Vydařená oslava - Petra - díl 3

Stála jsem před zrcadlem, dívala se na sebe a přemýšlela nad tím, jak se cítím. Byla jsem lehce šokovaná, žasnoucí a zmatená z toho obrazu, na který jsem se dívala. Zmatená z naprosto nového pocitu. Tak nádherná, krásná. Nikdy dříve jsem se tak necítila. Nebyla jsem spokojená se svým tělem. Nevypadalo tak, jako těla mužů, které jsem obdivovala. Dokonce jsem dva roky chodila do posilovny, abych nabrala nějakou svalovou hmotu a nic. 2 roky dřiny a výsledkem byly 3kg. Teď jsem tady stála a cítila se naprosto úžasně. Snažila jsem se to pochopit a jediné, co mi stále vycházelo, bylo, že tohle jsem skutečně já, že takhle jsem měla vypadat. Že tohle byl plán. Plán s chybou.. Zásadní chybou. Jakoby se příroda nemohla rozhodnout kluk/holka a prošvihla ten správný okamžik. Pak...aby to napravila, tak mi šoupla do hlavy holku. Klučičí tělo s víceméně holčičími proporcemi. V ženských šatech - žena na první pohled. Tohle se mi honilo hlavou a já se cítila... Kompletní?? Sjednocená?? Duše i tělo bez konfliktu. Konečně!
Začala jsem zase vnímat své okolí. Holky tam stály, pozorovaly mne a tiše, možná aby mne nerušili, komentovaly:
"Jako fakt dobrý, nepoznala bych, že je to kluk" "Ne! Takhle zezadu vůbec. Má sice úzké boky, ale spíš jako mladá holka." "Ten zadek je ale v těch šatech sexy." Začala jsem se červenat. "No, ale ten postoj...To je strašný" to pronesla Jiřina a už docela nahlas. Otočila jsem se na ni s otazníkem v očích. Když viděla, že má moji pozornost, přišla ke mě. "Stojíš příšerně. Narovnej se, hrbíš se." Poslechla jsem a narovnala se. "Lepší. Teď podsaď boky!"
"Cože mám udělat??"vytřeštila jsem oči
Přistoupila blíž, položila mi dlaň na spodní část zad. "Podsaď boky. Takhle." a druhou rukou mi přitlačila na podbřišek. Záda se mi prohnula a zadek vyšpulil. "Ramena dozadu a prsa dopředu. Jo! Takhle má stát holka. Hele!" a ukázala na zrcadlo. Podívala jsem se. Fakt to bylo ještě lepší. Zmizela i ta boulička která se mi dělala na šatech vpředu pod pasem. "Teď je to dokonalé. Tak co na to říkáš?" Naprosto mne dostala. Neměla jsem slova, nevěděla co říci... Vykoktala jsem: "Nevím... Mám pocit.. že je to.. Že je to takhle správně. Že jsem to já! Že tohle jsem já..." Vítězoslavně se usmála a natočila se k holkám: "Říkala jsem, že je to Čubka. To prostě poznám." "Cože jsem??" docela se mne to dotklo. Otočila se ke mě, podívala se na mne a v očích jí zvláštně zajiskřilo. Mile se usmála: "To se jen tak říká Prdelko. Buď v klidu, není to nadávka. Tak co? Dobrý?"
"Dobrý. Super." pokrčila jsem rameny
Zvedla ruku a prsty mne jemně chytila za bradu. Natáčela mi hlavou a zkoumavě si mne zblízka prohlížela. Pak se mi znovu podívala pozorně do očí: "Ty by jsi chtěla být opravdu holka, viď Prdelko? Opravdová holka."
"Myslím...že asi jo. Asi jo!" odkývala jsem zmateně
"Dobře. Něco s tím uděláme. Naučíme tě, jak být holka. Chceš?" zeptala se Jiřina a já horlivě přikyvovala a culila se jako magor.
Jiřka odstoupila, znovu mne celou sjela pohledem a řekla: " Ujasníme si pravidla. Budeš dělat přesně to, co ti řeknu. Bez odmlouvání, hned a svědomitě. Budeš dostávat i domácí úkoly a ty budeš poctivě plnit. Souhlasíš Peťko?"
Byla jsem tak nadšená tím, jak vypadám, že jsem celou dobu, co mluvila, kývala hlavou jak oslík. "Ano! Budu dělat všechno co řekneš. Chci se to naučit."
Usmála se. "Tak to rovnou začneme. Klekni!" přikázala.
Poslušně jsem si klekla a zvedla k ní oči v očekávání dalších úkolů. Přistoupila ke mě a u toho si rozepnula spodní knoflíky pracovní zástěry až k pupíku. Zahlédla jsem černé bavlněné kalhotky. Rukou si sáhla do rozkroku, prsty odtáhla kalhotky na bok a odhalila mým očím perfektně vyholenou čárku. Druhou ruku mi položila na hlavu a přitáhla si ji k sobě.
"Lízej Prdelko!" Nemusela to opakovat. Miluji to. Miluji tu vůni, chuť ženy... Špička mého vlhkého jazyka rozrazila její puklinu a otevřela ji. Přejela přes poštěváček a začala se dobývat dál do její pičky. Hlasitě se nadechla, trochu se rozkročila a trochu ustoupila dozadu. Ztratila jsem rovnováhu a začala přepadávat dopředu. Ruce mi vyletěly k jejím nohám, abych se o ni zapřela. "Nech ty ruce dole a dělej, co máš!" houkla na mne. Ruce mi spadly zase dolů a prostě jsem se hlavou zapřela o její tělo. Můj jazyk pronikal mezi její pysky a snažil se dostat do jejího těla. Cítila jsem jak mi jazyk klouže v její vlhkosti a já se ji snažila všechnu vypít. Chutnala a voněla skvěle a já chtěla víc a víc. Slyšela jsem její ztěžklý dech. Trochu jsem zaklonila hlavu, vrazila jí svůj nos mezi pysky, zabořila jazyk co nejhlouběji do těla a zvedla oči k její tváři. Měla zakloněnou hlavu a hluboce se nadechovala. S výdechem zakňučela: "Jak tohle děláš?" Podívala se na mne a odtlačila mi hlavu od svého klína. "Ukaž jazyk!" Vyplázla jsem na ni svůj dlouhý, špičatý jazýček. Jsem na něj hrdá. Už od dětství jsem ohromovala a bavila své okolí tím, že si jím dosáhnu na špičku nosu a zmrzlinu dokážu vylízat až na dno kornoutku, aniž bych z něj odkousla. Obočí jí vyskočilo vzhůru a oči se jí zvětšily úžasem. "No týýý vole. Tohle jsem ještě neviděla." ocenila překvapeným hlasem. "Postav se!" přikázala. Postavila jsem se. Podívala se na mne. "No fuj! Jak to vypadáš?" její pohled směřoval k mému rozkroku. Sklonila jsem hlavu, abych se podívala, co se stalo. Na mých nových šatech se vytvořila velká boule, kterou napínalo mé vzrušení. Můj pindík si prorazil cestu nohavičkou kalhotek a teď napínal látku šatů, jako stanová podpěra. Jiřina se zamračila. "Tak tohle by nešlo. Takhle z tebe holka nebude. No...něco vymyslím... Svlíkni se, ať na těch šatech není flek!" Stáhla jsem si ramínka šatů z ramen a ty se svezly po mém těle k pasu, kde zůstaly viset na mém kolíku. Bylo mi trapně. Stáhla jsem je dolů, nechala je spadnout ke kotníkům a tváře mi hořely studem. "Kalhotky taky!" přikázala. Stáhla jsem si i kalhotky a úkrokem jsem vystoupila ze svršků. Stála jsem se sklopenou hlavou a pocitem, že jsem zklamala. I péro se mi pomalu sklánělo k zemi. Jiřina si toho všimla. Stáhla si kalhotky také, posadila se na židli, široce rozkročila nohy, usmála se a řekla: "Ještě jsme neskončili. Pojď sem, klekni si a pokračuj!" Okamžitě jsem se přestala trápit a začala s radostí plnit její příkaz. Klekla jsem si mezi její stehna a zvedla jsem ruce k její pičce. Dlaně jsem položila na její boky a palci rozevřela její štěrbinku. Zvedla jsem k ní oči, jestli mne nezastaví, ale jen jemně přikývla. Vrhla jsem se hladově mezi její nohy, jako pes na misku svého oblíbeného žrádla. Jiřina zaklonila hlavu, prudce se nadechla a pak pomalu vydechovala s hlubokým vrněním. Jako velká kočka. Evidentně si to užívala. Podívala se na mne, jak klečím mezi jejíma nohama, rozhlédla se po kolegyňkách a řekla: "Je fakt šikula. Budete chtít taky?" Zvedla jsem zvědavě zrak k osloveným děvčatům, ale nepřestala jsem s plněním úkolu. Holkám se zjevně pohled líbil, protože se jim tak zvláštně leskly oči. Jana bez zaváhání řekla, že v žádném případě, že si to nechá na doma pro svého chlapa, který prý bude jen rád, když po něm pěkně vyjede. Renata řekla, že možná až příště, že jí stačí se dívat. Helena má prý zrovna své dny a Erika? Erika se dívala na nás dva, oči jí jiskřili. "Hmmm... Možnááá... Když tak na Peťku koukám, jak jí to tam sluší...Napadá mne, že by jí asi neuškodil taky tréning z druhé strany..." Jiřka naklonila hlavu na stranu se zvědavým výrazem. "Máš na mysli něco konkrétního? Tak se už vymáčkni a nepruď...!" Zavrněla, když mé oči přeskakovaly z jedné na druhou. Erika vstala: "No... Myslím, že by měla poctivě trénovat i tu svoji dírku." S těmi slovy si sáhla mezi nohy, trochu se rozkročila, chvilku tam oběma rukama něco kutila a pak z ní se slyšitelným mlasknutím vyklouzly dvě fialové kuličky na dlouhém očku. "Venušiny kuličky? Ty se nezdáš, Erčo." zasmála se Jiřina a hned pokračovala. "Tak šup! Dej to tam! Ať nám Peťka nevychladne a může se dál plně soutředit na plnění úkolu." Erika ke mě přistoupila zezadu, sklonila se nad můj vystrčený zadek a já ucítila, jak mi mezi půlkami stéká a chladne její slina. Nabrala ji na konečky prstů, obkroužila jimi můj análek a mokré je opatrně zasunula dovnitř. Zakroužila s nimi a já zalapala po dechu. Vyndala je a já ucítila tlak něčeho většího. Uvolnila jsem se a cítila, jak do mého těla lehce vklouzla nejprve jedna a vzápětí i druhá kulička, které byly stále ještě kluzké a teplé z Eričiny dírky. Erika se zvedla a se slovy: "Hotovo. Můžete pokračovat." se vracela na své místo. Přistihla jsem se, že jsem při její operaci ztuhla a zasekla se při plnění úkolu, takže jsem se opět obnovila svoji činnost a přitiskla znovu své rty k mokré pičce své školitelky. Cítila jsem, jak se při každém mém pohybu uvnitř mého těla pohybují a převalují závažíčka v kuličkách, ťukají do jejich stěn. Bylo to strašně zvláštní a velmi příjemné. S těmito příjemnými pocity jsem si ještě víc užívala svůj příjemný úkol a během pár minut, se Jiřčino tělo začalo nekontrolovaně třást a svíjet v mohutném orgasmu, ve kterém si moji hlavu silně přitiskla do svého klína a já polykala potoky její vlhkosti. Po chvíli, když se její tělo přestalo otřásat, uvolnila moji hlavu, chytla mne za vlasy, zvrátila mi ji dozadu a začala mne zběsile líbat. Pak přestala, pustila mé vlasy, narovnala se, zhluboka vydechla a prohlásila: "Myslím, že jsi velmi talentovaná žačka. Hlavně si to nepokaz!" pak se obrátila na děvčata: "Takže?? Myslím, že Erika by měla mít přednost, protože bez své hračky teď určitě trochu strádá..." Holky mlčely a souhlasně přikyvovaly.

Pokračování již brzy...