Únos 5. a konečně závěrečný díl

„No pěkně jste ji zřídili, jen co je pravda. O tom si ještě promluvíme“ Ozval se ten hlas, o kterém si Laura nebyla jistá odkud ho zná. Ani pohled na toho muže ji nijak nepomohl, Tuctová postava trochu bříško a na obličeji měl masku jako na karneval v Benátkách, takže se opravdu bojí, aby ho někdo nepoznal, nebo minimálně aby ho nepoznala Laura.
„Pane až na ten pokus o útěk s ní nebyly problémy a vykazovala dokonce velké pokroky v oblastech, které jste nám zadal. Na některé nedošlo ale to jen kvůli tomu pokusu. Jinak bych řekl, že to bylo na velmi dobré cestě, a mrzí mne, že to takhle dopadlo. Pochopitelně vám upravíme naši nabídku, a zajistíme plně odpovídající náhradu, případně vrátíme veškeré náklady, které jste nám již uhradil“
Slyšela Petra, jak o ní mluví jako o kusu masa na pultu, které se zkazilo a řezník nabízí zákazníkovi jinou krkovičku. A s hrůzou si uvědomila, že petr měl pravdu i v tom, že se častěji a častěji po ponížení i bití u ní dostavují velmi příjemné pocity, takové, které dříve nepoznávala a nebo jen velmi krátce, třeba právě po cvičení, ale tam ti přikládala tomu mňam mňam trenérovi.
„Asi fakt budu masochistka“ uvědomila si, protože zatímco se petr bavil s tím chlapem tak prvotní nárazy bolesti ustoupily a jak zadek, tak svorky na prsou začaly být zdrojem poměrně libého pulsujícího pocitu, který se přeléval až do podbřišku a ona věděla, že by teď stačilo si několikrát přes kundičku přejet a orgasmus by byl tady.
Natolik své tělo znala, aby to, co cítí v břiše znala, novinka byla jen to, jak k němu došla…
Škoda, že za takových okolností. Dovedla si představit občasné schůzky s Petrem... „Sakra jak to, že na toho hajlza myslím i přes to všechno co mi provedl?“ Blesklo ji hlavou, ale myšlenka na to, že by se o její nohy zase petr beze zájmu o ní udělal, ji přivedla k ještě většímu vzrušní.
„Já asi nebudu normální!! Ležím tu zbitá, rozcapená jak přejetá žába před dvěma cizími chlapy a já necítím nic jiného než vzrušení?“ blesklo ji hlavou. „Ne asi budeš úplně normální submisivní masochistka“ Ozval se v hlavě hlas racionální a sarkastické Jany.
Na tu už Laura skoro zapomněla a měla strach že okolní svět také, možná až na manžela, těch pár milenců a nějakého praporčíka, kterému ten případ přistál na stole a on na něj nalepil cedulku
„Čeká se na nález těla“
Jana je mrtvá, uvědomila si. Už i ve mně je. Po tomhle zážitku si už neuměla představit, jak se vrátí do malého města, k manželovi a práci a k občasným víceméně trapným sexuálním odskokům.
Vůbec netušila, co bude dál, ale věděla, že její minulý život je pryč.
Mezitím, co se ji tohle všechno honilo hlavou, Petr neznámému stále popisoval, co všechno stihl s Laurou natrénovat a co ne.
„Tak se na to mrkneme, co říkate?“ prohlásil onen neznámý a laura na stehně ucítila jeho ruku. Podvědomě škubla nohou a on ji téměř laskavě poplácal.
„Nono, nebude to zlé, věř mi Lauro“ a jeho ruka se sunula dál až narazila na jeji kundu. A přesně jak Laura předpokládala, organismus neoklamala a vzrušením vzdychla..
„Ale, ale, no já ti to říkal“
Podívala se na Petra a on se naní povzbudivě i když trochu smutně pousmál. Zavřela oči a jak si tu za tu dobu zvykla zaklonila hlavu a čekala co přijde.
Cizí a nová ruka se u kundy chvili zdržela a pak cítila, jak do ní vniká nejprve jeden prst a pak další…
„Hmm vypadá to, že si to užívá! Tváří se jako by tu nebyla, ale kunda se oblafnout nedá, je krásně mokrá. Tak se mi líbíš Lauro“ Řekl ten neznámý a vytáhl prsty ven. Aby je přesunul na podvázaná prsa, chvilí strávil ohmatáváním jejího nového(a až dosud jediného) tetování.
„Vypadá nějak divně ne? Zeptal se neznámý.
„Při prvním prohřešku používáme strojek bez barvy, do týdne až se sloupnou strupy zůstane jen vytvarovaná jizvička a neruší to. Tady devítka je od vás nyní převedena ke službám zaměstnancům a ani my nechceme mít ošklová tetování na nasich kurvách. Jde spíš o psychologický trest, než o trvalé označení. Ostatně ty holky nemají velkou životnost a ta čísla se mohou měnit“ Odpověděl Petr.
„hmm, dobře“ Řekl nezúčastněně neznámý.
A Lauru polil studený pot, tak tohle je její budoucnost, někde v kleci čekat až se nějaký nadržený zaměstnanec té úchylné bandy bude chtít přijít ukojit.
„No to jsem dopadla“ a z očí ji vyhrkly slzy, že skoro ani nevnímala, že ruce se os tetování přesunuly k bradavkám, které přes všechno co se ji honilo hlavou, a jistě i proto, že prsa měla stále pevně podvázané, byly tvrdé a vztyčené jako dva hroty.
„Ty svorky jsou zapojené zeptal se hlas“
„Jistě pane, zde máte ovladač. Je tam stupnice od jedné do deseti, zatím úplně v pohodě dala pětku, ale při šestce se nám … no nevydržela ji“
Něco cvaklo a jak do prsou tak do stehen těsně u kundy se ji začalo vpíjet silné brnění, bolelo to, ale spíš příjemně než nějak hrozně stehna ji začala přímo vibrovat a vibrace se přenášely i na kundu a Lauro projížděl velmi přijemný pocit, který zesiloval jak neznámý točil kolečkem na ovladači dem a tam. Tohle bylo taaak úúžasné cítila Laura až z toho začala slastně vzdychat.
„Hm Hm perfektní, tohle mi přibalte, to se bude hodit, ale teď ji to sundejte a připravte mi to na potom“
„To hm hm jsem už někde sakra slyšela“ Pomyslela si Laura ale sakra kde??
Teď nemám na podobné věci ani pomyšlení, tělo v jednom ohni, ale přesto vzrušená až na kraj možného.
Petr zručně sundal svorky smotal kabely a i s ovladačem to všechno položil na stolek.
Neznámý si zatím obcházel rozvěšené pomůcky a neustále opakoval
„Hm Hm…“ sundal kožené důtky a lehce Lauru švihl přes břicho, několik pramenů trefilo i kundičku a Laura se opět neubránila vzdychu.
Neznámý pokračoval a neustále zvyšoval intenzitu švihu nebo ji podle bolestných syknutí snižoval, až našel přesně tu, která Lauře fakt dělala dobře. Byla v sedmém nebi a už už cítla, že to na ní jde. Těsně před tím posledním úlevným vzdechem ale neznámý přestal a jen ji sledoval jak Laura bojuje s odcházejícím vzrušením a jak by ráda osvobodila ruku, která by ji jedním pohlazením ulevila…
V tichosti stál díval se na ní usmíval se a ruka v kapse kalhot dávala znát, že si ho hladí…
„Hm hm.. Položku 8 jste dělali?“ Zeptal se náhle
„Zatím ne pane, ale myslím, že ji je schopna bez problémů“ Odpověděl Petr.
„Hm hm… Tak ukažte, co tu máme“ šel neznámý ke stolu
„Sakra to není herec nebo politik, to jsem slyšela někde osobně, ten chlap misí být z našeho města!!“ Blesklo Lauře hlavou. Ale pořád nevěděla! A navíc, co sakra mlže být položka 8 zmocňovaly se jí obavy, které vytlačili potřebu identifikovat neznámého, který evidentně chtěl být nepoznán.
Spíše cítila, než viděla, jak se ji neznámý postavil přímo mezi roztažené nohy.
Ucitíla jeho prst kolem konečníku a s úlevou poznala, že jí tam roztírá lubrikant. To co ji do zadku strčil bylo mnohem menší, něž to jak ji ho tam vrazil Milan. Opět slastně vzdychla. Navíc to „něco“ se v jejím konečníku přejemně rozvibrovalo a ona poznala, že to bude vajíčko, které ve stolku má taky… Když opět ucítila jeho prsty v kundě opat se nebránila slastnému vzdychnutí, přidávaly se další a další prsty až mela pocit že ji tam vjela celá ruka a tlačí se dál a dál. Navíc s ní začínal otáčet, že mela pocit, že ji vyskočí vnitřnosti. Ne, nepříjemné to nebylo ani trochu.
Naopak cítila jak se nezadržitelné blíží její výbuch. Kundu měla roztaženou k prasknutí, zdálo se, že ruka je v ní až po loket a a..
V tom to přišlo!
Výbuch je slabé slovo slastí přímo zařvala a neznámého zkropila takovou dávkou, že tomu sama sotva věřila, že je to možné.
Najednou uplně zvadla, přerývavě dýchala a snažila se z té chvilky vytěžit pro sebe co nejvíc, neznámý poždádal se svým hm hm o ručník, a utřel si obličej. A ruce. Uznale poplácal Lauru přes úplně mokré pysky opět tím „Hm Hm, ale nestačilo to jednou. Hm hm se opakovalo čím dal rychleji stejně tak jako plácaní přes kundu získávalo na intenzitě. Šíleně to štípalo, ale on nepřestával, naopak zrychloval a začal dýchat přesně tak jak Laura znala, když se chlap dostává přesně tam kde před chvílí byla ona. Na chvíli plácání ustalo ale jen proto, že neznámý si sundal kalhoty a přešel k její hlavě postavil se obkročmo kolem ní a dál pokračoval v plácání Laura nad sebou viděla jak se hope jeho šourek a jak mu stojí pták s naběhlou žilo a jak to v něm pulsuje. Instintivně a i proto, že se jíí zase zmocňovalo vzrušení zkusila, jestli jazykem dosáhne na jeho koule.
Dosáhla!
Okamžitě ji je přitlačil víc na obličej a začal šourkem jezdit přes její rty ona jazykem jeho kulky lízala a oba ze dostali do fáze, kde byli jak smyslu zbavení. Na chvílí ji jen zarazilo, když se ji hezky oholený celkem voňavý a jen trochu zpocený pytel začal vzdalovat a před ústy a jazykem se objevil jeho zadek… neváhala a oblízla i jeho dírku. Uplně cítila jak jím projela podobná vlna jako když on do ní zapnul proud. Stihla dírku olíznout tak dvakrát nebo třikrát a nervalo ani tři „hm hm“. Když se ozvalo
„Zakloň hlavu děvko a otevři hubu.
Oproti Ringovi měl jeho čurák skoro perfektní rozměr, zajel ji až do krku ale rozhodně ne tak hluboko jako Ringo.
Přestal ji plácat, pevně ji chytil za hlavu a začal ji mrdat jako kdyby byl v té správné díře. Nekompromisně přirážel a nedbal na dávivé zvuky ani na pramen slin, které ji tekly z koutků.
Už u ž mela pocit, že se pozvrací, ale v tu chvíli ho vyndal a zkropil ji celý obličej svou mrdkou.
do jedné dírky ji začal stékat pramínek semene a dostal se ji až na patro a začala kuckat.
„Hm Hm… super.. zvedněte ji.“
Petr ovladačem začal lůžko na řetězech zvedat skoro do stoje. Tak stačilo polknout a bylo po kuckání.
Neznámý si utíral ptáka a jeho okolí do ručníku, a ozvalo se specifické
„Hm Hm dobrá práce, předpokládám, že přes osmičku jste nešli a tak jsou další body nenacvičení nemýlím se?“
„Ne pane bohužel jsme to nestihli.“ Odvětil petr
„Hm hm Tak to zkusím já..“
„To nejde pane, víte jak jsem říkal, že je přeřazena do vnitřní služby… „
„Dostali jste prachy a smlouva je stále platná ne? Je tedy moje!“
Řekl velmi přísným hlasem neznámý a v tu chvíli to Lauře došlo.
„Už vím přesně kdo to je!!“
„Ten parchant!“
„Nezajímá mně kam jste ji převedli vy! Teď mi ji odvažte chci to zkusit sám! Nebo máte pocit, že ji nevládnu? A nechte nás tu pak chvíli samotné“
„Jistě pane, zkusit si s ní můžete všechno, ale co se týče dalšího postupu, budu se muset poradit se šéfem“ blekotal Petr, naprosto nepodobný tomu dominantnímu chlapíkovi, který ji, jak dlouho vlastně? Dva týdny? Měsíc? Cepoval, týral a dělal si z ní svou masturbační ponožku.
Ted ji odvazoval a sundával z té podivné věci.
„Pozor! Prohlídla“ zavelel a Laura se postavila přesně tak jak nacvičili.
„Hm Hm teď už vypadněte a domluvte mi schůzku se šéfem“ poručil mu neznámý, tedy ne neznámý. Laura poznala majitele koncernu, kterému kdysi tak hrdopýšsky odmítla schůzku. Ale nevěděla, jestli je rozumné dát to najevo. Tak mu raději budeme říkat dál neznámý.
Ten si zatím sedl na židli a pozoroval Lauru jak vypjatě stojí, ruce s propletenými prsty na týlu hlavy a zrak sklopený a stále přerývavě dýchá…
On už měl dech klidný a klidně si zapálil cigaretu a kochal se pohledem na její tělo.
„Hm Lauro, nevím, jestli jsi mě už poznala a je to jedno. Tvé odmítnutí se mě tehdy velmi dotklo a od té doby na tebe musím myslet. Jistě víš, že mé možnosti jsou téměř neomezené a tak jsem se rozhodl tě dostat za každou cenu a co víc, ne tě dostat do postele, to jsem chtěl tehdy. Ty jsi zranila mou pýchu a to já nesnesu. Ted na zem a po čtyřech přijď ke mně“
Raději poslechla klesla na kolena a pomalu šla k němu.
„Hlavu mi polož na stehno a ani se nehni!“
„Takže si pojďme vyjasnit tvou situaci. Dost si ji zkomplikovala, tím, jak ses pokusila utéct“
„Ale po dnešku, který jsem zdaleka nečekal tak dobý jako byl - Prostě jsem se s tebou chtěl jen rozloučit a slnit si svou touhu tě jen oprcat – mám pro tebe nabídku, čeká tě poslední zkouška a jestli uspěješ čeká tě poměrně dobrý život se mnou. Pokud se rozhodneš být zase pyšná a vzdorovitá, je mi líto, ale slyšela jsi sama. Budeš tu dělat v nějaké kobce matraci každému sekuriťákovi, kterému mamina doma nedala.“
Při těch slovech se Laura otřásla a řekla si, že asi cokoliv bude lepší, než být devítka, která musí podržet každému kdo přijde a rozhodla se zatnout zuby a generálovi vyhovět ve všem. Ostatně věděla, že generální ředitel má opravdu velké konexe. Ostatně v žebříčku nejbohatšího lidí země se pravidelně umísťoval hned za těmi, kteří jsou veřejně známí. Někdy jsou volby jakkoliv hrozné, poměrně snadné.
„Takže staneš se mou oddanou čubičkou, která poslechne na slovo a dostane za odměnu cokoliv na co si vzpomene. Pochopitelně podobně jako opravdová čubička jen ve svém výběhu. Který ale bude opravdu velký zajímavý a luxusní. No a nebo můžeš skončit tady na podlaze, tak deset minut potom co osud odejdu a to jednou pro vždy. To co jsem chtěl jsem už dostal, takže snesu, že tě už v životě neuvidím. Vidíš tamhle pověšený ten obojek s řetízkem?“
„Ano pane“ Dala to těch slov všechno, aby pochopil, že si vybrala
„Hm tak ho vem do zubů a přines mi ho“
Laura se pro něj vydala a tím náš příběh víceméně končí. Po chvilkovém dohadovaní mezi jejím novým pánem, Petrem a jeho šéfy ji přesunuli do hotelového pokoje, kde sice byla zamčená a potkávala jen dívky, které ji nosily jídlo a staraly se o pokoj ale dívala se dohromady „tetování“ opravdu vybledlo tak, že devítka byla skoro neviditelná, jen když pak později opalovala naoře bez, svítila poměrně jasně a připomínala ji tenhle zlý sen tak, že už nosila jen jednodílné plavky a prsa sluníčku už nikdy neukázala. Po 14 dnech pro ni přijel nějaký muž odvedl ji do černé dodávky a odvezl nocí k malému letadlu na kraji letiště. Když se ráno probudila bylo ti již v krásné vilce nad malou vesničkou na malém ostrůvku, kde všichni mluvili jen řecky a tak nikomu nemohla vyprávět jak se k panu „Jenikosovi“ (což je řecky generál jak se později dozvěděla) do vily dostala a jako hraje v jeho životě úlohu.
Hrála úlohu pánovy oddané čubičky, a hrála ji tak že si to oba užívali. Zasloužilo by se napsat, že si užívali až do smrti, ale stalo se to poměrně nedávno, takže možná právě teď Laura s obojkem plní generálovi nějaké jeho přání…