Světlé zítřky a webka amatérova

25. 12. 2023 · 477 zhlédnutí Rudy_Gentleman

„Adame, podej hlášení“

Entita AI – Adam: Kritická infrastruktura nenávratně zničena. Stav obyvatelstva: kritický, úroveň 2. Klimatické podmínky nevhodné pro život. Celosvětová krize pokračuje, civilizace stojí na pokraji kolapsu. Informace o dalších krocích budou zveřejněny na všech dostupných komunikačních kanálech.

Kryty:

Stav zásob: neznámý
Stav energie: neznámý.
Počet obyvatel: 2
Pravděpodobný čas ke zprůchodnění tubusů mezi kryty: t – 42dnů,1h


----

V ocelovém srdci republiky, zpustošeném poslední velkou, vleklou hospodářkou krizí a globálním konfliktem v roce 2084, kde se pokroucené věže z nerezové oceli, betonu a plastoskla tyčily jako mrazivé monumenty dob nedávno minulých a dotýkaly se kalně šedého nebe, kde v ulicích zněl občasný různorodý, chaotický zvuk autonomních strojů přesluhujících svou plánovanou životnost, se odehrával příběh dvou osamělých spřízněných duší, které se neměly šanci potkat a nebo měly?

Ulice, vydlážděné jak diamant tvrdým plastbetonem, zdánlivě ztrácely svou celistvost a přecházely v trosky, dříve snad obchodního centra. Historické prameny sice uvádí, že zde snad ještě před sto lety probíhala těžba a zpracování uhlí. Zlí jazykové však tvrdí, že tyto zdánlivě historické prameny byly tisíckrát přepsány podle toho, kdo byl zrovna u moci a ještě v padesátých letech zde byla krokodýlí farma, která nahradila místní krematorium a hřbitov, protože masem se neplýtvá!

Zkosené, zubem času ohlodané, problikávající lampy s bledým svitem jen zdůrazňovaly temnotu, která se krčila ve stínech padlých reprezentativních budov. Podzemní modulární reaktory vystavěné v létech 2030 až 2035 na místě bývalých hutí Klementa Gotwalda stále plnily svou funkci na jedničku, pokud nebereme v potaz 100 mikrosievertů dávkového příkonu na radiačním pozadí.

Tak blízko, přitom tak daleko.

Poslední dva funkční, plně automatizované a autonomní kryty civilní ochrany zřízené na popud ministerstva války, stály vzdušnou čarou přibližně sto vzdušných metrů od sebe, každý sto metrů pod povrchem. Kde v jednom krytu byl on a ve druhém ona. Na válce se nikdy nešetřilo, proto byly dokonale odstíněny od svého okolí. Na čem se však odjakživa v našich zemích šetřilo byly propojovací tubusy (viz heslo tunel Blanka), proto by snad ani nikoho nenapadlo, že by byly průchozí. Jediné, co tak zůstalo bylo audiovizuální propojení přes AI Adam.

Laskavému čtenáři se v tuto chvíli omlouvám. Pokud chce vědět, jak tento příběh pokračoval, doporučuji si zajít na chat a dát si sex po webce. :D