Není kouře bez ohýnku

Jako první dárek pod stromeček jsem s předstihem, dostala zánět nehtu a vyfasovala na chirurgii flastr. Jedná se o prostředníček pravé ruky a materiálem nešetřili. Ukázkový fuckáč.
"A mějte tu ruku nahoře, ať to nekrvácí." zavolala ještě ve dveřích sestra.
Hodinu jsem vydržela snášet masturbační a fuckovací vtípky kolegů, pak přišel šéf a poslal mě domů.
"Mami, jak ses ptala kdy přijedem na vánoce, tak už dneska."
"Co se stalo ?"
"Nic."
"Nelži, já to poznám !"
"No, tak se neptej, když to víš." položila jsem telefon.
Největší radost z mé bolesti měli psi, když jsem přijela brzy domů. Cítili přes obvaz Višněvského mast a olizovali mě. Pan Tlapka vycítil, že mě to bolí a začal výt.
"To bude dobrý, to bude dobrý." utěšovala jsem nás oba.
Sbalila jsem nejnutnější oblečení, dárky pro rodiče, otevřela kufr a čumáčkové naskákali do auta a jeli jsme.

Lehla jsem si pohovku ke krbu, zachumlala do deky a usnula. Probudilo mě horko. Ten táta nějak moc topí. Odkopala jsem se a chtěla se otočit na druhý bok, že si ještě pospím, když mě nechají a ..auu ! Hoří mi prst a cuká mi v něm. No, pěkný.
"Mami, pojedu na pohotovost. Prosim tě, pomoz mi spláchnout vlasy. Nechci smrdět od kouře."
"Není kouře bez ohýnku." zavtipkoval táta.
Utírám se jak se dá, beru čisté spodní prádlo a zase se vracím - "Mami, prosim tě, ještě mi zapni podprsenku."
Když jsem u garáže a nehrozí, že by mě bylo slyšet, vytáčím dr. Fialu.
"Ano ?"
"Ahoj. Vím, že jsem tě poslala do prdele, ale ... potřebuju antibiotika. Nutně !"
"Co se stalo ?"
"Proč se všichni ptáte ? Nemůžete mně prostě normálně jen dát dr*gy a nechat být ?"
"Poznávám tě, Jasná. Přijeď."

Rozvazuje obvaz, oplachuje prst, něčím potírá, zavazuje a podává plato prášků a sklenici džusu. Vymačkávám dvě pilulky a polykám bez zapití.
"Druhý za 12 hodin jsem chtěl říct." říká. "Kávu ?"
"Ne." těkám po něm očima. Mám absťák.
"Můžu kouřit ?" nečeká na odpověď a jde otevřít okno dokořán.
"A můžu kouřit já ?" ptám se a nespouštím oči z jeho naditého rozkroku.
"To nemusíš. Stačí říct Děkuju." sedá si a nezapálí.
"Ne, chci to. Potřebuju to."
"Škoda, že už nepotřebuješ mě."
Nechci v téhle konverzaci pokračovat. Chci jeho nádherného čůráka a nahořklou smetánku. Svlékám si triko, jde to dobře. Otáčím se k němu zády kvůli rozepnutí. Pochopí. Otáčím se čelem k němu, podprsenka padá na zem. Stahuje si kalhoty ke kotníkům a pohodlně posadí.

Podebírám si prsa a chvíli mu je podržím pod očima. Moje holky jim říkával a moc rád a dlouho si s nimi hrál a mazlil je. Pootevřu ústa a nespouštím z něj oči. Pouštím sliny zvolna do prsního žlábku. Podívám se kam dopadly. Trefa. Beru si ho jemně jako vzácný dar. Je to naposledy. Už pěkně stojí, tak tomu ještě holky napomůžeme, co říkáte. Ať má pan doktor na co vzpomínat a třeba i litovat. Políbám žalud a olíznu. Strčím špičku jazyka do malé dírečky a rozkmitám. Naberu znovu prsa a obemknu ho. Ještě jednou plivnu, ať je to víc navlhčené a pěkně to klouže. Já už vlhká jsem, klouzala bych jak Štěpán na ledě. Držím prsa pevně, co obvaz dovolí, už to ani nebolí. Pomalu jezdím po celé délce toho nádherného stvoření, stvořeného pro potěšení. Narovnám se a sama si určuju rychlost. Předkožka se krásně roluje, vůbec to dělá co já chci a tak mu v něm tepe. V rozkroku mi hoří. Ta dole by taky chtěla svoje. Masírovat čůráka nestačí. Nevydržím to, olíznu žalud a pak se hned zase dívám přímo do očí. Ani jeden neuhýbáme. Když slyším a vidím jak zrychleně dýchá, přestanu a jen držím. Chce mě pohladit po vlasech nebo přitáhnout už ke kuřbě, ale ucuknu. Zapomeň.

Pouštím prsa, posouvám se a beru si ten poklad do pusy. Bez držení. Jak to má rád. Vyšukat pusinku, pozdravit mandličky. Ještě chvíli si hraju, ale pak už se jen soustředím na dlouhé tahy a lechtání, abych dostala co chci. Cítím cigaretu, zapálil si. Kouříme oba a oba si to vychutnáváme. Chce vydržet co nejdéle a pravděpodobně bez zmáčknutí koulí i vydrží, ale já ty ruce nepoužiju. Jedeme pěkně bez drže. Přejíždím přes uzdičku a mám na horním rtu mám první kapku. Mňam. Zrychlím a pevně ho nahoře svírám. Trvá to jen pár vteřin a pumpuje do mě první dávku. No, to je dobrůtka. Polykám pomalu. Za chviličku druhá, tu spolknu naráz a třetí si podržím v puse. Chci mít tu chuť na patře. Chci, aby prostoupila do všech chuťových pohárků. Podržím si ho levou rukou, aby neklesnul a naposledy dírku olíznu, aby nic nezbylo a políbím.

Vstávám, posbírám svršky a prášky a odcházím.
"Cítím se ... tak nějak zneužitý."
"Chudáčku."