Začal bych asi tím, že nevím, zda mám mluvit o smůle, anebo o štěstí, ale asi bych tomu měl říkat štěstí. Není den, kdy by do práce nepřišel za kolegyní její syn, jsem v práci nějaký ten rok, tak jsem mohl pozorovat, jak roste a mění se. Pamatuji dobu, kdy byl menší, jak já, teď byl tak o hlavu vyšší a docela zmužněl. Vždy jsme se zdravili, občas prohodili nějakou větu, jak se máme, povídal mi o škole a já vyzvídal, jaké jsou na škole holky – to vždy klopil oči dolů a červenal. Jeden den, už ani nevím, který to byl, ani kolik bylo hodin jsem šel na záchod. Rozhlédl jsem se po toaletě, zda jsem sám – nemám rád, když je někdo se mnou, to se pak ani nevychčiju. Postavil jsem se k pisoáru, povolil pásek, rozepnul kalhoty a vytáhl ho ven. Zlehka jsem ho dráždil, to se mu líbilo a dával mi to najevo mírným ztopořením, přitlačil jsem ho dolů a začal chcát, když v tom cvakly dveře. „Do prdele“, pomyslel jsem si a snažil se urychlit chcaní, ale nešlo to. Hodil jsem pohled ke dveřím, kdo přišel a byl to on – „synek“. Pozdravil mě, pozdrav jsem opětoval – čekal jsem, že hned „zapluje“ do kabinek, ostatně, jako pokaždé – vždy chodí do kabinek. Začal si uvolňovat pásek, rozepínat kalhoty, stoupnul si vedle mě k pisoáru, podíval se na mě, pak do svého pisoáru, vytáhl ven péro a začal chcát. Snažil jsem se „dochcat“, ale péro mi začalo tvrdnout víc, než jsem mohl zvládnout, čehož si ihned všiml, „s tímhle Ti to fakt nepůjde“, smál se, „a já se také asi nevychčiju“, podíval jsem se k němu dolů a viděl, jak se mu pomalu zvedá. Měl ho docela velkého. „Tak co s tím“, ozval se z ničeho nic. Když vytekla poslední kapka, oklepal jsem ho a snažil se ho uklidit zpět do boxerek, když se ho zlehka dotknul, „nechoď ještě“. Natáhl se, aby otevřel kabinku za námi, zatlačil mě do ní, zamknul a dál se mi dotýkal péra, které už stálo v plné parádě. „Máš pěkný klacek“, zlehka mi ho stahoval, co to šlo, „velký žalud, takový nemám“ a chytl si své péro do ruky a ukazoval mi ho. „Máš ho taky pěkného“, řekl jsem mu, když mě chytil za ruku a položil si ji na něj. Cvakly dveře, někdo jde na záchod, bylo slyšet, jak se rozepnul zip a jak jde čůrek do pisoáru. Vtipný okamžik nastal, když si dotyčný začal zpívat, museli jsme se držet za pusu, abychom se oba nesmáli. Konečně bylo slyšet, jak pisoár splachuje, sepnutí vody v umyvadle a cvaknutí dveří znamenalo, že jsme zase sami. Podívali jsme se na sebe, opět mi ho chytil do ruky a začal zlehka honit. Mnul jsem mu kulky v dlani a ohmatával jeho péro. Když jsem mu ho chytil, hezky mu tvrdlo, cukalo a já cítil, jak mu vytéká. „To mám takhle vždycky“, podíval se na mě, „rychle se udělám“. Řekl jsem mu, že jsem to ze začátku měl také, ale že jsem mohl honit skoro furt a dál mu ho pomalu honil. Bylo vidět, že se mu to líbí a jen tiše předl, jako malé kotě. „Je to divný, když při tom myslím na Tebe“, nevěděl jsem, co mu mám v tu chvíli na to říct a jen se usmál. Pustil mi péro, přitáhl si mě k sobě a objal mě. Cítil jsem, jak se mi jeho péro otírá o tričko a jak se mi na něj lepí jeho vyteklá mrdka. Odtáhl se a začal mi ho znovu honit, opět mě chytil za ruku, aby mi ji dal na svoje péro, „hoň mi ho, prosím, udělej mě“. Ze začátku jsem ho pomalu honil, pak mu přidával na tempu, to samé „kopíroval“ s mým pérem. Tlumivě oddechoval, „udělám se“, oddechoval a já cítil, jak mu v ruce jeho péro pulzuje a vystřikuje semeno na mé péro, na mé tričko, na mé boxerky. „Promiň, promiň“, omlouval se, ale nepřestával mi ho honit. Říkal jsem mu, že se nic neděje, oddechoval jsem a natočil se směrem k záchodu. Postavil se za mě, jeho ještě tepající péro jsem cítil na zadku, kde mi vypouštělo poslední kapky teplé mrdky. Jednou rukou mě držel kolem hrudi, pevně přitisknutého k sobě, hlavu měl opřenou o moji, jako by se tulil a druhou rukou mi ho rychle honil, tohle dlouho nevydržím. „Pokračuj, pokračuj a nepře…“, ani jsem to nestačil doříct a péro zapumpovalo a z žaludu se hrnula mrdka ven. Stále mě honil a vzdychal mi do ucha, poslední záchvěv a letící semeno. Snažil jsem se otřít nejen sebe, ale i záchod a jeho okolí. Podal mu papír, aby se mohl utřít. Budu si jít muset koupit nové trenky, smál jsem se. Když jsme se oblékali, tak mi řekl, že to bylo opravdu hezké a ze …. …. záchodu jsme se jeden po druhém vytratili. Co myslíte, měl příběh ještě nějaké pokračování? A co vy, také máte zkušenost z toalet?
