To jsem tedy nečekal

Stojím u jejích vrátek. U jejích? Popis by dokonale seděl, ale ten zatracený zvonek nemůžu najít. Říkala, že tam je. A chata je to taky určitě ona, poslední sousední jsem míjel před několika desítkami metrů. Dívám se do temných oken a uvědomuji si,
že navzdory teplému letnímu dni, je celá osada poněkud temná a tichá. Během svého rozjímání jsem najednou zaslechl z dálky zvuk kytary a snad i tichý zpěv.
Že ona na mě zapomněla a šla juchat někam k táboráku. Při té myšlence se naštvu.
Tak já se sem plahočím takovou dálku a ona mě tu nechá klidně stát. Aááá tady je zvonek. Konečně. Koho by napadlo, že bude takhle zašitý z vnitřní strany. Zamračím se a chci zkusit zazvonit. Ve stejné chvíli ucítím, jak mi kdosi hodí šátek přes oči a během mžiku pevně zaváže. Nadechuji se k protestu, ale uslyším jen tiché syknutí "ticho!" Byl jsem tak zaujatý svými myšlenkami, že jsem ani nepostřehl, že u mne zastavilo auto. "Buď zticha a dej ruce dozadu!" Jsem úplně v šoku a tak bezmyšlenkovitě dávám své ruce za záda, vzápětí uslyším cvaknutí a ucítím na svých zápěstích chladný dotek kovu. A chviličku na to mám kovová pouta i na kotnících. "Jsi nějak zmatený, chlapečku, ale neboj se, odvezu tě za tvou Paní" ozve se šepot těsně u mého ucha. Napínám sluch a snažím se rozpoznat ten hlas. Zdá se mi ale, že to není ten, na který jsem čekal a stejně tak vůně, kterou jsem zachytil, mi nepřipomíná ten večer v parku na lavičce, kdy jsem se s ní setkal poprvé....

Moje myšlenky vyruší zvuk otvírání dveří, neznámá do mne strčí a já se svalím na zadní sedadlo auta. "Sedni si pořádně, čeká nás dlouhá cesta" Nic jiného mi nezbývá. Poslechnu. Ona se pak skloní a zacvakne pás. Její vlasy mne pošimrají po tváři. Pak mi rozepne poklopec a vytáhne můj penis.
Jen lehounce po něm přejede rukou a už slyším zaklapnutí dveří. Je to ona, není? To je tedy situace. Začínám si nadávat, do čeho jsem to vlezl. Tohle je hrozné psycho a to já nemám rád.
Neznámá nastartovala a auto se pomalu rozjelo, vůbec nevím, jak dlouho jedeme, čas se tak špatně odhaduje.. řekl bych tak 10 minut, ale to jen tipuji. Hlavou se mi honí nejrůznější a nejhrůznější scénáře.
Do čeho jsem to zase vlezl? Najednou prudce zastaví. "Chlapečku, nějak se mi potíš," a s těmi slovy stáhne u mne okénko. Ihned jasně slyším tlumený hovor. Jéžiš, ona snad zastavila u nějakých lidí.
Jsem totálně vyděšený. "Tak co, provětráme trošku čubičku?" Jen zděšeně zavrtím hlavou. Odhaduji, že se usmála. A potom vystoupila z auta a já jen slyším klapání jejích podpatků. Vzápětí se ozve hurónský řev. Tak takový smích jsem už dlouho neslyšel.
No paráda, tak už jsem za totálního klauna, pomyslím si a snažím se dělat neviditelného. Naštěstí se vrací za chvíli a pokračujeme v cestě. Jedeme asi dalších deset minut.. možná... a auto zastavuje. Beze slova z něj vystoupí a už je u mne. Trochu mi pohoní penis... "a ty že nemáš rád, psychická muka, čubko? ... a co to péro, co ti tak krásně stojí" ..pronese posměšně... No jo, stojí a já to vůbec nemůžu ovládnout. Mimoděk se usměju. "Však on tě ten smích přejde, děvko jedna nadržená" prohlásí tichým hlasem tajemná žena. A už mi připíná obojek a k němu vodítko. Odepne pás a tahá mě z auta. Klopýtám za ní. Nohy spoutané a navíc mi padají ty zatracené kalhoty.
Jdeme po nějakém drobném štěrku a pak snad po dlažbě, protože slyším jak jí klapou podpatky. Uvede mne dovnitř a já mám pocit, že možná cítím tu známou vzrušující vůni
z parku, ale nemám čas o tom přemýšlet, protože mě táhne po schodech dolů. Najednou je mi nějak chladno. To jsme snad v nějakém sklepě? Slyším kovový zvuk a v mžiku ucítím, jak mi ztěžknul obojek na krku. "Hezky tady čekej, chlapečku" špitne mi ta tajemná žena do ucha a už jen slyším její vzdalující se kroky.

Zkouším se pohnout, ale moc mi to nejde, jen slyším opět ten kovový zvuk... safra... jsem připoutaný k něčemu řetězem. Jak dlouho tady budu? Hlavou se mi honí zase ty podivné myšlenky.... kde to jsem.. co se mnou bude... jak jsem mohl něco takového dovolit.... já takový racionálně uvažující člověk a teď jsem tady.. připoutaný, bezmocný.. s kalhotami u kotníků....
Naštěstí znovu slyším kroky... neznámá je opět tady... Přistoupí ke mně zepředu a bere do ruky můj penis... pomaloučku a lehounce po něm přejíždí.. ale čím jemnější jsou ty doteky, tím více se ten můj klacek napíná a já začínám prudčeji dýchat. "Těšil jsi se
na mě, chlapečku?" .. slyším její šepot a rozeznávám snad i trošku pobavený tón. Jen suše polknu... Ona zmáčkne moje koule až zasyčím bolestí... "odpověz!" "Ano, Paní" ... "to je dobře, čubko moje" ... pronese už hlasitěji a strhne mi prudce šátek z očí. Mžourám do prudkého světla a snažím se rozkoukat... ona zhasne část světel a já už se začínám konečně trochu orientovat... ano jsem ve sklepě, ze zdí visí řetězy, sem tam trčí nějaká skoba nebo kovové oko a na protější zdi je dřevěný kříž ve tvaru písmene X
s připevněnými pouty. "Jen se pěkně rozhlédni, chlapečku, to všechno je tady jen a jen pro tebe" slyším její hlas za zády... snažím se otočit hlavu, ale nejde mi to. Sama přistoupí až těsně ke mně a odepne řetěz z obojku. Pak její ruce vklouznou pod moje triko a začnou pomalou sjíždět po mém těle... od krku dolů.. pomaloučku a zlehka..
přes bradavky, kde se chviličku zdrží a pak pokračují níž. Přivírám slastně oči a začínám vzrušeně dýchat... Najednou jsou její ruce pryč. Otevřu oči a ona stojí přede mnou.. překvapeně vyhrknu "Paní?" .. Ano, byla to ona... vůbec jsem ji celou dobu nepoznal... jen jsem na ni vyjeveně zíral. Stála tam přede mnou, dlouhé vlasy měla vyčesané tak,
že vynikly masivní kovové náušnice i náhrdelník. Na sobě měla černé krátké lackové šaty, po stranách sešněrované tkanicemi. Z pod šatů vykukovaly podvazky, které přidržovaly černé punčochy, na nohou lodičky na vysokém podpatku. V ruce držela nůžky, mile se na mě usmívala a přistupovala blíž. Teď teprve jsem pochopil ten její požadavek, abych na sobě měl postradatelné oblečení.. lámal jsem si hlavu tím, co to mělo znamenat a teď mi to začalo docházet. Nůžkami zacvakala před mým obličejem
a zajela za lem trička u krku a pak cvak.. tričko mi nastřihla..
Pak udělala totéž u rukávů. Nůžky odložila a prudce trhla. Látka povolila .. Ani jsem se nenadál a byl jsem bez trička. Sakra, proč jsem víc nevěnoval pozornost tomu jejímu požadavku.. Teď přijdu o zánovní oblečení. A opravdu... už se sklání k mým nohám a likviduje nůžkami i moje kalhoty.... Jde jí to poměrně špatně, ale za chvilku se jí to podařilo. Tak a moje kalhoty jsou na několik kousků.
Překvapeně zjišťuji, že mě to neuvěřitelně vzrušilo.
Moje péro trčí do prostoru a už se objevila i první kapička....