Kapitola 1, Jak to vše začalo

Tak a je to tu, ráno se vzbudím a nastupuji do nového zaměstnání.
Trochu nervózní, nevím úplně přesně co mě čeká. Ale co už, však uvidíme.
Ležím v posteli a snažím se usnout, hlavou mi běží myšlenky na zítřek. Potlačím je a trochu se ohlédnu.
Předchozích pět let uteklo jako voda. Práce začala zajímavě, Budovali jsme nový projekt, plní nadšení. A doma? Po rozvodu a nějakých těch krátkodobých známostech stálá přítelkyně. No ano, byla sice vdaná, ale to přece nikdo nemusí vědět. Byla fajn, rozuměli jsme si. A sex, to byla jízda. Živelná, nekonvenční, přitažlivě zvrhlá. Manžel asi ani netušil, jaká tajemná zákoutí skrývá její duše.
Začalo to vlastně docela tuctově. Náhodné setkání mezi regály v obchodě. Prý promiňte, můžete trochu uhnout s vozíkem? Jasně, odpovím a ohlédnu se. Stojí tam, košík naložený jídlem a kouká na mě. Štíhlá, možná až moc, na sobě černé lesklé legíny a triko. I když má malá prsa, nejde si nevšimnout, že nemá podprsenku. Světlé vlasy jí splývají přes ramena a za brýlemi šedé oči. Asi jsem na ní koukal trochu dýl, než by bylo běžné, ale dal jsem si záležet, aby si všimla. Prohodili jsme pár slov, uhnul jsem vozíkem a pustil ji kolem sebe. Jaké máš asi kalhotky, pomyslím si a podívám se jí na zadek, jak se vzdaluje uličkou. A jaká asi budeš v posteli? A najednou, ohlédla se a kouká mi do očí. No, to je trapas, říkám si. Jen se usmála. Pohlídám si když stojí frontu k pokladně a postavím se za ní. Ahoj, tak se zase potkáváme. Paní pokladní to moc nejde od ruky, ale to mi vlastně moc nevadí. Bavíme se, snažím se udělat dojem. Pozvání na kávu úplně neodmítla, ale prý teď nemá čas. Snad možná jindy. Nicméně, telefonní číslo si odnáším a ona má moje.
Příští dva dny v práci jsou hektické. Čekáme kontrolní den ze zámořské centrály, takže nevíme kam dřív skočit. Na událost z obchodu si vlastně ani moc nevzpomenu. Až později, po pár dnech, najdu papírek s číslem v kapse. Chvíli přemýšlím, mám napsat? No, zkusím to. Co se může stát, že? Nacvakám krátkou zprávu, vlastně jen takovou neurčitou. To jsem já, ten z obchodu. Vím, kde mají dobrou kávu. Zmáčknu tlačítko odeslat a vidím status doručeno. Za chvíli fajfka zmodrá, takže přečteno. Ten den nic, žádná odpověď. No, zkusil jsem to. A po víkendu cinkne mobil. Zpráva. Prý, kávu si dám ráda.
Při tom vzpomínání cítím vzrušení. Výborně, tohle jsou daleko příjemnější myšlenky než se stresovat z prvního dne v novém zaměstnání. Zavrtím se v posteli, zavřu oči a rukou si zajedu do trenýrek. Ptáka už mám jako kámen. Jen ho stisknu a přetáhnu předkožku. Uhhh, vydechnu. A před očima mi běží útržky z paměti plné sexu. Začnu si to pomalu dělat. Cítím, jak mi pták v ruce pulsuje, tvrdý a žilnatý. Před očima její zadek a roztažené nohy, hladkou kundu, do které zajíždí můj pták. A v uších mi zní její výkřiky. Zrychlím pohyby rukou. Olíznu si prsty a stisknu si bradavku. Aaaaa, vykřiknu a cítím, jak mi horké semeno stříká na břicho.
Chvíli hluboce oddechuji, utřu si semeno z břicha a otočím se na bok. Konečně usínám. Tak zítra.......