Počasí bylo strašně proměnlivé. Možná to skutečně bylo způsobeno změnou klimatu, nevím. Každopádně dva dny lilo jako z konve a pak nastaly dny vyčerpávajícího horka. Co dělat? Potit se někde na plovárně se mi vůbec nechtělo, manželku bolela jako obvykle hlava a o souloži nemohla být řeč. Tentokrát jsem to ale chápal, i když jsem byl vcelku dost nadržený.
Ale pak přišel nápad: Půjdu na houby!
Bydlím nedaleko lesa, tak žádný problém. Vzal jsem proutěný košík, malý – takový ten "houbový", nožík a vyrazil. A to bylo dobře, protože houby, vlivem deště a horka "rostly jako po dešti".
Zašel jsem docela daleko, ale les znám, zabloudit jsem rozhodně nemohl. V lese bylo příjemně, žádný pařák, na sobě jsem měl jen kraťasy a tričko. Bylo mi fajn.
Při šourání lesním porostem jsem narazil na pár houbařů i houbařek, byly to ale vždy rodinky s dětmi a hub bylo dost pro všechny. Když jsem jednotlivé houbařky míjel, neopomněl můj mozek zareagovat, i když jsem se snažil, aby se tak nestalo.
Mám problém. Potkám-li jakoukoliv ženu, okamžitě si ji představuji nahou, s roztaženýma nohama. A představuji si, jak asi vypadá při souloži a při orgasmu. Těchto představ se nedokáži zbavit, nikdy a nikde. Úpěnlivě se snažím nehledět na ženy příliš dlouho, ale někdy se mi to nepodaří, žena to vycítí a pohlédne mi do očí. Ty pohledy jsou pak různého druhu, například typu:
„Co čumíš, vole, neviděl jsi v životě ženskou?“ Nebo:
„Já vím, že bys chtěl píchat, ale já nechci.“ Nebo:
„Já vím, že bys chtěl píchat, ale já teď nemohu.“
Jen zcela ojediněle se v očích ženy objeví výraz „No tak si pojď zapíchat.“ A naprosto ojediněle k souloži skutečně dojde, bývá to však většinou rychlovka.
Houbařky, které jsem potkával, na mne naštěstí nepohlédly, zaujaty sběrem hub a představou jejich krájení a dalšího zpracovávání.
Můj košík byl z poloviny zaplněný, když se stalo něco neočekávaného: Zahřmělo! Pohlédl jsem na oblohu, které jsem předtím díky houbám a houbařkám nevěnoval pozornost a docela se zděsil, protože se z východu, naprosto neočekávaně, blížil velice temný mrak.
A již po druhém zahřmění začaly padat kapky deště a objevil se i blesk. To mne poněkud zneklidnilo, pod strom jsem se ze známého důvodu schovat nehodlal, a tak jsem v hlavě zoufale projížděl mapou lesa.
Přibližně po třetím záblesku na obloze se zablesklo i v mé hlavě. Vzpomněl jsem si totiž, že poblíž kdysi stávala stará dřevěná bouda, kterou bůhví kdo - a bůhví proč postavil. Déšť nepříjemně houstnul a kapky byly nepříjemně velké. Rozběhl jsem se tedy směrem, kde jsem tušil záchranu - a kupodivu ji i našel.
Okamžitě jsem vpadl dovnitř. Uprostřed chatrče stál dubový stůl a u něho dvě židle. Měl jsem vodu v očích, když jsem se posadil na jednu z nich. Protřel jsem si oči a teprve pak zřel, že v úkrytu před deštěm nejsem sám:
U protější dřevěné zdi, chráněna pře deštěm, stála žena a s lehkým úsměvem mne pozorovala. Byla to dáma středního, možná staršího věku, ale štíhlá, na sobě jen legíny a triko, byl skutečně hic. Legíny – nebo jak se to vlastně nazývá končily těsně pod koleny a mírně se zařezávaly do její vulvární štěrbiny, takže byl znát obrys jejích velkých pysků a bylo zřejmé, že je, stejně jako já, na ostro. Tričko, které měla na sobě sice mírně plandalo, umístění jejích bradavek bylo ale zcela zjevné a dalo se tušit, že nejsou vpadlé, aly vystouplé.
„Dobrý den.“ Pozdravil jsem slušně, ona odpověděla.
Snažil jsem se, aby můj mozek nezapracoval, ale marně:
V myšlenkách jsem spatřil nahou, zralou ženu s menšími, ale pevnými ňadry, vůbec nevisely dolů (jak to u některých žen bývá) a jejich vrchol obklopoval jen úzký dvorec, ze kterého čněly velmi zřetelné a nezvykle široké bradavky. Její pas byl užší než boky, břicho celkem rovné, kůže sušší a posetá drobnými pihami. Vulvu v mé představě vyholenou neměla a malé pysky mírně vykukovaly zpoza velkých. Když roztáhla nohy, pootevřela se jí štěrbina jen mírně, ale díky štíhlým stehnům byla jasně zřetelná a růžová, vchod do pochvy byl lehce rozšířený a nepravidelně okrouhlý. Klitoris byl znatelný a docela vystouplý.
„No, to jsme to dopadli!“ konstatovala s úsměvem. Vrásky na obličeji sice měla, byly ale velmi příjemně zdůrazňovaly její ústa i okolí očí, ze kterých vyzařoval docela milý pohled.
Ne, neměl jsem v úmyslu ji nějak svádět, byla to pro mne prostě jen krásná dáma, a tak jsem se zaké pousmál a přikývl. „Ale hub je dost, ne?“ řekl jsem.
„A bude jich ještě více, když stále prší.“ přitakala. „Jsem zvědavá, kdy se odsud dostaneme, abychom příliš nezmokli.“
V dálce se zablýsklo, počítal jsem do čtyř a zazněl burácivý hrom. „A by to do nás nepraštilo.“ zauvažoval jsem. „Žene se to přímo sem. Tak čtyři kiláky.“
Vstal jsem a protřepal si navlhlé triko. Nerad stojím na místě, a tak jsem začal přecházet sem a tam po dřevěné podlaze. A pak se to stalo:
Blesk udeřil do jakéhosi stromu poblíž nás. Madam vykřikla a bezhlavě mi skočila do náruče. „Mám strach.“ pronesla zajíkavě, objala mne rukama a bázlivě se na mne přilepila.
„To bude dobrý. Přežijeme. Uvidíte.“ Snažil jsem se ji uklidnit a domníval se, že se zase odsune. Neučinila to a já ucítil teplo jejího těla. To se stát rozhodně nemělo, protože mi začal tuhnout penis.
Nevím, zda-li ten tlak erekce cítila, stále mne křečovitě objímala a několik dlouhých minut jsme mlčeli.
„Madam,“ pronesl jsem tiše, „mám velkou prosbu.“
„Ano?“ zeptala se docela ledabyle.
„Dovolíte mi zasunout můj penis do vaší pochvy?“ Vyslovil jsem to přání a očekával, že dostanu pár facek.
Ale ona, k mému údivu odvětila: „Ano.“
Ještě chvíli jsme nehybně stáli, pak jsem ale ruce prostrčil pod její tričko a hladil ji po zádech a na šíji. Trochu se rozvzdychala, když jsem ruce přesunul na její prsa, chvíli hladil bradavky, ale pak se sunul dolů a shrnoval těsné legíny k jejím kolenům.
Následovala mne a osvobodila můj vzpřímený úd, který se okamžitě opřel o kůži na jejím břiše. Netrvalo dlouho a stáli jsme proti sobě nazí, propojili se jazyky a naše ruce zahájily vzájemný průzkum.
Rozevřel jsem prsty její štěrbinu a madam uchopila můj pyj. „Kde?“ zašeptala.
Shýbnul jsem se pro naše svršky, které se povalovaly na dřevěné podlaze, přistoupil k stolu a srovnal je tak, aby alespoň částečně napodobovaly lůžko.
„Madam,“ pokynul jsem, „sedněte si, prosím, na okraj stolu a roztáhněte nohy.“
Přistoupila ke stolu, podívala se na mne a řekla: „Pane, i já mám přání.“.
Zvědavě jsem nadzdvihl obočí.
„Velmi bych si přála, kdybyste byl tak hodný a předtím, než dojde k souloži, mne vylízal.“
„Samozřejmě, madam.“ konstatoval jsem, ona se posadila na kraj stolu, pak se položila na rozložený textil a široce roztáhla nohy. Usadil jsem se na dřevěnou lavici, abych se k jejímu klínu nemusel příliš sklánět.
Konečně jsem tedy mohl vidět reálně to, co jsem si předtím jen představoval a musím konstatovat, že jsem se příliš nemýlil. Oholená nebyla, ale ochlupení jejího klína nebyla nijak nepřekonatelné.
Její malé pysky lehce z vulvy vyčuhovaly, a když jsem palci ty velké roztáhnul, tak se uvolnily a ze štěrbiny se stala dvoulistá růžová květina, přes níž shora visel poštěváček.
Celá štěrbina byla dosti suchá, takže prosba o vylízání byla určitě namístě. Oblízl jsem tedy okvětí malých pysků a vsál je do svých úst. Cítil jsem jak se překrvují a tvrdnou a jazykem jsem sjel mezi ně, do pochvy, která byla skutečně nepravidelně okrouhlá, vypustil jsem dovnitř trochu slin a začal se věnovat poštěváčku, který nad okvětím visel.
Pochopil jsem, že je jeho poloha ovlivněna jeho délkou, protože stačilo několik pohlazení jazykem, aby se vzepjal a narovnal. Hlavička poštěváčku ztvrdla a předkožka na jeho vrchní straně se samovolně shrnula.
Teprve poté začala madam produkovat svou koitální šťávu, která zaplavila celou její štěrbinu a konečně jsem ji mohl i ochutnat. Byla jen lehce nasládlá a docela voněla, což jsem s radostí kvitoval. Konečně jsem se naplno rozlízal, projížděl její štěrbinu nahoru a dolů a několikrát se mi podařilo oblíznout i anální otvor, která mi madam nabídla tím, že se kolena přitáhla s ňadrům.
Po několika minutách mého usilovného lízání začala dáma kňouravě vzdychat a bylo jasné, že se přibližuje její orgasmus. „Nepřestávejte, prosím!“ vzlykla naléhavě, ale to jsem ani neměl v úmyslu. Můj plán byl totiž jiný.
Usilovně jsem ji vylizoval až do chvíle, kdy jejím tělem orgasmus skutečně zacloumal a ještě v jeho průběhu jsem vstal, přiložil svůj žalud ke vchodu do pochvy a poměrně rychle jsem se do dámy zasunul, a to až po kořen pyje. Dáma sice trochu hekla, ale její orgasmické křeče se zásunem prodloužily – a také zintenzivnily.
Bylo jasně patrné, že si to madam užívá, vrásky na jejím obličeji se prohloubily a ze své pozice jsem také zpozoroval, jak její prsní bradavky mohutní. Začal jsem je mnout prsty a současně mohutně přirážel. Penis do dámy vjížděl poměrně hladce, protože produkovala stále více vazké koitální šťávy.
Začal jsem cítit, že to leze i na mne. „Madam,“ řekl jsem a penis v její vagíně začal brunátnět, „musím vám nyní vystříkat pochvu svým ejakulátem.“ dodal jsem.
„Souhlasím.“ konstatovala trochu zajíkavě a nohy roztáhla ještě víc.
Uběhlo jen pár chvil a počal jsem dámu stříkavě naplňovat. Úd jsem měl zasunutý co nejhlouběji a jednotlivé výstřiky, i tlak mého žaludu na dělohu musela pociťovat. A pak se to stalo:
Dáma se zachvěla novým orgasmem, který byl však poněkud jiný, než-li ten předchozí. Její svalstvo zachvátila křeč, který se přenesla do genitální oblasti. I vchod do její pochvy se křečovitě stáhnul a došlo k zaškrcení kořene mého pyje zasunutého hluboko velmi, velmi hluboko.
Navíc, při pumpování ejakulátu do pochvy se do mého údu nahrnula krev, penis zbrunátněl, nemohlo však, díky křeči, která nastala, dojít k jeho ochabnutí. Jednoduše řečeno: Penis nešel z pochvy vytáhnout. „Madam, myslím, že máme problém.“ konstatoval jsem.
„Ano, také to cítím pane.“ řekla a dodala: „Doufám, že vám to není nepříjemné.“
„Zatím ne. Snad se brzy uvolníte a budu moci svůj úd z vaší vagíny opět vytáhnout.“ odvětil jsem a trpělivě čekal. Její poštěváček se tyčil nad kořenem penisu. „Váš klitoris je velmi zajímavý, madam.“ pronesl jsem, aby řeč nestála.
„Ano. Mám jej velmi vyvinutý.“ souhlasila. Opřela se patami o desku stolu. Chtě nechtě jsem musel pozorovat její nahé tělo s rozevřenými stehny. Podložila si hlavu rukama a její prsa trochu poklesla; nikoliv však bradavky.
Uchopil jsem její poštěváček prsty. „Je stále velmi tuhý.“ popsal jsem situaci. Pak jsem zavtipkoval: „Je to zajímavé, hlavička směřuje k nebesům. Myslíte madam, že tak někde, nahoře, ve vesmíru, na nějaké jiné planetě, má teď stejný problém jako my dva?“
Pokrčila rameny. „Možná. Nevím, zda-li mohou mít stejný problém, který máme nyní my. Rozhodně se však rádi spojují, protože je to krásné.
Pohlédl jsem dolů. Známky toho, že by její sevření ochabovalo, jsem nezaznamenal. Její růžové, překrvené malé pysky dál objímaly můj pyj. „Vy se ráda spojujete, madam? A jak často?“ zeptal jsem se netaktně.
„Moc ráda. Ale nemám s kým. Manžel je o dost starší, má poruchy erekce a lízat mne odmítá. A taky mne dost hlídá.“ oznámila snad až příliš otevřeně, co mne zprvu překvapilo, ale pak jsem si uvědomil, že si v naší situaci vlastně můžeme sdělit úplně všechno.
„Tak proč si nepořídíte milence? Jste hezká, štíhlá, přitažlivá …“
„Chlapi v mém věku jsou většinou usedlí, tlustí, bez nápadů. A ti, kteří takoví nejsou, tak mají své příjemné doma. A abych podržela nějakému jinochovi, na to nemám povahu.“
Zamyšleně jsem si prohlížel její tělo, přemýšlel o jejích slovech a také znovu prohmatal velké i malé pysky. Její stisk stále nepolevoval. „Takže si to musíte dělat sama.“ konstatoval jsem a v té chvíli zadrnčel její mobil.
„Ach ne!“ lehce zabědovala, když se podívala na displey. „Manžel.“ Ukazovák přiložila na ústa, jako že mám mlčet. „No ahoj. Zapomněla jsem ti brnknout …… jo, jsem v pořádku … ano, vím, ale zastihla mne bouřka a schovala jsem se do takové boudy v lese …. Že přestává pršet? ….. No jasně. Už běžím domů.“ Típla mobil a položila jej na pahrbek, pod nímž věznila můj úd. „Ano, musím si to dělat sama.“ navázala na náš přerušený rozhovor.
„To je smutné.“ řekl jsem a opět se snažil vyprostit z jejího poševního sevření. Marně.
„No, moje sousedka je na tom zrcadlovitě stejně, a tak se navštěvujeme. Není to nápadné.“ svěřila se dáma nečekaně a také si promnula ohambí. „Děláme si to vzájemně. Ona je sice o dost mladší, ale moc hezká a také štíhlá.“ dodala.
Překvapeně jsem se jí podíval do očí. „To se vzájemně lížete?“ vypadla ze mne čekaná otázka.
„Ano.“ přikývla. „Lížeme, hladíme a třeme se poštěváčky. Máme je přibližně stejně dlouhé. Vypěstovali jsme si styl, jak to dělat.“
Snad tím, jak se svěřila, došlo k uvolnění jejího pánevního svalstva a já toho využil. Vyklouznul jsem z její pochvy. Svaly ale zcela uvolněné nebyly, a tak z její vagíny vytryskl proud mého ejakulátu. Kapky potřísnily nejen její stehna, ale i mé břicho.
„Jejda!“ zvolal jsem. „To se mi ještě nestalo, aby mne žena postříkala semenem!“
Rozesmáli jsme se a s neutišitelným smíchem se oblékali. Netušil jsem, jaké bude naše rozloučení, ale ona to vyřešila velmi zajímavým způsobem:
„Pane, mohu mít ještě jednu prosbu?“ zeptala se a já pochopitelně přikývl.
„Až bude moje sousedka zase sama doma, mohl byste přijít na kafe?“
Takové nabídce, samozřejmě, nešlo odolat. A tak jsme si vyměnili čísla mobilů, ona odešla na sever a já na jih.
