Unesená

15. 12. 2023 · 5 554 zhlédnutí Nikola.re

Tenhle zážitek jsem sepisovat nechtěla, přeci jen je už trochu moc, ale dva z Vás mě přemluvili, prý si jistě své čtenáře najde.
Ještě když jsem neměla pána, jezdila jsem na akce sama, na různé soukromé akce. Vždy jsem se s někým domluvila a po zjištění, že se zdá, že jsme na stejné vlně, souhlasila jsem se schůzkou. Tak jsem se domluvila i s jedním mužem, že přijedu na pánskou jízdu na jednu chatu u Slaného, kde bude se třemi kamarády celý týden. Bavili jsme se skoro měsíc a samozřejmě padlo i mnoho z toho, co ho vzrušuje, a že by chtěl zkusit ovládání ženy, drsné zacházení a podobně. Nebylo to ale nic, o čem bychom si psali nepřetržitě, spíš takový jeden ze snů.
Manžel odjel na sluzebku, tak jsem mohla hned v pondělí vyrazit s tím, že s nimi budu do středy, abych se stihla dát před jeho pátečním návratem do pořádku. Přijela jsem na smluvené místo, na neoficiální parkoviště, poblíž několika chat. Bylo tu asi šest aut, a mezi nimi i červená dodávka, u které měl čekat ON. Čekal, přivítal mě, prohodili jsme pár slov, byl opravdu sympatický. Řekl že půjdeme do chaty, jen ještě vezme pití. Otevřel boční dveře. Najednou z dodávky vyskočili dva, chytili mě, vtáhli dovnitř. Dostala jsem roubík, na hlavu nějaký plátěný zatuchlý pytel. Drželo mě několik rukou a dodávka se rozjela. V tu chvíli začalo peklo. To že jsem okamžitě přišla o oblečení, kdy mé tričko prostě roztrhali a kraťasy, kalhotky, tenisky i ponožky mi prostě svlékli, s tím jsem nakonec počítala, že k tomu dojde, nebyla to už první akce, dokonce ani první drsnější akce, ale jejich rozmluva mě poslala během několika minut psychicky až na úplné dno. "Tak to je moc pěkná kurva, za tu nám dá Boran dost, s těma dvěma co už máme to bude letos super léto" slyšela jsem hlas. Něčí ruce mě osahávaly, roztahovaly mi nohy, tahali za bradavky. "Ale máme je odvézt až v pátek, tak si je ještě pořádně vyzkoušíme, za měsíc už budou od těch čmoudů na Balkáně k nepoznání" další hlas. "Tak tohle jsem už přehnala" běželo mi hlavou "zabít mě teda nechtěj, ale skončím jako děvka v nějakým bordelu v Albánii" napadlo mě po jejich slovech. Křičet jsem nemohla, jen jsem brečela. Srdce mi tlouklo jako o život. Prsty v mých dírách jsem ani nevnímala. "Vole čum, ta děvka jela tak nadržená na akci že má píču úplně oslintanou" smál se další hlas když ze mě vyjely něčí prsty. Auto drkotalo po nějaké polňačce, ale ne nijak dlouho, snad za deset minut zastavilo. Otevřeli se dveře a někdo mě vytáhl s auta ven. Spadla jsem do bláta. "Vole pozor, ať aspoň trochu vypadá než ji vyzkoušíme" něčí ruce mě zvedly a někdo si mě přehodil přes rameno a někam nesl. Došli jsme do nějaké budovy, bylo tu dost chladno. Sundal si mě z ramene a položil na nějakou postel. Ruce i nohy mě přivázali a odešli. Zůstala jsem sama. Hlavou se mi honily šíleně myšlenky, a docházelo mi, že jsem na tom tentokrát opravdu zle.
Někdo přišel, roztáhl mi nohy, plivnul mezi ně a jen tak do mě strčil ocas, ošukal mě, naplnil, povolil pytel na hlavě, sundal mi roubík "Budeš potichu, jestli něco uslyším, dostaneš ho zpátky" řekl. Na krk mi připnul obojek, na zámek k němu zapl řetěz, uvolnil mi pouta. "Pytel necháš na hlavě dokud neodejdu. Když se rozsvítí světlo, dáš ho na hlavu a budeš poslušně čekat. Máš tu vodu, něco k jídlu, když bys potřebovala na záchod, máš tady kýbl. Když budeš rozumná, bude to bez bolesti." řekl a odešel.
Když jsem slyšela klapnutí zámku, něco ze mě spadlo, a něco naopak padlo na mě. Žiju, ale kdo ví co se mnou bude. Po chvíli jsem opatrně sundala pytel. Rozhlédla jsem se po místnosti. Bylo to tak 3x3 metry. Postel, vedle postele na zemi kanystr s vodou, chleba, nějaký salám, ovoce, zelenina. Kousek dál kbelík, toaleťák, lavor s vodou. Postel byla napevno přidělaná ke stěně, uprostřed místnosti ve stropě v trámu bylo několik kovových ok. K jednomu vedl řetěz na kterém jsem byla připoutaná. Několik dalších ok v podlaze. Na stěně kříž z dvou trámů rovněž s oky. Místnost byla bez oken, osvětlená ve stropě několika slabými světly. Nevím jak dlouho jsem tam byla, když se rozsvítilo prudké světlo, nade dveřmi, namířené přímo na postel. Teprve když jsem slyšela odemykání, jsem si uvědomila "pytel", rychle jsem ho popadla a natáhla na hlavu. Instinktivně jsem se schoulila vsedě do klubíčka, přitáhla si kolena k tělu a čekala co bude. Dva muži mě položili, roztáhli mi nohy, jeden mě druhému držel, oba se vystřídali, znovu naplněna, znovu použitá, čekala jsem co bude dál. Odešli. Světlo zhaslo. Ležela jsem, schoulena, pytel na hlavě. Psychicky nejníž co jsem kdy byla. Chvílemi v klidu, že žiju a že je zrovna klid, chvílemi panika, že je vše v prdeli kvůli mé nadrženosti. Světlo se rozsvítilo. Zase dva. Otočili mě do kleku, použili zezadu. Odešli.
Ztratila jsem pojem o čase. Další světlo. Tři. Popruhy na rukou i nohou. Přivázána vestoje, ruce i nohy roztažené, přivázané, a řetěz od obojku napnutý ke stropu, až jsem měla problém dýchat. Osahávali moje tělo, tahali za bradavky. Někdo mi sundal pytel, neodvážila jsem se otevřít oči. "Chytrá" řekl někdo a oči mi zavázal páskou. Něčí prsty mi otevřely pusu. Najednou jsem do pusy dostala nějakou věc, která mi držela pusu otevřenou a já nemohla nic. Jen jsem cítila, jak mi pomalu sliny tečou z pusy ven. Někdo je olizl a plivl mi je zpět. Někdo mi mokrou houbou otřel kundu, z které vytékalo semeno, které jsem měla už i na zadku a po celých nohách. Otřel mě až ke kotníkům. Přišel někdo další. "Moc pěkná, tu beru taky. V pátek, po naší trase" řekl s nějakým hrozným přízvukem. A odešel. "Super, vole, ani jsem nečekal že nabídne tolik, to bude super léto." řekl radostně jeden z nich a ostatní s ním souhlasili. "Vidíš děvko, líbíš se, už teď si vydělala dost, a to teprv do vyděláš jemu" smál se jeden když mi rukou mačkal prsa a kroutil bradavky "brzy nebude takhle pěkná" pokračoval, když mi rukou projel přes kundu a strcil do mě prsty. "Odvaž ji, dáme si pořádně" řekl a cítila jsem uvolnění na nohou, rukou i obojku. Netrvalo však dlouho, ohnuly mě přes nějakou konstrukci, znovu přivázali, a obojek vytáhli nahoru. Byla jsem prohnutá jako kočka s vystrčeným zadkem. "Vypláchni jí prdel" zase stejný hlas. Do zadku mi někdo strčil hadičku, a moje střeva začala plnit pomalým ale stálým proudem studená voda. Neměla jsem vůli držet vše uvnitř. Voda začala vytékat po chvilce podle hadičky. Šok. Rána, jako bych dostala bičem, mi přistála na zadku, že jsem svěračem hadičku málem ustřihla. "A takhle ta prdel bude svěřená, jestli nechceš další" řekl přísně hlas. Držela jsem a snažila se stahovat svěrač. "Kolik?" ptal se "litr" odpověděl druhý. "Dobrý, nech ji ať si na to zvykne." řekl první. Zůstala jsem několik minut a snažila se držet vše v sobě. "Tak šup, pusť to, děvko" řekl hlas. Bála jsem se, styděla, ale už jsem to nechtěla držet. Uvolnila jsem se a vše tě mě vyjelo. Někdo mi na zadek přitiskl kbelík "Vole, to je humus, to chce několikrát", řekl. Po chvíli ze mě začalo ještě ustřikovat. " Tak další dávka" zase hlas. Mezitím jsem ucítila, jak z otevřené pusy tečou sliny a někdo mi do pusy strká žaluda. Nemohla jsem nic. Jen držet. Zkusil mě do krku. Ustála jsem to. Několikrát mě zajel až na mandle zatímco mi další plnil zadek druhou várkou vody. Když jsem byla opět plná, začal mi první stříkat do otevřené pusy a za chvíli ho vystřídal druhý. Další vyčištění. Třetí naplnění. A opět. Už jsem byla naprosto odevzdaná. Někdo mi zajel ocasem do vyplachnuteho zadku a začal mě ho šukat. Prsty roztahoval mou vyčištěnou díru a ocasem jezdil nadoraz dovnitř a úplně ven. Pořád dokola. Druhý mi uvolnil pusu, ale měla jsem ztuhlé čelisti a nemohla jsem s ní moc hýbat. Začali mě prcat proto sobě dva. Pusa anal. Po chvíli pusa kunda. Střídali se, prohazovali mezi sebou. Projížděli mě tak dlouho, že i mé tělo začalo reagovat a nakonec jsem se, nehybná, udělala. "No vidíš, tý děvce se to nakonec líbí" řekl hlas, když jsem vytekla. Když si užili své, cítila jsem, že mi do analu strká něco studeného. Po chvíli jsem poznala hák. Přivázal mi ho provazem k obojku a uvázal k němu mé vlasy, tak abych měla hlavu zakloněnou. Potom mě pustili zpět na postel, a odešli. Sundala jsem si pásku z očí a užívala si maximálně klid, který tu teď byl. Byla jsem moc utahana. Usnula jsem.
Někdo mi šuká zadek a při tom mě za vlasy tahá hlavu k sobě dozadu... Ne, ve spaní jsem cukla hlavou, až se hák zaryl do mé díry naplno a vlasy při tom zabolely až u kořínků. Zjistila jsem, že jsem se i počurala. Bylo mi to jedno. Jsem v prdeli. Po probuzení mě ta myšlenka svírala ještě víc. Možná za čas najdou moje auto na tom parkovišti, sto kilometrů od domova, v místech kde nikoho neznám, a odkud mě odvezli neznámo kam. Holka, to tě ta kunda dostala až sem. Super. To sis to užila. Teď budeš dělat kurvu někde v Albánii dělníkům bůh ví z kterých koutů světa, kteří si budou chtít odstřiknout do bílé kurvy. Zvedl se mi žaludek. Dostala jsem se ke kbelíku a zvracela, s hlavou zaklonenou jsem to měla i na sobě. To je konec. Lehla jsem si zpět na postel a asi zase usnula. Někdo mnou cloumá, otevřu oči. Světlo. Dohajzlu, pytel. Já ho viděla. To ne. Nechci. Zakryla jsem si oči a čekala co bude. Rozvázal mě. Vzal do náruče a někam mě nesl. Chytla jsem ho okolo krku a držela se ho jako jediného spojení s dosavadním životem. "Má dost" řekl když jsme přišli do nějakého pokoje "napusť vanu" řekl někomu a se mnou v náručí si sedl na židli.
"Už je konec, pojedeš domů, doufám že jsi v pořádku" řekl otevřela jsem oči a dívala se na něj. Co to má znamenat. Nechápala jsem nic. "Psalas, že tě vzrušuje únos a drsné zacházení , ale radši jsme to už stopli, už to bylo na tebe moc." pokračoval.
"Je to pravda?" zakňučela jsem. "Jo, už je konec" řekl. Objala jsem ho a tiskla se k němu. Tekly mi slzy. Rychle jsem se otočila od něj a pozvracela se. Najednou ze mě všechno spadlo. Nemohla jsem stát, hýbat se, byla jsem jako figurka. "Jak dlouho tu jsem?" zeptala jsem se. "Od včerejška" odpověděl.
"Hotovo" ozvalo se odvedle. Vstal a odnesl mě do koupelny. Položil do vany plné horké vody s pěnou. V tu chvíli to vše bylo jako sen. Začal mi omývat obličej, tělo, nohy, umyl mi vlasy, jemně mě hladil houbou po těle. Byla jsem naprosto uvolněná. "Děkuju" dostala jsem ze tebe jediné slovo.
Vykoupaná, připravené nové oblečení. Osušila jsem se, oblékla. Podívala se do zrcadla. Z toho se na mě díval cizí obličej. Kruhy pod očima, utahaný výraz. Bože, co dokáže jeden den. Jaký to musí být, když to tak skončí doopravdy.
Vyšla jsem do pokoje. Čtyři muži. V křeslech, pití, cigarety, úsměv na tváři. Přistoupil Hlas "Jsi fakt úžasná a doufám, že jsi v pořádku. S klukama jsme se dohodli, i když jsi nic nechtěla, že za tohle si zasloužíš odměnu" podával mi obálku "a až si odpočines, rád se s tebou domluvím na další akci, i když už to nebude mít ten náboj" řekl. Všechno se ve mě pralo. "Musím říct, že jsem se ještě nikdy nevracela domů z akce tolik šťastná" řekla jsem. "Pojď si dát něco k jídlu a pití, až si řekneš, odvezeme tě k autu, tedy jestli nechceš ještě zůstat" usmál se. "Čas ještě mám, ale upřímně, ráda teď pojedu domů, a nechám si všechno projít hlavou." odpověděla jsem mu. Od mého příjezdu právě uběhlo 24 hodin.