Příjemná dovolená VII

Ráno nás vzbudilo nesmělé klepání na dveře chatky. Venku už zase svítilo sluníčko a pomalu vysoušelo následky předchozího deště. Mysleli jsme, že to je Pavel s Kamilou, takže se Petra vydal otevřít, aniž by se zatěžovala oblékáním. K jejímu překvapení ale před dveřmi nestáli naši sousedé, ale dvě mladé dívky s batohy na zádech.
„A…a…ahoj teto“, vykoktala jedna z nich a zaraženě zírala na nahou Petru ve dveřích.
„Jé, ahoj Adélko, co tady děláš? Tedy děláte,“ vyhrkla Petra, když v dívce poznal dceru svojí starší sestry Jany. „Promiň, že vás vítám takhle, teprve jsme vstávali. Vydržte, něco na sebe hodíme… pojďte zatím dál.“
„Tedy jestli jde o to „oblečení“, tak se nemusíš nijak přemáhat,“ s úsměvem řekla Adélka, „nám s Veronikou se to docela líbí,“ a lišácky na sebe s kamarádkou mrkli.
Petra si obě děvčata zvědavě změřila pohledem, nic neřekla, ale přece jen si přes sebe přetáhla delší tričko, které vypadalo jako hodně krátké minišaty. Já na sebe mezitím natáhl alespoň trenky a šel jsem se s nečekanou návštěvou přivítat.
„Ahoj, Adélko,“ pozdravil jsem neteř a políbil jí na tvář. Naposledy jsem ji viděl, když nastupovala na gympl a uvědomil jsem si, že letos maturovala. Vyrostla z ní krásná holka, krátce střižené tmavé vlasy kontrastovaly s pomněnkovýma očima, štíhlá, vysoká vysportovaná postava, prostě pastva pro oči. Její kamarádce jsem podal ruku a přestavil sebe i svoji manželku. Při té příležitosti jsem si ji zvědavě prohlédnul. Byla úplně jiný typ než Adélka, ale přesto velice pohledná. Postavou podstatně menší blondýnka s dlouhými vlasy, trochu baculatější ve tváři i na jiných místech, ale ne tolik, že by to nebylo hezké.
„Jak jsem zaznamenal, ty budeš Veronika. Ty jsi Adélčina spolužačka nebo kamarádka?“ oslovil jsem ji.
Děvčata se na sebe podívala a po chvilce ticha Adélka odpověděla za Veroniku: „No, spíš přítelkyně, jestli se to tak dá říct.“
Petra zpozorněla. „Mám to chápat tak, že spolu chodíte?“
„Ano, chodíme… doufám, že vám to nijak moc nevadí…“
„Ale vůbec, proč by mělo,“ ujišťovala ji Petra. „Žijeme v 21. století, a ne ve Viktoriánský Anglii. Ale teď mi raději řekněte, kde jste se tu vzaly. Jak vůbec víte, že tu jsme?“
„Chystaly jsme se někam na vandr a mamka mi prozradila, že v tuhle dobu budete tady. Tak nás napadlo, že se za vámi podíváme. Doufám, že nemáte nic proti, že jsme vás tu takhle přepadly?“
„Co tě napadá,“ ujišťovala ji Petra. „A kde budete bydlet?“
„Zamluvili jsme si tu chatku, ale ještě jsme tam nebyly. V recepci jsme se na vás doptaly a řekly jsme si, že nejdřív zajdeme za vámi. Ta chatka by měla být někde poblíž, tak to nebudeme mít daleko. Ale budeme tu jen dvě noci, pak jedem za partou na Vranov.“
„Tak fajn,“ vložil jsem se do debaty, „dojděte se ubytovat a pak se stavte na snídani, něco zatím připravíme.“
Holky radostně souhlasily, popadly batohy a zmizely.
Já s Petrou jsme se dali do přípravy snídaně.
„Teda trochu mě Adélka překvapila,“ začal jsem opatrně, „ty jsi věděla, že je na holky?“ zeptal jsem se Petry.
„Něco jsem tušila, Jana mi něco naznačovala, ale sama si tenkrát nebyla jistá. Spíš si myslela, že je na kluky i holky… vlastně stejně jako ona.“
„Jana je taky bi? To jsem netušil,“ vyhrknul jsem překvapeně.
„No, je… vlastně to byla moje sestřička, kdo mě učil líbat se a vlastně si i udělat dobře,“ pomalu ze sebe začala soukat Petra.
Vyvalil jsem na ní oči. „Počkej, to mi chceš říct, že jste spolu se ségrou…?“
„To úplně ne, jen jsme se líbaly a pak společně masturbovaly při pornu,“ odpověděla. „A tenkrát se mi přiznala, že jí vzrušujou i holky, jen ještě neměla žádnou praktickou zkušenost. Ale vím, že později nějaké to lesbické dobrodružství prožila.“
„A její manžel o tom ví?“
„Karel? Ani náhodou, vždyť víš, jak je žárlivej, to by asi nepřekousnul.“
„Hm, nevím, ale chlapům se většinou lesbické hrátky líbí.“
„To možná ano, ale nesmí jít o Karlovu manželku, v tomhle je úplnej magor.“
„Neví, o co přichází,“ zasnil jsem se při pomyšlení na dovádění Petry s Kamilou minulý den. „Tak mě napadá, jak bude asi reagovat na to, že jeho dcera chodí s holkou.“
„Kdo ví, třeba mu to zas tak vadit nebude, přece jen nejde o jeho ženu,“ přemýšlela nahlas Petra.
Pomalu jsme dodělávali snídani, když se znovu ozvalo zaklepání.
„Pojďte dál, je odemčeno,“ zahalekal jsem.
Adélka s Veronikou se stihly i převléct do volnějších letních šatů a slušelo jim to ještě víc.
„Vzali jsme si i ručníky a deku, že se po snídani skočíme vykoupat… jen jsme se chtěly zeptat, tady by někde měla být nudapláž, jestli nám poradíte… nechaly jsme totiž plavky doma.“
Petra se usmála: „Zapomněly jste je, nebo jste si je nevzaly záměrně?“
„Vlastně záměrně,“ přiznala Adélka, „chodíme pravidelně na nudapláž, nemáme rády, když se na nás lepí mokrý plavky.“
„Chápu,“ přikývla Péťa, „taky jsem tomu nedávno přišla na chuť,“ dodala s úsměvem. „Jestli vám to nebude vadit, půjdeme po snídani s vámi a ukážeme vám, kde to je.“
„To bude fajn, alespoň si můžeme víc popovídat,“ jásala Adélka a pustila se s chutí do jídla.
Mytí nádobí jsme nechali na později a mě napadlo zaťukat ještě na sousedy, jestli nepůjdou s námi. Kamila se nám ale omluvila, že si naplánovali výlet po jihočeských památkách a že s námi rádi půjdou zítra. Popřál jsem jim tedy šťastnou cestu a pak už jsme vyrazili na pláž.
Obě slečny byly nadšené útulností a klidem zdejší nudapláže. Hned našly částečně skrytý palouček a rozložily na něm svou deku. Nejdřív se mi zdálo, že je tu místa pro čtyři lidi trochu málo. Adélka si všimla mých rozpaků a hned mě začala uklidňovat: „Neboj, strejdo, když se trochu přitulíme, krásně se sem vejdeme,“ a při tom šibalsky pomrkávala na Verču. Nakonec jsme naši deku rozložili těsně vedle jejich a opravdu jsme se vešli, ačkoliv jsme se vzájemně dotýkali při každém pohybu. Po chvilce to nikomu z nás nepřišlo nepatřičné a užívali jsme si sluníčka. Párkrát jsme se došli zchladit do vody, ale většinu času jsme strávili na dece.
Ležel jsem mezi Adélkou a Petrou, Veronika se uvelebila na kraji, nalevo od Adélky. Z příjemného podřimování mě vyrušil pohyb, který jsem vedle sebe zaznamenal. Pootevřel jsem oči a všiml si, že Adélka, pootočená k Veronice, jí šátrá rukou v rozkroku. Ta na to reagovala tichým vzdechem. Podíval jsem se na Petru a zjistil, že leží na boku, hlavu podepřenou loktem, a obě děvčata pozoruje. Při tom svojí volnou rukou bloudí mezi svýma nohama. Tahle situace měla pro mě jediné vyústění – postavil se mi čůrák. A to tak, že hodně prudce.
Než jsem se mohl alespoň pokusit maskovat svoji situaci třeba přetočením na břicho, Adélka zareagovala: „Hele, strejdovi se to líbí, že jo?“ Přestala se věnovat Veronica a otočila se ke mně. Podívala se na Petru s její rukou prohánějící vyholenou kundičku a usmála se: „A tetě, koukám, taky.“ Pak nasměrovala pohled na můj trčící stožár a zeptala se mé ženy: „Můžu teto?“
Po jejím souhlasném přikývnutí vzala do ruky moji chloubu a pomalu ho začala honit. Mezitím se k ní Verča zezadu přitulila a začala ji hladit na prsou a dráždit jí bradavky. Zřejmě na ten popud Adélka zrychlila pohyb své ruky a při tom si zajížděla prsty druhé ruky do pičky. Veronika se nechala unést jejím a Petřiným příkladem a přidala se k jejich masturbaci. Při tom pohledu, kdy si tři krásné ženy těsně vedle mě prohánějí rukama své kundy a jedna z nich mi honí péro, netrvalo dlouho a cítil jsem, jak se semeno nekompromisně dere nahoru směrem k výstřiku. Toho si všimla Petra a okamžitě se přesunula a vzala můj žalud do pusy. Adélka ještě několikrát zapumpovala svojí ručkou a už jsem začal plnit manželčinu tlamičku. Ta jednou rychle polkla a zbytek semene si chvilku nechala v ústech. Pak polkla podruhé, olízla si rty a pak ještě vrcholek mého ptáka.
„Teda teto,“ ozvala se Adélka, „to bylo něco, jak to chutná? Ještě jsem to nikdy neměla v puse. S klukama jsem moc sexu nezažila, raději mám holky,“ a usmála se na Verču, „ale když jsem teď viděla s jakou chutí jsi to spolykala, začíná mě zajímat, jaký to je.“
Petra se zasmála. „No, popravdě to není nic moc, ale myslím, že k sexu to patří. Vím, že to chlapům dělá radost a mě to vůbec nevadí.“ Pak se podívala na mě. „Ale myslím, že tady Radek ti určitě dá ochutnat, je to tak?“
Vyvalil jsem na ní oči a jako ve snu přikývnul: „Když mi dáte nějaký čas na vzpamatování, tak to můžeme zkusit, ale bude toho napodruhé asi trochu míň.“
Adélka se trochu zarazila a pak řekla: „A co kdybychom se přesunuli k vám nebo k nám do chatky. Vody jsme si užili dost, a přece jen by tam bylo víc soukromí, co vy na to?“
Všichni jsme souhlasně přikývli, oblékli jsme si jen to nejnutnější, sbalili deky a vyrazili zpátky do kempu. Cestou jsem vyzvídal, jak to tedy holky mají se svým sexuálním zaměřením. Petra už zjistila, že sex se ženou má také něco do sebe, ale přece jen přiznala, že ji víc lákají ocásky. Adélka to měla přesně naopak. Jen Veronika nám sdělila, že je ještě panna a sex s mužem jí zatím nikdy nelákal. Zkušenosti měla jen s dívkami a jednou starší ženou. Ale po dnešním zážitku se trochu ve svém přesvědčení nechal zviklat a připustila, že by možná někdy v budoucnu nějakou zkušenost s mužem ráda získala, ale jak řekla, musela by být u toho alespoň ještě jedna žena, sama s mužem by se asi bála. Petra hned naznačila, že dvě ženy by byly lepší garde než jedna a potutelně se na mě při tom usmívala. Hned všem bylo jasné kam tím míří a podvědomě jsme všichni zrychlili krok.