Letní den u vody

Bože to bylo horko! Ale jízda kole je osvěžující, skvělý adrenalin, který mě naplňuje. Pořádně si zamakat! Projížďka po krajině mého dětství, skvělá, a navíc, konečně sama! Modré nebe a 30 stupňů ve stínu. Vedro. Horký asfalt i lesní pěšiny, sice melu z posledního, ale tělo potřebuje cvičit! Jedu loukami až k naší staré známé pískovně, pěšina je úzká a já už mám za sebou dobrých 30 kilometrů. Ono i u nás je krásně. Kdysi jsme se tu chodili koupat jako děti, ale dnes je všechno neuvěřitelně zarostlé a zpustlé. Nebyla jsem tu snad 10 let. Přesto ale je sobota a lidí je tu kupodivu spousta, To asi to horko. Myšlenka na osvěžení ve vodě mě napadla už před nějakými 10 kilometry. Plavky samozřejmě nemám. To by nevadilo. Vlastně pokud je to jen trochu možné tak se koupu jen bez plavek. Ale skoro jen v zahraničí, tam kde mne nikdo nezná a je průzračná voda, třeba v moři. Dnes je ale fakt horko a já jsem totálně vyprahlá. To mě motivuje překročit svoje zvyklosti a vystoupit ze své komfortní bubliny. Kdyby tak byla samostatná plážička, ale všude je obsazeno a navíc...bahnitý břeh a rákosí. No nic. Že je úplně vzadu na známém místě nuda pláž samozřejmě vím. Jako malá jsem se tam dívala, ale nikdy jsem na ní nebyla. Přesto, že s nahotou problém nemám, ostatně můj profil tady je toho dostatečným důkazem, tady to bylo vždycky tabu. Známí lidé, spolužáci, učitelé a sousedé, nesjem vůbec puritánka, ale některé věci mi nesedí. Jedu dál. Pěšina se dělí na dvě strany a já mám poslední možnost se rozhodnout . Pomalu zahýbám na tu úzkou a nenápadnější pěšinu. Vypadá to, že je rozhodnuto. Tak tedy jedu dál a sbírám odvahu. Pak mimu cedulku: Dále pohyb jen bez plavek! No nazdar. Jedu dál. Pláž je maličká a plná. Okolo zarostlá křovím, vlastně je tu docela útulno. Vidím tak 50 lidí na nevelkém prostoru. A já. Pěšina končí nevzhledným plechovým plotem, který odděluje další nenudistickou část břehu pískovny. Trošku vyčítavě? mne sleduje mnoho párů očí. Přece jen cyklistický dres nevypadá jako plavky. Nechci působit jako další čumil. Sama to nemám ráda. Dobrá. Sesednu z kola. Stále nejsem rozhodnutá, ale to pekelné vedro a já jsem totálně propocená. Vidím několik párů starších nudistů, krásně celý opálení, jsou v pohodě. Postavilo se několik mužů kolem šedesátky, snad místní hlídka či co. Asi jsem tu nejmladší, rozhodně nejmladší žena. Sundám batoh. A cyklistický dres. Potom kšandy cyklistických kalhot. Přichází rozhodující fáze. Hlídka mne ostražitě poočku šmíruje. Elastické cyklistické kraťasy soukám dolů. Pod nimi černá tanga. Ty nejmenší, sportovní, aby netlačily. Nechám je spadnout na zem aby bylo jasno, že sem opravdu patřím. Připadám si jako bych někoho přesvědčovala, což je samozřejmě nesmysl. Ale jakýsi stud je přitom se mnou vždycky. Příjemný stud. Sportovní podprsenku hned poté, to už jde hůř, znáte to, člověk chvilku ztratí rozhled po okolí. Narozdíl od okolí. A je to. Domácí coming out. Stojím nahá vedle kola na pláži plné místních lidí z mého rodného města. Tráva je nehezká, podklad vlhký po včerejším dešti, je to trochu jako u sousedů odvedle na dvorku. No možná tu někdo ze sousedství bude. Ale skoro všichni jsou opálení beze zbytku stejně jako já, čehož si jistě hned vedle ležící pán s velkým břichem a docela malým penisem všiml, protože mne nepokrytě sleduje a hledí mi přímo mezi nohy. Před týdnem jsem se ale vrátila z Valalty. A tak jsem opálená všude tak jak se na nuda pláž sluší a patří. Žádný nováček, toho si ale určitě taky všiml. Tam je to ale jiné, tam jsem jedna z mnoha. Žen je tam mnoho. Tady jsem asi spíš rarita. Tak snad je spokojen. Mě to nevadí. Rychle si zvykám a začíná se mi to líbit. A není sám. 3 pupkatí pánové korzují po pěšince a dělají jakoby nic. Tak vypnu prsa a ještě trochu víc zatáhnu břicho. To je prostě reflex. Nemůžu za to. Zamknu kolo. Chvíli stojím, teče ze mě pot. Tak a je to. Ani to nebolelo. Teď už je to jedno , těším se strašně do vody. Vstup je upravený, místní komunita se narozdíl od textilních ignorantů snaží. To je super a voda je úžasná. Byť není zrovna průzračná, je chladná a hned jak se ponořím pronikne do všech záhybů mého těla tak jak je to možné jen když se koupu nahá. Nádhera. Cítím ji v tříslech, pod prsy, na zadečku. To je prostě paráda. Plavu, užívám si tempa chvíli lenoším ve vodě. Pak zpátky výstup na břeh. A začínám si to užívat i tady. Někteří muži zbystřili. Zvedli se na dece a dívají se. Návrat z vody je pro ženu výzva. Teď už si mě konečně prohlédnou všichni, a ne jen zadek. Mě to ale vůbec nevadí. Vlastně naopak, ale to oni se nesmí dozvědět. Projdu se po pláži tam a zpět. Jako na přehlídce. Jsem nahá a mokrá, deku nemám, musím nějak uschnout. A taky jsem zvědavá. Kolem je nepřeberné množství mužů všech věkových kategorií i postav. Žen je málo. Penisy různých velikostí, spíš maličké, prostě normální život. I já je nemám velké. Myslím prsa. Ne zadek. Ten naopak pozornost budí. Jako obvykle. Mimochodem, myslela jsem si, že vyholení u žen je spíš obvyklá záležitost, alespoň v zahraničí, co já vidím je to úplně obyčejná a obvyklá věc. Tady jsem možná vybočovala z normy. Vždycky jsem se tak ale cítila lépe. Lépe viditelná a přístupná. Myslím, že tím je řečeno vše. I u mužů to mám radši. Tady ale převládá přirozenost. Vůbec mi to nevadí. Pán naproti mě má bříško a opravdu malý penis, nevisí, je spíš mírně ztuhlý, ale je malý. Hned si vzpomenu na ty v klícce, nechám ho i když se mi dívá přímo mezi nohy když mě míjí. Cítím trochu mravenčení v podbřišku. Tohle ale na nuda obvyklé není. Možná někdy, pánové ruku na srdce, krásná žíla vám na něm přitom naběhne. Ano i ženy mají nárok na neřestné myšlenky. Vracím se ke kolu. Občas musím někoho překročit, někomu je to jedno, někomu ne a dívá se. Kleknu si ke kolu, sednu na paty. Na kraji ve stínu pokuřují pánové a sledují mne. Nejradši bych si lehla ale nemám na co. Zezadu se ale ozývá hlas. "Ahoj!" Jasně že to nemohlo projít tak hladce! Ale nestěžuju si, vím do čeho jsem šla. Mává na mě někdo, přijde blíž a poznávám ho. Spolužák ze základky! Vstávám, otáčím se k němu "ahoj Petře, co tady děláš?". "Co já, co ty tady děláš?" zasměje se hned. Neviděla jsem ho 10 let, naposledy na srazu...dost se opil a balil každou okolo včetně mne. Že zrovna toho tady potkám. Celkem nepokrytě si mě prohlédne od hlavy až k patě. "Jsem tu jen na skok, nemám plavky ani ručník, ani si nemám kam lehnout, ale bylo mi strašně horko, jak žiješ?" vychrlila jsem na něj abych zabránila trapné situaci. Nevím jestli se to podařilo, hned odběhl a nabídl mi svůj ručník. Sedla jsem si tedy vedle něj, kolena k sobě, ruce okolo nich. Trošku stranou a do stínu. Bavili jsme se určitě skoro půl hodiny. Spolužáci, rodina, sousedi. Znáte to. Pak ale nastala delší odmlka. Chystala jsem se to ukončit ale předběhl mne.
"Tebe bych tady nečekal!" usmál se
"Proč ne?" naoko naštvaně jsem opáčila.
"Tady? Ale jak se na tebe dívám, nejsi bez plavek poprvé" dal mi tedy jasně najevo kam se dívá.
Lehla jsem si na bok směrem k němu, on vedle mne taky na boku. Dívali jsme se na sebe.
"Naposledy jsem tě viděl na tom srazu, pamatuješ?"
" pamatuju si to velmi dobře" usmála jsem se.
"já vím, byl jsem trošku ožralej...ale strašně ses mi líbila, co bych za to dal mít tě tam takhle nahou." zasmál se bezelstně. Vźdycky byl dost přímočarý.
"jsi krásně opálená, a vůbec, nahá vypadáš skvěle, vůbec bych to do tebe neřekl. Ty prsa na svůj věk a fantastický zadek"
" uf, díky" myslím, že jsem byla viditelně v rozpacích. Ale zároveň jsem měla sto chutí mu říct: chceš vidět moje nahé fotky? Nebo v prádle? V punčochách a botech jako kurvička, chceš? Víš kde jsou? Znáš amatéry a chceš znát nick? Chceš je okomentovat nebo si nade mnou vyhonit péro? Hm? Tohle se mi honilo hlavou a neuvěřitelně mě to vzrušilo. Neřekla jsem ale nic.
Sledoval mě.
"Děkuju, myslím, že jsem úplně normální, nejsem žádná pornohvězda" ani nevím proč jsem úplně mimoděk tohle nevhodné slovo použila, prostě mi vyklouzlo, ale bylo to venku. Znovu mě napadlo co by říkal na můj zdejší profil. On ale viditelně ztuhnul mezi nohama.
Rozhodla jsem se to ukončit.
"Hele, musím jet domů" vstala jsem a dívala se na něj shora. Chudák, takhle jsem ho opustit nechtěla. Položil se na záda. Rozhodla jsem se v okamžiku. Překročila jsem ho jednou nohou a stála nad ním jako socha, ruce v bok. Rozhlédla jsem se. Nikdo nás vysloveně nesledoval. Nenápadně jsem si prsty obou rukou oddálila pysky od sebe přímo nad jeho obličejem.
"Máš krásnou vyholenou kundu" šeptnul s očima přikovanýma mezi moje stehna.
"musím jet" mrkla jsem na něj.
Obléknu se. Tentokrát nejdřív kalhotky, pak až podprsenku. Kalhotky dnes budou tedy fest mokré. Co se dá dělat. Kraťasy, dres a jede se. Poslední rozloučení. Je krásný den, horko, ale já se cítím osvěžená. Fyzicky i psychicky. Každou ženu potěší, když se na ni muži dívají. Některou méně a některou více. Mně více. Ale nikdo to o mě neví. Odjíždím. Tady je fakt krásně! Kdoví možná tu nejsem naposled. Fajn lidi a ta svoboda být jen tak, nahá. Jsou tu všude úplně normální lidi, s většinou z nich bych si klidně dala jen tak pivo. Klidně i nahá.