Sněhurka a jak to bylo dál - soutěžní

Všichni známe klasický příběh Sněhurka a sedm trpaslíků. Kdy se zlá královna snaží Sněhurky všemocně zbavit, jen aby byla nejkrásnější na světě. Což se jí povede, ale pohádka potřebuje šťastný konec. Proto se jí podaří zachránit, když se princ do ní zamiluje a poprosí trpaslíky ať mu věnuji její rakev, kterou přesunuli do jeho království. Nešťastnou náhodou jeden z trpaslíků zakopne a Sněhurce vypadne z hrdla otrávené jablko. Pak už se traduje, že Sněhurka a princ spolu žili šťastně až do smrti.

Na osud královny se úplně zapomnělo, sice díky své radosti spadla do jámy, ale zemřela v ní nebo se dostala ven?


Královna je již několik dní v temné díře ani za pomocí magie se ji nepodařilo vylést, až ji nezbyla skoro žádná energie. Potřebovala by lidskou oběď, aby jí doplnila. Náhle slyší kousek od sebe hukot, začíná volat o pomoc. Kolem jel dřevorubec, který zde kácel stromy. Zaslechl její hlas. Musel domů pro dlouhé lano. Královna ještě přemýšlí, zda nebude lepší znovu získat svou krásnou podobu než být za starou bábu. Než došel použila zaklínadlo proměny zpět. To ale netušila, že tím ztratí veškerou svou moc. Proměna ji vzala zbytek jejího daru. Tím si uvědomila, že se nemůže vrátit do království, neměla už moc, jak držet poddané v mezích, kdyby to zjistili. Momentálně se potřebovala dostat ven, pak může dál kout co dál. Potřebovala se napít, najíst, vykoupat. Dřevorubec ji hodí lano, které si omotá okolo pasu. Za pomoci koně ji vytáhne. Je unesený její krásou. Její strhaný obličej, popraskané rty mu naznačují, že je zde několik dní. Podá ji džbán s vodou, je velmi dychtivá, až se zakucká. Dřevorubec, říkejme mu Lukas, si královnu prohlíží, je dost krásný kus ženské, bujné křivky, havraní vlasy rozcuchané, větší zadeček, takový, co ho velmi rajcoval. Měla na sobě šaty vesničanky ze sousedního království, kde vládl momentálně chaos. Dlouho neměl ženu, která by se starala o jeho úd, potřeboval by pořádně souložit, ale na to nevypadala, že by měla sílu. Popadl ji do náruče a odnesl na vozík. Na plotně vaří polévku z toho co les nabízí. Suché šaty ji půjčil os své zesnulé manželky. Když je umyta, v čistém opravdu vypadá k nakousnutí. Když před ní postaví talíř, nevěřícně zírá, u královské tabule je zvyklá na lepší laskominy. Ale vyvstala ji vzpomínka, kdy žila u jezera se svou matkou, která ji učila čarovat, vařit.
Pár dní ji Lukas nechal na zotavení, když se ho pak zeptala, co chce za to jak se o ní staral, řekl, že její tělo nejlépe i se srdcem.
,, Jsem ti vděčná, ale tohle ti nedám. Jsem cudná žena, tohle si nechávám jen pro manžela."

V tom mu trochu lže, jelikož její první muž byl jenž dobře zaplatil její matce. Zbytek byly její manželé, kteří dlouho nežili, jen co od nich dostala, co chtěla. Nakonec se dohodli, že si vše odpracuje než půjde svou cestou.


Lukas týden na to potřeboval do královského města, domluvit se na zakázce, ke které byl povolán. Měl opravit trámy střechy. V tom si všiml na jedné zdi portrétu.
,, Kdo je ta žena?"
,, Naše královna, která se zde neukázala několik týdnů." zněla odpověď.
,, A popravdě nikomu se nám po ní nestýká, děláme si, co chceme. Nikdo nevybírá daně. Pokud si chceš zašpásovat v hradě, šlechta pořádá party, sudy vína tečou proudem, kdejaká služebná ti dá."

Dřevorubec se rozhodne jen se podívat, neodolá a dost si přihne vinného nektaru, který neměl kdy ochutnat. Ale nedokáže se odhodlat ochutnat buchty zdejších dam, klacek mu sice stojí, ale v hlavě má jen již pro něj odhalenou královnu. Nějakou chvíli zůstal a koukal na ty orgie. Kde si dva podávali jednu, nebo ženy se navzájem prznily. Cítí, že si potřebujete odskočit. Neodolá a přijednom si svého mohutného ptáka vyhoní. Když jde zpět okolo hlavního sálu uprostřed stojí muž, jenž se dožaduje vysvětlení, co se stalo jeho sestřenici. Drzouny proměňuje v kámen, zbytek raději prchá. Ani kouzelné zrcadlo Daliabadovi nechce odpovědět nakonec mu ji dá, že je mrtvá. Daliabad se rozhodne převzít vládu a pomstit se Sněhurce.


Sněhurka jede s princem pozvat trpaslíky, konečně na připravenou svatbu. Oba vědí, že by souložit měli až po svatbě. Ale na jedné mýtině neodolají. Nechají koně pást, sednou si do trávy, políbí se, princ osahává bujné křivky, vyhrne ji suknici šatů, sundá spodničku. Zasune prsty do její jeskyně lásky, poté jazykem začne dráždit její perličku. Když docílí uvolnění, tak ještě aby ho umocnil, mačká její kůzlátka. Sněhurka nikdy nedosáhla tak velkého orgasmu, když si potají ve své komůrce hrála. Když si princ chystá stáhnout kalhoty a spodky, přiletí drak, který se promění v člověka.
,, Teď zaplatíte za mou sestřenici." Princ hned vytáhl meč, ale oči čaroděje změnili barvu, meč prince začal pálit až ho upustil. Sněhurce nařídil ať utíká, aby si zachránila život. Té se povede najít chaloupku trpaslíků, kde přímo před prahem usnula.


Nyní se vrátíme k Lukasovi. Ten pospíchá zpátky do svého domu, ještě v hospodě vykoupí obraz. Královna v tu dobu spala. Kupodivu se mu povedlo přidělat její nohu k řetězu, který umožňoval chodit po jeho celém pozemku. Tohle opatření používal na dvou zesnulou ženu, když se měnila ve vlkodlaka. Ráno Lukas vstanul brzo, vlezl do ložnice, kde nad postel připevnil obrázek. Královna se probrala, hned ji popadl, políbil a přehnul přes koleno. Docela ji vyprášil zadek, ale její poklad vykazoval i jiné známky. Hodně její broskev tekla, když do ní strčil své mozolovité prsty. Samozřejmě, že se královna brání.
,, To máš za to, jak jsi trápila svůj lid." Otočí ji hlavu ke zdi. Náhle si i uvědomila, že má nohy v okovech.
,, Když víš, kdo jsem tak mne ihned pusť!!"
,, V žádném případě, teď budeš ty sloužit mým chutím. Dokud si nebudu jist, že jsi napravená. Teď hezky otevři ústa."

Rychle odhodil veškeré své oblečení. Úd má hodně naběhlý. Popadne ji za zátylek a přitlačí k jeho špičce. Nechce otevřít ústa, proto končí jeho prst v nich, kousne ho. Tak opět končí na jeho kolenou, její zadek z růžové barvy jde do ruda. Poté už se neodváží protestovat a poslušně mu ho kouří, místy ji přitlačí až ke kořenu. Narychlo ji ještě ojede zezadu.Díky svému půstu a nadrženosti rychle stříká do její broskve neřesti.
,, Až dojdu očekávám oběd. A připrav se na další kolo."

Podé odejde. Královna se zhroutí a propukne v pláč. Nedokáže se dívat ani na svůj obraz, který dokázala obdivovat i hodiny. Raději se pustila do krmení dobytka a dalších věcí, jenž byly třeba udělat. U vaření přemýšlí zda mu něco do jídla nehodit, co ho otráví. Ale věděla, že bude již obezřetný, když zná její identitu. A měla pravdu, musela jeho část jídla ochutnat jako první. Tak samo i pití. Po obědě ji vzal dozadu na dvůr, kde je žebřík na seník.
,, Šup svlékni se do naha!" Což odmítá tak tedy, jak stojí u žebříku, obmotá provaz přes ruce i nohy zeširoka rozkročené. Svlékání se tedy ujme sám. Když je hotov, utrhne trs kopřiv a sešlehá celé její krásné tělo. Hlavně na zadečku a prsou si dá záležet. Na bradavky i pysky přidělá kolíčky na prádlo až syká bolestí. Odměnou pro ní je polibek. Lechtá ji v podpaží, žebrech jak prsty, tak pírkem, na břiše ji udělá pár šrámů druhým koncem. Poté se baví jazykem, prsty, několikrát ji malém přivedl až na vrchol. Sundá kolíky.

Poté odejde a nechá ji vyhřívat takto na slunci. V jeho chalupě se před ním objeví ženská postava, která oblečením připomíná květinu.
,, Lukasi vidím, že se velmi dobře bavíš. Ale sám víš, že se vrátil Daliabad. Toho sama nezvládnu. Jen Helga ho dokáže zvládnout a porazit. Máš týden na její převýchovu! Bude třeba zachránit Sněhurku a království, ani mé trpaslinky nejsou tak silné."
,, A co když tenhle úkol matko přírodo nezvládnu? Třeba nebude chtít jít pomoct? Nebo o ní přijdu to bych už nepřežil."
,, Lukasi omlouvám se, neměl ses setkat s Lindou. V nestřeženém okamžiku mi utekla a nedokázala jsem zvrátit její prokletí. Věř ve své schopnosti i v to, že Helga má i své dobré já. Za tu dobu, co je s tebou pookřála. A vím, že půjde Sněhurce pomoct, tu teď chrání její zakletý princ a trpaslinky. Vydali se do království, které změnil ve skalnaté království." Jak přišla tak i odešla po těch slovech se změnila v páru.

Původně chtěl zajít pro jahody, které natrhala. Pomazat jimi celé její nádherné tělo, slízat, poté si ho vyhonit a celou postříkat rozmazat, aby se pak musela umýt pod studenou vodou ze studny. Přešla ho nálada, odvázal ji a šel kácet strom, který dlouho odkládal. Vztek mu dost pomohl. Večer měl nachystanou koupel v neckách. Voňavou večeři. Dokonce ho obsluhovala jen v korzetu. Ale ten večer se ji nezmocnil až druhého rána.



V době svačiny ani nepostřehl, že nožem něco vyřezává, co připomínalo didlo. Ani hrubé ani tenké. Pracoval na něm každou pauzu, kterou potřeboval. Výroba hraček ho uklidňovala v šuplíku má různé velikosti kolíku, jeho zesnulá manželka milovala hraní s jejím zadeček, kolík byl znamením po čem touží. Večer Helgu zprznil dárkem i svým penisem tak, že měl obavu, zda bude moct zítra chodit. Ráno přichází překvapení, na údu cítí něco vlhkého. Otevřel oči, viděl ústa jak jezdí nahoru dolů. Nevydal ani hlásku vystříkal celý svůj obsah, trochu sperma vyteklo koutkem. Jakmile polkla, tak jí políbil. I jeho kláda se opět zvedla, osedlala si ho na koníčka. Nechal tempo hloubku podle Helgy.
Čtvrtý den Helze osvobodil její nohy. Dal jí volnost. Ten den měla chuť hrát na babu. Neváhal, ale vytrhl vrbové proutí, jakmile ji chytl, tak jí lehce vyprášil zadek. Přemýšlel zda zkusit i tenhle druh sexu i u ní. Naslinil si prst, který strčil do análního otvoru. Nebránila se. Držela, sténala. V kapse měl i jeden z menších kolíku, zastrčil ho do její prdelky. Poté si ji vzal v poloze na čtyři. Miloval když díky kolíku v kundičce bylo jakoby těsněji. Pro její větší požitek si hrál s klitorisem. Pátý den nešel pracovat, celý s ní prosouložil bez ohledu jaké následky to bude mít pro ní druhý den. Dokonce zkusil na ní vosk, když byla přivázaná na posteli, i anální sex zda půjde. Kupodivu neprotestovala, líbilo se ji to.


Ráno připravil snídani. Když vstala povzdechl si.
,, Dobré ráno, Helgo najez se pak ti musím něco říct." Už oslovením jejím jménem se zarazila. Takto ji naposledy oslovila její matka.
,, Odkud znáš mé jméno?" Na jídlo neměla už pomyšlení
,, Řekla mi ho matka příroda i se vzkazem, že tě zítra bude potřebovat Sněhurka. Tvůj bratranec změnil království k nepoznání, jen ty jej dokážeš zastavit. Rozhodnutí je jen na tobě." Poté odešel a přišel až pozdě v noci, aby měla čas v klidu přemýšlet. Ráno chtěla ať se s ní miluje jako by to mělo být naposledy. Pochopil, že ho opouští, ale chtěl jít s ní. Nebránila mu.
Bohužel došli později, zakletý princ byl mrtev, trpaslinky proměněni v sochy. Zbývala Sněhurka.
,, Daliabade zadrž! Pomsta nic nevyřeší a já žiju." Položila mu ruku na rameno začala z něj sát jeho moc už měla půlku, když Sněhurka přes něj přehodila její plášť, začal se měnit v kámen, sílou vůle ho držela při životě, volala matku přírodu, že má 10 minut, aby ho políbila z lásky. Oba se často hašteříli, bojovali mezi sebou. Nakonec došla. Helga dala ruku pryč. Došla ke Sněhurce.
,, Odpusť , že jsem nedošla dříve, jen trpaslinky a ostatní, co jsou kamenné sochy můžu oživit." Po těch slovech opravdu ožili. Ale Sněhurka propukla v pláč nad človíčkem, který ji několikrát zachránil život. Když dopadnou kapky slz na jeho tvář pomine prokletí a z něj se stane její princ. Jen matka příroda pořád váhala, zda zloducha políbit či nikoliv. Nakonec ho políbí. Ani nikdo nevěděl, co se strhlo asi láska, všichni se začali svlékat a milovat, jediné trpaslinky se dívaly na tuhle šou a dráždili si své frndy s myšlenkou, že za pár dní budou se svými trpaslíky.


Když skončili, každý šel svou cestou. Zlá královna, teď už jen Helga s dřevorubcem do jeho domu, matka příroda s Daliabadem k ní, trpaslinky do chaloupky, Sněhurka a princ se rozhodli dát opět království do pořádku.
Za měsíc se konala jejich svatba, kde byly všichni zváni. Jak jistě tušíte opět se to zvrtlo v jednu sexuální party, která trvala několik dní nebo možná se Sněhurčino království změnilo v království neřesti a hříchu. Kdoví.

Touhle pohádkou se s Vámi pro tento rok loučím. Děkuji všem čtenářům, že čtete mé příběhy a pomáháte mi v mé tvorbě. Přeji Vám svátky prožité v klidu, pohodě. Na Štědrý den žádný shon, hádky. Do nového roku hlavně zdraví, lásku, štěstí. Těm, kteří nenašli zde vhodný protějšek, tak ať naleznou.

Pokud se budete chtít podívat na pohádku mého dětství, která mne inspirovala je ke shlédnutí na YouTube pod názvem Sněhurka a jak to bylo dál.