"Takže potřebuješ bydlet narychlo jo?" Zeptal se pán, na zastávce, kde jsme se sešli.
"Jo, mám po rozchodu!" Řekl jsem.
"Ach tak!" Řekl a chvíli se mně na věci vyptával.
"No, já bydlím se svým přítelem a ten vydá za tři!"
"Já jsem měl přítelkyni doposud." Řekl jsem.
"A jak ti vařila? Umíš vařit?" Ptal se dále.
"Jo, umím!" Řekl jsem.
"To je moc fajn!" Myslel jsem, že je spokojen.
"Můžeme se jít podívat na byt?" Nadhodil jsem.
"Asi jo, jenom ještě jednu maličkost!" Řekl.
"A jakou?"
"Až mi vykouříš péro!"
"Cože?"
"
No, chci vidět jak mi kouříš péro!" Trval na svém.
"Jako tady?"
"Proč ne!" Řekl a rozepl si zip kalhot.
"Tak se aspoň na něj podívej!" Řekl mi. A já si myslel, že jsem to se seznamováním přes inzeráty moc nevychytal.
"Líbí se ti?" Vytáhl docela velké péro.
"Měří dvacet čísel na šest!" Řekl jen. "No tak šup!"
Péro mu trčelo, a tak jsem olízl špičku.
"Och, to ale není ono! Trochu se snaž, jestli chceš bydlet!" Řekl mi, a já si vzal jeho péro do pusy.
"Aaaah, to je lepší! Jak se vůbec jmenuješ?" Zeptal se.
"Mmmpf, Lukáš!" Řekl jsem
"To je něco, já jsem taky Lukáš!" Řekl mi.
"Už budu, tak se snaž!" Pokynul mi.
"Nic neplivej na zem, Aaaaach, aaaaach, mmmmmm!" Vydal ze sebe zvuk, který doprovázel mohutný výstřik.
"Docela to ušlo! Hele!" Řekl jen a začal mně osahávat všude.
"Máš hezkou postavu, vyholený! To se mi líbí!" Řekl.
"Necháváš se šoustat?"
"Jo" Řekl jsem.
"Tak paráda, můžeme jít na byt" Řekl.
Byt byl v paneláku asi sto metrů od zastávky. Můj pokoj nepatřil mezi ty největší. Byl taková paneláková nudle.
"Ahoj!" Vítal mně ve dveřích jeho přítel. Byl na pohled trochu mladší, než já.
"Já jsem Lukáš!" Další?
"A musím dodat, že na té zastávce jste byli fakt nenápadní!" Řekl a beze studu vytáhl péro, které bylo taky asi dvacet čísel.
