno.

Byli jsme už dost v náladě, ale nijak, že bychom padali na hubu, v jednom klubu jsme to proložili tancem a taky jsme to vždycky rozchodili při přecházení z baru do baru. Bylo skvělý, že už jsme se ani slovem nevrátili k tomu obchodnímu jednání, měli jsme toho oba plný zuby a tak jsme probrali všechno možný, od dovolený přes vztahy až po techniku příjmu podání při beach volleybalu. Ale na intimní otázky se nedostalo, i v tomhle stavu jsme si udržovali přátelskej odstup. Zavolal jsem tágo, Jíťa je mimopražská, takže když si něco dá, přespává na firmě, máme tam pohodlnej gauč a pár rozkládacích matrací pro případ, super zázemí. Řidiči jsem řekl adresu jak firmy, tak místa, kde bydlím, aby věděl, kam pojede potom. Cestou jsme se dost nasmáli a najednou jsme byli u firmy. Rozloučili jsme se v taxíku pusou na tvář a popřáli si dobrou noc.

Ještě jsme ani nevyjeli z ulice, když mi zazvonil mobil a na displeji Jíťa „Tome, já jsem blbá, nevzala jsem si klíče s čipem, nemohl by ses prosím vrátit mi odkódovat?“ Otočili jsme to, já vystoupil a překvapilo mě, že se už začínalo mírně rozednívat a zpívali ptáci, docela jsme to protáhli. Jitka se smála a děkovala, odemknul jsem kancelář a automaticky jsem dostal chuť na kafe, protože si ho dávám vždycky, když ráno odemykám. Vrátil jsem se k autu, omluvil se řidiči a zaplatil i s dýškem. Jíťa řekla, že jí po těch panácích kafe taky bodne, a tak jsme ještě malou chvilku poseděli, i když espresso jsme vysrkli oba celkem rychle. „Vana nebo sprcha?“ zeptala se Jíťa. „Já půjdu nahoru do sprchy a rozložím ti ještě gauč, ať se s tím netaháš, a ve svým kanclu si rozložím matraci.“ „Děkuju, jsi zlato“ odpověděla a zaplula do koupelny s vanou v přízemí. Připravil jsem obě ležení a dal si rychlou sprchu. Zpátky do košile se mi fakt nechtělo, a tak jsem jen v boxerkách přecházel k sobě do kanceláře, když zrovna po schodech přicházela i Jíťa a potkali jsme se na chodbě. Měla na sobě pěknou lesklou košilku a přivanula s ní i příjemná vůně. Zapracovala chvíle okamžiku a prostě mi z ničeho nic začal tvrdnou. „Sakra!“ Chtěl jsem radši rychle zaplout do kanceláře. „Dobrou Jíťo, díky za vše, byla jsi skvělá!“ Usmála se „Jo jo, povedlo se nám to Tome, byl to fajn….“ V tom se podívala dolů. Najednou se jí proměnil výraz ve tváři, takový jsem u ní za těch 11 let neviděl. „Ale ale, co se nám to tu děje“ Přistoupila ke mně a totálně mě dostalo, že se vůbec na nic neptala a přejela mi po trenýrkách propnutou dlaní. „Tobě se ještě vůbec nechce spát Tome, žes nic neřek!?“ Přiblížila se rty k mému obličeji hodně blízko. Byl to pro mě nezvyk, žena i všechny předchozí partnerky měly kolem 160 cm a já se k polibku vždycky musím při své výšce 191 cm sklánět, Jíťa se mi najednou dívala z očí do očí. „Tak ty chceš dneska dotáhnout do konce úplně všechno?“ řekla už dost neprofesionálním tónem, takhle jí neznám! Nahoře si pořád držela odstup, ale dole mi opět přejela dlaní a tentokrát si ho i pomačkala.

V ten moment jsem odhodil všechny zábrany, byla tak přesvědčivá a nekompromisní, že nešlo couvnout. Začal jsem jí líbat, žádný rozpačitý první polibek, vzali jsme to rovnou zostra s jazykama, projížděla mnou neuvěřitelná nadrženost. Popadl jsem ji za zadek a nadzvedl na sebe, obtočila mě pevně svýma vysportovanýma nohama, a tak nebylo těžký ji odnést v náručí na gauč. Sakra, ona pod košilkou nemá ani kalhotky! Byli jsme od začátku jako smyslů zbavení, položil jsem ji na gauč a ona se hned sápala po boxerkách a vyndala si ho. Byla evidentně zaskočená, udělala takový ten spokojený výraz, že tohle si jako dá líbit. Sevřela u kořene celou dlaň a chvilku si ho prohlížela a ohmatávala, ale po chvilce se na mě podívala a při tom začala pomalu vysávat žalud. A vkládat si ho do pusy hlouběji, bože, fakt to uměla, stál jsem u gauče, ale měl jsem co dělat, aby se mi nepodlomila kolena. Zkoušela, kam až se pusou dostane a tím dostala i mě. Nemá jen široký úsměv, ale i hluboké hrdlo, byla skoro až u kořene. „Ty vole, Jitka mě tu má až v krku“, pomyslel jsem si, pořád jsem tomu nemohl uvěřit, že se tohle děje…

Nechal jsem ji ještě chvilku si hrát, ale už to nešlo vydržet a taky jsem ji chtěl ochutnat. Kdy jindy bude příležitost… sklonil jsem se a začal ji sundávat košilku. Ty božský prsa už jsem jednou viděl v sauně, ale tohle byla jiná chvíle. Nemohl jsem z nich spustit oči. Doma si užívám pěkný jedničky s krásnýma bradavkama, vždycky jsem myslel, že jsem spíš na menší prsa, ale ty její mě v ten moment nějak dostaly. Sevřel jsem je v rukou a políbil pořádně každou bradavku. Přirozeně si lehla a rozevřela nohy. Nečekal jsem ani chvíli, přejel jsem přes bříško do jejího voňavýho klína. Věděl jsem, že je přírodně světlá, i když se barví na brunetu, ale i tak mě ta roztomilá čárka ze světlých chloupků dostala. Políbil jsem ji vedle ní na pahorek a pokračoval níž. Přejel jsem jazykem mezi pyskama od hráze až k poštěváčku, bože, jak měla sladkej nektvar, nádherně tekla a rozevírala se úplně sama. Cukalo mi v něm a už jsem ho toužil zasunout, ale zároveň jsem si chtěl vychutnat tuhle novou chuť, nemohl jsem se jí nabažit. Ještě jsem chvilku přejížděl po celé kundičce a občas zasunul jazyk dovnitř, ale čím dál víc jsem zůstával nahoře a dráždil jí klitoris. Začala zrychlovat dech a vyjekla „Klidně můžeš přidat prsty“. Nemusela mě dvakrát pobízet, dva prsty zapluly dovnitř jako nic a začal jsem ji dráždit na horní stěně. Dávala mi dost najevo, že to chce takhle, „jo, pokračuj, takhle … tam… jooo“. Jazykem jsem stupňoval tlak na tuhnoucím poštěváku a prsty dělaly svoji práci uvnitř. Udělala se tak rychle! Začala se svírat, zasténala a v tom mě chytla pevně za rameno a vykřikla „Vraž mi ho tam, dělej, hned!“

Nešlo jinak než poslechnout. Zasunul jsem jí ho tam a ona znovu hlasitě zasténala a nechávala doznít orgasmus, na zádech jsem ucítil zarývání jejích nehtů. No tohle! Po pár vteřinách se usmála „Díky, žes to pochopil, takhle to miluju, potřebuju ho tam vždycky hned, když to na mě jde.“ Začala se trošku vrtět a pobízela mě, abych v ní začal jezdit. Znovu jsem si uvědomil, že jsem ho právě vrazil do Jitky a to zakázaný ovoce mě rozparádilo. Po pár seznamovacích zasunutích, kdy mě krásně obepínala svou mokrou kundičkou, jsem začal přirážet rychleji. „Joo, zmrdej si mě!“ Nevěřil jsem svým uším, nechápal jsem, ale zároveň se poddal tomu okamžiku a jezdil v ní naplno. Po chvíli mě Jitka nechala vyklouznout, vstala a řekla „Počkej, tohle chci vidět!“ Vzala mě za ruku a přesunula se na chodbu, kde máme velké zrcadlo, opřela se o zeď a vyšpulila na mě ten pevný vysportovaný zadeček. „Chci se dívat, jak mě to děláš pořádně, Tome“. Vzala si ho do ruky a nastavila žalud ke vstupu do kundičky, pořád neuvěřitelně tekla. Vzal jsem si jí pořádně, až z nás po chvíli začal téct pot. Za další chvíli se přesunula na schody a znova na mě vyšpulila zadeček, pak jsme se přestěhovali do kuchyňky, kde si sedla linku. Prolezli jsme celou firmu včetně zasedačky a pořád neměli dost, nepoznával jsem se. Doma mi to bohatě stačí 10 minut a mám co dělat. Byl jsem nadrženej čím dál víc a chtěl s ní poznat všechny limity. Ani jsem nevěděl jak, ale najednou jsem jí držel v náručí za zadek, ona se mě pevně držela rukama a užívala si, jak si jí narážím na sebe. Na to, jak je vysoká, byla překvapivě lehká. Už jsme toho přeci jen začínali mít dost, postavila se, nahnula se ke mně a pološeptem řekla „Až to na tebe přijde, chci tě ochutnat. Můžu?“ To mě znova dostalo „Jasně, že můžeš!“, znovu jsem si ji vysadil na linku, která měla ideální výšku na pořádné přírazy a rozjel jsem to naplno. Cítil jsem to najednou tak silně, šlo to na mě, vyplul jsem z ní „Joo, vem si mě!“ Skočila na kolena a začala mě poctivě vysávat a všechno rovnou polykala, měl jsem silnej výbuch tak, že jsem si musel zařvat. Vysála poslední kapku a pustila mě z pusy, stoupla si a objala mě. Chvilku jsme oba nebyli schopní slova, jen jsme vydechovali. „Noo, tak to bylo hustý“ Větší krávovinu jsem říct nemohl, ale měl jsem totálně vyplej mozek. „Víš co, Tome, pojď už si lehnout“ přetnula Jitka trapnou chvíli a přesunuli jsme se na gauč. Nakonec jsme si ještě vyměnili pár zajímavých poznatků a vypadalo to, že pomalu vytuhneme. „Radši se přesunu k sobě do kanclu, kdyby ráno někdo přišel dřív.“ „Jo jo, to bude rozumnější.“ Podal jsem Jitce košilku a sám se shýbal pro boxerky. Všiml jsem si, že si mě prohlíží se zvláštním úsměvem. „Copak, děje se něco?“ „Ále nic.“ „No tak to řekni, po dnešku už asi nemusíme mít před sebou žádný zábrany“ No víš, ze sauny jsem si pamatovala, že ho nemáš zrovna největšího a překvapilo mě, jak moc vyrostl. To mě pobavilo. Tak jsme se ještě zasmáli nad tím, že se chlapi dělí dole na svalovce a siláky a já jsem zrovna v té partě, kterým nejen ztvrdne, ale i dost získá na objemu, když to stojí za to. A s Jitkou to za to opravdu stálo. Už jsme se k tomu pak nevrátili a stejně tak, jak Jitka byla nekompromisní ten večer, tak profesionálně se chová, jako by se nic nestalo. O to víc ten večer zůstává v mé paměti.