Můj Nik, o kterém jsem toho dřívě napsal spoustu, byl ve všem senzační. Jeho věk byl navíc podobný tomu mému, 180 cm proti mým 188, štíhlý jako já. To akorát pro představu. Bydleli jsme spolu ve velkém bytě, což mělo tu výhodu, že se před ním dalo skrýt do jiné místnosti. Oba jsme pracovali z domu ve svém oboru na 100% domácí kancelář, takže schovat se bylo potřeba. Často jsme byli oba na rozlehlé terase, kde jsme si s laptopy sedli proti sobě. Když mi zrovna nechyběly moje čtyři monitory. "Víc monitorů, víc adidas!" Říkával jsem na Nikovy posměšky, že jemu kupodivu stačí jen monitory tři.
Bydleli jsme nedaleko lesoparku, který se už dříve ukázal na docela pěkné místo. V přehradě se dalo s trochou sebezapření koupat, i na molu se rozvalit, takže jsme toho dost často využívali, když jsme se zrovna chtěli flákat. Samozřejmě jsme často šukali, což bylo dost fajn, kdyby Nik nevymýšlel kraviny a nestreamoval to, protože mobil sotva dával z pracek. Byl častým návštěvníkem všelijakých videochatů, kde nás dával na odiv při různých - příležitostech. Nikdy jsem tolik videochatů jako on nenavštívil. Psal si s kdovíkým a plnil různá "přání" kdovíjakých úchyláků. Zdálo se, že je na tom závislý. Někdy jen prudil a provokoval neznámé lidi. O jeho streamy byl docela zájem, když mi vlezl pod stůl a na terase mi ho vykouřil, dával si na tom více záležet, než obvykle. Pak si psal a práce se mu nakupila. Když se udělal, tak byl schopný si k ní sednout a jet přes noc svoje resty.
Nebo jen řekl firmě A, že nestíhá kvůli firmy B a firmě C řekl, že nestíhá kvůli firmy A. Procházelo mu to a měl to na pohodu brát tři "výplaty". "Asi bych měl přibrat nějaké další zákazníky!" Říkal si, že by se mu hodila čtvrtá a pátá výplata, protože by akorát naleštil to co dělá pro firmy A a B. "Totiž, více zákazníků, víc adidas!" Říkával na moje narážky, že tři jsou tak akorát. Nápadů jsme měli spousty, a Nik z nich docela těžil. Někdy ale věci komplikoval.
Učili nás oba odnaučit se věci slibovat. A tak jsme nikomu nic neslibovali. Ani sobě. Vztah se tak přetavil do prostého soužití, kdy jsme nic moc neplánovali. Slovo "plánovat" bylo pro Nika dost sprosté.
Nik byl gay, a já jako bisexuál pro něj nebyl moc stravitelný. Teda aspoň pro jeho známé a kamarády, kterým do toho mohl být šumák. Ale gay komunita (aspoň u nás) je prostě něco ..., je to jako... s cikány, jednotlivě se s nima dá mnohdy bavit, ale nesmí jich být moc naráz. Pak na vás vybalí spektrum nesmyslů z osnovy gender studies a vysoké školy pro zlatokopky. Škodilo mi i to, že jsem se odmítal účatnit různých pochodů. A tak i trochu proto jsme se jednoho dne s Nikem rozešli...
