Žij na plno, říká se. Jenže jak. Tak jsem si jednoho dne po práci udělal super odpoledne. Zašel si nakoupit nějaké nové oblečení, pak zajel na večeři a pár pivek do oblíbeného pivního baru a pak hurá taxikem domů. Doma ale prázdno a večer ještě dlouhý, tak si říkám, že zajdu ještě na panáka do blízké hospůdky. Objednal jsem si Gentleman's Jack a doutník. A vyšel ven před bar. Je to pohoda, říkám si. Ještě by to chtělo nějakou prima tečku večera.
V tom se blíží podivný týpek a zdraví mě:
"Ahoj, jsem Jirka". A co já s tím, říkám si v duchu, ale v rámci socializace odpovídám relativně slušně.
"Čau, jsem Robert".
"Co to piješ?"
"Jacka."
"Mohl bych se od tebe napít?"
"Ne."
"A nechceš jít ke mě?"
Brrrr, otřepu se. "Co tam?"
"Budeme si povídat." nevzdává to Jirka.
"No, to už děláme jestli sis nevšiml"
"Hmmm, ty budeš asi na ženské, co?", smutně odpoví a mizí stejně pomalu jako se objevil.
Chvíli po tom, co odejde ten podivín se směrem k baru blíží dvě ženy. Ta jedna už z dálky velmi provokativně pokukuje.
Sebevědomě přichází ke mě:
"Co piješ?"
"Jacka."
"Odchází dovnitř a za pár vteřin se vrací se dvěma panáky.
"Ahoj, ja som Nika."
Já slovenštinu miluju, říkám si. "Ahoj, Robert:"
Otočíme pár panáků, ona pije vodku, já zůstávám u Jacka.
Pak se berou obě k odchodu.
"Chceš jít s námi?"
"Jasně!", souhlasím a cítím ten oheň mezi námi.
Zamířili jsme do nedalekého bytu její kamarádky. Chvíli jsme tam něco probírali, ale brzy se ke mě začala tulit a vůbec jí nevadilo, že tam je kamarádka a její přítel. Pěkně se otírala, jako kočka. Okamžitě jsme se začali líbat a jelikož byly zábrany po těch panácích pryč, hned jsem zaútočil svými hbitými prsty. Líbilo se jí to a chtěla stále víc. To mě ještě dál provokovalo.
"Jestli chcete, tak běžte do pokojíčku", ohlásila kamarádka.
Neváhali jsme ani vteřinu.
Hned jsme se na sebe vrhli s takovým chtíčem a chutí, že ta postel měla co dělat, aby tu naši jízdu vydržela. Vlnila se nádherně. Její tělo krásně reagovalo na každou moji akci a šlo vidět, jak po nás hezky stéká pot. Po nějaké době vtrhla do pokojíku kamarádka, ať se zklidníme, že spí vedle děti. A taky ohlásila, že už jdou spát. Ani neváhala a přesunula se dolů, aby mě vzala do úst a velkolepě dokončila tuhle perfektní noc.
Ten den jsem skutečně zažil, jaké to je užít si den naplno. Děkuji, přítulná Niko.
