Po několika vteřinách, kdy jsem si dával v hlavě dohromady do čeho jsem zase spadnul jsem se rozešel ke stodole a vyndal si z ní motorovou sekačku. Bylo pozdní odpoledne opravdu horkého letního dne a pohled na mě jak nahý sekám trávník musel být zajímavý a na paní Janě bylo vidět, že se baví. Zahrada byla naštěstí za domem a ze silnice sem nebylo vidět, po levé straně směrem k vesnici byl před plotem hustý asi 1,5 m. vysoký živý plot z habrů ,zato zadní a pravá část zahrady byla kryta jen keři rybízu a angreštu a občas šípkem nebo lískou, naštěstí tyto strany směřovaly do pole a k lesu . V samotné zahradě bylo i několik ovocných stromů. Během sekání jsem se neustále rozhlížel jestli mě někdo nemůže vidět, ale po pár minutách jsem to vzdal a sekal jak nejrychleji to šlo ,po nějaké době mi i došlo ,že musíme být hodně blízko té pískovny ze včerejška , proto to tam Jana tak znala .asi sem za někým jezdí. Po zhruba hodině intenzivní práce kdy jsem měl už téměř celou zahradu posekanou jsem si po otočce u vzdáleného plotu všiml,že vedle sedící Jany stojí vysoká na krátko ostříhaná ,štíhlá opálená černovláska v šatech barvy písku i z dálky bylo poznat,že jde o krásnou ženu ,když jsem se přiblížil tak mi Jana pohybem ruky naznačila ať přijdu blíže. Vypnul jsem sekačku a pomalu jsem se šoural před obě ženy a musím říct, že ta neznámá byla opravdu moc krásná ,tak mezi 35 až 40lety a krásně se na mě usmívala, došel jsem až k nim a ještě zaslechl jak ta neznámá děkuje Janě za pomoc a chválí jí za to jak to bezvadně zařídila, ale to už mě Jana přikázala ať pokleknu a pozdravím neznámou ženu, rychle jsem jí klesl k nohám a začal jí líbat nohy v tkaničkových sandálých , při tom mi Jana neznámou představila jako paní Ivetu svojí skvělou přítelkyni a na mou adresu prohlásila ,, to je Milan a je to teď náš otrok" Potom si Iveta přisedla k Janě a začala s ní popíjet víno , mě poslaly dosekat zbytek zahrady ,když jsem dosekal a uklidil sekačku zpátky do stodoly musel jsem zase na kolena a oboum lízat nohy. Z jejich rozhovoru jsem měl pocit, že jsou rozhodně víc než jenom kamarádky . Z přemýšlení a představ mě vytrhl hlas paní Jany ,,proč ne tak si skočíme zaplavat " a souhlasná odpověď Ivety ,hned se obě zvedly a odešly do domu, já zůstal několik minut sám nahý na čerstvě posekané zahradě, po pár minutách obě vyšly na zahradu, na sobě trička ,kraťásky a na nohou jenom plážové žabky ,kolem krku zavěšené ručníky a rovnou vyrazily na vzdálený konec zahrady ,kde byla v plotu malá branka a za ní polní pěšina směřující přes pole k asi 200 metrů vzdálenému lesu. U branky se paní Jana otočila a zavolala na mě ,,no Milánku na co čekáš, hejbni sebou jdeme se koupat" vyrazil jsem za nima a byla ve mě hodně malá dušička z toho co mě za plotem bude čekat.
