Sousede, tobě stojí péro!

2. 12. 2023 · 4 379 zhlédnutí curious_w

Záznam vydařeného večera. 2021, anonymizováno.

„Dobrý večer, sousede, děláš něco?“ Z veselého tónu Terčina hlasu je mi jasné, že dosavadní průběh soboty je na její straně života prozatím dost povedený. A má být ještě líp.

„Akorát se vracím z procházky domů. Jestli dobře slyším, tak se s Domčou asi dobře bavíte!“ Konstatuju.

„Následuje zastávka Skácelova.“ Všímám si trolejbusového hlášení v pozadí Terezina smíchu.

„Kam máte namířeno?“

„Za tebou, chceš?“

„Proč ne!“ Směju se té troufalosti a souhlasím. „Pít budeme mít co, ještě se stavím v obchodě pro něco na zub. Za jak dlouho tu budete?“

„Do půl hodiny to stíháme.“

„Perfektní.“ Říkám nahlas, zatímco vím, že si musím setsakramentsky pohnout. Díky bohu mám uklizeno.

Doma chystám mlsání, pouštím hudbu a sprchuju se. Jsem na sebe pyšný, zůstává mi dokonce rezerva na vlasy a namíchání prvních drinků.

Zvonek. Jdu otevřít a už z chodby slyším pronikavý smích. No to bude dneska zase dílo. Otevírám dveře a sousedka se mi vrhá kolem krku. „Nazdaar, sousedee, máš se?“ Hned vzápětí mě objímá i Domča. S tou jsem si doposud vyměnil jen pohled a stisk ruky, když mi ji Terka před pár dny představovala během náhodného setkání u vchodových dveří.

..............

Domča má krátce po rozchodu (stejně jako já) a stěhování se zpátky k rodičům. Jejich byt je ani ne deset minut chůze od paneláku, ve kterém jsem bydlel já a sousedka Tereza. Sousedku jsem po nastěhování se sem tam potkával. Obvykle když chodila venčit psa. Ale to jsme po sobě jen koukali a zdravili se.

Dokud jsem jednoho dne nešel odnést krabici od monitoru do sklepa. Zamykám vstup ke kójím a periferně si všímám pohybu u schránek. Terka se vrací z procházky se psem. Zastavuje se, zdravíme se a poprvé mi říká víc než dvě slova: „Mám počkat s výtahem?“

„Děkuju, projdu se po schodech.“ Pálím ze sebe automaticky odpověď. Výtah se dává do pohybu. Dochází mi to, sotva dělám první kroky na schody. „Ty seš takovej vůl!“ Mlátím se do čela a kroutím hlavou nad vlastní nedůvtipností. Snad budu mít možnost tohle zaváhání napravit.

Asi tři dny poté sedím na gauči a projíždím Tinder. Máte nové propojení. Procházím fotky mladé sympatické černovlásky. Smyslné rty, krásně upravené obočí a šibalské oči. Dostávám se k obrázku z posilovny v legínách a těsném tričku. V tomhle outfitu vynikají její velká prsa a plné křivky. Navzdory tomu, že se mi vždycky líbily vyloženě štíhlé slečny, mě tahle notně přitahuje. A taky je mi nějaká povědomá.

Méně než jeden kilometr daleko.

„Ahoj, nekoukáme si náhodou přes ulici do oken?“

„Ahoj sousede. Můžeme si podat ruce přes balkón!“ Rozesmála mě její odpověď a dílek skládačky zapadá na své místo.

Pokračujeme v konverzaci celý den. Rozumíme si a témata na sebe hladce navazují. Samozřejmě se mi během psaní si nezapomíná náležitě vysmát za výtahové faux pas. (Mezi vlastnosti, které mám na sobě nejraději, naštěstí patří i schopnost udělat si srandu sám ze sebe a nebrat se tak vážně. Takže jsem se u toho taky dobře pobavil. Haha.)

Večer je tu. To už sedí na gauči, popíjí víno a směje se na mě. Povídáme si dost otevřeně a upřímně. O životě, čím jsme si za poslední dobu prošli a brzy se ocitáme také u sexuálních narážek a vtípků. Zvedám se z křesla, abych jí dolil. Na svoje místo se nevracím, sedám si vedle ní, dívám se jí do očí a je jasné, jak bude vypadat zbytek večera, noc a příští měsíc.

..............

První láhev Aperolu padla za vlast. Smích je stále hlasitější a témata hovoru odvážnější. Pozoruju výborně naladěnou Domču. Ve srovnání s Terkou podstatně útlejší. O odstín světlejší tmavé vlasy a roztomilé, sotva patrné pihy kolem nosu. Tuze se mi líbí.

„Ty čteš Cartera?“ Ptá se po prozkoumání mých vystavených knih.

„Nedávno jsem s ním začal. Je to magor a čte se to úplně samo.“ Čtu ho vražedným tempem. Co den, to díl série o brilantním detektivovi Robertu Hunterovi.

„Já vím, mám ho doma taky!“

Ani ve druhé láhvi Aperolu už toho mnoho nezbývá. Začínám pociťovat opilost. Jak na tom asi jsou ty dvě, když už v náladě dorazily? Solidní splávek. Míchám další dávku a vracím se k nim.

„Ty čteš Cartera? To je hustý!“

Mám místo mozku korek ze špuntu od Prosecca, nebo co se to děje, vždyť se mě na totéž ptala sotva pět minut zpátky. To bude asi déjà vu. Jenže když se zeptá ještě pětkrát, je mi jasné, že dneska končíme.

„Sousede, můžeme spát u tebe?“ Překvapuje mě Terčina otázka.

„Proč ne. Místa je v posteli dost.“

Půjčuju oběma tričko na spaní a ručníky. Osprchovaly se a přesunujeme se do postele. Ležím na kraji, uprostřed sousedka a na druhé straně Domča. Jen čekám, kdo z nás odpadne první.

Místo toho cítím, že se vedle mě něco děje. Hlasité líbání a jemné vzdychání mi i v naprosté tmě dává celkem jasnou představu. Vzápětí se dostavuje erekce a pořádná nadrženost. Protahuju se, čehož si všímá Terka, která ke mně poslepu za zády natahuje ruku, aby prozkoumala terén.

„Sousede, tobě stojí péro!“ Pronáší teatrálně.

„A divíš se snad?“ Odvětil jsem suše.

Ony suché opravdu nejsou. Jak jsem zjistil poté, co mě sousedka zbavila spodního prádla a já se ocitl mezi nimi.

Terka na zádech, Domča k ní přitulená zboku, v ústech bradavku na vrcholku těch naducaných ňader. Pouštím se do Terčina klína jazykem. Chutná mi, to už jsem ostatně věděl, a na moje počínání reaguje intenzivními vzdechy. Vidím, jak jí rudnou tváře a dostávám na ni chuť. Líbám ji a nechávám ochutnat samu sebe z mých rtů. Během vášnivého líbání do ní zajíždím hladce jako namydlený blesk a pouštím se do poctivého píchání té nadržené potvůrky.

Domča se s námi na střídačku líbá a dělá se u toho. Přišel čas seznámit se s ní hlouběji. Vytahuju ho ze sousedky a nabízím Dominice k ochutnání. Kouří mě jako kdyby soutěžila o titul nejlepší roztleskávačky fotbalového družstva. Odstrkuju její hlavu a nastavuju si ji na kraj postele. Roztahuju sexy nohy a vkleče mezi štíhlými stehny si prohlížím novou pičku. Oproti Terce má výraznější pysky a já se nemůžu dočkat, až poznám, jaké to je se mezi ně dostat.

Přesouvám svou ruku od práce na kouzelných kozičkách k novému úkolu a ukazováčkem ověřuju míru vlhkosti. Naměřené hodnoty se pohybují mimo známý rozsah mé stupnice. Fantazie!

Prsty nahrazuju jazykem a něžně si jeho špičkou razím cestu středem. Její reakce dává tušit, že se jí to líbí. Přitvrzuju a nasávám do úst ty božské pysky. Trochu je napínám a s mlasknutím pouštím. Řádné péči neuniká ani naběhlý klitoris. Chutná mi ještě víc než Terka, která si právě mokrou kundou dělá pohodlí na Domčině obličeji. Zvedám hlavu, kochám se a pár pohyby rukou se ještě víc vzrušuju.

Znovu skláním zrak. Zasouvací představení si rozhodně nechci nechat ujít. Obnaženým sametově hebkým žaludem tvrdého ptáka se nezadržitelně blížím k bodu průniku. Opona se rozestupuje a já proklouzávám do zákulisí. Penisem se ocitám v hřejivém nebi těsné kundičky. Zcela bez hnutí nasávám omamnost okamžiku všemi smysly.

Na okraj. Vzápětí až po koule dovnitř. Nejdřív pomalu. Pak rychleji. A pak naplno jako sbíječka Black & Decker. Při vrcholném tempu, za které by se ani íránský kulčík nestyděl, přestává Domča zvládat lízat Terku, jenom zaklání hlavu a v dlaních svírá prostěradlo. Přehazuju si její nohy přes ramena, objímám stehna a můžu tak ještě přidat. Vzhledem k množství alkoholu je má výdrž nekonečná. (Bohužel doslova, jak se ukáže později.)

Usoudil jsem, že z téhle strany je dostatečně ošukaná. Otáčím ji na břicho jako šťavnatý steak na grilu a konečně před sebou v plné kráse vidím drobnou kulatou prdelku. „Plesk!“ Cejchuju si ji červeným otiskem dlaně i s prsty. Už stačí jen lehce rozevřít a vrátit péro tam, kam patří.

„Prosím nepřestávej!“ Opakuje, zalykajíc se vzrušením.

Má štěstí. Nemám to v plánu.

Pokračuju ve zběsilém tempu Aperolem poháněného mrdacího maratonu. Pot mi stéká po zádech, hrudníku a brzy i z čela do očí. To není zrovna příjemné. Na rozdíl od toho, co provádím Dominice. Ale nedá se nic dělat. Musím z ní ven a pro ručník do koupelny, abych si otřel potem zbrocené čelo.

S návratem do ložnice dostávám geniální nápad. Asi abych vynahradil zatmění inteligence tehdy u výtahu. Ze šuplíku vytahuju dvě gumová dilda a lubrikant.

„Lehni si na záda a ty si s ní pohraj.“ Podávám většího silikonového krasavce sousedce do ruky. Pochopila a na všech čtyřech se svědomitě pouští do plnění rozkazu. Hodná.

Přiklekávám za Terezčinu macatou prdel. Kontrast mezi postavami obou divošek mě fascinuje a pořádně vzrušuje. Zasouvám do Terky druhé dildo a projíždím ji s ním. Důkladně.

„Už tam chci tebe.“ Žadoní.

Tomu nelze odolat. Odhazuju hračku bokem a jediným přírazem v ní mizím. Plácám kyprou zadnici a píchám roztouženou samici. Ona mezitím dál pustoší kamarádčinu tekoucí píču.

Docela rád už bych se udělal. K mé smůle má toto přání ke splnění stejně blízko jako vztah se sňatkovým podvodníkem ke skutečné lásce. Ale protože holky už mají dost, tak jednoduše přestávám. Je jim sice líto, že jsem se já neudělal a celé je nezcákal, mě však u srdce hřeje, že ony jsou uspokojené.

No a jedné z nich jsem během dalších dnů a týdnů zvládl to zcákání bohatě vynahradit.