Isabel vzala do ruky pečlivě vyleštěnou sklenici na tenké nožce a napila se. Labužnicky poválela drahé francouzské šampaňské na jazyku a pak ho pomalu spolkla. Seděla na vysoké barové stoličce s nohou ležérně přeloženou přes nohu a pohledem bloudila po interiéru luxusní kosmopolitní restaurace v centru Prahy. Bylo něco po sedmé hodině večerní a za chvíli si ji tu měl vyzdvihnout klient, kterému měla dnes večer dělat společnost při důležitém obchodním jednání.
Byla vysoká a měla téměř modelkovské míry, dlouhé promelírované vlasy, výrazná ústa a špičatou bradu. Na září bylo neobvyklé teplo, skoro jako v půli července, takže na sobě měla pouze sytě zelené koktejlky bez ramínek a zlatavé boty na vysokém podpadku od Christiana Louboutina. Kdekoliv jinde by se jistě stala terčem nechtěné pozornosti, ale v restauraci jako byla tato, šlo spíše o něco jako povinný dresscode. Studovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na studium si přivydělávala jako profesionální společnice pro úzkou, bohatou klientelu. Většinou se jednalo o vlivné podnikatele či právníky, zřídka doprovázela profesionální sportovce nebo regionální politiky. Mluvila plynule třemi jazyky a věděla například i to, že sklenice, která před ní stála na baru vedle její luxusní kabelky a mobilu, je flétnového typu a je vyrobena z odolného křišťálového skla. Takové, zdánlivě nepodstatné detaily k její práci prostě patřily.
Isabel se narodila jako jediné dítě do rodiny vědeckého pracovníka původem ze Španělska, který v mládí získal možnost působit v rámci výměnného pobytu ve Výzkumném ústavu v Praze, kde se zamiloval do mladé laborantky a po dvouleté známosti se vzali. V dětství tak trávila skoro každé prázdniny u prarodičů na předměstí Sevilly na jihu Španělska. Její šťastné a bezstarostné dětství však ukončila dopravní nehoda, při které její otec na místě zahynul a matka byla po rozsáhlé hospitalizaci upoutána na invalidní vozík. Otec měl sice našetřené nějaké peníze a vyplatili jim jeho životní pojistku, ovšem s invalidním důchodem matky to na život, na jaký byly obě zvyklé, zdaleka nestačilo. Když jí Isabel oznámila svůj záměr stát se profesionální společnicí, matka byla přirozeně proti a musela jí svatosvatě slíbit, že bude poskytovat služby výlučně reprezentativního charakteru.
Její mobil zavibroval a mírně se posunul po baru. Zvedla ho a rychle si očima přečetla zprávu na displeji. Je mi líto, ale klient schůzku odvolal, Isabelko. Moc se omlouvám. Peníze jsem Ti poslal na účet jako obvykle. Ozvu se, až budu mít nový termín. Nezlob se. Stálo v ní. No skvělý, pomyslela si, celá její příprava a čas přišly vniveč. To nemusila rušit obvyklou hodinu jógy. Nevadí, aspoň se může učit na zítřejší zkoušku.
Uchopila sklenici, dopila její obsah a když opět zvedla oči, stál před ní hromotluk v tmavém obleku se sluchátkem v uchu a sklenicí, nápadně podobné té v její ruce. "Přejete si?" řekla rozpačitě a nervózně zamrkala kartáčky dlouhých řas. "Pan Richter Vás žádá o společnost u svého stolu, prosím, přijměte svůj drink a následujte mě." "Pan Richter?" Hromotluk mlčky přikývl a ukázal hlavou na charizmatického muže u stolu v rohu. Zkoumavě si ho přeměřila a pak nabízenou sklenici přijala. "Dobrá, ostatně, proč ne?" usmála se mile a postavila se. Prohrábla si vlasy, zavlnila se v bocích a sebrala z baru mobil a tenké elegantní psaníčko. Právě začínala pracovat.
Když přišla ke stolu, hromotluk se vzdálil do uctivé vzdálenosti. Muž v drahém obleku a luxusními hodinkami se na ni přívětivě usmál. "Adam Richter, investiční skupina RVT," představil se a políbil ji na hřbet nabízené ruky. "Isabel, těší mne," opáčila zdvořile. Ucítil její parfém a skoro se mu zamotala hlava, ale nedal na sobě nic znát. "Cizinka?" zeptal se nenuceným tónem. "Rodina otce pochází ze Španělska," přitakala. "A odkud, smím-li se zeptat?" "Sevilla." "Á, Andalusie.." řekl a na okamžik se jakoby zasnil. "Ano, znáte to tam?" rozsvítily se jí oči. "Důvěrně," řekl se světáckým úsměvem, obešel stůl a když si sedala, přisunul jí židli. Docela jí imponoval. Odhadovala ho na něco mezi čtyřiceti a padesáti, byl udržovaný, gentleman, prošedivělé vlasy sestříhané na skráních, plnovous a široká ramena. A má bodyguarda? Co je ten chlap sakra zač?
"Tak na seznámení," pozvedl svou sklenku a jejich sklenice o sebe tlumeně zazvonily. Isabel se napila tentokrát více, byla nervózní. Po chuti poznala své oblíbené šampaňské, ale mělo takovou nahořklou pachuť, něco jí na něm prostě nesedělo. Muž naproti ní ji mlčky pozoroval. Po chvíli ji polilo horko a pak se mimoděk otřásla. Přestože bylo v místnosti teplo, měla husí kůži. Horkost se poté vydala na cestu celým jejím tělem, uhnízdila se v podbřišku a ještě zesílila. "Teda," vydechla překvapeně. "Právě jsem Vám podal peruánskou macu, mocné afrodiziakum podávané tamními šamany pro zvýšení ženského libida," řekl jí Richter klidným hlasem. "Co že jste..?" zeptala se nechápavě. Horkost se pomalu přesouvala z podbřišku do jejího klína a on jí najednou přišel ještě atraktivnější než předtím. Lascivně si zkousla spodní ret a na pravý ukazovák si pomalu namotávala pramen vlasů. Měla pocit, že exploduje, pokud jí neošuká hned teď a tady. Tvrdě a na stole, na tom nesejde. Musí si prostě zašukat nebo z té přemíry hormonů dostane infarkt. Richter jí pozoroval a viděl, že nastal pravý čas. "Půjdeme?" zeptal se a natáhl k ní ruku. "A..kam..?" odpověděla zmateně a nedokázala myslet na nic jiného než na strašný chtíč, vycházející z jejího klína. "Mám venku vůz." "Dobře, ale rychle!"
Když nastoupili do dlouhé bílé limuzíny se zatmavenými skly, Isabel horečně odhodila kabelku za sebe na sedadlo a rychle si přetáhla koktejlky přes hlavu až švy po bocích zapraskaly. Podprsenku přirozeně neměla, takže před ním klečela na podlaze jen v titěrných krajkovaných tangách. Měla štíhlé a pružné tělo, pevné trojky a nad pravým dvorcem malou, roztomilou pihu. Se zavrčením se vrhla na Richtera, připomínajíc pářící se šelmu. Rychle mu uvolnila poklopec na kalhotách a jedním škubnutím je stáhla až ke kotníkům. Když se dostala k jeho polotvrdému klacku, několikrát mu horečně přetáhla předkožku a pak si ho nacpala do úst. Mechanicky kmitala hlavou v jeho rozkroku, sála ho, honila, mlaskala a mačkala mu varlata a zdálo se jí, že snad samým chtíčem zešílela. "Ty!" houkla na bodyguarda, který seděl opodál. "Pojď sem a šukej mě!" Richter mlčky přikývl a hromotluk se k ní okamžitě přesunul. Líbila se mu. Stáhl jí tanga a zmáčkl půlky. Takovej zadek měl v rukou vůbec poprvé. Ačkoliv se nejednalo o jejich první rodeo, spalující temperament dlouhonohé španělské krásky jejich předchozí oběti prostě jednoduše postrádaly. Isabel se rozkročila a prohnula se v zádech, její kůže byla snědá a hebká jako kus surového hedvábí. Uvolnil si kalhoty a když do ní začal přirážet, dosyta si ten pohled užil. Svíral ji pevně v dlaních a přitom své pohyby zrychloval, až ji po chvíli šukal tvrdě jako nadrženou fenu. Isabel, s ústy ucpanými Richterovým čurákem, mezitím tlumeně kvílela.
O několik okamžiků později se muži vystřídali. Richter jí lízal řiť, prsty jí vrážel mezi stehna, a chvílemi pozoroval její dlouhé a štíhlé nohy. Měla opravdu výstavní nohy. Isabel mezitím přivedla hromotluka, sedícího na sedadle, k vyvrcholení ústy a pečlivě spolykala vše, co pro ni měl. "Mrdej mě, Adame!" zakňučela netrpělivě a otočila k Richterovi hlavu. Spiklenecky se na ni usmál. "Jak si přeješ, krásko," zazubil se. Když se konečně udělal i on a svezl se unaveně na sedadlo, nevypadalo to, že by měla mladá společnice dost. Její tělo pokrývaly krůpěje potu a Richterovo semeno. "Kolik je řidiči?" zeptala se a přerývaně dýchala. "Teda, ty máš apetit," zasmál se Richter a prohrábl si vlasy. "Má ženu a tři děti, to není zrovna nejlepší nápad." Isabelina hruď se vzdouvala a zase klesala a vypadalo to, že o něčem usilovně přemýšlí. "Odvezte mě domů," vyštěkla. "Bydlím na Vinohradech."
Když ve tři ráno, po tom, co málem utavila robertka, vlna chtíče nadobro pominula, vyčerpáním usnula. Zítřejší termín zkoušky si bude muset asi přeložit. Ti Peruánci jsou ale kurevsky zvrhlí zmetci.
