Po našem prvním večerním venkovním dobrodružství jsem Vláďu nějaký čas nepotkal. Bylo mi to jedno, neb každý má svůj život a nemá smysl někoho uhánět nebo si dělat hlavu z toho, že ho nepotkávam. Jde jen o sex... :-)
Potkal jsem ho až asi za čtrnáct dní. No, možná by se dalo říct, že on potkal mě. To si takhle v klidu nakupuju v Kaufu, ponořen do svých myšlenek, když mě někdo klepne na rameno a řekne: "Čau, tebe jsem dlouho neviděl, mám koupit víno?" Lišácky se na mě usmál, mrknul a dodal: "Tak teda jo?" Odpověděl jsem, že čas večer mám a chuť že by také byla, což ho viditelně potěšilo. "Tak pojď, vybereš si, ať ti chutná...", a už mě táhnul k regálu. Já, nevinař, jsem po čemsi maknul, Vláďa to vzal, dal do košíku a šel k pokladně. Ještě se otočil a vědom si dřívějšího nedorozumění ohledně schůzky, dodal "tak dneska večer, jo" a byl pryč. Upřímně, byl jsem docela rád, že to bylo tak rychlé, protože se mi zdálo, že je nějaký moc dobře naladěný a obával jsem se možného prozrazení. Na pokoji jsem dal sprchu a při pohledu na hodinky mi bylo jasné, že mám alespoň tři hodiny do tmy, protože za denního světla jsem ho kouřit nechtěl. Nikdy nevíte, kdo vás překvapí...
Takže jsem sednul k chatu, abych tak utratil zbývající čas. Po pár minutách jsem byl nadržený až až - bylo zrovna s kým kecat a i nějaké ty lechtivé odkazy jsem zhlédnul. To mě vždycky rozpálí, obrázky jak chlapák klátí čubičku nebo si ho od ní nechá kouřit. Bylo těžký nevyhonit se před večerním setkání s Vláďou. Erotické napětí by opadlo a já už bych nemusel nikam chodit. A to jsem mu přeci nemohl udělat, když jsme byli domluvení. Bože, jak já trpěl...
Když se začalo smrákat, vyrazil jsem směrem Radouč, abych si dal trochu toho vína, které jsme s Vláďou vybrali. Přišel jsem na louku a ještě než jsem se dostal k lesíku, spatřil jsem Vláďu na lavičce. U sebe láhev, zabalenou do nějakého papíru. Pozoroval cvrkot a bylo vidět, že se začal usmívat, jakmile mě uviděl. "Ahoj, to jsem rád, žes dorazil, dáš si už tady?", vyhrknul. Nechtěl jsem moc pít, ale loknul jsem si. Víno jsme tedy vybrali dobré. Vláďovi se nechtělo moc vstávat a zeptal se mě, jestli bych mu ho dnes nevykouřil "tady na lavičce". "No, to ani náhodou, nechci, aby se to o mě vědělo. Jedině zase v lesíku." Souhlasil, řekl, že by se mu to líbilo, ale že si myslel, že nebudu chtít. Holt, srab...:-/
Vyrazili jsme do lesíka. Během cesty mi Vláďa povídal, jak je pořád nadržený, jak pořád musí honit a jak se těšil, že mi ho zase půjčí k pokouřeni. Ještě štěstí, že tam snad nikdo nebyl.
Na našem plácku mi Vláďa podal láhev se slovy "na ex a na sex, ať se ti to líbí tak jako mě." Stáhnul si tepláky a jeho péro vykouklo na světlo Boží. Já udělal to samé s kalhotami. Začali jsme si navzájem honit. Vláďa se mě zeptal: "Co kdybych udělal nejdřív já tebe?" "Radši bych tak jako minule, když se udělám, opadne mi vzrušení a nebudu pak třeba chtít ", na to já. Vláďa na to jen "no právě, že bych tě do toho jakože musel nutit jako holku, která mě nechce kouřit a pak mi stejně vyhulí" a usmál se. Nakonec ho ten jeho nápad pustil a honili jsme dál. Po chvíli mě vzal za ramena a zatlačením mi naznačil, že si mám před něj kleknout. Udělal jsem, co chtěl. Kleknul jsem si, jeho stojící péro před obličejem. Olíznul jsem mu koule. Vzal jsem mu ho do pusy a začal kouřit."Jó, to je ono, takhle to mám rád", šeptal spolu s tím, že jsem tam jak děvka. Občas mě chytil za hlavu a přidržel ji nabodnutou na péru, občas mě jakoby mrdal pusu. "Kuř, kuř, dneska to nebude trvat dlouho, jsem nadrženej." A opravdu, po chvíli ho vytáhnul z mojí pusy a pár tahy se vystříkal. "Zdraví především", usmál se a řekl mi "udělej se, chci vidět, jak stříkas." Honil jsem, on si vzal láhev a napil se. V tom jsem se vystříkal. Prožil jsem jeden ze svých nejintenzivnějších orgasmů. Asi kouzlo situace a odříkání honění několik dnů nazpět.
Vláďa mi podal láhev, napil jsem se. "Pojď, sedneme si na lavičku a dorazíme jí než půjdem domů", řekl mi a tak jsme se vydali na lavičku, na níž jsem ho ten den potkal. Láhev moc nevydržela, za chvíli bylo hotovo.
Na té lavičce mi zase zopakoval, že by se mu líbilo, kdybych ho na ni jednou "vyfajcil". Byl jsem v dobrém rozmaru, dobře vyhoněn a po dobře vykonané praci a tak jsem řekl jen "třeba jednou, ale radši ne"...
